Inflace v únoru 2022 nad prognózou ČNB a vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle

Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v únoru 2022

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v únoru 2022 cenová hladina meziročně o 11,1 %. Inflace tak dále zrychlila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 10,7 %.

V únoru byl meziroční růst spotřebitelských cen ve srovnání se zimní prognózou ČNB o 1,3 procentního bodu výraznější. Za touto odchylkou stál – podobně jako v lednu – především vývoj cen potravin, jejichž dynamika dále znatelně zrychlila. K nečekaně silnému cenovému růstu přispěly rovněž vyšší regulované ceny v návaznosti na zdražování energií souvisejících s bydlením a také překvapivě silný růst cen pohonných hmot. Mírně vyšší byla i jádrová inflace. Dopad změn nepřímých daní byl v porovnání s prognózou naopak o něco menší vlivem lehce nižšího dopadu opětovného zavedení DPH na energie v lednu a pozvolnějšího náběhu letošního zvýšení spotřební daně na tabák do cen pro spotřebitele.

Zveřejněná data odrážejí mimořádně silné a plošné inflační tlaky z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou patrné již od poloviny loňského roku. Na pozadí tradičního přeceňování počátkem roku pokračuje zrychlování jádrové inflace, které odráží zesilující dynamiku cen zboží i služeb. V ní se v prostředí solidní poptávky v české ekonomice projevuje značný nárůst osobních a materiálových nákladů firem v uplynulém období včetně citelného zdražení energií. V rámci cenového jádra se dále zvýšil příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Růst regulovaných cen zrychlil v důsledku pokračujícího zdražování plynu, elektřiny a tepla pro domácnosti. V dynamice cen potravin se promítají jak silné domácí poptávkové tlaky, tak i zdražování světových agrárních komodit kvůli souběhu silné globální poptávky a omezení na nabídkové straně.

Zimní prognóza ČNB očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách kolem 10 % a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti 2% cíle. V důsledku války na Ukrajině, která s sebou nese extrémní cenové tlaky zejména v oblasti komodit a vedla i k oslabení kurzu koruny, však v následujících měsících velmi pravděpodobně dojde k dalšímu znatelnému, byť dočasnému, nárůstu inflace.

Petr Král, ředitel sekce měnové