ČSÚ: Detailní přehled o příjmových a výdajových poměrech v českých domácnostech na tzv. mikroúrovni
Pozornost odborníků se mnohdy zaměřuje na základní makroekonomické agregáty, jakými jsou hrubý domácí produkt nebo čistý národní důchod. Tyto globální veličiny a jejich průměrná tempa růstu však nemohou plně vypovídat o ekonomické prosperitě a sociálním pokroku, neboť nejsou schopné odhalit rozdíly mezi různými typy domácností. K vytvoření celkového obrazu o stavu hospodářství tak slouží rovněž ukazatele, které souvisejí s ekonomickým blahobytem sektoru domácností a poskytují přehled o tom, jak se jednotlivým skupinám domácností daří. Měřit je lze více způsoby. V tuzemských podmínkách pocházejí datové podklady k informacím o hospodaření domácností z mikrostatistik příjmových a výdajových šetření.
Za tímto účelem již od roku 2005 provádí Česká republika (a spolu s ní všechny země Evropské unie a několik dalších evropských států) výběrové šetření Životní podmínky (SILC). Na něj pak navazuje samostatné šetření Statistika rodinných účtů (SRÚ). Údaje z těchto mikrostatistik sledují detaily ve struktuře příjmů a výdajů domácností a na základě členění podle jednotlivých typů domácností z nich odvozují nerovnosti ve společnosti.
Cílem šetření Životní podmínky je především získávat reprezentativní údaje o příjmech a příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností a materiálních podmínkách dospělých osob žijících v těchto domácnostech. Sesbíraná data slouží k výpočtu ukazatelů peněžní a materiální chudoby, intenzity ekonomické aktivity a úrovně sociálního vyloučení. Na národní úrovni se výsledky využívají jako podklad při nastavování sociální politiky státu a pro analýzu vlivu této politiky na životní podmínky českých domácností, hlavně v souvislosti s úrovní ohrožení příjmovou chudobou. Díky jednotné metodice zjišťování, která je koordinována s Eurostatem, je možné porovnávat výsledky za Českou republiku s výsledky ostatních evropských států, případně s průměrem za Evropskou unii.
Základem je osobní návštěva
O ukazatele ekonomického blahobytu domácností a jeho rozložení mezi jednotlivými skupinami domácností zaznamenává ČSÚ zvláště v posledním období z pochopitelných důvodů zvýšený zájem. Proto je vhodné alespoň zmínit, z jakých východisek domácnostní šetření SILC, případně SRÚ vycházejí.
Především je SILC výběrové šetření, které se odehrává v obydlených soukromých bytech. Předmětem šetření tudíž nejsou institucionální či hromadná bydliště typu ubytoven, internátů, domovů důchodců a podobně. Náhodný výběr respondentů probíhá ve dvou stupních. V prvním se z takzvaného registru sčítacích obvodů a budov vyberou sčítací obvody. Ve druhém stupni se pak z každého sčítacího obvodu náhodně vybírá 10 jednoznačně identifikovaných bytových jednotek. Šetření probíhá formou čtyřletého rotačního panelu, přičemž každý rok dochází k obměně čtvrtiny ze sledovaného vzorku domácností. Na šetření Životní podmínky pak navazuje šetření Statistika rodinných účtů, které sleduje výdaje domácností a strukturu spotřeby. Jednotkou zjišťování je hospodařící domácnost, která úspěšně prošla šetřením SILC.
Struktura hrubých peněžních příjmů (%, 2019)
Hlavní princip a jedinečnost šetření v domácnostech přitom spočívá v osobní návštěvě a setkání tazatele přímo se zástupci vybrané domácnosti. V zájmu udržení unikátního souboru informací a dat nezkreslených jakoukoli formou zprostředkování by měl být tento přístup nadále zachován. Výjimka může nastat pouze v období nejpřísnějších lockdownových opatření, během nichž by mohl být částečně připuštěn telefonní kontakt.
Od detailu k celku
Cílem obou šetření je zjišťování peněžních příjmů, případně výdajů. To znamená, za co a kolik domácnosti utrácejí a kde na své útraty berou peníze. Základní výstupy ze šetření o příjmech jsou čistý peněžní příjem (příjmy domácností jako celku plus příjmy osob žijících v těchto domácnostech), disponibilní příjem (po odečtení některých výdajových položek) a ekvivalizovaný disponibilní příjem (přepočtený na tzv. spotřební jednotku; bere v úvahu složení domácnosti). Výdajové šetření využívá pro třídění výdajů klasifikaci CZCOICOP (klasifikace individuální spotřeby podle účelu), v jejímž rámci bylo vytvořeno 12 skupin spotřebních výdajů.
Postup získávání informací v rámci domácnostních šetření je vždy analytickosyntetický, tedy od detailní úrovně jednotlivých příjmových položek po celkové údaje za hospodařící domácnosti. Abychom získali co nejpřesnější a nejúplnější údaje, má respondent možnost sdělit požadované informace ve formě, která mu vyhovuje. Například u příjmů z pracovní činnosti, podnikání nebo z pronájmu může zvolit hrubou i čistou částku, v měsíční nebo roční výši, případně uvést odhad pomocí intervalu, v němž se tato částka nachází. Při zjišťování výdajů je důležité podchytit výdaje všech členů domácnosti v předepsaném referenčním období, přičemž nezáleží na tom, komu jsou zakoupené zboží či služby určeny. To znamená, že se může jednat například i o předmět sloužící jako dar pro někoho, kdo žije mimo danou domácnost.
Šetření SILC nevyužívá administrativní zdroje dat. Ty jsou v České republice pro účely tohoto zjišťování dosud nedostupné. Všechny podklady čerpá výhradně z osobních rozhovorů s respondenty a z informací, které členové domácností sdělí tazatelům. Získané údaje o příjmech tak mohou být zatíženy určitou nepřesností – nejčastěji podhodnocením (u bohatších), či občas naopak nadhodnocením (u nejchudších). Na druhé straně SILC může podchytit i příjmy získané „načerno“, tedy administrativními zdroji nezachycené.
Struktura výdajů domácnosti (%, 2019)
Zdroj důležitých informací
Závěry šetření Životní podmínky ukazují, jak se celková sociálněekonomická situace země odráží na životě konkrétních typů domácností, a vhodně tak doplňují makroekonomické ukazatele.
Po zpracování dat jsou výsledky zveřejňovány v podobě agregovaných odhadů tříděných podle různých charakteristik. Těmi jsou například druh domácnosti, čistý příjem, pracovní aktivita členů, počet dětí, vzdělání, velikost obce, věk a řada dalších.
Data se využívají ke specificky zaměřeným analýzám a pro simulace dopadů některých základních politik státu (daňové, pojistné a dávkové systémy). Důležitá jsou nejen z makroekonomického hlediska, ale především na mikroúrovni jednotlivých domácností, resp. osob, které jsou závislé na sociálních transferech (starobní důchodci, rodiny s dětmi, domácnosti s nízkými příjmy, nezaměstnaní).
Mezi nejvýznamnější koncové uživatele výstupů ze šetření patří Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká národní banka. Data hojně využívají rovněž akademická pracoviště, která se zabývají sociálněekonomickým či sociologickým výzkumem, dále vysoké školy či univerzity.
Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.
Více informací na www.czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z domova:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz