Průměrná mzda nad 40 tisíci, reálně ale došlo k poklesu
Průměrná česká mzda vzrostla v závěrečném
kvartálu roku 2021 o 4,0 %. Po očištění o inflaci to ale znamená zápornou
dynamiku reálných mezd ve výši -2,0 %. To je zklamání jak vůči našemu odhadu, odhadu
trhu, tak i vůči prognóze ČNB. Za slabším vývojem stojí mj. i pokles mezd ve
zdravotnictví a stagnace v automobilovém průmyslu.
Z pohledu
absolutních čísel pokořila průměrná mzda poprvé v historii ČR 40tisícovou
hranici a vystoupala na 40 135 Kč. Tradičně ale většina Čechů na
průměrnou mzdu nedosáhne a půlící hranice v podobě mediánové mzdy se pohybuje
zhruba o 6 tisíc níže. Střední hodnota českých mezd je tak podle dat Českého
statistického úřadu 34 360 Kč. Opět rostly mzdy o něco rychleji v hůře
placených profesích a mediánová mzda tak má lepší dynamiku než mzda průměrná
(+4,9 %). Osmdesát procent zaměstnanců bere v rozmezí mezi 17 221 Kč a 65 753
Kč.
Rust pruměrné reálné mzdy | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
||||
v % r/r | -2,0 |
1,5 |
-0,4 |
-0,6 |
-1,5 |
||
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB | |||||||
Stejně jako v předcházejícím čtvrtletí si díky nemovitostnímu a hypotečnímu boomu nejvíce polepšili zaměstnanci v oblasti nemovitostí (+14,2 % r/r). Slušnou dynamiku u mezd mohli díky útlumu pandemie pozorovat i zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství (+9,7 %). Jedinou zápornou nominální dynamiku pak vykázaly mzdy ve zdravotní a sociální péči (-8,1 %). Důvodem je především bonusy ovlivněná vysoká základna ze závěru roku 2020, kdy mzdy rostly o více než 30 %. Druhý nejhorší výsledek patří trpícímu automobilovému průmyslu, kde mzdy v posledním kvartále byly takřka na korunu stejné před rokem (+0,0 %). Zvyšující se náklady na pozadí růstu cen energií a možné občasné narušení výroby v důsledku chybějících vstupů kvůli výpadkům dodávek z Ruska, představuje riziko, že dynamika mezd bude i v dalších kvartálech utlumena.
Z geografického pohledu rostly mzdy nejrychleji ve Zlínském kraji (+6,2 %), nejpomaleji naopak v Plzeňském (+2,4 %). V absolutních číslech zůstává nejvyšší mzda v Praze (48 130 Kč), kde si zaměstnanci vydělají v průměru o necelých 12,5 tisíce více než v tomto ohledu nejhorším Karlovarském kraji (35 645 Kč).
Navzdory nízké nezaměstnanosti a z toho plynoucího tlaku na trhu práce byl tlak na mzdy slabší než jsme očekávali. Data z posledního čtvrtletí roku 2021 znamenají (s výjimkou pandemického Q2 2020) první propad reálných mezd od roku 2013. Vzhledem k silné inflaci ale nebude tento propad poslední. Záporných reálných čísel se s největší pravděpodobností dočkáme i v následujících čtvrtletích a kupní síla průměrné mzdy bude opět klesat. Za celý letošní rok očekáváme mzdy nominálně v průměru na 6 %, což v reálném vyjádření představuje kvůli vysoké inflaci pokles o 4,5 %.
Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz