Vynálezci z Česka se do světa moc nehrnou

V mezinárodní patentové ochraně má Česko co dohánět. Počty patentových přihlášek od našich přihlašovatelů výrazně zaostávají za mnoha jinými zeměmi.

Český vynálezce má několik možností, jak chránit své duševní vlastnictví. Pro ochranu vynálezů na území České republiky podává přihlášku patentu či užitného vzoru u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). Pokud nechce totéž absolvovat individuálně v každé zemi, kde by měl být jeho vynález chráněn, má možnost požádat o tzv. evropský patent, který platí v členských zemích Evropské patentové organizace.

Přihláška se podává jak přímo u Evropského patentového úřadu (EPO), tak i prostřednictvím českého ÚPV. Patent udělený EPO má stejné účinky jako národní patent, musí ale proběhnout jeho validace – překlad do jazyka země, v níž je následně chráněn. Přihlašovatel může ovšem jít také cestou mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). I tu je možné podat přímo u ÚPV. Mezinárodní rešerši a předběžný průzkum pak zpravidla provádí EPO a patent může být udělen ve 154 smluvních státech a čtyřech regionálních úřadech (včetně EPO či ÚPV). Výhodnost tohoto systému potvrzuje stále stoupající počet přihlášek podaných na základě PCT v zahraničí i u nás.

Češi přihlašují hlavně doma

V roce 2020 podali přihlašovatelé z České republiky u všech patentových úřadů ve světě celkem 1 704 patentových přihlášek, z toho 1 287 přímo u jednotlivých patentových úřadů (včetně 673 přihlášek u ÚPV a 207 přihlášek u EPO) a 417 na základě PCT. To ovšem neznamená, že byly podány přihlášky k 1 704 různým vynálezům. Přihlašovatelé totiž často usilují o právní ochranu svého vynálezu na větším teritoriu, než jaké spadá pod správu národního či regionálního úřadu, a tak se jednoho vynálezu může týkat více přihlášek. Přesto však i z tohoto celkového čísla můžeme posoudit, jak se mění patentová aktivita českých přihlašovatelů. Např. oproti roku 2001, kdy bylo subjekty z Česka podáno 757 přihlášek (z toho 568 u ÚPV), došlo k výraznému nárůstu. Mezi lety 2019 a 2020 však došlo k poklesu, zejména v počtu přihlášek podaných u ÚPV. Zda se jedná pouze o výkyv v trendu způsobený celosvětovou pandemií, nebo jde o jiné příčiny, zatím nelze určit.

Počty podaných patentových přihlášek českých přihlašovatelů i nejvýznačnějších patentových úřadů

V letech 2001–2020 měly české subjekty největší zájem chránit své vynálezy v tuzemsku a celkem v tomto období podaly u ÚPV 14 780 patentových přihlášek. Průměrně tak u ÚPV podaly 739 přihlášek ročně. Nejvýznamnějším zahraničním teritoriem, na kterém se přihlašovatelé z Česka snaží chránit své vynálezy, jsou Spojené státy americké. Za posledních 20 let podali čeští vynálezci u tamního patentového úřadu (United States Patent and Trademark Office – USPTO) 6 016 přihlášek vynálezů. Zájem o patentovou ochranu v USA rostl nepřetržitě až do roku 2018. Zatímco v roce 2001 zde čeští přihlašovatelé podali pouze 77 žádostí, tak v roce 2020 už to bylo 463.

Z dat, která na svých stránkách prezentuje World Intellectual Property Organization (WIPO), vyplývá, že české subjekty mají větší zájem o patentovou ochranu ve Spojených státech než v Evropské unii. Přestože i tam je patrný nárůst počtu podaných žádostí, stále je nižší, než na opačné straně Atlantiku. Pokud bychom totiž sečetli počty podaných přihlášek u všech patentových úřadů zemí evropské sedmadvacítky a EPO za posledních 20 let, dojdeme k číslu 4 089, což je o třetinu méně, než kolik přihlášek podali vynálezci z ČR v USA. U ostatních národních patentových úřadů byl zaznamenán již podstatně nižší počet podaných žádostí.

Přestože nejvýznamnějším patentovým úřadem zůstává pro české vynálezce stále ÚPV, v posledních letech se trend začíná pomalu otáčet. Prvním rokem, kdy bylo u všech zahraničních patentových úřadů podáno českými subjekty více přihlášek než u samotného českého, byl rok 2014. A tak zatímco v roce 2001 bylo u ÚPV podáno třikrát více žádostí o patent než v zahraničí, v roce 2021 již počet přihlášek podaných u téměř 160 zahraničních úřadů jedenapůlkrát převýšil ty, které směřovaly pouze na ÚPV. Nicméně zájem o patentovou ochranu v zahraničí je stále slabý, což je pravděpodobně způsobeno její poměrně vysokou cenou.

Patentové přihlášky přihlašovatelů z ČR u zahraničních patentových úřadů v letech 2001 až 2020

O jaké obory je zájem

Dosud jsme posuzovali české přihlašovatele podle počtu podaných přihlášek, které dobře vystihují aktuální patentovou aktivitu vynálezců. Pokud se však chceme zaměřit na technologické obory, musíme sledovat počet udělených patentů. Na ně totiž WIPO zveřejňuje oborovou statistiku.

Český patentový úřad udělil mezi lety 2001–2020 nejvíce patentů přihlašovatelům z ČR v oblasti měření (7,5 %), dále ve stavebním inženýrství (6,7 %) a v dopravě (6 %). V posledně jmenovaném oboru získali čeští vynálezci nejvíce patentů u EPO (8,4 % z celkového počtu patentů udělených přihlašovatelům z ČR). Jen o něco méně úspěšní byli Češi u EPO v oborech organická chemie (8,1 %), farmaceutika (7,7 %) či stavební inženýrství (7,2 %).

Ve Spojených státech bylo za posledních dvacet let uděleno českým přihlašovatelům nejvíce patentů v oboru výpočetní technika (16,1 %), o který byl v Evropě jen minimální zájem (0,5 %). Druhým nejvýznamnějším byl v zámoří obor elektrické stroje, přístroje, energie (12,9 %). Třetí pozici zaujala s téměř 6 % organická chemie, které celosvětově patří druhé místo. Zajímavé je také sledovat, jaké obory se těšily zájmu českých přihlašovatelů v Číně. Nikoho asi nepřekvapí, že 15,1 % patentů udělených českým přihlašovatelům čínským patentovým úřadem v letech 2001–2020 spadalo do oboru textilní a papírenské stroje. Téměř dvakrát méně patentů se objevilo v oborech elektrické stroje, přístroje, energie (8,1 %) a doprava (7,8 %).

Počty podaných patentových přihlášek českých přihlašovatelů i nejvýznačnějších patentových úřadů

Počty přihlášek zvyšujeme, ale ostatní nedoháníme

Přestože se počet českých patentových přihlášek podaných u zahraničních patentových úřadů rok od roku zvyšuje, stále zůstává nízký ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi. Ukazatelem, který se používá ke srovnání patentové aktivity jednotlivých zemí, je přepočet na milion obyvatel. Pro naše srovnání si vybereme referenční roky 2001, 2011 a 2020 a počet podaných patentových přihlášek u dvou nejvýznamnějších patentových úřadů: EPO a USPTO. V roce 2001 byla patentová aktivita českých subjektů velmi malá, u EPO podaly jen 0,8 přihlášky na milion obyvatel, u USPTO 1,6. To není nic, čím by se Česká republika mohla chlubit. Vždyť např. Rakousko dosáhlo v roce 2001 u EPO podíl 46,3 přihlášky na milion obyvatel a u USPTO 73,2. Přihlašovatelé z Německa podali ve stejném roce u EPO 99,8 přihlášky na milion obyvatel a Švýcaři dokonce 179,6. U USPTO byli v roce 2001 nejaktivnější „domácí přihlašovatelé“, kteří podali 307,1 přihlášky na milion obyvatel. Velmi se snažili také přihlašovatelé z Japonska (261,3) a Švédska (195,9).

V roce 2011 již byly aktivity českých subjektů o něco výraznější, u EPO podaly 5,3 přihlášky na milion obyvatel a u USPTO 8,9. Progres však zaznamenaly i ostatní, u EPO se činili zejména přihlašovatelé ze Švýcarska (319,8) a z Německa (169,2). V případě USPTO byli nejaktivnější přihlašovatelé z Japonska (360,9), USA (348,1) a Izraele (255,2).

A jak vypadaly aktivity českých přihlašovatelů v roce 2020? Zatímco u EPO činil počet podaných patentových přihlášek na milion obyvatel nijak závratných 14,4, u USPTO to bylo již 30,4. Tento nárůst poněkud bledne ve srovnání třeba s Rakouskem, které u EPO podalo na milion obyvatel 196,9 přihlášky a u USPTO 169,4. Můžeme se sice utěšovat situací Slovenska, jehož počet patentových přihlášek na milion obyvatel se u EPO zvýšil z 0,4 v roce 2001 na 2,7 v roce 2020 a u USPTO z 0,2 na 10,3, nicméně náskok mnoha ostatních zemí je skutečně enormní. Mezi nejaktivnější přihlašovatele v roce 2020 patřily u EPO Švýcarsko (566,6), Švédsko (345,5) a Finsko (283,0), u USPTO pak Izrael (505,8), Spojené státy (498,4) a Korea (423,7).

Na závěr lze konstatovat, že situace a postavení České republiky na poli mezinárodní ochrany duševního vlastnictví se pozvolna lepší, ale stále máme co dohánět.

Pozn: Veškeré údaje v tomto článku pocházejí z datových zdrojů Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization – WIPO) a mohou se z metodických důvodů nepatrně lišit od údajů ÚPV publikovaných na webových stránkách ČSÚ.

Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.