Co nás čeká při odklonu od ruské ropy? Jaké budou ceny benzínu a nafty? VIDEO

Diskutují: Jiří Tyleček, hlavní komoditní analytik XTB, Tomáš Mikulík, finanční analytik a spolupracovník týždenníka Trend, Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády ČR.

Uslyšíte mimo jiné odpovědi na tyto otázky: Kdo rozhoduje, jaké budou ceny ropy? Nakolik ovlivňují ceny ropy globální ekonomiku? Jaké ceny benzínu a nafty můžeme očekávat do konce roku 2022? Nemůže nastat globální recese a pokles cen ropy? Odkud bude brát EÚ ropu za 5 let? Najde Rusko nové, plnohodnotné trhy? Je ropa, která se těží v Severním moři stejná, jako ropa z Ruska nebo z Kuvajtu? Dokáže se Evropa dlouhodobě obejít bez ruské ropy? Doporučujete investovat do ropy nebo těžařských společností?

Agentura Bloomberg Intelligence vyhlásila 1. 3., že geopolitická situace na Ukrajině může vyvolat globální recesi, která povede k poklesu cen ropy. Považujete to za pravděpodobné?

Jiří Tyleček:
Globální recese bychom se mohli dočkat, pokud by z Ruska přestaly proudit energie. Tuto variantu však považuji za spíše nepravděpodobnou. Vedla by k rychlému bankrotu země a výraznému zhoršení životních podmínek v Rusku. Nemůžeme ji však vyloučit. Navíc se můžeme dočkat recese, ve které zůstanou ceny ropy i dalších paliv na vysokých úrovních. Ruský prezident hraje vabank a musíme být připraveni i na tento černý scénář.

Tomáš Mikulík:
Aktuálne sledujeme ropný šok v priamom prenose. Pred desiatimi dňami Rusko vtrhlo na Ukrajinu a ceny ropy Brent sa dostali nad 100 USD za barel po prvý krát za posledných osem rokov. 7. marca sa ceny ropy nakrátko dostali k úrovni 140 dolárov za barel (následne poklesli). Je to práve preto, že sa zvyšuje pravdepodobnosť nejakej formy embarga na ruskú ropu, čo znamená zvýšenie dopytu po rope od ostatných dodávateľov, ktorí jej tiež nemajú nazvyš.
Situácia môže skončiť veľmi podobne ako v roku 2008. Prudký nárast ceny na niekoľkonásobok ceny, ktorú sme videli ešte pred pár mesiacmi a následný kolaps spôsobený deštrukciou dopytu. Kombinácia vojny a vysokých cien energií skutočne môže viesť k recesii, hoci voči vyšším cenám ropy je vyspelý svet imúnnejší ako v roku 2008. Podľa odhadov odborníkov sa problém začne až nad cenou 150 dolárov za barel.
         
Z jakých regionů očekáváte, budou odebírat ropu země EÚ za 5 let?

Jiří Tyleček:
Odklon od ruské ropy a obecně ruských energií se už nyní zdá být jasnou záležitostí. Očekávám vyšší ceny ropy v příštích letech, nicméně nemusely by být extrémní. Důležitou otázkou je, zda se ruské ropě podaří najít zákazníky v Asii. Arabská ropa by tak mohla být přesměrována do Evropy. Pokračování odběru ruské ropy do Evropy si dokážu představit pouze v případě, že by se v Rusku změnil režim. Což aktuálně považuji za nepravděpodobné.

Tomáš Mikulík:
Očakávam podobný scenár ako pri zemnom plyne. Teda zníženie závislosti od dovozu ruskej ropy, ktorú však v priebehu pár rokov nevieme úplne nahradiť. To čo je možné urobiť, je zvýšiť dodávky od OPECu a z USA. Je možné, že sa vytvorí nová rovnováha. Rusko bude dodávať viac ropy do Číny a ďalších krajín, ktoré nemajú dôvod s ním obmedzovať spoluprácu.
Európa nahradí časť dodávok z Ruska z iných zdrojov, bude to však znamenať, že ropa bude o niečo drahšia. To môže ešte viac urýchliť dekarbonizáciu ekonomiky, pretože neexistuje lepšia motivácia (samozrejme okrem ekologickej) nahradiť karbónové zdroje energie ako v situácii, keď takto zdražejú.

Lukáš Kovanda:
Určitě nastane odklon od ruské ropy i plynu, bude snaha zajistit energie z vlastních zdrojů. Dojde k dodávkám zemního plynu z Kataru, některé odstavené jaderné či uhelné elektrárny budou vráceny do provozu, bude zbržděna zelená transformace EÚ. Bez tohoto by cenové šoky, které nás čekají, byly politicky naprosto zničující. Očekávám, že politici sami usoudí, že je třeba zařadit zpátečku. Zelená transformace vycházela z předpokladu nerušených dodávek plynu z Ruska, zvláště z nově vybudovaného plynovodu Nord Stream 2, což se nyní zdá být velmi heroický předpoklad. Investice do obnovitelných zdrojů budou samozřejmě dál růst, při aktuálním stavu našeho technologického poznání však nejsou schopné zcela nahradit jádro a fosilní zdroje.

Doporučujete investovat do ropy jako komodity nebo do akcií těžebních společností?

Jiří Tyleček:
Osobně doporučuji spíše investice do těžebních společností. Obchodování s ropnými kontrakty není jednoduchou záležitostí a je rizikovější. Obchodník musí sledovat expirace kontraktů, pojmy jako contango, backwardation a další. Mezi kontrakty pak dochází k tzv. rolování pozic. Pokud je trh ve stavu contango, tak se kontrakt prodává za nižší cenu, než se následně nakupuje nový kontrakt. Tento efekt se negativně projevuje při dlouhodobém držení long pozice. Naopak investice do těžebních společností je srovnatelná s investicemi do jiných sektorů na akciových trzích. Investoři mohou pozice držet dlouhodobě bez rizika rolování kontraktů. Mohou si vybrat společnosti, kde se cena suroviny projevuje více nebo méně. Ropa je důležitou komoditou, která je využívána na celém světě. Vstřebává velké množství fundamentů včetně markroekonomice či geopolitiky. Je to takový americký dolar komoditních trhů. Pro její obchodování je třeba mít znalosti a přehled.

Tomáš Mikulík:
Prísne vzaté, nákup ropy nie je investícia. Investícia je peňažná transakcia, pri ktorej kupujeme aktívum za rozumnú cenu pri prijateľnej mierne rizika a máme z nej zabezpečený príjem. Nákup ropy nespĺňa ani jednu z týchto podmienok.
Jej vnútorná hodnota je veľmi otázna, ukázalo sa to počas pandémie. Stačí málo a ropy bolo tak veľa, že sklady praskali vo švíkoch a producenti platili dopravcom, aby si ropu zobrali preč. Riziko je extrémne, cenové výkyvy v desiatkach percent sú pomaly na dennom poriadku. Príjem z ropy neexistuje žiadny, iba náklady na skladovanie. Takže obchodovať s ropou je možné, ale je to špekulácia so zvýšenou mierou rizika.
Investovanie do energetických spoločností je iná vec. Pokiaľ individuálny investor nemá kapacitu na to, aby študoval tieto firmy do hĺbky a rozumel o čom sa hovorí vo výročných správach, je lepšie investovať do indexov, ktoré kopírujú energetický sektor. Tam je už možné hovoriť o diverzifikácii rizika, pričom niektoré inštrumenty vyplácajú dividendu. Energetické spoločnosti sú v posledných rokoch mimoriadne štedré k investorom z pohľadu vyplácaných prostriedkov (skupovanie vlastných akcií a vyplácania dividend). Energetické spoločnosti v súčasnosti reportujú zaujímavý nárast ziskovosti, pričom vzhľadom na ich nepopularitu v čase dekarbonizácie ekonomiky sa obchodujú za rozumné ceny.
Jediným zdrojom rizika ostáva volatilita. V posledných rokoch sa v energetických spoločnostiach pravidelne striedajú obdobia dobrých časov a časov, kedy boli najslabšie zarábajúcim sektorom akciového trhu. Výhodou firmy oproti sudu s ropou je však to, že sa dokážu adaptovať a väčšinou nerobia tie isté chyby dva krát po sebe.

Lukáš Kovanda:
Obecně investuji raději do těžebních společností. I do zlata raději investuji prostřednictvím těžebních společností, nejsem komoditní, surovinový investor. Osobně bych si vybíral energetické společnosti, kterým by se mělo dařit. Aktuálně si myslím, že je určitě více, než v uplynulých letech důležité selektovat geograficky, selektovat odvětvově.