Ranní okénko - Ruská centrální banka reaguje zvýšením úrokové sazby na 20 %, PMI, inflace v EU a přípravy na Fed

Na finančních trzích bude i nadále hlavním hybatelem vývoj války na Ukrajině. V závěru minulého týdne sice došlo k částečné korekci předchozích výkyvů, kdy aktéři na finančním trhu patrně čekali silnější sankce ze strany EU a USA, nicméně během víkendu přeci jen došlo ke shodě o těch nejtvrdších ekonomických sankcích: odříznutí vybraných ruských bank od systému SWIFT, který umožnuje přeshraniční bankovní transfery, a zamrazení transakcí ruské centrální banky. Obě opatření Rusko, jedenáctou největší ekonomiku světa, značně izolují od globálního finančního systému. V tamní ekonomice se projeví vyšší poptávkou po dolaru při zhroucení rublu, který dnes ráno ztrácí zhruba 30 %, a nedostatkem finančních prostředků. Na druhé straně ho pocítí i strana uvalující sankce, jelikož omezí vzájemný výměnný obchod. Ruská centrální banka dnes reagovala zdvojnásobením hlavní úrokové sazby na 20 % a zavedením kapitálových regulací.

Z pohledu ekonomických dat nás tento týden čeká český PMI, zpřesněný odhad HDP, inflace v eurozóně, zveřejnění zápisu z posledního zasedání ECB, zatímco u Fedu začne blackout perioda s blížícím se měnověpolitickým zasedání (10. března). Ještě před tím ale tento týden proběhne vystoupení Jerome Powella.

PMI pro český průmysl podle nás i trhu v únoru skončil pod 59 body. Mělo by být potvrzeno snížení napětí v dodavatelských řetězcích a zlepšující se vyhlídky pro nejbližší měsíce. Výsledky ale nezahrnují ruskou invazi na Ukrajinu, která se v průmyslovém sektoru projeví zdražením, případně nedostatkem energií a jiných komodit, které Rusko vyváží, jako například aluminium nebo nikl. Pravděpodobné zhoršení sentimentu se pak projeví v poklesu poptávky. PMI indexy, ale i další vpředhledící ukazatele příští měsíc vykážou pokles, jak silný je ale velmi nejisté.

V eurozóně vyjde únorová inflace. Očekáváme, že po lednovém nečekaně silném skoku na 5,1 % došlo k dalšímu posunu na 5,6 %. Důvod bude opět stejný – zdražení energií. To se v nastávajících měsících ještě zintenzivní kvůli zdražení zemního plynu, ropy a jiných komodit v reakci na válku na Ukrajině. Prognózu inflace pro eurozónu, ale i další regiony včetně Česka jsme proto dali pod revizi. Tempo spotřebitelských cen bude v Česku s dalším nákladovým inflačním šokem pravděpodobně zpomalovat později a více pozvolna. První pohled na data ukazuje, že pro letošek nelze vyloučit ani 10 % průměrnou inflaci oproti 7,8 %, se kterými počítá naše nejnovější prognóza.

Zápis ECB nastíní, s jakým postojem centrální bankéři přistoupí k příštímu zasedání. Neočekáváme, že ECB bude na vyšší nákladovou inflaci způsobenou válkou na Ukrajině reagovat zvýšením tempa měnového utahování. Nadále tak počítáme s tím, že centrální banka letos na podzim začne se zvedáním úrokových sazeb, ovšem za možného současného tlumení negativního vývoje na finančních trzích v důsledku válečného konfliktu. Lagarde již vícekrát konstatovala, že zajištění příznivých podmínek financování je důležitou součástí měnové politiky. Lze tak předpokládat, že navzdory zvýšení sazeb bude i nadále zasahovat (patrně prostřednictvím APP), aby limitovala negativní dopady na investiční aktivitu a spotřebu domácností.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář