msmt.cz (MŠMT)

Zákony a právo | 19.01.2022 12:48:00

Návrh zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19

Návrh

Z Á K O N

ze dne …………………….2022

o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19

§ 1

Úvodní ustanovení

Tento zákon upravuje mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 a podmínky, za kterých lze toto volno a vzdělávání vyhlásit.

§ 2

Mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem

(1) Po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti podle zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 může

a) ředitel základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky vyhlásit v období školního vyučování školního roku mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v celkovém rozsahu až 10 dnů,

b) ředitel mateřské školy vyhlásit ve školním roce mimořádné ředitelské volno v celkovém rozsahu až 10 dnů.

(2) Ředitel školy oznámí vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distančním způsobem zletilým žákům a studentům, zákonným zástupcům nezletilých dětí a žáků a zřizovateli.

(3) Mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem může ředitel školy vyhlásit i jen pro určité pracoviště školy; rozsah dnů podle odstavce 1 se vztahuje ke každému pracovišti školy zvlášť.

§ 3

Podmínky vyhlášení mimořádného ředitelského volna

Ředitel školy může mimořádné ředitelské volno vyhlásit, pokud z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění COVID-19 pedagogických pracovníků nelze dočasně zajistit prezenční vzdělávání ve škole nebo vzdělávání distančním způsobem podle § 184a školského zákona.

§ 4

Podmínky vyhlášení mimořádného vzdělávání distančním způsobem

(1) Ředitel školy může vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem, pokud z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění COVID-19 není možná osobní přítomnost pedagogických pracovníků ve škole v takové míře, že důsledkem toho není možné zabezpečit prezenční vzdělávání ve škole v souladu se školským zákonem a současně se ředitel školy dohodne v potřebném rozsahu s pedagogickými pracovníky, že budou činnost vykonávat z jiného místa.

(2) Mimořádné vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající okolnostem.

(3) Děti, žáci a studenti jsou povinni se mimořádného vzdělávání distančním způsobem účastnit, s výjimkou žáků základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků mimořádného vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání.

§ 5

Společné ustanovení

Mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem se pro účely vzniku nároku na ošetřovné podle jiného právního předpisu považují za mimořádné opatření při epidemii.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19

§ 6

Zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, se mění takto:

1. V § 1 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Opatřením podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů vydaných k jeho provedení, kterým došlo k uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a které bylo přijato v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19, se pro účely tohoto zákona rozumí též mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem podle zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

2. V § 3 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „, s výjimkou mimořádného ředitelského volna podle zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 7

Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I. OBECNÁ ČÁST

Návrh zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu

Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, mají orgány ochrany veřejného zdraví při epidemii pravomoc rozhodovat o nařízení izolace, karantény v individuálních případech, nebo z epidemiologických důvodů o uzavření školy nebo školského zařízení (§ 69 odst. 1 písm. b) zákona 258/2000 Sb.).

Současně podle Metodického pokynu hlavní hygieničky k jednotnému postupu KHS pro nařizování karantény ve školách a školských zařízeních v souvislosti s onemocněním COVID-19 (č.j. MZDR 37484/2020-1/NH) platí pro možnost nařízení uzavření či omezení provozu školy, že v případě, že dojde k potvrzenému výskytu onemocnění COVID-19 nebo nařízení karantény ve škole a školském zařízení u více jak 30 procent pedagogických pracovníků a dětí/žáků/studentů, kterému předchází narůstající trend nemocnosti, je riziko přítomnosti možných zdrojů nákazy a dalších přenosů nákazy tak veliké, že je doporučeno nařídit uzavření či omezení provozu školy nebo školského zařízení (jednotlivé budovy či pracoviště). V méně závažných situacích nebo v případě, že provoz školy není možný z důvodu personálního nedostatku pedagogů díky jejich karanténě, provede místně příslušná krajská hygienická stanice individuální posouzení a doporučí po dohodě s ředitelem školy případný jiný režim uzavření školy nebo školského zařízení (budovy či pracoviště) – škola postupuje podle § 24 odst. 2 nebo 3 školského zákona, resp. mateřská škola podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb.

Platí tedy, že i orgány ochrany veřejného zdraví počítají s tím, že v některých případech bude při řešení důsledků epidemie přistupováno k využívání nástrojů podle školských předpisů.

Orgány ochrany veřejného zdraví uplatňují své pravomoci primárně z hledisek zdravotních. Mohou však nastávat situace, kdy (vlivem důsledků epidemie COVID-19) bude ovlivněna možnost zabezpečovat výuku.

Ustanovení § 184a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje případy, kdy je škola povinna dětem, žákům a studentům zajistit distanční výuku. Je to v případech, kdy z důvodu krizových či mimořádných opatření anebo z důvodů karantény není možná osobní přítomnost většiny dětí, žáků nebo studentů (dané třídy, studijní skupiny či pracoviště) s tím, že přechod na distanční výuku se týká pouze dotčených dětí, žáků a studentů (těch, jimž je mimořádným či krizovým opatřením omezena možnost osobní přítomnosti ve škole, či těch, jichž se dotýká karanténní opatření). Toto ustanovení tedy řeší situaci žáků a studentů dotčených příslušnými protiepidemickými opatřeními a zachování jejich práva na vzdělání (byť v modifikované, distanční podobě). Vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající okolnostem.

Dle § 24 odst. 2 školského zákona má ředitel školy pravomoc ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce. Většina škol již těchto 5 volných dnů ve školním roce 2021/2022 využila nebo jejich využití naplánovala. Z dosavadního průběhu epidemie se ukazuje, že ředitelé využívají toto tzv. ředitelské volno jako flexibilní nástroj, jak řešit důsledky výskytu nákazy ve škole. Je to řešení okamžité. Jelikož však mají podle školského zákona pouze 5 dní, nevytváří to dostatečný prostor pro řešení výskytů nákazy a omezení z toho plynoucích.

Výjimečnou možností je pak postup podle § 24 odst. 3 školského zákona, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele stanovit odlišnosti v organizaci školního roku, a to i na žádost ředitel školy.

Výše popsané právní nástroje však bohužel nedostatečně reagují na situace, kdy izolace, karanténa či nemoc zasáhne primárně pedagogické pracovníky školy, a tím znemožní či zásadním způsobem omezí možnost ředitele školy zajistit poskytování vzdělávání podle školského zákona.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Navrženým zákonem se dává řediteli školy pravomoc v krajních případech vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v rozsahu až 10 dnů v období školního vyučování školního roku v případě, kdy nelze z důvodu karantény, izolace nebo jiných omezení plynoucích z nákazy COVID-19 na straně pedagogických pracovníků školy zajistit vzdělávání podle školského zákona.

Současná právní úprava (mimo instituty uvedené výše) neobsahuje možnosti řešení vysoké absence pedagogů – kdy ředitel školy tedy nemůže vlivem objektivních okolností zajistit výuku podle pravidel školského zákona.

Institut mimořádného ředitelského volna a mimořádného distančního vzdělávání dává řediteli možnost flexibilně reagovat na nepříznivou situaci vyvolanou epidemií v krátkém časovém úseku.

Možnost využít tento institut bude mít ředitel školy pouze, když je vyhlášen stav pandemické pohotovosti podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů.

Jelikož je omezen účel, pro který je možné mimořádné dny volna, resp. mimořádné dny distanční výuky využít, a také rozsah na až 10 dní, je tím zajištěno, že se tento institut bude využívat pouze cíleně a nebude tak docházet k nadměrnému omezování výuky.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Situace způsobená epidemií COVID-19 ve školním roce 2020/2021 a na začátku školního roku 2021/2022 ukázala potřebnost nástroje, který ředitelům škol umožní flexibilně, a především rychle reagovat na situaci, kdy je omezen chod školy tím, že je pedagogickému sboru nebo jeho značné části nařízena karanténa nebo izolace a z tohoto důvodu není možné objektivně zajistit výuku podle školského zákona.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registruje v dosavadním průběhu epidemie COVID-19 nemalý počet žádostí ze stran ředitelů škol o stanovení odlišnosti v organizaci školního roku podle § 24 odst. 3 školského zákona právě z důvodu, že ředitel školy není schopen zajistit z personálních důvodů prezenční výuku (v současném školním roce doposud 52 žádostí). Posouzení a vyřízení žádosti ministerstvem však nemůže být z povahy věci nikdy tak flexibilní, jako přímé rozhodnutí ředitele školy na základě vyhodnocení konkrétní situace.

Jelikož dle dostupných dat Českou republiku čeká vlna nakažlivější varianty COVID-19, varianta omikron, jeví se větší flexibilita v této věci jako nezbytná.

Možnost využít institut mimořádných dnů ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distančním způsobem tak dává ředitelům škol do rukou flexibilní a rychlý nástroj, díky kterému dokáží reagovat na situaci, aniž by bylo nepřiměřeně zasahováno do práv dětí, žáků a studentů a zákonných zástupců.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Zákon souvisí s ochranou veřejného zdraví a s právem na vzdělání. Ředitelům škol se dává do rukou pravomoc rozhodnout o přerušení výuky nebo přechodu na distanční způsob vzdělávání až na 10 dnů v období školního vyučování školního roku v situacích, kdy není schopen zabezpečit výuku (respektive prezenční výuku) z personálních důvodů. Návrh zákona tedy přenáší odpovídající pravomoc (a zároveň odpovědnost) na článek školské soustavy, který umí operativně reagovat na případnou nepříznivou situaci. Zákon však dává jasné mantinely, kdy (nákaza COVID-19 mezi pedagogickými pracovníky ovlivňující možnost zabezpečení výuky podle školského zákona) a v jakém rozsahu (10 dní). Bezprecedentní epidemická situace je natolik dynamická, že je vhodné po nezbytně nutnou dobu a v omezeném rozsahu ředitelům tyto pravomoci dát.

Z pohledu vyvážení práva na ochranu zdraví a práva na vzdělání se jeví, že umožnění mimořádného vzdělávání distančním způsobem je šetrnější k právu na vzdělání než uzavření školy bez vzdělávání vůbec. Zároveň přitom nedojde k ohrožení epidemické situace.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona se nedotýká práva Evropské unie, nejedná se o transpoziční novelu, ani nedochází k adaptaci či implementaci předpisů Evropské unie. Rovněž se předmět zákona netýká ani judikatury soudních orgánů Evropské unie. Návrh zákona je tak s právem EU plně slučitelný.

Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva Evropské unie (čl. 2 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie).

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Dopady do státního rozpočtu z důvodu vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného distančního vzdělávání nelze dopředu stanovit. Při použití těchto institutů bude vznikat nárok na ošetřovné, přičemž tento nárok jim vznikal i v případech, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na žádost ředitelů škol v souladu s § 24 odst. 3 školského zákona stanovovalo odlišnosti v organizaci školního roku.

Dopady na státní rozpočet z důvodu vzniku nároku na ošetřovné se tak budou odvíjet od rozsahu šíření nákazy COVID-19 a s tím související četnosti využití navržených institutů.

8. Zhodnocení navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje.

9. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh zákona nepřináší žádná nová rizika pro ochranu soukromí a osobních údajů.

10. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nepřináší korupční rizika.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu.

12. Projednání ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze

Současně s předložením návrhu zákona se předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci stavu legislativní nouze. Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, stanoví v § 99 odst. 1, že za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen. V odstavci 2 pak stanoví, že ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.

Česká republika je ohrožována epidemií, jelikož se stále šíří onemocnění COVID-19. V této chvíli se podle aktuálních dat šíří velmi nakažlivá varianta omikron, která má kromě samotného onemocnění, vlivem rychlého přenosu, za efekt velké množství osob v karanténách. Současná situace zásadním způsobem ovlivňuje veřejné zdraví (čl. 31 Listiny základních práv a svobod), ale svými důsledky pak zasahuje do mnoha oblastí života a významným způsobem také do oblasti vzdělávání (čl. 33 Listiny základních práv a svobod), jelikož v současné době mají vlivem izolací a karantén (a v některých případech i uzavření celých škol) často žáci a studenti absence, mnohdy opakovaně.

Nástroj, který se navrhuje zavést tímto zákonem, má umožnit velmi rychle reagovat na epidemickou situaci v určité škole. Mimořádné instituty, které se návrhem vkládají do rukou ředitele, umožní volit takovou variantu řešení, která vyhodnocuje jak vliv na šíření COVID-19, tak vliv na poskytování vzdělávání. Zejména se však bere ohled na možnost zachování práva na vzdělání v co největší míře, která je v dané chvíli možná. Pokud je možné, aby pedagogický sbor i přes výskyt nákazy zajišťoval vzdělávání distančním způsobem, umožňuje tento návrh její dočasné zavedení i v situaci, kdy by vzdělávání podle obecné právní úpravy vůbec neprobíhalo. Navržené nástroje budou ředitelé škol potřebovat nejvíce a nejčastěji pravděpodobně v nejbližších týdnech.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K části první

K § 1

Upravuje se předmět zákona, který je omezen na možnost a pravidla vyhlášení mimořádného ředitelského volna a mimořádného vzdělávání distančním způsobem v období trvání epidemie onemocnění COVID-19.

K § 2

Odst. 1 – Řediteli školy se umožňuje nad rámec 5 dnů ředitelského volna, které je možné vyhlásit podle § 24 odst. 2 školského zákona, vyhlásit další dny mimořádného ředitelského volna ve školním roce, jejichž vyhlášení je však omezeno splněním podmínek uvedených v § 3.

Oproti ředitelskému volnu podle školského zákona se umožňuje vyhlásit toto mimořádné ředitelské volno i v případě mateřských škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. Vždy se však jedná pouze o školy zapsané do školského rejstříku.

Řediteli školy (vyjma mateřských škol) se pak také umožňuje vyhlásit dny mimořádného vzdělávání distančním způsobem; konkrétní podmínky, za kterých tak ředitel může učinit, jsou stanoveny v § 4 odst. 1.

Řediteli školy se pro obě možnosti dohromady, tj. jak pro mimořádné ředitelské volno, tak i pro mimořádné vzdělávání distančním způsobem, dává k dispozici celkem až 10 dnů, je tedy např. možné, aby ředitel školy podle konkrétních okolností vyhlásil např. 6 dnů mimořádného vzdělávání distančním způsobem a v budoucnu zbylé 4 dny vyhlásil jako mimořádné ředitelské volno (při splnění stanovených zákonných podmínek).

Vždy je třeba citlivě posuzovat konkrétní okolnosti a vážit dopady do vzdělávání dětí, žáků a studentů a podle toho vybrat, zda je možné postupovat skrze mimořádné vzdělávání distančním způsobem, anebo zda jsou již naplněny podmínky pro mimořádné ředitelské volno.

Výše uvedené možnosti bude mít ředitel školy pouze po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti vyhlášeného v souladu se zákonem č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů.

Na mateřské školy se vztahuje možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno; možnost vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem se na ně nevztahuje, neboť mateřské školy nemají obecně povinnost zajišťovat v epidemických situacích distanční vzdělávání všem svým dětem (nýbrž pouze dětem s povinností předškolního vzdělávání). Vzhledem k tomu, že instituty podle tohoto zákona je nezbytné aplikovat na školu jako celek, resp. na jednotlivé pracoviště školy, není v této souvislosti institut mimořádného vzdělávání distančním způsobem pro mateřské školy využitelné. Ředitel mateřské školy má nadále možnost omezit nebo přerušit provoz podle § 3 vyhlášky č. 14/2005 Sb. Postup podle navrženého zákona je však pro ředitele mateřské školy výhodnější, neboť jde o administrativně méně náročný postup, protože není nutné věc projednávat se zřizovatelem a zároveň je jednoznačné, že zákonní zástupci dětí mají nárok na ošetřovné (viz § 5 návrhu).

Tímto se také stanovuje okruh dětí, žáků a studentů, kterých se týká mimořádné vzdělávání distančním způsobem.

Odst. 2 – Řediteli školy se stanovuje oznamovací povinnost. Ředitel je povinen kromě samotných žáků a studentů, případně zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků informovat o vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distanční vzdělávání i svého zřizovatele. Všechny aktéry informuje ředitel školy co nejdříve poté, co učiní příslušné rozhodnutí.

Odst. 3 – Ředitel školy bude mít podle konkrétních okolností kompetenci rozhodnout, zda vyhlásí mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem, přičemž takové vyhlášení se pak týká celé školy, popřípadě jednotlivého pracoviště školy (tedy nikoliv konkrétních tříd, ročníků, skupin apod.). Pokud ředitel školy vyhlásí volno nebo distanční způsob vzdělávání pouze pro určité pracoviště, pak se tyto volné dny uplatní pouze pro děti, žáky a studenty vzdělávané na tomto pracovišti. Pro jiné pracoviště, pro které dosud mimořádné ředitelské volno nebo distanční způsob vzdělávání ředitel školy nevyužil, bude mít ředitel školy stále k dispozici všech až 10 dnů.

K § 3

Stanovují se podmínky, které musí být naplněny, aby bylo možné vyhlásit mimořádné ředitelské volno. Jedná se o případy, kdy z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění COVID-19 pedagogických pracovníků nebude možné zajistit prezenční vzdělávání v souladu se školským zákonem a současně nebude možné zajistit ani distanční vzdělávání podle § 184a školského zákona (distanční vzdělávání při „nákaze“ mezi dětmi/žáky/studenty). Typicky se bude jednat např. o situaci, kdy většina učitelského sboru nebude moci vykonávat činnost ani přímo ve škole (na pracovišti), ale ani distančně z jiného místa (v případě, kdy by mělo být v souladu s § 184a školského zákona vzdělávání zajišťováno distančním způsobem pro příslušnou část dětí/žáků/studentů).

K § 4

K odst. 1 – Stanovují se podmínky, které musí být naplněny, aby bylo možné vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem. Základní podmínkou je, že z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění COVID-19 není možná osobní přítomnost pedagogických pracovníků ve škole (na pracovišti) a v důsledku toho není možná prezenční výuka dětí, žáků nebo studentů. Současně však musí být naplněna druhá podmínka, a to, že ředitel školy se s pedagogickými pracovníky dohodne na tom, že budou pracovat z jiného místa, tedy jedná se o tzv. home office. Uvedené pak samozřejmě předpokládá ochotu a možnost samotných pedagogických pracovníků z domova distančně žáky vzdělávat. Uvedené bude typické pro případy, kdy pedagogičtí pracovníci (toho času v izolaci nebo karanténě) nebudou mít příznaky, resp. jejich příznaky budou malé a aktuální zdravotní stav jim umožní pracovat „na dálku“.

K odst. 2 – S ohledem na celkové okolnosti, které jsou s mimořádným vzděláváním distančním způsobem spojeny, se obdobně jako v případě distančního vzdělávání podle § 184a školského zákona stanovuje, že vzdělávání se uskutečňuje podle příslušného RVP a ŠVP, ovšem v míře odpovídající okolnostem. I zde je tedy třeba vážit konkrétnosti dané situace a té pak přizpůsobit poskytované vzdělávání.

K odst. 3 – Stejně jako v případě distančního vzdělávání podle § 184a školského zákona se stanovuje povinnost dětí, žáků a studentů se mimořádného vzdělávání distančním způsobem účastnit. Tato povinnost se však netýká žáků základních uměleckých škol a škol s právem státní jazykové zkoušky, neboť v těchto školách se nedosahuje stupně vzdělání. Ovšem i tyto školy mají v případě, že dojde k vyhlášení mimořádného vzdělávání distančním způsobem, povinnost toto vzdělávání žákům poskytovat.

K § 5

Jednoznačně se stanovuje, že po dobu mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného distanční způsobu vzdělávání vzniká nárok na ošetřovné (pokud jsou splněny další podmínky podle příslušných zákonů). Mimořádné ředitelské volno se považuje za mimořádné opatření při epidemii. Nutnost splnění ostatních podmínek podle příslušných zákonů v oblasti sociálního zabezpečení zůstává nedotčena.

Uvedené tak navazuje na

- zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který v § 39 odst. 1 písm. b) upravuje podmínky ošetřovného za běžné situace, tak i na

- zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, který upravuje tzv. krizové ošetřovné.

Oba tyto zákony podmiňují kromě jiného vznik nároku na ošetřovné právě mimořádným opatřením při epidemii.

V případě zákona č. 520/2021 Sb. platí, že se nedokládá potvrzení školy, ale toto se nahrazuje prohlášením osoby, která o dítě pečuje (§ 7 odst. 2 zákona č. 520/2021 Sb.).

Pro ošetřovné podle obecného režimu v zákoně č. 187/2006 Sb., pak platí, že je třeba, aby škola své uzavření či přechod na distanční vzdělávání potvrdila na předepsaném tiskopise (§ 109 odst. 5 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb.).

K části druhé

Vymezuje se, jaký režim ve smyslu zákona č. 520/2021 Sb. budou mít opatření ředitele školy podle navrženého zákona (tj. mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem). V zákoně č. 520/2021 Sb. se tedy stanovuje fikce, že tyto instituty se považují za opatření podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů vydaných k jeho provedení, kterými došlo uzavření školy nebo její části (tj. opatření podle § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 520/2021 Sb.)

Jelikož zákon č. 520/2021 Sb. v § 3 odst. 5 výslovně stanoví, že ošetřovné nenáleží při „volných dnech vyhlášených ředitelem školy v průběhu školního roku“, je nutné jej změnit přímou novelou, neboť v opačném případě by bylo citované ustanovení v rozporu s navrženým § 5.

K části třetí

S ohledem na šířící se variantu COVIDu-19 omikron a potřebu zakotvit nástroj ředitelům škol k vypořádání se s různými situacemi ovlivňující výuku je nutné stanovit účinnost zákona co nejdříve. Proto se účinnost odchyluje od tzv. jednotných dnů účinnost podle zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.