Příjmy domácností v Pardubickém kraji (zjišťovány za rok 2020) rostly rychlejším tempem než v celé ČR - Životní podmínky domácností Pardubického kraje 2021

Příjmy domácností v kraji (zjišťovány za rok 2020) rostly rychlejším tempem než v celé ČR, nadále však patřily k nejnižším v mezikrajském srovnání. Předchozí pokles podílu nákladů na bydlení domácností na čistých měsíčních peněžních příjmech se zastavil na 13 % a byl čtvrtý nejnižší mezi kraji; 28 % domácností Pardubického kraje (nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání) však považuje tyto náklady za velkou zátěž.

Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2021“ činily v roce 2020 průměrné roční hrubé peněžní příjmy na jednoho člena domácnosti v Pardubickém kraji 244 986 Kč, což představuje páté nejnižší příjmy mezi kraji (v roce předchozím byly čtvrté nejnižší). Na hrubých příjmech v kraji se 64,4 % podílely příjmy ze závislé pracovní činnosti (nejvyšší hodnota v mezikrajském srovnání), 22,9 % sociální příjmy (pátý nejnižší podíl mezi kraji) a 10,4 % pak tvořily příjmy z podnikání (čtvrté nejnižší zastoupení mezi kraji).

Po odečtení zdravotního, sociálního pojištění a daně z příjmů zjišťujeme v kraji průměrné čisté roční peněžní příjmy na osobu 206 087 Kč (čtvrté nejnižší mezi kraji za Zlínským, Olomouckým a Moravskoslezským krajem). Přičteme-li pak k čistým peněžním příjmům navíc příjmy naturální (např. požitky poskytované zaměstnavateli v podobě příspěvků na stravování, jazykové kurzy, sportovní vyžití, dovolenou apod. či hodnoty produktů z vlastního hospodářství, darů atd.), činily v kraji celkové čisté příjmy v přepočtu na jednoho člena domácnosti 214 479 Kč ročně (zjišťováno za rok 2020), což představuje pátou nejnižší částku v mezikrajském srovnání.

Proti průměrným čistým příjmům v ČR (peněžním vč. naturálních) byly roční příjmy v kraji o 13,6 tis. Kč nižší; v relativním vyjádření příjmy v kraji za republikovou hodnotou zaostávaly o 6,0 %. Příjmy v kraji se k republikovému průměru zvolna přibližují (v předchozím roce byly nižší o 7,6 %, před čtyřmi lety dokonce o 10,6 %). Nejvyšší čisté příjmy na osobu nadále zjišťujeme v Hl. městě Praze (o 85,7 tis. Kč ročně více než v Pardubickém kraji).

Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se čisté roční peněžní příjmy na člena domácnosti v kraji zvýšily o 13,1 tis. Kč, tj. nominálně o 6,8 % (mírně pomalejším tempem než v předchozích třech letech), při republikovém navýšení o 4,9 %. Po zohlednění růstu cen v ČR v roce 2020 (o 3,2 %) vzrostly příjmy v kraji reálně o 3,5 % a v celé ČR o 1,7 %. Oproti zjišťování před pěti lety se průměrné roční příjmy v kraji zvýšily o více než třetinu (o 57,1 tis. Kč).

Oproti republikové příjmové struktuře se kraj vyznačuje nadprůměrným zastoupením domácností v pásmech s nižšími čistými příjmy (tj. do 15 tis. Kč měsíčně na osobu, s výjimkou nejnižšího pásma do 6 tis. Kč), přičemž podíly domácností s příjmy nad 15 tis. Kč měsíčně na osobu ve všech sledovaných kategoriích za republikovým průměrem zaostávají. Zastoupení domácností s měsíčním příjmem na osobu v pásmu do 10 tis. Kč v kraji se meziročně jen nepatrně zvýšilo (o 0,2 procentního bodu na 8,5 % v roce 2020, což je šestý nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání s maximem v Olomouckém a Karlovarském kraji). Na druhé straně podíl domácností v pásmu nad 30 tis. Kč měsíčně na osobu v kraji v posledních letech neustále rostl (na 9,1 % v roce 2020, což je hodnota uprostřed žebříčku krajů s nejvyšším zastoupením v Praze a Středočeském kraji). Nejvíce domácností (30,8 %) v kraji pobírá příjmy v rozmezí 15 až 20 tis. Kč měsíčně na osobu.

Téměř každá devatenáctá domácnost v kraji (5,4 %) vycházela podle výsledku šetření z počátku roku 2021 s příjmem s velkými obtížemi, což je (stejně jako v předchozím roce) nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání, a každá šestá domácnost (16,6 %) s obtížemi (jde rovněž o nejvyšší podíl mezi kraji). Třetí nejnižší podíl v mezikrajském srovnání mají naopak domácnosti, které se svými příjmy dle subjektivního názoru vycházejí velmi snadno (1,6 %) a nejnižší zastoupení mezi kraji mají domácnosti vycházející s příjmy snadno (10,4 %).

Přibližně 15 % domácností v kraji (při téměř pětinovém podílu v celé ČR) si nemohlo podle výsledků posledního šetření dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 12,8 tis. Kč. Týdenní dovolenou mimo domov (vč. pobytu na chatě, chalupě či u přátel, příbuzných) si v kraji v roce 2021 nemohlo dovolit 18 % domácností (20 % v celé ČR). Přibližně 2,2 % domácností v kraji si nemohla dovolit dostatečně vytápět byt (hodnota pod republikovým průměrem) a 2,3 % domácností si nemohla z finančních důvodů dovolit jíst obden maso (nejnižší podíl v mezikrajském srovnání).

Podle výsledků šetření za rok 2021 žilo v kraji v rodinných domech 56,5 % domácností, což byl v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší podíl za Krajem Vysočina a Zlínským krajem. Struktura domovního fondu v kraji z hlediska druhu domu se odráží v podprůměrném zastoupení domácností využívajících dálkové topení (blokovou kotelnu), resp. v častějším využívání vlastního ústředního topení (na plyn i tuhá paliva) – viz předchozí graf.

Náklady na bydlení domácností v Pardubickém kraji patří dlouhodobě podle výsledků šetření k nejnižším mezi kraji. Projevuje se zde mimo jiné i výše zmíněné nadprůměrné zastoupení domácností žijících v rodinných (tedy nejčastěji vlastních) domech. Měsíční náklady na bydlení dosáhly podle zjišťování v roce 2021 v Pardubickém kraji 5 461 Kč na domácnost, což představuje 88,4 % republikového průměru a současně páté nejnižší měsíční náklady mezi kraji ČR za Krajem Vysočina, Jihočeským, Zlínským a Olomouckým krajem. Oproti předchozímu roku, kdy kraji patřila třetí nejnižší příčka, se měsíční náklady na bydlení zvýšily o 6,7 %, v celé ČR bylo přitom zaznamenáno navýšení o 3,3 %.

V průměru vynaložily domácnosti v Pardubickém kraji na bydlení 13,2 % ze svých čistých měsíčních peněžních příjmů (v ČR 14,4 %). Předchozí zřetelný pokles podílu nákladů na bydlení na příjmech se přitom na krajské i celorepublikové úrovni zastavil. V mezikrajském žebříčku se kraj podílem nákladů na bydlení na příjmech zařadil, stejně jako v předchozím roce, na čtvrtou nejnižší pozici (s minimem v Kraji Vysočina a Středočeském kraji a maximem v Praze a v kraji Moravskoslezském).

V procentní struktuře nákladů na bydlení v kraji představují nejvyšší hodnotu výdaje za elektřinu (30 %), následuje (s téměř pětinovým podílem) plyn z dálkového zdroje a nájemné za užívání bytu. Oproti republikové struktuře zjišťujeme v kraji nadprůměrný podíl nákladů na plyn, elektřinu i tuhá a tekutá paliva; zastoupení nájemného je v kraji vzhledem k nižšímu podílu nájemních bytů podprůměrné. Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se ve struktuře nákladů na bydlení v kraji mírně zvýšilo zastoupení výdajů na nájemné, elektřinu i teplo a teplou vodu při poklesu podílu výdajů na tuhá a tekutá paliva či vodné se stočným.

V absolutním vyjádření jsou průměrné měsíční náklady domácností v Pardubickém kraji oproti republikovým hodnotám nižší především v případě nájemného (o 546 Kč) a tepla a teplé vody (o 244 Kč). Nad průměrem ČR jsou pak zejména náklady na plyn z dálkového zdroje (o 192 Kč).

Zatímco v celé ČR se podíl domácností považujících náklady na bydlení za velkou zátěž po roce 2013 neustále snižoval, v Pardubickém kraji od roku 2018 zřetelně rostl. Subjektivně jsou náklady na bydlení velkou zátěží pro 28,3 % domácností v kraji (o 0,5 procentního bodu více než při předchozím šetření). V mezikrajském srovnání jde, stejně jako v předchozích dvou letech, o nejvyšší hodnotu (s odstupem následuje Ústecký kraj). Na druhé straně subjektivně nejsou náklady na bydlení vůbec zátěží v největší míře pro obyvatele Prahy (21,1 % domácností) a Kraje Vysočina (17,2 %); Pardubickému kraji patří (s 9,8 %) dvanáctá příčka.

Z hlediska problémů spojených s bydlením byl v Pardubickém kraji v roce 2021 zaznamenán (na rozdíl od pokračujícího republikového klesajícího trendu) meziroční nárůst podílu domácností stěžujících si na hluk z domu, resp. ulice, vandalství či kriminalitu v okolí i znečištěné okolní prostředí. Přesto nadále zůstávají tyto podíly v kraji pod průměrem ČR a nedosahují ani krajských hodnot zjišťovaných před deseti lety.

O šetření Životní podmínky (EU-SILC)

Český statistický úřad provedl v roce 2021 již sedmnácté výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky“ (ŽP). Zjišťování v ČR probíhá jako národní modul šetření EU-SILC, které je povinné v členských státech Evropské unie. Jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální situace obyvatel v jednotlivých státech. Účelem šetření je získat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého využívání, a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech.

Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. na jaře 2021, pouze ekonomická aktivita či údaje o peněžních a naturálních příjmech byly zjišťovány za rok 2020. Náklady na bydlení vyjadřovaly výši těchto nákladů v době šetření. Pravidelné měsíční platby se zapisovaly většinou podle zálohy za měsíc březen 2021. Výdaje na odvoz odpadků, paliva, běžnou údržbu, pojištění domu/bytu a ostatní nepravidelné náklady se uváděly za celý rok 2020.

Šetření se provádí každoročně ve všech krajích ČR v domácnostech žijících v náhodně vybraném souboru bytů, které jsou opakovaně navštěvovány 4 roky po sobě, přičemž každoročně se část z nich obměňuje. Při šetření v roce 2021 navštívili pověření tazatelé v ČR 6 609 bytů vyšetřených v předchozím roce, dále 83 bytů, do kterých se od předchozího roku přestěhovaly některé dříve šetřené osoby, a 4 750 nově náhodně vybraných bytů. V Pardubickém kraji tazatelé navštívili v úhrnu 560 bytů.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření „Životní podmínky 2021“ je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením. Všechny publikované údaje vznikají dopočtem na celou populaci, a tudíž jsou zatíženy určitou statistickou chybou. Např. u uvedených 206 087 Kč čistých peněžních příjmů na osobu v Pardubickém kraji je 95% interval spolehlivosti 194 922–217 252 Kč. V tomto intervalu tedy s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadované charakteristiky.