cnb.cz (ČNB)
Investice  |  26.01.2022 13:33:33

Co byl kurzový závazek? Kdy ČNB zahájila devizové intervence a proč se ČNB rozhodla dosahovat svého měnověpolitického cíle pomocí měnového kurzu? Otázky a odpovědi.


Kdy ČNB zahájila devizové intervence a proč se ČNB rozhodla dosahovat svého měnověpolitického cíle pomocí měnového kurzu?

Bankovní rada ČNB rozhodla o používání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky, a tedy o zahájení devizových intervencí, dne 7. listopadu 2013. Tento nástroj je pro Českou republiku, která je malou otevřenou ekonomikou s dlouhodobým přebytkem likvidity v bankovním sektoru, účinnější k uvolnění měnových podmínek než jiné nástroje. O tom, že dalším případným nástrojem uvolnění měnové politiky po dosažení nulové spodní hranice úrokových sazeb bude kurz koruny, rozhodla bankovní rada již na podzim roku 2012.

Proč ČNB rozhodla o dalším uvolnění měnové politiky právě prostřednictvím oslabení koruny na 27 za euro?

Česká ekonomika prošla v letech 2012-2013 obdobím hospodářského útlumu, který se nepříznivě odrazil v nárůstu nezaměstnanosti, v poklesu příjmů a spotřeby domácností, stejně jako zisků a investic firem. Česká národní banka reagovala na uvedený vývoj tím, že bezezbytku využila svého hlavního měnověpolitického nástroje, když v závěru roku 2012 snížila úrokové sazby na technickou nulu (0,05 %). Dále se ČNB zavázala, že na této rekordně nízké hladině budou úrokové sazby ponechány tak dlouho, jak bude potřeba. Cílem ČNB přitom v souladu s jejím zákonným mandátem bylo a je udržet cenovou stabilitu, a tím přispívat ke stabilnímu vývoji české ekonomiky. ČNB proto současně již od podzimu roku 2012 komunikovala připravenost použít své další nástroje v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky. Pro tento účel byl z mnoha dobrých důvodů vybrán měnový kurz. Již samotné vyhlášení ČNB, že je připravena kurzu použít, vedlo koncem roku 2012 a začátkem roku 2013 k oslabení kurzu koruny, které umožnilo zbrzdit dezinflační tendence a pomohlo ekonomice se přeci jen trochu nadechnout.

Ukázalo se, že recese a útlum na trhu práce odeznívají jen velmi pomalu a jejich protiinflační dopady vedou spolu s poklesem cen surovin a energií k dalšímu snižování inflace. ČNB očekávala, že začátkem roku 2014 klesne k nule, a že po očištění o úpravy spotřebních daní na cigarety dokonce úhrnná cenová hladina poklesne. Ceny mnoha položek spotřebního koše (zejména ceny spotřebního zboží) přitom klesaly již delší dobu. Proto ČNB jednala, aby dostála svému zákonnému mandátu, kterým je péče o cenovou stabilitu.

Co bylo cílem použití měnového kurzu jako nástroje měnové politiky?

Cíl použití kurzu jako dalšího měnověpolitického nástroje – a tedy použití devizových intervencí k oslabení koruny – byl stejný jako u úrokových sazeb. To znamená v souladu se zákonným mandátem ČNB udržet cenovou stabilitu v české ekonomice, která je vyjádřena plněním inflačního cíle ČNB ve výši 2 %. Jinými slovy, šlo o snahu předejít deflaci, zajistit plnění 2% cíle udržitelným způsobem a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat svůj standardní nástroj, tj. úrokové sazby. Použití devizových intervencí jako vhodného nástroje proti deflačním rizikům doporučila ČR v roce 2013hodnotící mise Mezinárodního měnového fondu. Z hlediska druhotného cíle ČNB, tj. podpory obecné hospodářské politiky vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu, naše opatření přispělo k překonání nejdelší hospodářské recese v samostatné české historii, jejíž pokračování by nebylo v zájmu většiny firem ani občanů.

Co by se stalo, kdyby ČNB takové rozhodnutí neučinila?

Podkladem pro rozhodnutí o dalším uvolnění měnové politiky byly ekonomické analýzy ČNB. ČNB je ve světě a zejména v komunitě ostatních centrálních bank a mezinárodních institucí (jako jsou MMF, OECD apod.) uznávanou kapacitou právě v oblasti ekonomického modelování, prognózování a měnové politiky obecně. Tyto analýzy ukázaly, že při nečinnosti měnové politiky by se česká ekonomika mohla v roce 2014 dostat do deflace trvající přinejmenším 2-3 čtvrtletí. To byl ovšem velmi optimistický předpoklad, protože jak ukazuje historická zkušenost, deflaci může být velmi obtížné zastavit, jakmile se jednou rozjede. Proto její prevence je lepší než pokusy o následnou léčbu.

Bez dalšího uvolnění měnové politiky ČNB hrozilo, že se předchozí poměrně stabilní kurzový vývoj přeruší a koruna začne výrazně posilovat. Současně zesílil pokles inflačních očekávání podniků, domácností i finančních trhů. Úsilí ČNB uvolnit měnové podmínky (tj. oslabit reálný měnový kurz a snížit reálné úrokové sazby) tak mohlo být bez další akce zvráceno. Takové nežádoucí zpřísnění měnové politiky by dále zesílilo protiinflační tendence v ekonomice, tj. zbrzdilo či zcela zastavilo počínající oživení a zlepšování situace na trhu práce a uvrhlo ekonomiku do další vlny recese či dokonce do deflace, tj. do setrvalého poklesu cenové hladiny.

Pokles cen nakupovaného zboží a služeb, který je na úrovni jednotlivce jako spotřebitele zdánlivě pozitivní skutečností, je na úrovni národního hospodářství jevem krajně nepříznivým a nevítaným. Centrální banky všude ve světě se maximálně snaží rizikům takového vývoje předcházet. V očekávání poklesu cen totiž řada podniků či domácností odkládá své nákupy na pozdější dobu, což ovšem vede k tomu, že chybí, resp. se v čase odsouvá poptávka. Není-li poptávka, není potřeba tolik vyrábět, firmy propouštějí, snižují se příjmy domácností i zisky podniků, což tlačí na další pokles cen. A tak dokola. Říká se tomu deflačně-recesní spirála, z níž není snadné cesty ven, když už se do ní nějaká ekonomika dostane. Nesmírně negativní zkušenost s deflačním vývojem ve 30. letech minulého století je v tomto ohledu stále silným mementem pro všechny hospodářsko-politické autority, zejména pak pro centrální banky. Negativní zkušenost s deflací má v posledních dvou desetiletích rovněž Japonsko. ČNB se proto v souladu se svým mandátem pečovat o cenovou stabilitu rozhodla konat tak, aby výše uvedené riziko vyloučila, tj. aby zajistila rychlejší návrat inflace do dvouprocentního cíle, tj. do bezpečné vzdálenosti od deflačních vod.

Jaké byly ekonomické dopady a přínosy kurzového závazku?

Díky oslabení kurzu hrozba deflační pasti pominula a ekonomický růst zrychlil. V roce 2014 česká ekonomika vzrostla o dvě procenta. Růst ekonomiky podpořila oživující se zahraniční poptávka, domácí měnové podmínky, uvolněné prostřednictvím oslabeného kurzu, a zvýšení vládních investic. V případě nečinnosti měnové politiky by došlo k podstatně pomalejšímu oživovení ekonomiky. Růst HDP by při nečinnosti ČNB býval mohl být v roce 2014 až o jeden procentní bod nižší.

Pro někoho mohly být bezprostřední důsledky oslabení koruny nepříznivé, a to zejména v krátkém období. Firmám zdražily nakupované suroviny, materiály a polotovary ze zahraničí, zdražily i dovážené zboží a energie pro domácnosti. Tento nepříjemný a bohužel nezbytný negativní průvodní efekt oslabení kurzu byl však pouze krátkodobý a postupně začaly převažovat pozitivní vlivy. Je to podobné jako v medicíně, kde je také někdy potřeba ordinovat lék, který má krátkodobě negativní vedlejší účinky, ale v delším období vede k vyléčení pacienta a obnovení jeho dobré kondice. Oslabení měnového kurzu k hladině 27 za euro vedlo k vyšším cenám věcí z dovozu, což podpořilo poptávku po zboží domácího původu. Současně se ukázalo, že se nevyplatí čekat na další pokles cen a řada lidí začala méně spořit a více utrácet. Českým firmám tak postupně vzrostl odbyt, a tak mohly začít najímat více lidí a své zaměstnance lépe platit. Vyšší příjmy a spotřeba domácností stejně jako zisky a investice podniků znamenaly vyšší daňový výnos pro veřejné rozpočty. Hlavní přínos pro občany spočíval v tom, že získali větší jistotu, že si udrží práci či naleznou nové zaměstnání. Důležitým sdělením spotřebitelům bylo, že nemá nadále smysl odkládat spotřebu v naději na trvale se snižující ceny.

Klíčové ukazatele ekonomikyrok poté

 

Meziroční změna v %

Údaje k 7.11.2013

Údaje k 31.10.2014

Hrubý domácí produkt (s.o.)

II/13

-1,3

II/14

2,5

Index spotřebitelských cen

9/13

1,0

9/14

0,7

Měnověpolitická inflace 

9/13

0,2

9/14

0,6

Obecná míra nezaměstnanosti (s.o.)

9/13

7,1

9/14

5,9

Průměrná nominální mzda v podnikatelském sektoru (v ) (s.o.)

II/13

25 199

II/14

25 542

Průměrná nominální mzda celkem

II/13

1,2

II/14

2,3

Počet volných pracovních míst

9/13

39 040

9/14

56 600

Souhrný indikátor důvěry (index)

10/13

88,9

10/14

94,1

Proč ČNB v dubnu 2017 ukončila kurzový závazek a jakým způsobem teď provádí měnovou politiku?

Ukončený kurzový závazek nebyl novým cílem měnové politiky ČNB, ale jejím dočasným nástrojem použitým poté, co byl vyčerpán prostor pro další pokles úrokových sazeb. Zákonným úkolem ČNB zůstává cenová stabilita vyjádřená v podobě 2% inflace. To znamená, že Česká národní banka používá tzv. cílování inflace. To, že české ekonomice prospívá nezávislá měnová politika fungující právě v tomto režimu, se zřetelně ukázalo i v období po vypuknutí globální krize. S cílováním inflace je dlouhodobě konzistentní tzv. režim (řízeně) plovoucího kurzu. Kurz v naší malé otevřené ekonomice často slouží jako tlumič šoků, které na ni dopadají. Přizpůsobení prostřednictvím pohybu kurzu je hladší a méně bolestné, než kdyby se muselo odehrát skrze reálné veličiny, jako jsou zaměstnanost či mzdy.

V dlouhém období hodnota kurzu odráží vývoj ekonomických fundamentů. Pokud ale dochází k velkým výkyvům kurzu, které neodpovídají vývoji ekonomiky, centrální banka je svou politikou může zmírňovat. Předpokládáme, že režim plovoucího měnového kurzu bude uplatňován až do vstupu ČR do eurozóny, resp. do tzv. mechanismu ERM II. Přijetí eura je politickým rozhodnutím, které v dohledné době nelze očekávat. I proto vstup do ERM II nikdy nebyl zvažovanou variantou ukončení kurzového závazku.

Hrozí v budoucnu návrat k nějaké formě kurzového závazku?

Nelze vyloučit, že případné silné či trvalé protiinflační šoky by v budoucnu mohly obnovit riziko výrazného a dlouhodobého podstřelování inflačního cíle či dokonce hrozbu deflace. To by ČNB – po vyčerpání prostoru pro uvolňování měnové politiky snižováním úrokových sazeb – mohlo opět donutit k využívání kurzu jako nástroje měnové politiky či k přijetí jiného nekonvenčního nástroje. Návrat ke kurzovému závazku je však v nejbližší době vysoce nepravděpodobný, neboť inflace se nachází nad 2% cílem ČNB, a to v podmínkách solidně rostoucí české ekonomiky, zvyšujících se mezd a s tím souvisejících robustních domácích, resp. celkových inflačních tlaků.

Co bude ČNB dělat s eury nakoupenými během trvání kurzového závazku?

ČNB si nakoupená eura ponechá ve svých devizových rezervách a bude je nadále investovat do kvalitních a bezpečných instrumentů. V dohledné době nebude odprodávat ani výnosy z těchto devizových rezerv.

Jak nárůst devizových rezerv v souvislosti udržováním kurzového závazku ovlivní hospodaření ČNB?

Podle článku 98 Ústavy ČR a v souladu s primárním právem EU je hlavním cílem činnosti ČNB péče o cenovou stabilitu. Cílem ČNB proto není maximalizace jejího zisku. Oslabení kurzu přispělo v letech 20132014 k dosažení účetního zisku ČNB, v jehož důsledku došlo k úplnému uhrazení kumulované účetní ztráty ČNB z předchozích let. To ovšem nebyl účel intervencí, neboť primární cíl měnové politiky, jímž je dosahovat cenovou stabilitu, má vždy přednost před dopady opatření ČNB do jejího hospodářského výsledku. Dlouhodobě bude výsledek hospodaření ČNB záležet na vývoji kurzu a úrokových sazeb doma i v zahraničí. I když se po ukončení měnového závazku tendence kurzu posilovat obnovila, , bude k tomu v dlouhodobém horizontu docházet v podstatně menší míře než v době před krizí.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Investice:

Pá   9:19  Milorad Mišković: Poptávka a nabídka na rezidenčním trhu (nejen) v Praze se... Investicniweb.cz (Investičníweb, s.r.o.)
Pá   9:17  Ranní shrnutí (29.03.2024) X-Trade Brokers (XTB)






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688