Sankce proti Rusku mají na ekonomiku USA omezený dopad. Amerika ale hledá nové zdroje paliv

Spojené státy se aktivně zapojily do odvetných opatření proti Ruské federaci v souvislosti se vstupem ruských vojsk na Ukrajinu. Co se týče ekonomické oblasti, USA vyhlásily několik sérií sankčních opatření, koordinovaných s  dalšími spojenci, mimo jiné s Evropskou unií, Velkou Británií, Kanadou, Japonskem, Austrálií a dalšími. Tato opatření mohou mít jisté omezené dopady i na americkou ekonomiku.

Spojené státy jsou čistým vývozcem plynu. Zároveň jsou předním producentem i konzumentem ropy. Ilustrace: Shutterstock

Jakkoliv je nyní obtížně dopady sankcí proti Rusku na americkou ekonomiku předpovědět, zdá se, že tyto dopady budou relativně omezené. Mohou ovlivnit například míru inflace. 

TVRDÁ OPATŘENÍ I VÝJIMKY

Spojené státy mimo jiné schválily sadu opatření, která mají omezit schopnost Ruska používat dolar, dále opatření omezující vývoz technologií do Ruska, zvláště ve vztahu k vesmírnému programu a high-tech exportu. Sankce se mají týkat až poloviny veškerého high-tech exportu do Ruska. Nejedná se však o úplné obchodní embargo, opatření obsahují řadu výjimek. Sankce postupně s délkou trvání válečného konfliktu a zvyšujícím se počtem civilních obětí přitvrzují.

Omezení v podobě zmrazení majetku, přístupu k financování a další sankce se týkají například bank,  těžařských společností, dopravních a logistických společností. USA dále zařadily na seznam sankcionovaných osob členy takzvané ruské elity a od finančních systémů Západu mají být odstřiženy významné ruské společnosti. Došlo též k významnému omezení exportu komponentů, které by mohly být využity pro ruskou armádu. Tento seznam se postupně prohlubuje. Zčásti vyjmut ze sankcí zůstal trh s energiemi, jakkoliv nakonec bylo rozhodnuto o zákazu dovozu ropy, plynu a uhlí z Ruska (viz níže).

Zatím nedošlo k úplnému odstavení Ruska od mezinárodního finančního komunikačního systému SWIFT, nicméně USA a další spojenci se shodli na odstřižení několika ruských bank. Sankce se dále týkají zmrazení stovek miliard dolarů držených ruskou centrální bankou, což je označováno za jeden z nejtvrdších sankčních nástrojů. Některé dopady na ruskou ekonomiku se projevují rychle, jiné až dlouhodobě.

Výraznou roli sehrávají též americké a nadnárodní společnosti, které začaly ve velkém počtu omezovat či ukončovat svoji činnost v Rusku, což výrazně dopadá na ruské spotřebitele. 

NEGATIVNÍ DOPADY NA AKCIE I CENU ROPY

Jakkoliv by podle amerických představitelů měl být vliv sankcí uvalených ze strany USA na Rusko pro domácí ekonomiku omezený, podle některých názorů by efekt nemusel být zanedbatelný. USA každopádně jisté náklady ponesou. Samotný konflikt se projevil ekonomicky už pár hodin po invazi, kdy se propadly akciové trhy a prudce vzrostly ceny ropy. Jejich růst mohl být ještě vyšší, kdyby sankce vedly od počátku k zablokování toků surovin z Ruska.

V roce 2019 bylo Rusko až 40. největším exportním trhem pro USA v kategorii zboží, přičemž export činil 5,8 miliardy dolarů a vévodily strojírenství, letadla, automobily, optické a zdravotnické nástroje a elektronika. Export služeb dosáhl ve stejném roce  5,1 miliardy dolarů. Rusko do USA dováží především suroviny, železo či chemikálie. V oblasti zboží činil obchodní deficit USA vůči Rusku 16,5 miliardy v roce 2019, u služeb dosáhly Spojené státy přebytku 3,9 miliardy dolarů.

Jakkoliv je podíl Ruska na světové ekonomice relativně malý, větší je jeho role na trhu komodit. Růst cen energií může v důsledku ruské agrese na Ukrajině podle odhadů dosáhnout globálně až kolem 30 % a krize může mít vliv i na zpomalení ekonomiky. Tyto důsledky mohou dopadnout i na USA, kde již nyní inflace dosahuje vysokých hodnot. I USA navíc dováží energie z Ruska. V důsledku tlaku Kongresu i vývoje války na Ukrajině ovšem USA nakonec rozhodnutím prezidenta z 8. března zakázaly import ropy, zemního plynu a uhlí z Ruské federace do USA. Bílý dům se k tomuto kroku odhodlal přes obavy z ekonomických dopadů výpadku významné části světové produkce na domácí i globální trh. Z průzkumů veřejného mínění plyne, že tento krok měl podporu veřejnosti.

PRODUCENT I KONZUMENT ROPY

USA jsou sice významným producentem, ale také konzumentem ropy. Rusko pak patří mezi její největší producenty. V roce 2021 činil dovoz ropy a ropných produktů z Ruska pouze zhruba 8 % amerického importu těchto produktů, přičemž surová ropa činila jen 3 % . Zdražení ropy ovšem bude mít dopad na americkou ekonomiku, což se samozřejmě netýká jen ropy dovážené z Ruska. Růst ceny ropy nad 120 dolarů za barel by podle analytiků dále posílil inflaci a zpomalil letošní ekonomický růst. K nárůstu nad tuto hranici již mezitím na počátku došlo (ropa Brent dosáhla během víkendu 5. – 6. března maxima dokonce 130 USD/barel, tedy na dvojnásobek oproti začátku prosince 2021), jakkoliv poté následoval strmý (a možná jen dočasný?) pokles ceny.

Podle analýz existovalo riziko, že cena benzínu u pump v USA stoupne až na 4 dolary za galon, což by mělo výrazné dopady na finanční situaci domácností. Tato hranice byla nakonec skutečně prolomena, poprvé od krize po roce 2008. Domácnosti již nyní trápí o přibližně 40 % vyšší ceny za vytápění oproti loňsku, ať již topnými oleji či plynem. Inflace se stává jedním z největších ekonomických problémů postcovidové obnovy. V lednu 2022 dosáhla 7,5 procenta, tedy nejvyšší hodnoty od roku 1982, a dále roste. Každé její, byť mírné, navýšení může zhoršit dosud vysokou ochotu spotřebitelů vysoké ceny platit, což by mohlo vyvolat tlak na zpomalení ekonomiky. USA zahájily rozsáhlou diplomatickou aktivitu pro nalezení náhradních zdrojů ropy ze zahraničí. Republikánská opozice pak volá po zmírnění environmentálních a jiných omezení těžby na domácím území.

ČISTÝ VÝVOZCE PLYNU

Situace kolem ceny plynu byla v Evropě komplikovaná již před vypuknutím aktuální krize. Částečně ji pomáhal hasit vyšší přísun zkapalněného zemního plynu z USA. V prvních šesti týdnech tohoto roku dorazilo do Evropy či zahájilo cestu 60 nákladních lodí s LNG ze Spojených států. To je kolem poloviny dodatečných dodávek pro Evropu. V USA je sice cena plynu nižší než v Evropě, ale i tak výrazně narostla oproti loňskému roku.

V roce 2017 se USA staly čistým vývozcem plynu. Nárůst je způsoben jak vývozem prostřednictvím plynovodů do Kanady a Mexika, tak i výrazným posílením exportu LNG, jakkoliv exportní možnosti USA nejsou vzhledem k současným kapacitám terminálů  LNG neomezené.. Případný výpadek plynu z Ruska do Evropy by mohl částečně dopadnout na USA, například v podobě vyšších cen. S tím by si ovšem USA měly jako čistý exportér poradit.

RIZIKO ZDRAŽOVÁNÍ A ZPOMALENÍ RŮSTU

Obavy z ekonomických dopadů tedy spočívají primárně v riziku zdražování, zejména surovin, a tím pádem dalším omezení spotřebitelských výdajů. Důsledkem může být zpomalení ekonomického růstu, restartovaného po pandemické krizi. Rusové a ruské společnosti nyní nemohou ve Spojených státech obchodovat a jejich aktiva v USA jsou zmrazena, což současně znamená i ochuzení Američanů a jejich společností o potenciální profity z neuskutečněných obchodů. Potenciální negativní důsledky s sebou nese rovněž omezení vývozu některých komponentů, jako například letadel či součástek do nich. Ve volebním roce 2022 bude významnou otázkou, do jaké míry bude americká veřejnost ochotna nést ekonomické následky současné situace. Míru této ochoty může u části populace ovlivnit právě dlouhodobý vývoj cen u benzínových pump.

Martin Fott, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu