Kulturní zařízení v Pardubickém kraji v roce 2020
18. 3. 2022
Obyvatelům Pardubického kraje bylo v roce 2020 k dispozici 393 veřejných knihoven s 27 pobočkami. Meziročně poklesl počet registrovaných čtenářů těchto knihoven (téměř o 15 procent) i počet výpůjček, které v nich čtenáři realizovali (téměř o 25 procent). Velký boom zažívají v ČR kina s letním provozem, jen v kraji jich v průběhu roku 2020 přibylo deset.
V Pardubickém kraji bylo na konci roku 2020 v provozu 393 veřejných knihoven a 27 poboček knihoven (lokálně vyčleněných částí knihoven (včetně pojízdných zařízení), které jsou jejich organizačními částmi a pracují pod jejich přímým vedením). Knihovny v kraji evidovaly celkem 2 862 753 knihovních jednotek, z toho dva a půl tisíce tvořily elektronické dokumenty.
Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Pardubickém kraji
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Pro návštěvníky knihoven v Pardubickém kraji bylo ke konci roku 2020 připraveno také 2 155 studijních míst a 564 počítačů. Většina počítačů pro uživatele knihoven v kraji měla připojení k internetu (95,4 %). Mezi kraji se podíl počítačů připojených k internetu pohyboval v rozmezí od 62,5 % v Hlavním městě Praze (s výrazným odstupem nejnižší podíl mezi kraji) do 97,8 % v Karlovarském kraji. Podíl 95,4 % v Pardubickém kraji byl čtvrtý nejvyšší mezi kraji.
Knihovny v Pardubickém kraji patřily v průměru mezi nejmenší v celé ČR. Na jednu knihovnu v kraji (včetně poboček) připadalo ke konci roku 2020 přibližně šest tisíc osm set knihovních jednotek (6 816), pět studijních míst (5,1) a jeden počítač pro návštěvníky (1,3). V mezikrajském srovnání se jednalo o nejnižší počet studijních míst na jednu knihovnu (vč. poboček), třetí nejnižší počet knihovních jednotek na knihovnu (vč. poboček) a čtvrtý nejnižší počet počítačů pro návštěvníky na knihovnu (vč. poboček). Nejvyšší počet knihovních jednotek, studijních míst i počítačů na jednu knihovnu byl zaznamenán v Hlavním městě Praze (108 327; resp. 30,7; resp. 6,0). Naopak nejméně knihovních jednotek i počítačů pro návštěvníky na jednu knihovnu měl Kraj Vysočina (4 744; resp. 1,2).
Podíl počítačů s připojením k internetu na všech počítačích pro uživatele ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách v roce 2020
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
V roce 2020 měly knihovny v Pardubickém kraji 56 904 registrovaných čtenářů. Jejich počet se v posledních letech snižuje. O desetinu čtenářů (10,6 %) přišly knihovny v kraji mezi koncem let 2011 a 2019. Díky pandemii SARS-CoV-2 pak nastal další výrazný pokles registrovaných čtenářů. Na konci roku 2020 evidovaly knihovny v kraji o 14,2 % registrovaných čtenářů méně než na konci roku 2019.
Registrovaní čtenáři ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách podle krajů
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Přibližně každý desátý obyvatel Pardubického kraje (10,9 %) byl v roce 2020 registrován v knihovně. Mezi obyvateli kraje ve věkové skupině do 15 let byl pak v knihovnách registrován přibližně každý šestý (17,3 %) a mezi obyvateli ve věkové skupině 15 a více let přibližně každý desátý (9,7 %). Nejvyšší podíl registrovaných čtenářů na obyvatelstvu kraje měly knihovny v Praze (14,1 %), následoval Zlínský kraj (13,8 %) a Královéhradecký kraj (13,3 %). Naopak nejnižší podíl registrovaných čtenářů na obyvatelstvu kraje byl zaznamenán v Ústeckém kraji (7,7 %). V Pardubickém kraji evidujeme devátou nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání (10,9 %).
Registrovaní čtenáři ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách podle věkových kategorií
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
V roce 2020 připadalo na jednu knihovnu v Pardubickém kraji (vč. poboček) průměrně 135 registrovaných čtenářů, což bylo v průměru o 23 čtenářů na knihovnu méně než v předchozím roce. Nejvíce čtenářů na jednu knihovnu připadalo v Praze (2 086), nejméně pak v Kraji Vysočina (99). Pardubický kraj měl v mezikrajském srovnání třetí nejnižší počet registrovaných čtenářů na knihovnu.
Knihovny v Pardubickém kraji zaznamenaly v roce 2020 celkem 1 688 258 výpůjček, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o 24,5 % méně. Na tomto poměrně výrazném poklesu objemu výpůjček se pravděpodobně podepsala zejména opatření zavedená proti šíření onemocnění SARS-CoV-2, neboť v předchozích letech se snižoval objem výpůjček spíše v jednotkách procent (mezi koncem let 2018 a 2019 poklesl o 4,8 %). Na jednoho registrovaného čtenáře v kraji připadalo v roce 2020 průměrně 29,7 vypůjčených knih za rok, což bylo o čtyři knihy méně než v předchozím roce. Nejvíce výpůjček na jednoho čtenáře evidovaly knihovny v Moravskoslezském kraji (40,7), nejméně knihovny v Praze (22,5). Pardubický kraj měl čtvrtý nejnižší počet výpůjček na jednoho čtenáře mezi všemi kraji.
Registrovaní čtenáři a výpůjčky ve veřejných knihovnách a jejich pobočkách
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Knihovny v Pardubickém kraji evidovaly v roce 2020 celkem 1 256 509 návštěv, z toho 610 875 bylo realizováno prostřednictvím webového rozhraní z prostor mimo knihovnu. Ve srovnání s rokem 2019 se počet návštěv knihoven v kraji snížil o 20,8 %. Zatímco počet fyzických návštěv meziročně poklesl o 34,4 %, počet návštěv on-line služeb se meziročně dokonce mírně zvýšil (o 1,5 %).
Vybrané údaje o muzeích, galeriích, památnících a památkových objektech v Pardubickém kraji
Pramen: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
V Pardubickém kraji bylo ke konci roku 2020 v provozu celkem 30 muzeí a památníků, 3 galerie a 12 poboček muzeí a galerií. Tyto instituce evidovaly 989 tisíc sbírkových předmětů a uspořádaly celkem 153 expozic a 173 výstav. Zatímco počet expozic v kraji zůstal stejný jako v roce 2019, počet výstav se meziročně snížil o 28,5 %. V roce 2020 navštívilo expozice a výstavy v kraji dohromady 214 tisíc návštěvníků, což bylo téměř o třetinu méně než v předchozím roce (o 31,7 %).
Pardubický kraj měl ke konci roku 2020 celkem 14 památkových objektů zpřístupněných za vstupné. Tyto památkové objekty, mezi které můžeme zařadit hrady, zámky, kostely, kláštery, zříceniny, mlýny, věže a další památky, které nespadají pod správu muzea nebo galerie, navštívilo celkem 265 tisíc platících návštěvníků, tj. o 29,5 % méně než v roce 2019. Mezi památkovými objekty Pardubického kraje stojí za pozornost zejména dva památkové objekty zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o renesanční zámek a historické centrum v Litomyšli a Národní hřebčín Kladruby nad Labem, jenž byl na seznam zapsán jako první hřebčín na světě.
Vybrané údaje o kinech v Pardubickém kraji
Pramen: Unie filmových distributorů
Podle dat Unie filmových distributorů bylo v České republice v roce 2020 v provozu 1 065 kin, tj. o 152 více než v předchozím roce. Zatímco počet kin se stálým provozem a počet kin s nepravidelným provozem se meziročně snížil (o 5 kin; respektive o 10 kin), velký boom zažila kina s letním provozem, jejichž počet se v celé České republice zvýšil o 163. Pardubický kraj se na tomto růstu podílel deseti zařízeními, přičemž počet kin s letním provozem v kraji meziročně vzrostl z 23 na 33. V Pardubickém kraji fungovalo v roce 2020 také 18 kin se stálým provozem (stejně jako v roce 2019) a 12 kin s nepravidelným provozem (o jedno kino méně než v roce 2019).
Metodika:
V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha. Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo jiná ministerstva a územně samosprávné celky) a dále kulturní zařízení zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů (právnických i fyzických osob) aj.
Přílohy
-
Tabulka - Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Pardubickém kraji
-
Tabulka - Vybrané údaje o muzeích, galeriích, památnících a památkových objektech v Pardubickém kraji
-
Tabulka - Vybrané údaje o kinech v Pardubickém kraji
-
Kulturní zařízení v Pardubickém kraji v roce 2020 - komentář v PDF
-
-
Více informací naleznete pod odkazy:
-
-
Statistika kultury České republiky na stránkách NIPOS Odkaz [nové okno]
-
Veřejná databáze ČSÚ Odkaz [nové okno]
-
Kontakt:
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
Mgr. Bc. Aleš Trpík, Tel: 466 743 415, E-mail: ales.trpik@czso.cz
Ing. Hedvika Fialová, Tel.: 466 743 418, 737 857 459, E-mail: hedvika.fialova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz