Česko a další populistické země zvládly pandemii podstatně hůře než země nepopulistické, zjistil renomovaný Kielský institut světového hospodářství. Vykazují více než dvojnásobný počet nadměrně zemřelých v porovnání s nepopulistickými státy
Země s populistickou vládou, včetně Česka, zvládly pandemii covid-19 podstatně hůře než země, v nichž populisté v roce 2020 u moci nebyli. To je klíčový závěr studie renomovaného Kielského institutu světového hospodářství (zde: www.ifw-kiel.de/publications/media-information/2022/covid-19-pandemic-under-populist-governments-risk-of-death-is-higher/).
Nadměrná úmrtnost – počet úmrtí nad úrovní, kterou bylo možné předpokládat nebýt pandemie – je podle studie průměrně více než dvojnásobná v zemích, jimž vládnou populisté, oproti státům, které populisty řízeny nejsou.
Autor studie Michael Bayerlein společně s mezinárodním týmem kolegů hodnotili, jak covidovou situaci v roce 2020 zvládalo celkem 42 zemí OECD a BRICS (do této skupiny zemí patří – jak akronym napovídá – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Celkem třináct zemí z tohoto vzorku klasifikovali jako populistické, a to právě včetně Česka. Do skupiny populistických zemí zařadili také třeba Polsko, Slovensko, Maďarsko, Británii, Brazílii nebo Indii.
Nadměrná úmrtnost dosáhla v populistických zemích takřka osmnácti procent, zatímco v těch nepopulistických činila pouze osm procent (viz graf níže). Nad každých sto lidí, kteří by zemřeli tak jako tak, nebýt pandemie, přidala tedy pandemie průměrně osm dodatečných covidových zemřelých v nepopulistických zemích a hned osmnáct covidových zemřelých v zemích populistických.
V zemích s populistickou vládou totiž podle autorů studie se politici více zdráhali trvaleji zavádět nepopulární opatření, jako je omezování společenského setkávání. Populističtí politici také spíše tíhli k bagatelizaci závažnosti nákazy a diskreditaci vědeckých zjištění. Občané pak nebrali nákazu tak vážně a podceňovali dodržování restrikcí společenského pohybu a setkávání, pokud ty byly vůbec zavedeny či vymáhány.
Studie je podle autorů první svého druhu, jež dokládá, že populisté pandemii covid-19 nezvládli dobře, což má své oběti v podobě relativně vyššího počtu zemřelých. Jako taková představuje přelomový závažný argument v celé dosavadní diskusi o přístupu jednotlivých zemí k pandemii a český přístup se pochopitelně neocitá v lichotivém světle.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinit Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz