Rusnok (ČNB): Češi jsou k euru nadále vlažní. Euro by Česku makroekonomicky neublížilo?

Co se týče repo sazby ČNB, pan guvernér prohlásil, že podle něj jsou sazby blízko svého vrcholu, nicméně další drobný nárůst nezle vyloučit. Rusnok následně vyslovil obavu, že (zejména kvůli geopolitickému napětí a z něj plynoucích vysokých cen energií) úrokové sazby zůstanou zvýšené po delší dobu, než ČNB původně očekávala.

Ohledně postoje Česka k připojení k eurozóně guvernér v posledních deseti letech nevidí žádnou velkou změnu. Zdejší populace, a zejména politická sféra se o tuto otázku příliš nezajímá. Důvěra obyvatelstva v korunu je vysoká. Kdybychom už v eurozóně byli, vedlo by se nám nejspíš podobně, jako se nám daří (viz případ Slovenska). 

Euro by Česku makroekonomicky neublížilo?

K úplně posledně uvedené páně guvernérově myšlence (jak se daří v eurozóně Slovensku a jak by se dařilo Česku) přičiním následující graf:

Graf ukazuje, že celková ekonomická úroveň (měřená pomocí HDP na hlavu v paritě kupní síly) Slovenska se od roku 1995 blížila té české, a to až do roku 2010. Docházelo tedy ke konvergenci, zcela v souladu s učebnicovým očekáváním, že chudší ekonomika bude dohánět bohatou.

Následně, po několika letech přibližné stagnace (tato čísla je třeba brát hodně orientačně), probíhá od roku 2015 naopak divergence, tj. Slováci relativně vůči Čechům začali zpátky chudnout. Do jaké míry může být tato postupná otočka směrem k horšímu důsledkem začleněné slovenské ekonomiky do eurozóny, je otázka minimálně pro diplomovou práci, ale jisté podezření tady je (např. proto, že Slovensko už nemá k dispozici proměnlivý kurz vůči euru coby jeden z nástrojů přizpůsobení šokům). 

Michal Skořepa, analytik České spořitelny