Tlak na liberalizaci výroby alkoholu v Thajsku je šancí pro naše vývozce
16.02.2022 / 03:00 | Aktualizováno: 16.02.2022 / 10:31
Thajsko je jedním z největších konzumentů a výrobců alkoholu v Asii, ale bohužel zatím bez výraznějšího úspěchu našich dodavatelů technologických zařízení. Naději na změnu tohoto stavu dávají dynamika růstu poptávky po řemeslných pivech a současná vlna tlaku na liberalizaci výroby piva a lihovin, především minipivovarů.
Thajsko je jedním z největších spotřebitelů alkoholu nejen v jihovýchodní, ale dokonce celé Asii – na hlavu[1] a díky velikosti trhu více než 70-milionové země i absolutně. Domácímu trhu přitom dominuje několik málo hráčů, v případě produkce piva pak dvě hlavní skupiny Boon Rawd (Singha, Leo) a Thai Bev (Chang). Tento stav dlouhodobě vede k volání po liberalizaci především s cílem otevřít cestu pro místní malé a střední producenty. Tyto snahy ale vždy narazily na odpor silných hráčů, ale v poslední době se objevují signály, že zastánci liberalizace získávají podporu i na parlamentní půdě, a to dokonce napříč politickým spektrem. To dává naději na otevření sektoru a vznik nových výrobců. Takový krok by samozřejmě byl dobrou zprávou a příležitostí i pro české výrobce a dodavatele technologických zařízení, především minipivovarů a destilačních zařízení. Ti se již mohou v regionu pochlubit řadou úspěchů, ale v Thajsku jim reference stále bohužel chybějí. Podobně jsou na tom ale i další přední výrobci, snad s výjimkou čínských.
Současná legislativa požaduje v případě velkých průmyslových pivovarů roční výstav o objemu alespoň 100.000 hl a minimální investici ve výši 10 mil. THB (cca 6,6 mil. Kč). Druhý požadavek přitom platí i pro restaurační minipivovary, navíc s podmínkou prodeje v místě. Minimální výstav je pak 1.000 hl/rok.
Přes tyto ne zcela příznivé podmínky je na thajském trhu asi 80, podle některých zdrojů až 100 značek řemeslných či craftových piv. Některé z nich ale využívají byznysový model, kdy omezení v Thajsku obcházejí výrobou v jiných zemích a následným dovozem do Thajska. Zázemím pro tento model jsou např. Kambodža, Vietnam nebo Tchaj-wan, přičemž země ASEAN mají komparativní výhodu díky dohodě o volném obchodu v rámci ASEAN.
Zatímco tradiční výroba piva a hlavně ležáků v posledních letech nevykazovala výraznou dynamiku růstu, segment řemeslných piv naopak rostl 40-50% tempem. Ovšem z minimálního základu, když z trhu o hodnotě asi 180 mld. THB (cca 120 mld. Kč) představoval jen 0,5-1 %. Tradiční ležákové značky hlavních výrobců pak 95 % a prémiové 4-5 %. Pro řemeslná piva a minipivovary hovoří i dobrá image domácích výrobků a vysoká spotřeba piva mimo domov (skoro 40 %).
V případě výroby lihovin se hovoří až o 3.000 výrobců, vesměs menších a komunitního typu. Obecně se volá po zjednodušení procedury povolování a udělování licencí, stejně jako o snížení minimální kapacity ze současných 30.000 litrů/rok a povinnosti mít technologie schopné dosáhnout hranice alkoholu v objemových procentech na úrovni 99,5 %.
Jak jsme již zmínili, liberalizační snahy zde byly již v minulosti, ačkoliv se zase tak výrazně do skutečného uvolnění nepromítly. Současná vlna je jiná v tom, že v její prospěch může nahrát pandemie covidu, resp. potřeba řešit její sociálně-ekonomické dopady. Ta nutí hledat cesty k posílení možností obnovy a hospodářského růstu i v zemědělských oblastech a na úrovni komunit. Právě rozvoj malých a středních podniků a odvětví využívajících místní produkci a majících potenciál vytváření zdrojů příjmů má být jednou z cest. V oblasti pivovarnictví – a podobně i výroby dalších alkoholických nápojů – by stimulem mohl být i opětovný návrat cestovního ruchu a domácí volání po programu OPOB (One Province One Beer) jako „pivní“ podobě modelu OTOP (One Tambon One Product), jehož prostřednictvím vláda podporuje a propaguje výrobce na úrovni místních samospráv.
Jakkoliv cesta k otevření thajského trhu ještě není u konce, objevuje se zde potenciál, na jehož rozvoji lze začít pracovat již nyní. Kromě tradičních kanálů s využitím služeb Velvyslanectví ČR nebo kanceláře CzechTrade v Bangkoku se nově nabízí i projekt PROPEA cestou služeb konzultantské společnosti Czech Business Center. Výhledově lze zvážit i účast na v Thajsku referenčním veletrhu THAIFEX-Anuga Asia.
Marek Libřický, velvyslanec, Velvyslanectví ČR v Bangkoku
[1] Podle údajů WHO se průměrná roční spotřeba na osobu (u celkové populace starší 15 let) pohybuje okolo 8,3 litrů (muži 14,3 l, ženy 2,5 l), přičemž průměr v jihovýchodní Asii je 4,5 litru. Pouze mezi konzumenty alkoholu staršími 15 let pak hodnoty dosahují 20,3 litru (muži 26,2 l, ženy 9,2 l). Lihoviny představují 69 % spotřeby, pivo 28 % a víno 3 %.
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko nemovitosti
Jan Dvořák, Salutem Fund
Patrik Kostyo, Occollo
?
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.