První výsledky Sčítání 2021 – Ústecký kraj. V Ústeckém kraji mělo obvyklý pobyt celkem 789 153 osob

Podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 mělo v Ústeckém kraji obvyklý pobyt celkem 789 153 osob, z tohoto počtu zde žilo o necelé jedno procento více žen (50,7 %). Proti zjištěnému počtu obyvatel při sčítání v roce 2011 poklesl počet obyvatel o 2,5 % (o 19,8 tisíc obyvatel).

Ústecký kraj byl v době sčítání (rozhodný okamžik připadal na půlnoc z 26. na 27. března 2021) pátý nejpočetnější, sečteno bylo 789 153 obyvatel. Nejvíce obyvatel žilo ve Středočeském kraji (1 415 277), naopak nejméně v Karlovarském kraji (279 100). Podíl obyvatel Ústeckého kraje na celkovém počtu obyvatel s obvyklým pobytem v České republice v roce 2021 (10 524 167 osob) dosáhl 7,5 % a byl pátý nejvyšší. Pouze šest krajů zaznamenalo proti SLDB 2011 početní nárůst obyvatelstva, relativně nejvíce Středočeský kraj (+9,8 %). Celkem v osmi krajích, včetně Ústeckého kraje, byl zaznamenán úbytek obyvatel, největší v Karlovarském kraji (-5,6 %). Úbytek v Ústeckém kraji byl čtvrtý nejvyšší (-2,5 %).

Populace České republiky stárne. Ústecký kraj patří k těm mladším krajům, ale stárnutí se projevuje i zde. Při sčítání v roce 2011 byl po Středočeském kraji druhým nejmladším krajem v republice, při sčítání v roce 2021 se ale zařadil až na čtvrtou pozici, kdy se k věkově mladšímu obyvatelstvu Středočeského kraje přidali obyvatelé Jihomoravského kraje a hlavního města Prahy, kde žili dokonce nejmladší obyvatelé v rámci ČR v průměrném věku 41,4 let. Nejstarší obyvatelstvo žilo ve Zlínském kraji (43,8 let).

Průměrný věk obyvatel v Ústeckém kraji při posledním sčítání byl 42,7 let. Mužům z Ústeckého kraje bylo v době sčítání průměrně 41,3 let, ženám pak 44,1 let. Při sčítání v roce 2011 byli Ústečané v průměru o dva roky mladší.

Průměrný věk obyvatel v krajích

Ze zjištěných dat ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 vyplývá, že na území Ústeckého kraje bydlelo v rozhodný okamžik 127 014 dětí do 14 let, tedy 16,1 % ústecké populace. Obyvatel v produktivním věku bylo celkem 499 753 (63,3 %) a ve věku 65 a více let v kraji bydlelo 162 386 osob (20,6 %). Index stáří, tedy počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let, měl v Ústeckém kraji době sčítání hodnotu 127,8. Nejvíce seniorů na sto dětí v době sčítání 2021 bylo v Královéhradeckém a ve Zlínském kraji (142,2 resp. 140,5), nejméně pak ve Středočeském kraji (105,3). Hodnota Ústeckého kraje byla pátá nejnižší.

Lze sledovat, že mezi dvěma posledními cenzy v Ústeckém kraji mírně vzrostl počet dětí (o 4,4 %), výrazně se zvýšil počet obyvatel ve věku 65 a více let (o 37,7 %) a v produktivní věkové skupině (15–64 let) došlo ke snížení počtu obyvatel o 11,6 %.

Jednou z otázek zjišťovaných při sčítání je otázka na rodinný stav. Na tuto otázku odpovídaly osoby ve věku 15 a více let. V Ústeckém kraji v době sčítání 2021 tvořili největší početní skupinu svobodní muži a svobodné ženy, přičemž u mužů bylo jejich zastoupení o 10,1 p. b. vyšší. Z celkového počtu mužů jich svobodných bylo 49,3 % (proti SLDB 2011 nárůst o 3,3 p. b.). Poměr mezi zastoupením ženatých a vdaných je v zásadě podobný. V roce 2021 ke dni sčítání v manželství žilo 35,3 % mužů a 34,1 % žen. U obou pohlaví došlo proti roku 2011 k poklesu (o 4,7 p. b. méně u mužů a o 4,2 p. b. u žen). Podíl rozvedených je o 2,6 p. b. vyšší na straně žen, proti sčítání 2011 došlo u obou pohlaví k jeho zvýšení, o 1,6 p. b. u žen a o 1,3 p. b. u mužů. Výrazný rozdíl mezi pohlavími můžeme sledovat v kategorii ovdovělých osob, kdy s ohledem na biologicky danou skutečnost, že ženy se dožívají vyššího věku než muži, vykázaly vyšší podíl ženy, a to 11,4 % (mírný pokles o 0,5 p. b. proti roku 2011), než muži s podílem 2,7 % (nepatrné zvýšení o 0,1 p. b.).

Na otázku nejvyššího dosaženého vzdělání odpovědělo v kraji 662,1 tisíc obyvatel. Třetina obyvatel z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let dosáhla k datu sčítání v roce 2021 středního vzdělání nebo vyučení bez maturity. Druhou nejpočetnější skupinu v kraji tvořili obyvatelé s úplným středním vzděláním s maturitou (28,6 %). Ukončené vysokoškolské vzdělání vyznačilo 10,4 % obyvatel kraje (druhý nejmenší počet v rámci ČR). Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných osob žilo v době sčítání v hlavním městě Praze (33,7 %), nejméně v Karlovarském kraji (9,6 %).

Z hlediska jednoho státního občanství tvořily většinu obyvatel v kraji osoby s českým státním občanstvím (96,3 %). Cizí státní občanství uvedlo celkem 25 745 osob (3,3 %), z toho 55,8 % mužů. V případě osob s cizím státním občanstvím pak převažovaly osoby s občanstvím mimo země Evropské unie (18 762 osob, tj. 72,9 % všech osob s cizím státním občanstvím). Mezi osobami s cizím státním občanstvím největší počet představovali občané Ukrajiny a Vietnamu (0,9 resp. 0,8 %). Dalších 0,5 % tvořili občané Slovenska. Oproti sčítání 2011 ubylo obyvatel s Německým státním občanstvím (o 85,6 %), ale přibylo o 19,1 % obyvatel s Ukrajinským občanstvím a se Slovenským občanstvím dokonce o 26,7 %.

Více než 60 % (477,4 tisíc osob) sečtených obyvatel, kteří mají v Ústeckém kraji obvyklý pobyt, uvedlo jako jedinou národnost českou. Dalších pět tisíc uvedlo národnost slovenskou (0,6 %). Další převažující národnost v kraji tvořila národnost ukrajinská a vietnamská (shodně 0,5 %, tj. u obou téměř 4 tisíce osob). Svou národnost neuvedlo 34,5 % obyvatel.

Více než 58 % ze sečtených obyvatel s obvyklým pobytem na území Ústeckého kraje bylo bez náboženské víry. V mezikrajovém srovnání se jednalo o nejvyšší podíl, naproti tomu nejnižší podíl nevěřících se sečetl ve Zlínském kraji. Republikový průměr byl v našem kraji překročen o 10,8 p. b. Šest procent obyvatel Ústeckého kraje bylo věřících, ale nehlásili se k žádné konkrétní církvi nebo náboženské společnosti. Pět procent obyvatel kraje se hlásilo k církvi, náboženské společnosti nebo směru, z toho 33,4 % osob vyznávalo církev římskokatolickou.

Podíl věřících obyvatel

K rozhodnému okamžiku, tedy k 26. březnu 2021, bylo v Ústeckém kraji sečteno celkem 146 048 domů. Domovní fond se mezi jednotlivými sčítáními rozrůstá. V porovnání se sčítáním v roce 1991 dosáhl přírůstek téměř 23 %, v kraji tak přibylo 27 tisíc domů (z toho nejvíce v období 2001–2011, 11,4 tis. domů). Většinu počtu domů, sečtených v roce 2021, vlastnily fyzické osoby, a to téměř 85 %. Druhým nejčastějším typem vlastnictví bylo spoluvlastnictví vlastníků bytů – 7,8 %. Z hlediska doby výstavby bylo nejvíce domů vystavěno v letech 1920–1945 a 1919 a dříve, a to 19 resp. 18 %. Výstavba domů měla od té doby klesající tendenci, přičemž nejméně domů bylo vystavěno v období let 2011–2015 (3,7 %) a 2016 a později (3,9 %).