Karlovarská ulice je nejvytíženějším dopravním úsekem v Plzeňském kraji

Karlovarská ulice je nejvytíženějším dopravním úsekem v Plzeňském kraji

Karlovarská ulice mezi ulicemi Lidická a Otýlie Beníškové, tedy silnice první třídy I/27, je dopravně nejvytíženější úsek v Plzeňském kraji. Druhým takovým místem je úsek dálnice D5 z Rokycan do Ejpovic a třetí Vejprnická ulice v Plzni. Výsledky vyplynuly z celostátního sčítání dopravy (CSD), které zveřejnilo Ředitelství silnic a dálnic České republiky.

Karlovarská ulice mezi ulicemi Lidická a Otýlie Beníškové (zdroj: Google mapy)

Za 24 hodin projede po Karlovarské ulici mezi ulicemi Lidická a Otýlie Beníškové 46 605 vozidel. Číslo je průměrem měření v různých pracovních dnech i víkendech. Na dálnici D5 v úseku Rokycany – Ejpovice bylo zaznamenáno téměř 36 700 všech motorových vozidel za 24 hodin. Na plzeňské Vejprnické ulici mezi Domažlickou a Křimickou ulicí jich podle aktuálního výsledků sčítání projelo za jeden den celkem bezmála 21 300.

ŘSD dále uvedlo tři úseky nejvíce zatížené těžkými vozidly v Plzeňském kraji, tedy nákladními vozy a autobusy. Téměř 11 500 jich projede denně na úseku dálnice D5 mezi Rokycany a Ejpovicemi. Další dva úseky mají zatížení méně než poloviční. Po Karlovarské ulici mezi ulicemi Lidická a Otýlie Beníškové jich projede za 24 hodin přes 4900 a na Jateční v Plzni, mezi ulicemi Chrástecká a Rokycanská, jich bylo napočítáno 2160 denně.

Ředitelství silnic a dálnic ČR zajišťuje v pravidelných pětiletých intervalech celostátní sčítání dopravy (CSD), a to nejen na dálnicích a silnicích I. třídy v jeho správě, ale rovněž i na silnicích II. třídy a vybraných silnicích III. třídy a místních komunikacích některých statutárních měst. Nynější výsledky ukazují, že doprava oproti minulému CSD, které bylo prováděno v roce 2016, opět významně narostla, a to v průměru o 10 %. Průběh sčítání i způsob jeho vyhodnocování přitom významně ovlivnila pandemie koronaviru. „Z celkového pohledu lze rovněž konstatovat, že pandemie koronaviru přinesla i změny v charakteru vykonávaných cest. Z výsledků sčítání je patrný pokles dopravních výkonů u dálkových dopravních vazeb, které mohly být zčásti nahrazeny videokonferencemi a komunikací na dálku. Zároveň je také patrný růst u skupiny lehkých nákladních automobilů zejména v příměstských oblastech, což pravděpodobně souvisí s výrazně zvýšeným zájmem o různé druhy doručovacích služeb. Teprve čas však ukáže, zda se jedná o trend trvalý, nebo tato změna dopravního chování přetrvá i nadále,“ uvedlo Ředitelství silnic a dálnic České republiky.

Ilustrační foto

Nejzatíženějším úsekem na silniční a dálniční síti v České republice je úsek dálnice D1 mezi připojením Pražského okruhu u Modletic a sjezdem na Říčany, kde po dálnici a souběžných kolektorových vozovkách v celkem deseti jízdních pruzích denně projede více než 103 tisíc vozidel. Následuje úsek dálnice D1 mezi Chodovem a Spořilovem, kde na šesti jízdních pruzích denně projede v průměru téměř 90 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým dálničním úsekem se čtyřmi jízdními pruhy je úsek dálnice D1 mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih s cca 76,5 tisíce vozidel za den, následovaný úsekem Pražského okruhu D0 mezi Slivencem a Ořechem, kde denně projede v průměru více než 75 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým úsekem na silniční síti pak je úsek silnice I/43 v Brně mezi ulicemi Hradecká a Hapalova s více než 55 tisíci vozidel za den. Místní komunikace v Praze, které dosahují ještě vyšší dopravní zátěže, v rámci CSD sčítány nejsou.

Text: Adriana Jarošová