Pedagogové na aktuální téma: Výuka dětí, které nemluví česky

Co dělat, když mám ve výuce žáky, kteří neumí česky? To byl název přednášky, kterou pořádala Pedagogická fakulta MU v rámci cyklu webinářů Vzdělávací rozhledy. Ty nabízí pohledy odborníků na některé aktuální otázky spojené s pedagogikou a se školstvím.

Vzhledem k aktuálnímu vývoji na Ukrajině lze předpokládat, že se bude v následujících měsících a letech ve školách zvyšovat počet žáků, kteří doma mluví jiným jazykem, než je čeština. Workshop, o který byl v pondělních odpoledních hodinách velký zájem, představil  základní výukové přístupy pro učitele různých předmětů na základní škole, které jsou citlivé vůči jiným jazykům žáků, než je jazyk výuky. Odborníci dále naznačili možnosti, jak na úrovni školy pracovat s žáky, kteří nemluví česky, případně, jak výuku češtiny podpořit. Workshop vedl Miroslav Janík z institutu výzkumu školního vzdělávání.

Proč pedagogická fakulta workshop na toto téma pořádala?
Nápad s workshopem přišel v podstatě spontánně. Vzhledem k tomu, že máme na fakultě živé kontakty se základními školami, nabyli jsme dojmu, že učitelé a učitelky si nejsou jistí, co si počít ve výuce s žáky a žákyněmi, kteří nemluví česky, kde vzít materiály, kde jsou informace. Protože se výzkumem mnohojazyčnosti na Institutu výzkumu školního vzdělávání dlouhodobě zabýváme, zdálo se nám uspořádání workshopu jako přirozená reakce na nastalou situaci přílivu uprchlíků z Ukrajiny.  

Prezentovali jste reálné zkušenosti z Rakouska, kde se potýkali s migrační krizí před lety. Co lze převzít z modelu Rakouska v současné chvíli v České republice?
V Rakousku mají velké zkušenosti s prací s žáky a žákyněmi, kteří nemluví jazykem výuky. Ukázalo se, že nefunguje segregování  žáků a žákyň do vlastních tříd či škol. To platí pro situace, když rodiny neplánují návrat do země původu. Jazyk výuky se bez segregace žáci a žákyně učí poměrně rychle, přirozeně, v komunikaci se spolužáky a spolužačkami v komunikaci s vyučujícími. Navíc, žáci a žákyně ze zemí, kde se válčí, potřebují co nejdříve zažít pocit jistoty, klidu a normality. Nejdůležitější zkušenost ale říká, že mluvit jiným jazykem není deficit, ba naopak, je to výhoda do budoucna.  

Čekali jste takový zájem o webinář?
Vůbec ne. Plánovali jsme workshop pro dvacet až třicet lidí a trochu se nám to vymklo z rukou. Vím, že mnoho z těch, kteří chtěli webinář sledovat, se z kapacitních důvodů zúčastnit nemohli. Na jednu stranu máme radost, na druhé straně je to velký závazek pro další přednášky. Nechceme učitele a učitelky zklamat. Proto také zveřejňujeme odkaz na dřívější webinář na podobné téma.  

Zakomponuje zmíněnou problematiku pedagogická fakulta již do přípravy budoucích pedagogů?
Já osobně jsem činný hlavně na institutu výzkumu, kde nejsme zodpovědní za výuku. Na mém vedlejším pracovišti, katedře německého jazyka a literatury, se však mnohojazyčností zabýváme a na fakultě existuje magisterský obor Čeština pro žáky s odlišným mateřským jazykem. I na katedře sociální pedagogiky se začleňování mnohojazyčných dětí do školního prostředí aktivně věnují již dlouhou dobu. Pedagogická fakulta tedy není pole neorané. Aktuální situace Ukrajinců na školách je ale příliš nové téma na to, abychom měnili kurikulum přípravy pedagogů. V této chvíli budeme nabízet spíše různé semináře, přednášky a workshopy. Těch se všichni, kteří budou mít o téma zájem, mohou zúčastnit.

Záznam z přednášky Specifika vzdělávání žáka s odlišným mateřským jazykem z 27. 10. 2021.

Gabriela Peringerová