ŘSD zveřejňuje výsledky celostátního sčítání dopravy 2020

CSD 2020 bylo zajišťováno, stejně jako při minulém sčítání, vybraným dodavatelem, jímž bylo tentokrát sdružení firem CDVAMP (Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., ManpowerGroup s.r.o. a VARS BRNO, a.s.) pod vedením Centra dopravního výzkumu v. v. i. Celková cena služeb, které byly nebo budou v zakázce poskytnuty, dosahuje necelých 52 mil. Kč bez DPH. Spolupráce s dodavatelem probíhala i přes nemalé komplikace způsobené pandemií koronaviru na výborné úrovni.

Hlavní část CSD 2020 spočívající v provádění vlastního sčítání měla být původně zahájena v dubnu 2020, s ohledem na přetrvávající přísná vládní opatření v rámci boje s pandemií však byla plánovaná jarní část sčítání odložena na rok 2021 a v roce 2020 tak proběhla pouze letní a podzimní část sčítání. Prezentované výsledky tak reprezentují sčítání provedené ve vybraných termínech v druhé polovině roku 2020 a na jaře roku 2021, přičemž ze sčítání bylo vyloučeno období, kdy byla zavedena přísná vládní opatření s významným dopadem na mobilitu osob.

Sčítání bylo provedeno stejně jako v případě CSD 2016 pro celkem 13 kategorií vozidel včetně cyklistů a probíhalo na celkem 6 465 sčítacích úsecích za využití jak automatického, tak ručního způsobu sčítání. V úsecích sčítaných ručním způsobem pak sčítání proběhlo ve 4–6 opakováních na každém úseku za účasti jednoho až šesti brigádníků v závislosti na dopravním zatížení úseků. Vlastní sčítání pak probíhalo za pomoci mobilní aplikace s možností on-line přenosu dat do centrálního datového skladu, což umožnilo také okamžitou kontrolu přítomnosti sčítačů na místě sčítání a neprodlené vyhodnocování nedostatků při provádění sčítání.

Jak již bylo řečeno výše, do průběhu sčítání a vyhodnocení jeho výsledků významně zasáhla vládní opatření přijímaná v souvislosti s pandemií koronaviru, která významným způsobem ovlivnila mobilitu obyvatelstva. Z tohoto důvodu nebyly při vyhodnocení konečných výsledků CSD 2020 využity tzv. roční variace získané z automatických sčítačů v průběhu dotčeného období (druhá polovina roku 2020 a první polovina roku 2021), ale byly využity roční variace vycházející z CSD v roce 2016. Denní a týdenní variace již byly použity ze sledovaného období a lze tedy konstatovat, že prezentované výsledky hodnověrně reprezentují skutečnost mimo období s přísnými vládními opatřeními.

Z prezentovaných výsledků vyplývá, že došlo k celkovému nárůstu dopravních výkonů o cca 10 %, z toho na dálniční síti o 15 % a na silniční síti o 9 %. Z hlediska skupin vozidel došlo u těžkých vozidel k nárůstu o 16 % a u osobních vozidel o 9 %. Celkový dopravní výkon na sledované dálniční a silniční síti délky 55 892 km dosáhl v průměru téměř 160 mil. vozokilometrů za den. Průměrná intenzita na dálnicích činí cca 30 700 voz./24 h, na silnicích I. třídy 9100 voz./24 h, na silnicích II. třídy 2900 voz./24 h.

Nejzatíženějším úsekem na silniční a dálniční síti je úsek dálnice D1 mezi připojením Pražského okruhu u Modletic a sjezdem na Říčany, kde po dálnici a souběžných kolektorových vozovkách v celkem 10 jízdních pruzích denně projede více než 103 tisíc vozidel. Následuje úsek dálnice D1 mezi Chodovem a Spořilovem, kde na šesti jízdních pruzích denně projede v průměru téměř 90 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým dálničním úsekem se čtyřmi jízdními pruhy je úsek dálnice D1 mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih s cca 76,5 tisíce vozidel za den, následovaný úsekem Pražského okruhu D0 mezi Slivencem a Ořechem, kde denně projede v průměru více než 75 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým úsekem na silniční síti pak je úsek silnice I/43 v Brně mezi ulicemi Hradecká a Hapalova s více než 55 tisíci vozidel za den. Místní komunikace v hl. m. Praze, které dosahují ještě vyšší dopravní zátěže, v rámci CSD sčítány nejsou.

Z hlediska zatížení těžkými motorovými vozidly je opět nejvíce zatížen úsek dálnice D1 mezi Pražským okruhem a silnicí II/101 do Říčan s více než 22 tisíci těžkých vozidel, následovaný úsekem dálnice D1 mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih s celkovým počtem téměř 22 tisíc těžkých vozidel. Na úseku Pražského okruhu mezi Slivencem a Ořechem jezdí denně v průměru téměř 19 tisíc těžkých vozidel a nejvíce zatíženým úsekem silnice I. třídy v této skupině je úsek silnice I/52 v Modřicích s více než 10,5 tisíce těžkých vozidel.

Ve výsledcích je také patrný pozitivní efekt nově zprovozněných obchvatů na intenzity dopravy v průtazích měst. Např. na nových úsecích dálnice D6 u Řevničova projede cca 11 600 voz./24 h, zatímco v Řevničově se snížila doprava z 12 000 voz./24 h v roce 2016 na 2500 voz./24 h v roce 2020, což představuje snížení dopravy o téměř 70 %. Zprovozněním nových úseků na I/16 u Slaného se snížila intenzita dopravy v centru Slaného o 1500–3000 voz./24 h a novou přeložku silnice I/16 denně využívá více než 8500 vozidel. Zprovozněním nové přeložky silnice I/58 se na bývalém úseku silnice I/58, dnes II/464, v obci Skotnice snížila intenzita dopravy o 70 %. Ve výsledcích jsou již zohledněny i úseky na novostavbách, které byly uvedeny do provozu do konce roku 2020.

Z celkového pohledu lze rovněž konstatovat, že pandemie koronaviru přinesla i změny v charakteru vykonávaných cest. Z výsledků sčítání je patrný pokles dopravních výkonů u dálkových dopravních vazeb, které mohly být zčásti nahrazeny videokonferencemi a komunikací na dálku. Zároveň je také patrný růst u skupiny lehkých nákladních automobilů zejména v příměstských oblastech, což pravděpodobně souvisí s výrazně zvýšeným zájmem o různé druhy doručovacích služeb. Teprve čas však ukáže, zda se jedná o trend trvalý, nebo tato změna dopravního chování přetrvá i nadále.