Obilnice Evropy čelí agresi

Připravme se na další pro-inflační šok.

Vstup ruských vojsk na východní Ukrajinu je budíčkem nejen pro řadu politiků ale také investorů, kteří sázeli na to, že post-covidový nárůst inflace je jen krátkodobou epizodou, která tento rok odvane. Rusko-ukrajinské vojenské manévry totiž sebou přinášejí další problémy a tím bude nárůst inflace spojený s růstem cen komodit. Vůbec přitom nejde jen o ceny ropy a plynu, což jsou asi dvě nejviditelnější položky, ale s jejich pro-inflačním dopadem se letos stejně tak nějak již počítalo. Další v řadě jsou totiž ceny potravinářských komodit a hned v závěsu pochopitelně nelze zapomínat i na ceny základních kovů – především pak mědi, niklu a platiny, které jsou nezbytně nutné pro výrobu baterií od čehokoliv. Specificky pokud se pak zastavíme u tzv. měkkých komodit, tak asi není třeba nikomu opakovat, že Ukrajina je stále považována za “obilnici Evropy”, přičemž dohromady s ruskou produkcí reprezentuje například pšenice na trhu s přebytky 29 % globálního trhu. Ne náhodou přitom světové pšenice atakují desetiletá maxima a jsou přibližně o 50 % výše ve srovnání s před-covidovou úrovní. K rostoucím cenám pšenice se však přidávají i další měkké komodity jako jsou např. ceny kukuřice. Celkovou situaci v zemědělském sektoru dále zhoršují rostoucí ceny hnojiv k jejichž výrobě je potřeba plyn… V průběhu roku je tedy třeba se připravit na další pro-inflační šok, který ještě agresivněji zvedne potravinové sub-indexy v rámci spotřebitelských košů. Meziroční růst potravinové složky inflace až dosud nijak zásadně nevybočoval z celkového inflačního trendu a nebyl např. ve srovnání s energetickou složkou (jež roste o desítky procent meziročně) nijak dramatický. Co je nepříjemné, že pokud ceny potravin půjdou dále rychleji nahoru, tak to bude na inflaci vidět daleko výrazněji, neboť jejich váha ve spotřebitelském koši bude výraznější ve srovnání s položkami navázanými na energie.