Proběhlá distanční výuka může školáky v dospělosti připravit o možnosti lepšího výdělku

Distanční výuka na českých školách během posledních dvou školních let dle zprávy Ministerstva školství o dopadech pandemie covidu-19 sebrala žákům druhého stupně základních škol ekvivalent tří měsíců prezenční výuky. V budoucnu tak těmto dětem kvůli sníženým kompetencím hrozí horší uplatnění na trhu práce. Ve svém produktivním dospělém životě tak může ovlivněná generace přijít kumulativně o miliony, česká ekonomika pak o více než bilion korun. Vyvážit tyto dopady lze například dodatečným vzděláváním, zejména prohlubováním jazykových dovedností. Při něm je dobré spolehnout se na kvalitní online kurzy. Distanční výuka nerovná se automaticky online výuka, a proto není na místě tento typ vzdělávání zavrhovat jako méně efektivní.

Jedním ze zásadních aspektů přetrvávající pandemie koronaviru na běžný život rodin je distanční výuka. Podle dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) strávili čeští žáci a studenti od druhého stupně základních škol výše mezi březnem 2020 a červnem 2021 více než polovinu svého vzdělávání právě v režimu distanční výuky. O tom, jak moc žáky a studenty distanční výuka ovlivnila, dosud nejsou k dispozici dostatečně rozsáhlá data, avšak například podle studie společností PAQ a Kalibro žáci druhého stupně ZŠ ztratili v průběhu posledních dvou školních roků ekvivalent asi tří měsíců prezenční výuky. „V kontextu toho, že 5. ročníky byly vyučovány v distančním režimu v posledních dvou školních letech 136 dní, lze zhruba odhadovat efektivitu distanční výuky v ČR kumulativně za poslední 2 školní roky ve srovnání s prezenční výukou na 25 procent. Propad odpovídá posunu průměrného percentilu o 15–17 bodů v matematice a češtině,“ uvádí zpráva MŠMT o dopadech pandemie covidu-19 na vzdělávání.

Zpráva dále uvádí, že zjištění v ní obsažené zhruba odpovídají zjištěním mezinárodních výzkumů, podle nichž je distanční výuka schopna primárně zajišťovat „udržování“ úrovně kompetencí, které by jinak děti, žáci a studenti ztratili, ale jen omezeně umožňuje jejich další rozvoj. Ačkoliv průzkumy MŠMT mezi žáky a jejich rodiči na podzim roku 2020 ukázaly zlepšení kvality distanční výuky, stále s ní v té době bylo nespokojeno 60 % rodičů. „Nezávisle na zlepšení mezi jarem 2020 a podzimem 2021 se však kvalita distanční výuky nevyrovnala prezenční výuce, a to jak podle žáků, tak podle rodičů. Zhoršila se motivace žáků a studentů k učení, výuka byla méně zajímavá a děti se na ni méně těšily,“ konstatuje zpráva.

Generace ovlivněná distanční výukou na ni v budoucnu může prodělat miliony

Distanční výuka má kromě zpomalení rozvoje vzdělání žáků a studentů i na první pohled méně patrný, avšak významný negativní dopad, a to ekonomický. Vzhledem k tomu, že distanční výuka ovlivní získané kompetence dětí, promítne se na jejich budoucích výdělcích, pracovní produktivitě, přidané hodnotě pro celou ekonomiku i odvodech do státního rozpočtu. MŠMT odhaduje kumulativní dopad v průběhu celého produktivního života ovlivněných školáků na 1,25 bilionu korun. 

„Ztráty z nedobrovolně zanedbané školní výuky, dané právě distanční výukou, budou poznamenané žáky a studenty provázet po celý život a odrazí se v o něco slabších vyhlídkách na získání dobře placeného zaměstnání, a tedy celkově, celoživotně, v obrovských ztrátách pro jednotlivce jdoucích třeba i do miliónů,“ míní Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády, a dodává, že zároveň na pandemii prodělali i rodiče školáků. „Tím, že museli být s mladšími dětmi doma, zpomalili svůj kariérní rozvoj a leckdy se připravili o podstatnou část svého pracovního výdělku. Úspora na pohonných hmotách toto nemohla kompenzovat ani vzdáleně, i proto, že pohonné hmoty během pandemie stejně zlevnily na mnohaleté minimum. Rodiče navíc museli vydat dodatečné peníze na elektřinu u sebe doma, kde se dítě učilo, ale zejména na zařízení potřebná k distanční výuce typu internetového připojení, notebooku nebo tabletu,“ vypočítává Kovanda.

Ekonomické ztráty lze mírnit dobrým jazykovým vzděláním

Ve světle těch dat není divu, že distanční výuka mezi rodiči, žáky i veřejností aktuálně nerezonuje příliš pozitivně. S distanční výukou je navíc v povědomí lidí pevně spjata výuka online, na niž se poté negativní konotace přenášejí. Ne zcela zaslouženě. „Online výuka je jen jednou z forem distanční výuky, proto nelze mezi těmito dvěma pojmy pokládat rovnítko. Nižší efektivita online výuky během distančního režimu navíc byla často způsobena nedostatkem času na přípravu i chybějícím technickým vybavením. Jakožto subjekt zabývající se online výukou již řadu let víme, kolik času, know-how, vybavení a podobně příprava opravdu kvalitního konceptu online vzdělávání vyžaduje. Školy tak jednoduše na tento způsob výuky nebyly připraveny, což jim lze jen stěží vyčítat, když jejich podstatou je učit prezenčně,“ vysvětluje Kamil Kavečka, bývalý učitel a zakladatel online platforem pro výuku jazyků Kideo a Teheso.

Kvalitní online výuka má dle odborníků na toto téma řadu prokazatelných výhod. Někteří žáci se touto formou dokonce posunují vpřed výrazně rychleji než při běžné prezenční výuce, protože je eliminováno množství rušivých vjemů, děti mohou pracovat samostatně, navíc v pohodlí domova. Zvlášť patrný je přínos online výuky při jazykovém vzdělávání – ostatně online forma jazykových kurzů je již dnes naprosto běžná, byť spíše pro dospělé než pro děti. I ta je však dnes v Česku dostupná, například právě díky platformě Kideo, která propojuje děti již od 4 let se zkušenými zahraničními lektory. Dopřát dítěti, ať už předškolákovi, nebo školákovi obdobné rozšíření jazykových znalostí se navíc v aktuální situaci může projevit jako mimořádně přínosné. Dobré jazykové kompetence totiž významně zvyšují budoucí uplatnitelnost na trhu práce a otevírají dveře k zajímavým pracovním pozicím, což následně pozitivně ovlivní budoucí příjmy. Do určité míry se tak mohou vykompenzovat zmíněné ekonomické ztráty distanční výuky.