Dokud inflace nepoleví, nemá smysl hovořit o snižování sazeb - prognóza ČNB
„Prognóza ČNB počítá s postupným návratem sazeb k nižším úrovním, jakmile inflační tlaky alespoň částečně poleví. S přibývajícími proinflačními signály je však zřejmé, že tato debata není na pořadu dne a dlouho nebude. Naopak bude třeba zvážit, jestli sazby ještě o něco nezvýšit.“
- Celý článek
V. Benda, člen bankovní rady ČNB a J. Matějů, poradce (Hospodářské noviny 16. 2. 2022 strana 15, rubrika Názory)
V lednu inflace opět poskočila a přiblížila se k10 procentům. Nedělá to radost nikomu. Tím méně České národní bance, která má v popisu práce rychlému růstu cen bránit. Proto bankovní rada na měnověpolitickém zasedání na začátku února zvýšila sazby o dalších 0,75 procentního bodu, a dvoutýdenní repo sazba se tak dostala na 4,5 procenta. Úrokové sazby ČNB se tak posunuly na nejvyšší hodnoty za posledních dvacet let, avšak mimořádně vysoké jsou i inflační tlaky, na které ČNB reaguje.
Inflace bolí. Ekonomičtí experti vedou odtažité polemiky, nakolik je „dovezená“ a jaký díl pramení z domácích poptávkových tlaků. Většině lidí je však jedno, jestli se knám inflace přelévá ze zahraničí, či zda je upečená doma. Obě ukusují z úspor, výplat a důchodů stejně. Proto nad tím ČNB nemůže jen takmávnout rukou s tím, že je zčásti způsobena zahraničními vlivy, jako jsou evropské ceny plynu a elektřiny, náklady na lodní dopravu z Číny nebo nedostatek materiálů a dílů pro výrobu. Inflaci prostě nelze „vysedět“. V ekonomice s přehřátým trhem práce a vysokým růstem poptávky by se totiž i dočasně dovážená inflace mohla uhnízdit vpodobě zvýšených inflačních očekávání.
Proto je s tím třeba něco dělat, což lze nejlépe pomocí úrokových sazeb. Na domácí inflaci působí vyšší sazby uklidňujícím způsobem skrze ochlazení poptávky a podporu úspor. Není přece normální, aby byli střadatelé za své úsporné a obezřetné chování dlouhodobě trestáni záporným reálným úrokem (tedy úrokem očištěným o inflaci)! Tuto situaci je dobré postupně narovnávat. Úrokové sazby pomohou i s dováženou částí inflace. Tu má totiž šanci poměrně rychle zmírnit silnější kurz koruny, který se s vyššími sazbami pojí. To jde vidět například z jednoduchého porovnání vývoje kurzů středoevropských měn - zatímco polský zlotý a maďarský forint se nikdy nevrátily na úrovně před vypuknutím pandemie, česká koruna je nejsilnější od roku 2011. V tom se odráží hlavně rozdíly v razanci a důvěryhodnosti měnové politiky. Silnější kurz pakmá šanci dovozy alespoň částečně zlevnit.
Od posledního měnověpolitického rozhodnutí se vrší další proinflační rizika jedno na druhé. Jedním z nich je pondělní číslo lednové inflace. Pokračující růst cen ropy a plynu jde také tímto směrem. Případné dřívější či rychlejší zvýšení sazeb Evropské centrální banky a amerického Fedu může sice vytvořit tlak na zpomalení zahraniční (dovážené) inflace. Zároveň však může znamenat, že české sazby zůstanou výš po delší dobu. S ohledem na stabilitu kurzu by bylo obtížné jít „proti“ největším centrálním bankám - ty totiž svou politikou nepřímo ovlivňují i kurz koruny.
Současná prognóza ČNB počítá s postupným návratem sazeb k nižším úrovním, jakmile inflační tlaky alespoň částečně poleví. S přibývajícími proinflačními signály je však zřejmé, že tato debata není na pořadu dne a dlouho nebude. Naopak bude třeba zvážit, jestli sazby ještě o něco nezvýšit.
Zdroj dat: ČNB, stránky www.cnb.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz