Je Česko zaměstnaneckým rájem?
Opět je ale třeba zdůraznit, že odchylka stavu trhu práce od normálu/rovnováhy není zrovna soutěžní disciplína, v níž bychom měli chtít být na vrcholu (nebo na dně). Konkrétně s nerovnovážně nízkou mírou nezaměstnanosti se pojí extrémní tlak na mzdy; to posiluje domácí poptávku, a tedy i inflaci, na což je pak nucena reagovat měnová politika zvyšováním úrokových sazeb (právě zcela jiná situace na trhu práce je důvodem, proč dávají smysl mnohem vyšší úrokové sazby v Česku než v eurozóně).
Může se zdát, že z hlediska zaměstnanců je Česko hotovým rájem, protože se o ně zaměstnavatelé perou a jsou nuceni svižně zvyšovat mzdy nebo jiné benefity. Ale lze se na to dívat i zcela opačně: z hlediska zaměstnanců je Česko hotovým peklem, protože se jim zde doposud nabízely nerovnovážně nízké mzdy, díky kterým zdejší zaměstnavatelé byli a jsou nerovnovážně ziskoví, a tudíž poptávají nerovnovážně mnoho zaměstnanců, a to nejlépe opět pokud možno nízkomzdových.
Úřad práce: v prosinci se nezaměstnanost zvýšila
Shodou okolností taktéž včera vydal Úřad práce ČR své údaje, v tomto případě už ovšem údaje platné ke konci prosince. Žadatelů o práci bylo 258 000, zatímco firmami nahlášených volných pracovních míst 343 000.
Podíl nezaměstnaných osob se zvýšil na 3,5 %. Jde o cosi jako Úřadem práce počítanou míru nezaměstnanost, ovšem metodicky velmi odlišnou od míry nezaměstnanosti, o které je řeč v prvních odstavcích tohoto Ranního restartu, a proto není mezinárodně srovnatelná.
Mj. není sezónně očištěná, takže z jejího nárůstu o dvě desetiny (z listopadové hodnoty 3,3 %) nelze dedukovat, že by se převis poptávky po zaměstnancích fundamentálně snižoval: dle zkušeností z let 2015-2019 bychom v prosinci čekali zvýšení v průměru o tři desetiny, takže ono skutečně pozorované zvýšení na konci loňského roku je naopak spíš neobvykle malé.
Celkově lze říci, že nedostatek zaměstnanců na českém trhu práce zůstává – při nynější (nízké) mzdové úrovni – vysoký, z čehož se dá pro tento a příští rok věstit tlak na zřetelný růst mezd (my čekáme mzr. růst cca 5 % a 6 %). Ve statistikách bude tento tlak tlumen pomalejším přidáváním ve veřejném sektoru a vysokou loňskou základnou danou zejm. zvyšováním odměn zdravotníkům, ale na druhé straně bude živen zvýšením minimální mzdy (a tedy i mnoha zaručených mezd) o 6,6 %.
Michal Skořepa, analytik České spořitelny
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz