Inflace překonala 11 %, ale efekt války na Ukrajině teprve přijde
Inflace
pokračovala ve velmi rychlé dynamice i v únoru. Dostala se z lednových 9,9 % na
11,1 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 1,3 %, a to po předchozím silném nárůstu o
4,4 %. I s ohledem na aktuální nejistoty se jedná o citelné překvapení, kdy
jsme v souladu s trhem inflaci očekávali pod 10,5 %.
Nejvíce se na
únorovém navýšení inflace podílely položky v oddíle bydlení, především pak ceny
elektřiny a plynu. V souhrnu přidala kategorie bydlení 4,1 procentních bodů do
meziroční dynamiky inflace. V závěsu se nachází potraviny a nealko nápoje,
které přispěly 1,3 procentními body. Proinflačně působily i ostatní skupiny
spotřebního koše vyjma pošty a telekomunikace a vzdělávání, kde ceny meziročně
stagnovaly.
Dá se tak znovu
hovořit o více méně plošném růstu cen. Zatímco zvyšování inflace z titulu
energií je nabídkový, externí efekt, stále pozorujeme i dynamické domácí cenové
tlaky. Ty reflektuje meziměsíční nárůst cen služeb o 1 % oproti lednu.
Například ceny v rekreaci a kultuře meziměsíčně povyrostly o 2,1 % a do
meziroční míry inflace přidaly 0,7 procentního bodu.
|
|
|
| ||
|
Aktuální
|
Předchozí
|
RB
|
Trh
|
|
11,1
|
9,9
|
10,3
|
10,4
|
9,7
| |
v
% m/m
|
1,3
|
4,4
|
0,6
|
0,6
|
-
|
Zdroj:
Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB
|
Inflace znovu překonala odhad nejen trhu, ale i ČNB. To jde ve směru našeho očekávání, že ČNB na dalším březnovém zasedání ještě zvýší sazby a snad pouze o běžný „hike“ ve výši 25bb. I když pokračující cenové tlaky i v domácí ekonomice představují riziko zvýšení repo sazby o 50bb.
Inflace nečekaně vzrostla nad 11 %, a to v ní ještě nejsou zahrnuty proinflační faktory vyvolané válkou na Ukrajině. Ta se projevuje především nárůstem cen komodit, včetně ropy, zemního plynu, niklu a dalších. Bude se tedy jednat o nákladový inflační šok. Zvýší se náklady na výrobu, což firmy budou částečně přenášet do koncových cen pro spotřebitele. Očekáváme proto další zdražování zboží i služeb. Na pozadí zdražující ropy pak pozorujeme zdražující pohonné hmoty. Navíc Ukrajina i Rusko jsou důležitými vývozci zemědělských komodit, jejichž cena v důsledku válečného konfliktu na světových trzích narůstá a představuje další impulz pro růst cen potravin. Jak silný proinflační dopad války na Ukrajině nakonec bude velmi záleží na trvání konfliktu a přísnosti ekonomických sankcí. Kdyby došlo k odstřižení ruských dodávek energií, tak by průměrná inflace podle našeho odhadu letos mohla dosahovat 11-12 %. V případě umírněnějších sankcí pak okolo 10,5 %. Nicméně únorový výsledek ukazuje, že dynamika inflace je silnější, než jsme čekali a indikuje tak pro letošek ještě vyšší průměrnou inflaci.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz