Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v závěrečném měsíci loňského roku dále zrychlil

Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v závěrečném měsíci loňského roku dále zrychlil, přičemž ke zrychlení cenového růstu došlo u naprosté většiny položek spotřebního koše.

Celková meziroční inflace v prosinci vzrostla z 6,0 % na 6,6 %, což je nejvyšší úroveň od září 2008.

Zrychlení meziročního růstu hlásí především ceny potravin, ale také odívání a obuv, rekreace a kultura, stravování a ubytování a tento výčet by mohl dále pokračovat.

Zmírnění cenového růstu hlásí alkoholické nápoje a tabák, kde je patrné zpomalení meziročního růstu cen tabákových výrobků.

Mírněji než v listopadu rostly v meziročním vyjádření ceny pohonných hmot, i tak ale jejich meziroční růst činil více než 29 %.

Meziroční inflace na úrovni 6,6 % je plný jeden procentní bod nad prognózou ČNB, shoduje se ale s odhadem finančního trhu.

Data o inflaci podporují scénář další zvýšení úrokových sazeb ČNB, což je krok, který velmi jasně avizují vrcholní představitelé české centrální banky.

Meziroční inflace v prosinci vzrostla z 6,0 % na 6,6 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje nejvyšší úroveň od září 2008.

Finanční trh nárůst na 6,6 % očekával, ČNB ve své prognóze z počátku listopadu odhadovala meziroční inflaci pro závěrečný měsíc roku na úrovni 5,6 % a cenový růst tak zůstal výrazně nad předpoklady centrální banky.

Celková meziroční inflace v prvním čtvrtletí 2022 vzroste možná až do oblasti 9 % a i když v jarních měsících zřejmě začne klesat, tak ještě na konci roku 2022 může být nad 4 % a tedy výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky.

Nárůst celkové meziroční inflace byl v prosinci tažen naprostou většinou hlavních položek spotřebního koše včetně cen potravin a položek spadajících do tzv. jádrové inflace, jako jsou ceny obuvi a odívání, stravování a ubytování, ceny volnočasových aktivit (rekreace a kultura) anebo bytového vybavení.

Zpomalení cenového růstu hlásí například ceny tabákových výrobků a ceny pohonných hmot, kde meziroční růst zpomalil z listopadových 32,8 % na 29,1 %.

Jádrová meziroční inflace jako celek vykáže za loňský prosinec nepochybně nárůst z listopadové úrovně, jež činila 7,8 %.

Prosincová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a od května 2000 se nepřetržitě drží nad tříprocentní úrovní.

Počátkem listopadu zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v závěrečném čtvrtletí 2021 bude činit 6,2 % poté, co ve třetím čtvrtletí dosáhla úroveň 4,8 %, nicméně již v samotném říjnu se jádrová inflace vyšplhala nad prognózu centrální banky a v listopadu dále akcelerovala.

I nadále silná poptávka v české ekonomice kombinovaná s růstem cen komodit a s růstem nákladových tlaků obecně vytváří kombinaci faktorů, jež budou tlačit jádrovou inflaci nahoru zřejmě i v prvním čtvrtletí letošního roku.

Meziroční inflace může dle výroků představitelů ČNB v prvních měsících letošního roku vyšplhat až nad 9 %.

Nejpozději od letošního druhého čtvrtletí by se meziroční inflace měla začít zmírňovat, do oblasti dvouprocentního inflačního cíle české centrální banky se ale vrátí až v průběhu roku 2023.

Za celý rok 2021 činila celoroční průměrná inflace 3,8 % poté, co v roce 2020 průměrná činil 3,2 %.

Pokud se naplní vize, že na počátku letošního roku vzroste meziroční inflace nad 9 %, tak celoroční průměr za rok 2022 může atakovat úroveň 7,0 %, i když by se od počátku jara meziroční inflace již mohla začít zmírňovat.

Výroky většiny představitelů bankovní rady naznačují, že úrokové sazby ČNB dále porostou.

Nejbližší měnově-politické zasedání bankovní rady se koná 3. února a dvoutýdenní repo sazba ze své stávající úrovně 3,75 % vzroste zřejmě přinejmenším o půl procentního bodu.

Zároveň ale sdílím názor, že se repo sazba již blíží ke svému vrcholu, jenž očekávám v oblasti 4,50 %.

Pokud se inflace začne s příchodem jara postupně zmírňovat a zároveň bude dále posilovat koruna, tak by se v letošním druhém pololetí mohly úrokové sazby české centrální banky vydat k postupnému poklesu směrem k neutrální úrovni, jež je odhadována v rozmezí 2,50 % až 3,00 %.

Nejbližší kroky ČNB ale bude ve směru dalšího zvýšení úrokových sazeb a i pokud se naplní scénář postupného poklesu úroků v letošním druhém pololetí, tak zmíněné neutrální pásmo pro úroveň dvoutýdenní repo sazby ČNB (2,50 % až 3,00 %) bude dle mých odhadů dosaženo až v roce 2023.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.