Hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2021 zhruba v souladu s prognózou ČNB

Podle dnes zveřejněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně o 3,6 %. Mezičtvrtletně se ekonomická aktivita zvýšila o 0,9 %. Meziroční růst české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku přitom byl o 0,1 procentního bodu rychlejší, než očekávala prognóza ČNB. Domácí ekonomická aktivita za celý rok 2021 vzrostla o 3,3 %.

Zveřejněná data potvrzují, že zotavování české ekonomiky pokračovalo i v závěru loňského roku. Meziroční růst HDP byl tažen výhradně domácí poptávkou, především přírůstkem stavu zásob a výdaji na konečnou spotřebu domácností. Ačkoliv ve srovnání s prognózou spotřeba domácností rostla pomaleji, její růst zůstal robustní a odrážel pandemií prakticky neomezené fungování služeb a obchodu v závěru roku. Stejně působila zlepšující se situace na trhu práce a pravděpodobně i postupné rozpouštění části úspor nuceně vytvořených během předchozích uzavírek ekonomiky. Spotřeba vlády v meziročním vyjádření zhruba stagnovala. Rozdíl oproti prognóze, která předpokládala její pokračující růst, byl dán vyšším než očekávaným deflátorem spotřeby vlády. Tvorba hrubého kapitálu výrazně překonala prognózu, přičemž v jejím dynamickém růstu se dominantně projevoval nečekaně výrazný příspěvek změny stavu zásob. V něm se nadále odráželo nucené naskladňování nedokončené výroby z důvodu poruch ve fungování mezinárodních výrobních řetězců a související logistice. Investice do fixního kapitálu ve čtvrtém čtvrtletí rostly umírněným tempem a za prognózou poněkud zaostaly. Pokračující problémy v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích vedly k prohloubení meziročního poklesu vývozu zboží a služeb. Naproti tomu dovoz pokračoval v růstu v důsledku solidní dynamiky domácí poptávky. To vedlo k hlubšímu zápornému příspěvku čistého vývozu k růstu HDP ve srovnání s prognózou.

stálé ceny, sezonně očištěno v %

Podle zimní prognózy ČNB bude česká ekonomika v průběhu letošního roku pokračovat ve svém zotavování z pandemie. K hospodářskému růstu bude nadále přispívat zejména spotřeba domácností, byť bude její počáteční vysoký meziroční růst ovlivněn nízkou srovnávací základnou předchozího roku. Spotřební výdaje domácností budou financovány solidním růstem disponibilního důchodu a rozpouštěním vynucených úspor z období uzavírek ekonomiky. Růst spotřebitelské poptávky však bude tlumen silnou inflací a zvýšenými úrokovými sazbami. Růst firemních investic bude motivován pokračujícím zvyšováním zahraniční poptávky, nedostatkem pracovníků na domácím trhu práce a růstem mzdových nákladů. Porostou i vládní investice podpořené čerpáním fondů Evropské unie. Obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích přetrvají i letos a povedou ke zvýšené tvorbě zásob. Díky opětovnému rozjezdu mezinárodního obchodu se postupně oživí exportní dynamika a obnoví se růstový příspěvek čistého vývozu. V souhrnu tak dle zimní prognózy centrální banky vzroste česká ekonomika letos – obdobně jako loni – přibližně o 3 %. Koncem letošního roku by tak ekonomická aktivita měla dosáhnout předpandemické úrovně.

Nejistoty ohledně budoucího světového i domácího ekonomického vývoje rostou ve světle dopadů probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Česká národní banka tuto situaci detailně sleduje a průběžně vyhodnocuje. Bezprostřední dopad na domácí ekonomický růst, který vyplývá z obchodních vazeb na Rusko a Ukrajinu, bude omezený. Lze však předpokládat proinflační dopady konfliktu zejména prostřednictvím vyšších cen ropy, zemního plynu i dalších energií a komodit. Stejným směrem bude na domácí cenovou hladinu působit kurz koruny, který je ve srovnání s předpoklady zimní prognózy aktuálně slabší. To by spolu s nejistotou ohledně dalšího vývoje situace ve východní Evropě a jejích globálních ekonomických dopadů mohlo negativně ovlivnit spotřebu českých domácností i investice tuzemských firem.

Nové informace a výhledy světové a domácí ekonomiky, komodit, měnových kurzů apod. budou zohledněny v interní aktualizaci zimní prognózy ČNB, kterou bankovní rada spolu s dalšími podklady a analýzami projedná na měnovém zasedání 31. března 2022.

Petr Král, ředitel sekce měnové