EDF spouští diskontovaný prodej akcií. Prezident Macron plánuje s touto energetikou velké změny

Electricite de France (EDF) zahájila s výraznou slevou nabídku práv ve výši více než 3,1 miliardy eur. Jde o nouzové opatření, kdy se stát připravuje na reformu dluhem zatížené energetiky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že některá aktiva EDF by měla být znárodněna. Firma podle něj potřebuje posílit churavějící finance, protože letos její zisky ještě sníží kombinace odstávek reaktorů a vládní politiky omezující ceny elektřiny. „Pokud jde o aktivity, které jsou z velké části otázkou národní suverenity, je třeba vzít v úvahu, že by stát měl znovu získat kapitál“ EDF, řekl Macron ve čtvrtek v Paříži, kde představil svůj volební program. S tím bude spojena i „širší reforma přední francouzské elektrárenské společnosti“.

Nabídka bude naceněna na 6,35 eura za akcii pro upisovací období od 23. března do 1. dubna, uvedla dnes energetika. Ministerstvo financí potvrdilo, že vláda zainvestuje asi 2,65 miliardy eur. Akcie EDF ve čtvrtek v Paříži přitom zavřely na 9,31 eura za akcii. Za letošek klesly o 10 % kvůli obavám ze ztráty zisku, protože je nucena zlevňovat zmenšující se objem elektřiny, kterou vyrábí.

Energetická společnost před měsícem uvedla, že prodá asi 2,5 miliardy eur nových akcií. Od té doby ale revidovala dopady jak klesající jaderné produkce, tak i vládního stropu na účty za elektřinu. EDF také plánuje prodat více aktiv a nabídnout investorům možnost přijímat dividendy v akciích namísto hotovosti.

Macron ve čtvrtek hovořil o potřebě opět převzít kontrolu nad několika „průmyslovými hráči“ v tomto sektoru. To, že navrhl EDF, je známkou toho, že energetická krize vyvolaná ruskou válkou na Ukrajině nutí řadu zemí měnit svá opatření - od stopky Německa na plynovod Nord Stream 2 až po snahu Spojeného království oživit těžbu ropy v Severním moři. Snaha Evropy získat větší nezávislost na dovozu se stala novým imperativem.

Macron, o němž se předpokládá, že bude příští měsíc v prezidentských volbách znovu zvolen, a to s velkým náskokem, prosazuje v rámci snahy nahradit fosilní paliva a učinit Francii do roku 2050 uhlíkově neutrální výstavbu nových jaderných elektráren a velkého množství obnovitelné energie. EDF by ale měla problém ufinancovat i jen tato opatření. Minulý měsíc proto prezident přislíbil desítky miliard eur z veřejných financí, aby jí pomohl tyto investice uskutečnit.

Energetice nedávno několik ratingových společností snížilo rating a varovalo před dalším snižováním. Čistý finanční dluh EDF v celkové výši 43 miliard eur na konci loňského roku se bude s propadem zisků zvyšovat.

Už minulý týden Bloomberg oznámil, že Francie, která vlastní 84 % EDF, zvažuje, zda neoživit plán znárodnění této zadlužené energetiky a nereorganizovat ji. Podle plánu, o kterém informovala agentura Bloomberg, by se EDF mohla zbavit podílů v některých zahraničních aktivech, včetně obnovitelných aktiv v mnoha geografických oblastech. Tím by uvolnila hotovost na financování klíčových jaderných a vodních operací ve Francii.

Předchozí snahy o restrukturalizaci EDF narážely na problémy. V roce 2019 francouzská vláda zvažovala v rámci restrukturalizace vytěsnění menšinových akcionářů, aby pomohla financovat prodloužení životnosti stárnoucích jaderných elektráren EDF a více investovala do obnovitelných zdrojů. Tento plán se zastavil v roce 2021 po více než roce diskusí, když Evropská komise výměnou za vyšší regulované ceny za jadernou energii žádala hlubší oddělení různých entit EDF.

Zdroj: Bloomberg, Patria