mzcr.cz (MZ ČR)
Práce  |  05.01.2022 14:18:33, aktualizováno 06.01.2022 19:18:00

Testování zaměstnanců a dalších osob, s účinností od 17. 1. 2022 - Mimořádné opatření MZDR 461/2022-1/MIN/KAN MZDRX01IWP6E


MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 5. ledna 2022 

Č. j.: MZDR 461/2022-1/MIN/KAN 

MZDRX01IWP6E 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje podle  § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2 písm. m) zákona  č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění covid-19  způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření

I. 

1. Všem zaměstnavatelům se nařizuje podle § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb. zajistit pravidelné testování všech svých zaměstnanců na stanovení přítomnosti antigenu  viru SARS-CoV-2, nestanoví-li bod 2 jinak, které bude provedeno na pracovišti  prostřednictvím rychlého antigenního testu (RAT) určeného pro sebetestování (použití  laickou osobou), a to s frekvencí dvakrát za týden tak, že následující testování  zaměstnance proběhne nejdříve třetí den po předchozím testování. Není-li zaměstnanec  v den termínu testování přítomen na pracovišti zaměstnavatele, jeho preventivní testování  se provede v den jeho příchodu na pracoviště. 

2. Všem zaměstnancům se nařizuje podle § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb. na výzvu zaměstnavatele podstoupit rychlý antigenní test na stanovení přítomnosti  antigenu viru SARS-CoV-2 ve stanovené frekvenci, není-li v čl. V stanoveno jinak nebo  nejde-li o zaměstnance, který se vzhledem k povaze práce na svém pracovišti nesetkává  se třetími osobami, za které se nepovažují osoby žijící s ním ve stejné domácnosti, nebo  který nevykonává práci na pracovišti. 

3. V případě, že zaměstnanec odmítne podstoupit test podle bodu 2, nařizuje se  zaměstnavateli tuto skutečnost bez zbytečného odkladu ohlásit místně příslušnému  orgánu ochrany veřejného zdraví, v jehož obvodu zaměstnavatel vykonává činnost.  Zaměstnanci, který odmítne podstoupit test podle bodu 2, se nařizuje: 

a) nosit respirátor třídy FFP2 nebo jiný obdobný ochranný prostředek dýchacích cest  (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky  a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných  norem (dále jen „respirátor třídy FFP2“), po celou dobu přítomnosti na pracovišti, 

b) dodržovat rozestup alespoň 1,5 m od ostatních osob, pokud je to vzhledem k povaze  práce možné, a 

c) stravovat se odděleně od ostatních osob; po dobu konzumace potravin neplatí  povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest.

Str. 1 z 19 

Zaměstnavateli se nařizuje zajistit organizačním opatřením omezení setkávání tohoto  zaměstnance s ostatními osobami v době přítomnosti na pracovišti na nezbytnou míru. 

II. 

V tomto mimořádném opatření se rozumí: 

a) zaměstnavatelem také 

i) zaměstnavatel zaměstnance uvedeného v § 303 odst. 1 zákoníku práce, včetně  organizační složky státu, která vůči zaměstnanci uvedenému v § 303 odst. 1  zákoníku práce vykonává práva a povinnosti zaměstnavatele, a územního samosprávného celku, 

ii) služební úřad v případě státních zaměstnanců, 

iii) bezpečnostní sbor v případě příslušníků bezpečnostních sborů a 

iv) Armáda České republiky, Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní stráž  nebo Ministerstvo obrany v případě vojáků z povolání, 

v) soud v případě soudců, kteří jsou k němu přiděleni nebo dočasně přiděleni, b) zaměstnancem také 

i) státní zaměstnanec, 

ii) příslušník bezpečnostního sboru, 

iii) voják z povolání, 

iv) soudce, 

v) státní zástupce, 

vi) zaměstnanec dočasně přidělený agenturou práce

vii) dobrovolník a 

viii)osoba, která se zdržuje na pracovišti zaměstnavatele za účelem účasti na jeho činnosti a která nepodléhá povinnosti testování u jiného zaměstnavatele nebo  podle jiného ustanovení tohoto mimořádného opatření (např. osoba připravující se  na výkon povolání nebo vykonávající praxi), 

c) pracovištěm zaměstnavatele místo určené k plnění pracovních nebo služebních úkolů  s výjimkou výkonu práce na dálku. 

III. 

1. Všem osobám samostatně výdělečně činným vykonávajícím hlavní samostatnou  výdělečnou činnost na území České republiky se nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. podstoupit rychlý antigenní test (RAT) na stanovení přítomnosti  antigenu viru SARS-CoV-2 určený pro sebetestování (použití laickou osobou), a to s frekvencí dvakrát za týden tak, že následující testování proběhne nejdříve třetí den po  předchozím testování, není-li v čl. V stanoveno jinak. 

2. Osoba samostatně výdělečně činná není povinna podstoupit testování podle bodu 1,  jestliže se v místě, kde vykonává svoji činnost, nesetkává se třetími osobami, za které se  nepovažují osoby žijící s ní ve stejné domácnosti. 

IV. 

1. Všem osobám, které jsou orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, pokud nejsou  zaměstnanci této právnické osoby, se nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona  č. 258/2000 Sb. podstoupit rychlý antigenní test (RAT) na stanovení přítomnosti antigenu  viru SARS-CoV-2 určený pro sebetestování (použití laickou osobou), a to s frekvencí 

Str. 2 z 19 

dvakrát za týden tak, že následující testování proběhne nejdříve třetí den po předchozím  testování, není-li v čl. V stanoveno jinak. 

2. Osoba uvedená v bodu 1 není povinna podstoupit testování podle bodu 1, jestliže se  v místě, kde vykonává svoji činnost, nesetkává se třetími osobami, za které se nepovažují osoby žijící s ní ve stejné domácnosti. 

3. Testování osob uvedených v bodu 1 se nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona  č. 258/2000 Sb. zajistit právnickým osobám, jejichž jsou tyto osoby orgánem nebo členem  orgánu. 

V. 

1. Povinnost podstoupit preventivní testování podle čl. I, III, IV nebo VIII se nevztahuje  na osobu, která: 

a) podstoupila v posledních 72 hodinách RT-PCR vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo 

b) podstoupila v posledních 24 hodinách rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost  antigenu viru SARS-CoV-2, který provedl zdravotnický pracovník, s negativním  výsledkem, nebo 

c) podstupuje preventivní testování podle tohoto mimořádného opatření u jiného  zaměstnavatele, jehož je zaměstnancem, nebo u jiné právnické osoby, jejímž je  orgánem nebo členem orgánu. 

2. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli prokázat skutečnosti podle bodu 1: a) záznamem v Informačním systému infekčních nemocí (digitální certifikát EU COVID) nebo potvrzením vystaveným poskytovatelem zdravotních služeb, nebo b) písemným potvrzení zaměstnavatele nebo právnické osoby, jejímž je orgánem nebo  členem orgánu, o tom, že u nich podstupuje preventivní testování podle tohoto  mimořádného opatření

Stejnou povinnost má osoba, která je orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, vůči  této právnické osobě. 

VI. 

Zaměstnavateli, který zajišťuje pro své zaměstnance testování podle čl. I, osobě samostatně  výdělečně činné, která se testuje podle čl. III, a právnické osobě, která zajišťuje pro osoby,  které jsou jejím orgánem nebo členem orgánu testování podle čl. IV, se nařizuje: a) vést pro kontrolní účely evidenci provedených testů, a to v rozsahu: datum testování

jména a příjmení osob, které k danému datu podstoupily test, včetně uvedení jejich data narození, čísla pojištěnce a názvu zdravotní pojišťovny, u které jsou pojištěny, a výsledky testů, a uchovávat tuto evidenci po dobu 90 dnů, 

b) zaslat místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví seznam osob, které byly  testovány s pozitiviním výsledkem, který obsahuje stejné údaje jako evidence podle  písmena a) a kontaktní telefonní číslo testované osoby, a to nejpozději následující den  po testování formou elektronického hlášení.

Str. 3 z 19 

VII. 

1. Zaměstnanci, který si sám provedl nebo mu byl proveden test podle čl. I nebo podle bodu  3 tohoto článku, se nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. v případě,  že je výsledek testu pozitivní, bezodkladně uvědomit zaměstnavatele o plánované  nepřítomnosti na pracovišti kvůli podezření na pozitivitu na přítomnost viru SARS-CoV-2, 

pracoviště opustit a poskytnout součinnost místně příslušnému orgánu ochrany veřejného  zdraví, který mu nařídí karanténu v délce trvání pěti dnů ode dne provedení testu. Do doby  nařízení karantény zaměstnanec nosí respirátor třídy FFP2 a zamezí kontaktu s jinými  osobami, pokud to je možné, nejdéle však pět dnů ode dne provedení testu

2. Osobě samostatně výdělečně činné a osobě, která je orgánem nebo členem orgánu  právnické osoby, pokud není jejím zaměstnancem, která si sama provedla nebo jí byl  laickou osobou proveden test podle tohoto mimořádného opatření, se podle § 69 odst. 1  písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. nařizuje v případě, že je výsledek testu pozitivní, opustit 

místo, kde vykonává svoji činnost, nejde-li o její bydliště, a poskytnout součinnost místně  příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, který jí nařídí karanténu v délce trvání pěti  dnů ode dne provedení testu. Do doby nařízení karantény tato osoba nosí respirátor třídy  FFP2 a zamezí kontaktu s jinými osobami, pokud to je možné, nejdéle však pět dnů ode  dne provedení testu

3. Osobě uvedené v bodech 1 nebo 2 se nařizuje podstoupit rychlý antigenní test  na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který si sám provede nebo mu bude  proveden na pracovišti, nebo v místě výkonu své činnosti v první den, kdy po ukončení  karantény bude přítomna na pracovišti, nebo v místě výkonu své činnosti. Testování  takové osoby se nařizuje zajistit zaměstnavateli pro zaměstnance a právnické osobě  pro osobu, která je orgánem nebo členem orgánu této právnické osoby. 

4. V případě, že osoba uvedená v bodu 1 nebo 2 podstoupila v době po pozitivním výsledku  testu podle článku I, III nebo IV vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou RT-PCR s negativním výsledkem, místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví karanténu  ukončí. 

VIII. 

1. České republice – Vězeňské službě České republiky (dále jen „Vězeňská služba ČR“) se  nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. zajistit pravidelné testování  všech odsouzených zařazených do práce v rámci věznice nebo u jiného subjektu než  věznice na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, nestanoví-li bod 2 jinak, a to  provedeného před zahájením práce prostřednictvím rychlého antigenního testu (RAT)  určeného pro sebetestování (použití laickou osobou), a to s frekvencí dvakrát za týden tak,  že následující testování odsouzeného proběhne nejdříve třetí den po předchozím  testování

2. Všem odsouzeným zařazeným do práce se nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č.  258/2000 Sb. na výzvu Vězeňské služby ČR podstoupit rychlý antigenní test na stanovení  přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 ve stanovené frekvenci, není-li v čl. V stanoveno  jinak. Nemá-li odsouzený v den termínu testování konat práci, jeho preventivní testování  se provede v den, kdy má konat práci

3. Na Vězeňskou službu ČR a na odsouzeného se vztahují ostatní povinnosti uvedené  v tomto mimořádném opatření pro zaměstnavatele a zaměstnance s tím, že v případě 

Str. 4 z 19 

pozitivního výsledku testu podle bodů 1 a 2 věznice zajistí jeho oddělené umístění  od bezinfekčních odsouzených. 

4. V případě, že odsouzený podstoupil v době po pozitivním výsledku testu podle bodu 1  vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou RT-PCR s negativním výsledkem, místně  příslušný orgán ochrany veřejného zdraví karanténu ukončí. 

IX. 

Je-li Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra vydáno  mimořádné opatření, kterým se určeným zaměstnavatelům a jejich zaměstnancům, resp.  osobám samostatně výdělečně činným, nařizuje obdobná povinnost jako tímto mimořádným  opatřením, avšak s jinými pravidly, pak se na tyto zaměstnavatele a zaměstnance v rozsahu  těchto povinností toto mimořádné opatření nevztahuje. 

X. 

S účinností ode dne 17. ledna 2022 od 00:00 hod. se ruší: 

a) mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. listopadu 2021, č.j. MZDR  42085/2021-1/MIN/KAN, 

b) mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 22. listopadu 2021, č.j. MZDR  42085/2021-2/MIN/KAN, a 

c) mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. prosince 2021, č.j. MZDR  42085/2021-3/MIN/KAN. 

XI. 

Toto mimořádné opatření nabývá účinnosti dnem 17. ledna 2022

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Ve svém pravidelném týdenním epidemiologickém hodnocení trendu vývoje epidemické  situace v zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EU/EHP“  hodnotí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) epidemickou  situaci na konci 50. týdne (týden končící v neděli 19. prosince 2021) jako nepříznivou. Aktuální  vývoj je charakterizován vysokou celkovou mírou hlášení nově diagnostikovaných případů.  Toto hodnocení ECDC sice uvádí, že počty případů dosáhly vrcholu v posledních dvou  týdnech, avšak v posledních dnech jsou zaznamenávány v některých státech nejvyšší  přírůstky od počátku pandemie a denní průměry se např. ve Velké Británii a ve Francii pohybují  okolo 100 tisíc nových případů, významný nárůst je pozorován i v Itálii či Španělsku

Tato situace je do značné míry způsobena nejen trvající dominancí varianty delta, ale již  i narůstajícím podílem varianty omikron viru SARS-CoV-2, což mělo za následek, že  v některých zemích došlo v nedávné době ke zpřísnění protiepidemických opatření z důvodu 

Str. 5 z 19 

rapidního nárůstu počtu nových případů a obav z možných dopadů tohoto nekontrolovatelného  šíření v populaci.  

Predikce a modelace pravděpodobného vývoje vycházející z aktuálních hodnot přepokládají,  že počty nových případů budou do konce tohoto roku i nadále velmi vysoké a nelze očekávat  významný pokles a jak ukazují poslední data, tak s vysokou pravděpodobností spíše i další  nárůst. Dále je očekáván stabilní trend v počtech hospitalizací a úmrtí a pomalý pokles v počtu  hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. I nadále pozorujeme významné rozdíly v počtech  nových případů v jednotlivých zemích, což dokladuje široké rozmezí hodnot 14denní  incidence, která se pohybuje od 50 případů na 100 tisíc obyvatel po hodnotu 2 000 případů  na 100 tisíc obyvatel za 14 dní. Dle posledního hodnocení ECDC, které je vypočteno z 5  hodnotících indikátorů vývoje epidemie, se většina států řadí v rizikové škále do dvou  nejvyšších stupňů rizikovost, tedy do oblasti vysokého a velmi vysokého rizika. 

Pokračujícím rizikem současné situace je trvající vysoký počet nově diagnostikovaných  případů u osob nad 65 let. Aktuální průměrná 14denní incidence v zemích EU/EHP v této  věkové kategorii je vyšší než 350 případů na 100 tisíc obyvatel, a stejně jako u incidence  celopopulační i zde pozorujeme významné rozdíly mezi jednotlivými státy, ve významněji  nižších hodnotách (mezi 50 až 150 případy na 100 tisíc obyvatel) se drží Finsko, MaltaŠvédsko a Island a Rumunsko, ve většině států je pak hodnota 14denní incidence vyšší než  150 případů. Tento vývoj se odráží i do počtu hospitalizací, jelikož se jedná o kohortu osob,  u kterých je dle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (dále jen „CDC“) [1]  násobně vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve srovnání s referenční populační skupinou (18-29  let).  

Aktuální trend a vývoj epidemické situace v České republice je charakterizován stabilním  poklesem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, avšak i přes tento  pokles se hodnoty všech indikátorů stále nacházejí ve velmi vysokých a rizikových hodnotách.  Hodnoty sledovaných indikátorů, zejména pak počtu nových případů jsou v posledních dnech  značně ovlivněny vánočními svátky a aktuální data tak nejsou zcela reprezentativním  a relevantním odrazem současného vývoje. Relevantní a reprezentativní data lze očekávat  až v prvním a druhém týdnu nového roku, kdy dojde ke stabilizaci všech sledovaných  indikátorů, které jsou nyní ovlivněny celou řadou proměnných (např. nižší počty provedených  testů). 

Výše uvedené však nic nemění na tom, že současné počty nově diagnostikovaných případů  i přes kontinuální pokles i nadále ukazují na trvající vysokou virovou nálož v populaci a tím  i vyšší pravděpodobnost kontaktu s nakaženým jedincem, což dokladuje i relativní pozitivita  testů s epidemiologickou indikací, tedy testů indikovaných epidemiologicky významným  kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu s pozitivní osobou.  

Vysoký počet nově diagnostikovaných případů je i nadále pozorován ve všech věkových  kategoriích, nejvyšší hodnoty registrujeme dlouhodobě u mladých osob od 6 do 15 let (zde se  hodnoty 7denní incidence pohybují okolo 500 případů/100 tisíc osob, tedy výrazně  nad populačním průměrem). Vysoká zátěž, tedy nad populačním průměrem je pozorována  i v dalších věkových kategoriích, po skupině dětí je to nejvíce ve věkové kategorii mladistvých  16 až 19 let a ve skupině dospělých ve věku 30 až 49 let, kde v obou těchto kohortách 

Str. 6 z 19 

překračuje 7denní incidence hodnotu 400/100 tisíc obyvatel. Nejnižší je naopak ve skupině  65+, což se může zdá pozitivním aspektem vývoje, avšak i přes kontinuální pokles se stále  jedná o významné riziko, jelikož i nadále představuje tato hodnota vysokou prevalenci nákaz  v kohortě osob starších 65 let, která je riziková z hlediska závažnosti průběhu onemocnění  s následným dopadem na zdravotní systém a poskytování zdravotní péče.  

Tento dlouhodobě trvající vysoký počet nových případů, který denně v průměru přesahuje  hodnotu 500, představuje i nadále významný rizikový potenciál v počtu nových hospitalizací  v následujících dnech a nejbližších týdnech, včetně hospitalizací na JIP, jelikož osoby této  věkové kategorie představují nejčastější skupinu hospitalizovaných osob, včetně těch na JIP,  neboť u 25 až 30 % těchto osob vzhledem k četným přidruženým chronickým onemocněním  vyžaduje zdravotní stav hospitalizaci, což má následně významný dopad na kapacity  standardní lůžkové a intenzivní péče a s tím související poskytování elektivní péče, která musí  být v případě omezení kapacit zastavena. Tento stav má následně negativní dopad  na zdravotní stav osob s plánovanými výkony a zákroky, které musejí být odkládány z důvodu  nepříznivé situace. Vzhledem k této trvající vysoké prevalenci ve věkové skupině 65+ klesají  počty hospitalizací pozvolně, zejména pak na JIP, které nejsou na rozdíl od počtu nových  případů a celkových hospitalizací ovlivněny vánočními svátky a stále se tak nacházíme  ve stavu vysokého rizika pro oblast nemocniční péče. 

Celkové počty hospitalizovaných se pohybují mezi hodnotami 3 500 – 3 800 pacientů na lůžku,  což představuje výraznější pokles v posledních dvou týdnech, který je však významněji  ovlivněn i Vánocemi a současné hodnoty, stejně jako počty případů nemusí být úplně reálným  odrazem stavu. Přesto však i tato relativně nižší hodnota celkových hospitalizací představuje  stále velmi vysokou zátěž pro léčebnou péči. Důležitým faktorem současného stavu a vývoje  nemocniční zátěže je postupný a kontinuální pokles pacientů hospitalizovaných na JIP/  UPV+ECMO, jejichž počet je však i přes tento pokles stále vysoký a představuje významnou  zátěž pro zdravotní systém. 

Současnému vývoji hospitalizaci, zejména hospitalizací v těžkém stavu pomáhá ochranný  efekt vakcinace, který nejlépe vystihují denně publikovaná data ÚZIS, které jsou zveřejňována  na webových stránkách MZ (https://www.mzcr.cz/tiskovecentrum/datove-tiskove-zpravy-ke covid-19/ ) a kde je uvedeno, že za měsíc listopad 2021 počet neočkovaných pacientů na JIP  významně převyšuje počet nově hospitalizovaných na JIP s dokončeným očkováním,  konkrétně v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je 7denní incidence v kohortě neočkovaných 16,7  případů, kdežto ve skupině kompletně očkovaných je 7denní incidence 3,0 případů. Obdobně  je tomu i v měsíci prosinec, kdy u skupiny neočkovaných jen 7denní incidence 15,9 případů,  u skupiny naočkovaných pak 2,7 případů na 100 tisíc obyvatel. Toto částečně kopíruje i vývoj  v počtu nově diagnostikovaných případů, kdy 7denní incidence nových případů ve skupině  neočkovaných je téměř 1 100 na 100 tisíc obyvatel ve skupině očkovaných pak okolo 350  případů na 100 tisíc obyvatel

V ukazateli celkového počtu nově pozitivních osob dochází v posledních týdnech  ke kontinuálnímu poklesu, k výraznějšímu pak v posledním týdnu, ale tento důvod je popsán  výše, a hodnoty zaznamenané během vánočního období nejsou zcela vypovídající. Aktuální  7denní klouzavý průměr se pohybuje okolo 5 000 případů (data k 28. 12. 2021) a 7denní  incidence je na hodnotě 340 na 100 tisíc obyvatel. I když je denní průměr zhruba o 3 500 

Str. 7 z 19 

případů nižší než v týdnu předcházejícím (21. 12. 2021), nadále se jedná o velmi vysoké počty  nově diagnostikovaných případů, zejména s ohledem na výše uvedený denní přírůstek  v kategorii vysoce vulnerabilní skupiny a celková zátěž je tak i nadále velmi vysoká.  

Z regionálního pohledu nepozorujeme rozdílný vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými kraji  jako v přechozích týdnech. Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence pohybuje okolo  mezi 300 až 400 případy na 100 tisíc obyvatel, rozdíly mezi jednotlivými regiony se tak  smazávají. Dlouhodobě nejméně případů na 100 tisíc obyvatel pozorujeme v Karlovarském  kraji, kde je v současnosti 7denní incidence okolo 200 případů denně, což v absolutních  počtech představuje denní průměr okolo 80 nově diagnostikovaných případů a nejvyšší pak  v hlavním městě Praha, kde je aktuální 7denní incidence okolo 400 případů. 

Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů na zdraví  a poskytování zdravotní a léčebné péče je stav kapacit a zatížení nemocnic. Aktuálně je  v nemocnicích hospitalizováno okolo 3 500 pacientů (28. 12. 2021), na jednotkách intenzivní  péče pak přes 700 pacientů, z toho okolo 300 pacientů je připojeno na umělou plicní ventilaci  (ÚPV). Nejvíce pacientů na JIP (>80) je léčeno v Jihomoravském kraji, Moravskoslezském  kraji a v hlavním městě Praze. Denně je nově k hospitalizaci přijato v průměru několik set  nových pacientů, na oddělení JIP je pak v posledních 7 dnech v průměru přijímáno denně 50  nových pacientů.  

Nové příjmy na odděleních JIP jsou z téměř 70 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný  věk hospitalizovaných na JIP je 63 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického  průběhu onemocnění covid-19 je na 19 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče  (data k 28. 12. 2021). 

Dalším parametrem je relativní pozitivita indikovaných testů, která je i nadále vysoká, avšak  i v tomto indikátoru nepozorujeme nárůst, ale naopak pokles za poslední týden, což je jeden  ze signálů zpomalování šíření nákazy v populaci, nicméně stále jde o velmi vysoké hodnoty  a o jeden z nejsilnějších indikátorů velikosti rizikové prevalence (aktuální hodnoty 7denních  průměrů nad celou ČR jsou 23 % pro testy indikované diagnosticky a klinicky, a 11 % pro testy  z epidemiologické indikace). Obě tyto hodnoty tak i nadále významně překračují doporučenou  hodnotu, která je obecně přijímána jako „bezpečná“ (4 – 5 %) a ukazují na velmi vysokou  virovou nálož v populaci a významný potenciál pro další šíření onemocnění, včetně zásahu  do zranitelné skupiny obyvatel, jelikož pravděpodobnost setkání s pozitivní osobou je výrazně  vyšší, a to zejména pak v místech s vyšší kumulací osob na jednom místě v jeden čas. 

Výše uvedené hodnoty sledovaných indikátorů a současný trend a vývoj šíření onemocnění  covid-19 řadí ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci míry přenosu do nejvyššího stupně, a to  do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy, který je charakterizován velmi vysokou incidencí  nových případů za 14 dní, a které jsou rozprostřeny po celém území. Dokladem pro trvající  komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen hodnoty 7denní incidence na  úrovni okresní, kdy okolo 60 okresů přesahuje hodnotu 250 případů na 100 tisíc obyvatel.  Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován jako velmi rizikový pro obecnou  populaci. 

Str. 8 z 19 

Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí,  která na základě hodnotících indikátorů vývoje epidemie řadí ČR ve své rizikové škále  do druhé nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19-surveillancereport.ecdc.europa.eu/

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování  třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím i snížení rizika  nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo  úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je  nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který  je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou  imunitou.  

K datu 26. 12. 2021 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více než 6,8 milionů obyvatel,  dokončené očkování má více než 6,6 milionu osob, což představuje 62 % celkové populace,  více než 2 milionům osob pak byla podána posilující třetí dávka. V kohortě obyvatel starších  12 let věku má dokončené očkování 72,7 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci  v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 88 %. V této  skupině je však i nadále okolo 20 tisíc osob, které neabsolvovaly ani jednu dávku očkování,  což představuje významné riziko pro zátěž zdravotnického systému v případě průniku do této  vysoce rizikové skupiny. Ve věkové skupině 60+ je pak stále okolo 200 tisíc osob, které  neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou.  

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je proočkovanost populace včetně  podání třetí, tzv. posilující dávky. Současná proočkovanost v základním schématu, tj. bez  posilovací dávky je stále nedostatečná, v populaci stále zůstává téměř 30 % osob, jenž  neabsolvovalo ani jednu dávku očkování, tj. nejsou primárně chránění před závažným  průběhem onemocnění. Stále je tedy v populaci velký počet osob primárně nechráněných,  z nichž je nemalý podíl těch, které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným  průběhem onemocnění se všemi jeho následky. Problematický však není jen vývoj  v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob v produktivním věku, zejména  i mladších dospělých (20 až 40 let), kde se pohybuje okolo 60 %, a vzhledem k faktu, že se  jedná o osoby nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro  významnější šíření onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale  i na pracovištích a je zde také i možnost zavlečení do školních a dalších kolektivů.  

Současná situace a aktuální vývoj epidemie jsou i nadále ovlivněny komunitním šířením delta  varianty viru SARS-CoV-2, která se vykazuje schopností částečného prolomení očkování  a zároveň vykazuje zvýšenou přenosnost (nárůst bazální reprodukce minimálně o 20 %),  k tomu je nutné připočíst sezonní efekt, tj. sezónnost respiračních nákaz a vysoký počet  rizikových kontaktů v populaci ve vnitřních prostorách, kde je pravděpodobnost rizikové  expozice mnohem vyšší než ve venkovních prostorách. Významným rizikem je trvalé  a kontinuální šíření mezi zranitelnými skupinami obyvatel. A v neposlední řadě nedostatečná  proočkovanost populace. 

Vzhledem k současnému vývoji je nutno adekvátně reagovat i na nově se šířící variantu  omikron, která je stejně jako varianta delta řazena mezi „variant of concern“ (VOC), tedy mezi  varianty, u kterých existují jasné důkazy, že vlastnosti této varianty mohou negativně ovlivnit 

Str. 9 z 19 

vývoj pandemie a mohou tak představovat větší zdravotní riziko. Mezi tyto vlastnosti se řadí  zejména vyšší nakažlivost či vyšší virová nálož, které mohou vést ke zrychlení šíření viru  v populaci. Tato varianta byla poprvé detekována ve vzorcích odebraných 11. listopadu 2021  v Botswaně a 14. listopadu 2021 v Jihoafrické republice (JAR). Dne 26. listopadu 2021 byla  označena za variantu vzbuzující obavy (VOC). Varianta omikron vzbuzuje vážné obavy, že  může být spojena se snadnějším přenosem, tedy vyšší transmisibilitou, významným snížením  účinnosti vakcíny a zvýšeným rizikem reinfekcí. Vzhledem k jejímu potenciálu uniknout imunitě  („immune escape“) a potenciálně snadnějšímu přenosu (ve srovnání s delta variantou), je  pravděpodobnost jejího zavlečení a komunitního šíření ve společenství zemí EU/EHP,  posuzována jako VYSOKÁ, což mimo jiné dokladují i data z Dánska, která publikuje Statens  Serum Insitute a ukazují, že varianta omikron v Dánsku postupně začíná převažovat, v této  zemí bylo prozatím zjištěno více než 41 000 případů, případů, u kterých laboratorní výsledek  PCR ukázal podezření na variantu omikron, a už se pomalu stává dominantní variantou  v Dánsku, obdobě je to i dalších zemích (Nizozemsko, Velká Británie a další).  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 20. prosince 2021 je ve světě  celogenomovou sekvenací potvrzeno a nahlášeno do mezinárodních systémů 7 697 případů  varianty omikron. Jde o zhruba 500% nárůst oproti minulému týdnu, ale jedná se o velmi  variabilní číslo, které každým dnem narůstá, zejména pokud bychom počítali suspektní  případy, tj. i případy detekované metodou PCR. V České republice bylo k 28. 12. 2021 celkem  nahlášeno 39 sekvenací potvrzených případů v databázi GISAID. Celkově na našem území  stále převažuje varianta delta a její subvarianty, avšak dle prediktivních modelů by měla být  tato varianta postupně vytlačována varianta omikron, jejíž dominance se předpokládá  v polovině měsíce ledna 2022 v závislosti na rychlosti šíření. Varianta omikron se přenáší  pravděpodobně s vyšší účinností, ale klinický dopad zatím nelze prozatím zcela odhadnout,  i když první zprávy hovoří o možném mírnějším průběhu, avšak nutno počítat s velmi vysokým  počtem nových případů. Vzhledem k velkému počtu mutací a možnosti falešných negativit  nelze spoléhat pouze na výsledky diskriminačních PCR testů.[2] 

Na základě výše uvedeného hodnocení vývoje epidemie můžeme konstatovat, že stále vysoká  hodnota relativní pozitivity testů ukazuje na vysokou virovou nálož v populaci, a tento indikátor  společně s vysokým počtem případů, u nichž není znám zdroj nákazy, ukazuje na masivní  komunitní šíření onemocnění v populaci. Z těchto důvodů je i nadále nutné pokračovat  v opatřeních plošného charakteru. 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove tiskove-zpravy-ke-covid-19/ 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr.

Str. 10 z 19 

II. Hodnocení rizika 

S ohledem na šíření nové varianty omikron viru SARS-CoV-2, která vzhledem k předběžným  zprávám o rychlosti jejího šíření a potenciálnímu úniku postvakcinační/postinfekční imunitě  vyvolává vážné obavy, vydalo ECDC dne 15. prosince 2021 nové aktualizované hodnocení  rizik v souvislosti s onemocněním covid-19, které zohledňuje šíření varianty omikron  v kontextu s probíhajícím přenosem varianty delta viru SARS-CoV-2 v zemích EU/EHP.[3]  Státní zdravotní ústav tento dokument následně zpracoval.[4] V textu níže je uvedeno shrnutí,  jednotlivé detaily jsou dostupné ve výše zmiňovaném zpracování předmětného dokumentu  ECDC.[4]  

Varianta delta nadále zůstává dominantní variantou viru SARS-CoV-2, avšak v zemích  EU/EHP již dochází i ke komunitnímu šíření varianty omikron, která se dle predikcí modelů  stane dominantní již na začátku roku 2022.  

Současné údaje o závažnosti onemocnění způsobeného variantou omikron zůstávají  omezené. Dosavadní důkazy, které naznačují sníženou účinnost vakcín proti nákaze variantou  omikron, však vzbuzují významné obavy. I v případě nižší závažnosti průběhu onemocnění  touto variantou bude mít strmý exponenciální nárůst nových případů za následek i rostoucí  počet případů s těžkým průběhem onemocnění. Vzhledem k tomu, že země EU/EHP stále čelí  vážnému dopadu vlny varianty delta, další nárůst počtu hospitalizací by mohl rychle zahltit  zdravotnické systémy.  

Na základě současně dostupných důkazů a vzhledem k vysoké míře nejistoty, je celková míra  rizika pro veřejné zdraví, která je spojená s dalším výskytem, šířením a důsledky šíření varianty omikron viru SARS-CoV-2 v zemích EU/EHP hodnocena jako velmi vysoká.  

Ačkoliv byly případy varianty omikron v zemích EU/EHP původně hlášeny pouze v souvislosti  s cestováním, v současné době je stále větší počet případů hlášen jako součást autochtonně  vzniklých ohnisek nebo jsou případy detekovány prostřednictvím rutinních surveillance  systémů, což naznačuje, že již probíhá v zemích EU/EHP komunitní přenos varianty omikron

Epidemiologická situace v zemích EU/EHP je stále charakterizována vysokou incidencí  a nízkou, ale pomalu zvyšující se úmrtností, způsobenou pokračujícím přenosem varianty  delta. Aktuálně zůstává delta varianta viru SARS-CoV-2 nejrozšířenější variantou. Na základě  predikcí modelů (v závislosti na rychlosti šíření a úrovni obcházení imunity) se však  pravděpodobně varianta omikron stane dominantní variantou SARS-CoV-2 již během prvních  dvou měsíců roku 2022. Dostupné údaje jsou v současnosti příliš omezené na to, aby bylo  možné s dostatečnou jistotou posoudit závažnost průběhu onemocnění způsobeného  variantou omikron v evropské populaci. Nicméně, pokud by byla závažnost onemocnění  způsobená variantou omikron nižší než závažnost průběhu onemocnění způsobená variantou  delta, zvýšená přenosnost a výsledný exponenciální nárůst nových případů onemocnění  rychle převáží jakékoli výhody potenciálně snížené závažnosti onemocnění. Z toho důvodu je  velmi pravděpodobné, že rozšíření varianty omikron povede k vyšším počtům hospitalizací  a úmrtí, než bylo předpokládáno dle předchozích prognóz ECDC (z 24. 11. 2021), jenž braly  v úvahu pouze variantu delta.  

Účinnost vakcín proti vážným následkům způsobeným variantou delta zůstává vysoká.  K 28. prosinci 2021 byla kumulativní proočkovanost celkové populace v zemích EU/EHP 

Str. 11 z 19 

67,8 %. V posledních týdnech dochází k pomalému nárůstu proočkovanosti a u dospělé  populace se zrychluje tempo podávání posilujících dávek. Nárůst v míře proočkovanosti  zůstává v jednotlivých zemích EU/EHP nerovnoměrný, přičemž tři země EU/EHP stále hlásí  proočkovanost celkové populace pod 50 % (Slovensko, Bulharsko, Rumunsko). První důkazy  z neutralizačních studií in vitro ukazují sníženou neutralizační schopnost sér  (po očkování/prodělání infekce) proti izolátům virů varianty omikron ve srovnání s jinými  variantami viru SARS-CoV-2 (studie však zatím nebyly přezkoumány). V současné době stále  neexistuje z praxe dostatek dat o účinnosti vakcín registrovaných v zemích EU/EHP proti  variantě omikron. Podle aktuálně dostupných důkazů o závažných následcích způsobených  variantou delta a potenciálně variantou omikron zvýší posilující dávka ochranu populace,  přičemž se očekává, že pozitivní účinek posilujících dávek na populaci bude vyšší, pokud bude  posilující dávka podána většině dospělé populace během krátké doby. Aktuálně dostupné  údaje podporují bezpečné a účinné podávání posilujících dávek již tři měsíce po aplikaci druhé  dávky. Zkrácení intervalu mezi posilující a základní vakcinací na tři měsíce může vyžadovat  přizpůsobení národních vakcinačních plánů. 

Na základě výše uvedeného modelu byla modelována i predikce očekávaného poklesu  protektivního (ochranného) účinku očkování v populaci. Účinná ochrana očkování, kterou lze  na úrovni populace očekávat, se v průběhu času snižuje v důsledku slábnoucí imunity  po očkování a snížení účinnosti očkování způsobené variantou omikron (zejména u osob,  které nedostaly posilující dávku).  

ECDC rovněž modelovalo scénáře relativního nárůstu očekávaných úmrtí v důsledku cirkulace  varianty omikron viru SARS-CoV-2 ve srovnání s cirkulací varianty delta, a to s ohledem  na charakteristiky, které ovlivňují šíření viru (přenosnost, účinnost vakcín a přirozené imunity)  a s ohledem na potenciální reakce zemí EU/EHP (urychlení programů podávání posilujících  dávek a zavedení restriktivnějších protiepidemických opatření) mezi prosincem 2021  a březnem 2022. Dle predikcí modelu dojde v důsledku rozšíření varianty omikron k nárůstu  počtu úmrtí ve srovnání s dříve predikovanými počty úmrtí v důsledku cirkulace varianty delta

Výsledky shora uvedených predikcí zdůrazňují nezbytnost výrazného a okamžitého snížení  kontaktů v populaci, aby se zabránilo vysokému nárůstu počtu nových případů způsobených  variantou omikron a aby byla zátěž zdravotnického systému zvládnutelná, a to i při okamžitém  urychlení podávání posilující dávky. V reakci na vysoký výskyt varianty delta by měly všechny  země EU/EHP pokračovat v zavádění protiepidemických opatření a vzhledem  k pravděpodobné brzké dominanci varianty omikron opatření neprodleně posílit. Okamžité  posílení protiepidemických opatření proti šíření varianty omikron zpomalí a země EU/EHP tak  získají čas na zvýšení míry proočkovanosti a podání posilujících dávek. Bez snížení sociálních  kontaktů prostřednictvím protiepidemických opatření a bez zvýšení počtů podávaných  posilujících dávek by mohla v zemích EU/EHP vysoká přenosnost varianty omikron rychle  zahltit zdravotnický systém. 

Podle současné prognózy ECDC je tedy stále zapotřebí udržovat nastavená protiepidemická  opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt viru SARS-CoV-2 v populaci.  

Omezení se týká zejména situací a míst, kde je míra rizika přenosu viru objektivně vyšší, a to  zejména vzhledem k charakteru činnosti a/nebo nemožnosti či nevhodnosti v těchto situacích 

Str. 12 z 19 

používat po celou / přechodnou dobu ochranu dýchacích cest. V nejvyšším riziku jsou přitom  osoby neočkované a ty, jenž neprodělaly onemocnění covid-19 v poslední době, u těchto osob  je vzhledem k nedostatečné imunitě nejvyšší pravděpodobnost nákazy, a také vysoké virové  nálože (osoby očkované se mohou sice rovněž nakazit, ale nehrozí u většiny z nich těžký  průběh oněmocnění, navíc sami virus přenesou s malou pravděpodobností, neboť je virus  do značné míry inhibován časnou imunitní reakcí - protilátkami nakaženého.) Pracoviště,  jakožto místo, kde dochází k setkávání různých osob z různého prostředí, tj. nejen  zaměstnanců, ale také i třetích osob (zákazníků, klientů apod.), často po delší dobu  ve vnitřních prostorách a za situace, kdy mnohdy z důvodu charakteru činnosti není možné  používat ochranné prostředky dýchacích cest, je považováno za místo s vyšší mírou rizika  nákazy

III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného  opatření 

Ministerstvo zdravotnictví považuje i nadále, s ohledem na výše uvedenou aktuální analýzu  současného stavu epidemické situace, její pravděpodobný vývoj, který předpokládá  v následujícím období zrychlující se tempo šíření varianty omikron viru SARS-CoV-2  s odkazem na vývoj v mnoha evropských státech, kde se tato varianta stává dominantní,  a i s přihlédnutím k doporučení ECDC, za nezbytné pokračovat v nastavených  protiepidemických opatřeních, která mají za cíl minimalizovat riziko přenosu viru SARS-CoV 

2 v populaci, včetně prostředí pracoviště. Z toho důvodu bude již zavedené preventivní  povinné plošné testování zaměstnanců a jiných pracovníků pokračovat i v začátku nového  roku 2022, avšak s účinností od 17. ledna bude zintenzivněno na určitou dobu na testování  ve frekvenci dvakrát týdně, a to z důvodu vlastností stávající mutace viru SARS-CoV-2.  

V této souvislosti je nutné i zmínit právě probíhající období vánočních a novoročních svátků,  které je obecně spojeno se zvýšenou mobilitou osob především v rámci konání návštěv  příbuzných a jiných blízkých osob, konání nejrůznějších oslav v rodinném nebo jiném  kolektivu, zvýšenou návštěvou obchodů a nákupních center a nezřídka i v souvislosti  s cestováním ať už do zahraničí nebo v České republice v době volných dní. Toto vše  následně zvyšuje míru rizika, jelikož se rozšiřuje okruh potenciálních rizikových kontaktů  a činností. 

Ministerstvo zdravotnictví považuje očkování proti covid-19 za nejefektivnější řešení, jak  minimalizovat dopady onemocnění covid-19 na veřejné zdraví. Očkování proti tomuto  onemocnění významně chrání před závažným průběhem onemocnění a z důvodu  minimalizace zátěže zdravotního systému je jeho aplikace vhodná u všech obyvatel, kteří  mohou pro svůj zdravotní stav a dosažený věk toto očkování podstoupit. Jelikož se jedná o tzv.  vzdušnou nákazu, jakákoli jiná protiepidemická opatření budou mít pouze dočasný a omezený  efekt a nemohou zcela zabránit opakování dalších vln epidemie. Zároveň vzhledem k aktuální  ceně očkovací látky je očkování, na rozdíl od opakovaného testování, svými ekonomickými  náklady výrazně efektivnějším řešením. Očkovací látka je nyní schválena pro použití pro osoby  starší 5 let a trvalá kontraindikace podání očkovací látky se týká pouze marginálního počtu  osob. Ministerstvo zdravotnictví musí s ohledem na ochranu veřejného zdraví a s ohledem 

Str. 13 z 19 

na stávající vytížení zdravotního systému a riziko šíření varianty omikron pokračovat  v uplatňování mimořádného opatření spočívajícího v příkazu testovat zaměstnance a jiné  pracovníky na přítomnost onemocnění covid-19. Z hlediska zásahu do práv a oprávněných  zájmů obyvatel tak Ministerstvo zdravotnictví přistupuje k méně restriktivnímu  protiepidemickému opatření, a to v souladu se zákonem č. 94/2021 Sb., o mimořádných  opatřeních při epidemii. 

Toto mimořádné opatření bude aplikováno po dobu nezbytně nutnou, a to do doby, než bude  zřejmé, že v blízké budoucnosti nehrozí riziko opětovného výrazného tlaku na zdravotní  systém se všemi důsledky z toho vyplývajícími.  

Ministerstvo si je vědomo všech zásadních limitů antigenních testů provedených laickou  osobou, včetně nezbytnosti konfirmace pozitivního výsledku pomocí RT-PCR testu, nicméně  s ohledem na stávající (byť vysokou) laboratorní kapacitu RT-PCR vyšetření a s ohledem  na nezbytnost provedení odběru nasofaryngeálního stěru zdravotnickým pracovníkem  nepřichází majoritně při takto masivním testování jiný způsob provedení plošného testování  v úvahu, než pomocí rychlého antigenního testu určeného pro sebetestování (k použití laickou  osobou) (tzv. samotest). 

Preventivní testování není bariérové, tedy podrobení se testování není podmínkou pro osobní  účast zaměstnance v práci.  

Současně jsou tímto mimořádným opatřením stanoveny případy, kdy se preventivní testování  neprovádí (předložení negativního výsledku jiného testu (RT-PCR test nebo rychlý antigenní  test (RAT) provedený zdravotnickým pracovníkem.  

V okamžiku, kdy riziko šíření varianty omikron viru SARS-CoV-2 v ČR je velmi vysoké  a s vysokou pravděpodobností významně zasáhne všechny segmenty lidské činnosti  v ekonomické sféře, tedy i v prostředí pracoviště se bude preventivní testování týkat všech  osob bez ohledu na dokončené očkování, aplikaci posilující dávky nebo prodělání nemoci  v době do 180 dnů od prvního pozitivního výsledku. Tento přístup je přijat zejména na základě  dostupných poznatků o této variantě, které ukazují na vyšší míru obcházení imunity ať už  získanou očkováním nebo proděláním nemoci. [3,5,6,7,8,9] a základním cílem je snížení  dopadu šíření varianty omikron na tento segment zajištěním efektivních protiepidemických  opatření pro včasnou a rychlou detekci případů a snížení rizika vzniku lokálních ohnisek  nákazy, které by v případě významného šíření mohly mít významný nejen zdravotní, ale  i ekonomický dopad.  

S ohledem na shora uvedené je třeba zmínit i usnesení Ústavního soudu ze dne 19. října 2021,  zn. IV. ÚS 2042/2021, ve kterém je konstatováno, že samotestování ve školách nepředstavuje  zásah do práva na nedotknutelnost osoby (čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále  jen „Listiny“)) a samotestování stěrem z nosní dutiny jen v minimální míře zasahuje do tělesné  integrity. 

Ať již jde o samotest ze slin či stěrem z nosu, má testování zákonný podklad, na jehož základě  je možno podle čl. 7 odst. 1 Listiny nedotknutelnost osoby omezit, a legitimní účel, jímž je  ochrana veřejného zdraví.  

Zároveň toto samotestování neporušuje právo na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny). Riziko, že  může při provádění samotestu dojít k poranění nosní sliznice, považuje Ústavní soud  za okrajové, protože se stěr z nosu provádí malou neostrou tyčinkou. Z pohledu práva 

Str. 14 z 19 

na ochranu zdraví pak převažuje pozitivní účinek provádění testování, které představuje  opatření způsobilé omezit kontakty osob nakažených infekcí covid-19 s ostatními osobami,  nad okrajovým rizikem spojeným s poraněním při provádění samotestu. Totéž lze nepochybně  vztáhnout i na testování zaměstnanců. 

K vhodnosti antigenních testů Ústavní soud uvádí, že z omezené spolehlivosti antigenních  testů vycházel již Nejvyšší správní soud (srov. bod 72 rozsudku ze dne 6. 5. 2021 č. j. 5 Ao  1/2021-65) označující antigenní testy za „hrubé síto“, které může být méně spolehlivé. Ústavní  soud se ztotožňuje s argumentací, že spolehlivost antigenních testů je jen jedním z vícera  relevantních hledisek, mezi něž patří i organizační a technické aspekty věci. Zajištění  antigenního testování je přitom organizačně a technicky snazší než testování PCR testy, neboť  test si mohou provést sami zaměstnanci, jeho vyhodnocení netrvá dlouho a může tak probíhat  častěji. 

K čl. I 

Rychlé antigenní testy (RAT) jako hlavní typ testu při použití v rámci preventivního testování  zaměstnanců byly zvoleny z důvodu získání výsledku vyšetření téměř okamžitě po jeho  provedení, čímž je umožněno izolovat případně pozitivní osobu v co nejkratším době  a následně nastavit adekvátní protiepidemická opatření k minimalizaci rizika dalšího přenosu  v rámci kolektivu zaměstnanců. 

Tato nesporná výhoda proti použití RT-PCR testů vyváží nižší diagnostickou citlivost rychlých  antigenních testů (RAT) ve srovnání s RT-PCR testy. Při výběru vhodných druhů testů  s doporučenou senzitivitou a specificitou doporučuje Ministerstvo zdravotnictví  zaměstnavatelům např. vycházet ze seznamu německého Spolkového institutu pro léčiva  a zdravotnické prostředky (Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte BfArM - 

Antigen tests). 

Nově stanovená frekvence testování dvakrát týdně byla zavedena především z toho důvodu,  aby bylo případně podchyceno co nejvíce případů v co nejkratším časovém úseku, což je  klíčové pro následné vyhodnocení situace a nastavení dalších efektivních protiepidemických  opatření u zaměstnavatele k minimalizaci vzniku významných ohnisek nákazy, která by mohla  znamenat omezení provozování činnosti, pokud by se onemocnění šířilo nekontrolovaně.  Zvýšená frekvence testování zároveň zvyšuje schopnost tzv. samotestů zachytit nakaženou  osobu. Ideálním postupem se jeví, a kde to zaměstnavatel vyhodnotí jako možné a výhodné,  testování např. každé pondělí ráno a dále další den v týdnu tak, aby bylo zajištěno  dle možností zaměstnavatele rovnoměrné testování v rozsahu celého pracovního týdne.  Takový postup bude snižovat riziko zavlečení případné infekce mezi ostatní zaměstnance.  Podle charakteru provozu je pak alternativní možností pro zaměstnavatele provádět povinné  preventivní testování zaměstnanců tak, aby mezi každým testováním u jednotlivého  zaměstnance byl odstup alespoň 3 dny. Pokud se zaměstnanec v tomto časovém období  na pracovišti nevyskytuje, aplikuje se pravidlo, že se testuje první následující den, kdy je  na pracovišti, a v tomto případě tedy není nutně daný zaměstnanec testován dvakrát v týdnu.  Zejména se jedná o profese, kde je směnný provoz, popř. u zaměstnanců s menším úvazkem  atp.

Str. 15 z 19 

Stanovená frekvence je i v souladu s doporučením amerického CDC, které uvádí, že optimální  frekvence je alespoň jednou týdně. [10,11,12] 

Výslovně je dále uvedeno, že není-li zaměstnanec v den termínu testování přítomen  na pracovišti, jeho preventivní testování se provede v den jeho příchodu na pracoviště. 

Zároveň se stanovuje okruh osob, které jsou povinny testování absolvovat, neboť v případě  výskytu infekční osoby může dojít k rychlému šíření nákazy v rámci pracovního kolektivu.  Výjimka z tohoto testování je stanovena pro osoby, které se na svých pracovištích či v místě  výkonu své práce nesetkávají se třetími osobami (s výjimkou osob žijících ve stejné  domácnosti), které tak nejsou povinny podstoupit testování, neboť riziko šíření nákazy na další  osoby (zaměstnance) je minimalizováno. 

Vzhledem k současnému vývoji celkové epidemické situace a v souvislosti se šířením varianty  omikron a stále vysoké virové náloži v populaci nelze vyloučit, že zaměstnanec, který se  nebude preventivního testování účastnit, je potenciálně infekční. Z důvodu snížení rizika  přenosu onemocnění na ostatní zaměstnance a např. i zákazníky, se tedy umožňuje takovému  zaměstnanci osobní přítomnost v zaměstnání za podmínky nošení náležitého ochranného  prostředku dýchacích cest (respirátor) po celou dobu jeho přítomnosti na pracovišti  a dodržování bezpečného rozestupu alespoň 1,5 metru od ostatních osob, je-li to možné. Toto  opatření se nařizuje za účelem minimalizace rizika šíření potenciální nákazy na ostatní osoby. Nutnost oddělení osob, které se odmítají testovat, při stravování je z toho důvodu, že během  konzumace pokrmů nebo nápojů nelze používat náležitý ochranný prostředek dýchacích cest  a riziko přenosu případné nákazy covid-19 je tak v této situaci zvýšeno. 

Pokud zaměstnanec odmítne podstoupit test, jedná se o přestupek podle § 92n odst. 1 písm.  b) zákona o ochraně veřejného zdraví, neboť nesplní povinnost uloženou mimořádným  opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii. 

Pokud zaměstnanec odmítne podstoupit test, lze se klonit k tomu, že tímto jednáním porušuje  povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci ve smyslu  § 52 písm. g) zákoníku práce. Jedná se tedy o tzv. porušení pracovní kázně, které v konečném  důsledku může vést až k jednostrannému rozvázání pracovního poměru ze strany  zaměstnavatele výpovědí z pracovního poměru. Mimořádné opatření Ministerstva  zdravotnictví, jakožto opatření obecné povahy, lze totiž podřadit pod ostatní předpisy, které  jsou podle § 301 písm. c) zákoníku práce zaměstnanci povinni dodržovat, byli-li s nimi  zaměstnavatelem řádně seznámeni.  

Zaměstnanec, který odmítl testování, pokračuje ve výkonu práce na pracovišti, pouze  za přísnějších podmínek (viz výše). V případě, že zaměstnanec tyto povinnosti uložené mu  mimořádným opatřením zaviněně porušuje, např. odmítá nosit respirátor či nedodržuje  minimální rozestup, jedná se rovněž o porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů  vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce.  Současně se lze klonit k tomu, že zaměstnavatel může takovéhoto zaměstnance, který nebude  záměrně dodržovat výše uvedené povinnosti a neuposlechne ani pokynu nadřízeného  zaměstnance, vykázat z pracoviště, přičemž zaměstnanci pak mzda/plat, ani náhrada  mzdy/platu za takto zameškanou dobu nepřísluší.

Str. 16 z 19 

Podle dohody se zdravotními pojišťovnami budou zdravotní pojišťovny i nadále poskytovat  zaměstnavatelům příspěvek z fondu prevence ve výši 60 na jeden provedený antigenní  samotest osoby, která je pojištěncem dané zdravotní pojišťovny

K čl. II 

Pro účely mimořádného opatření se za účelem upřesnění jeho aplikace z hlediska povinných  osob vymezují některé pojmy, a to zejména z důvodu specifik veřejné správy, ozbrojených  složek apod. 

K čl. III 

Vedle zaměstnanců se povinnost podrobit se testování stanovuje i pro osoby samostatně  výdělečně činné, a to s obdobnými výjimkami jako u zaměstnanců, zejména pokud jde  o situaci, kdy se v místě výkonu své činnosti nesetkávají se třetími osobami, s výjimkou osob  žijících ve stejné domácnosti, neboť riziko šíření nákazy na další osoby je v tomto případě  minimální. 

K čl. IV 

Vedle zaměstnanců se povinnost podrobit se testování stanovuje i pro osoby, které jsou  orgánem nebo členem orgánu právnické osoby a zároveň nejsou jejími zaměstnanci, a to  s obdobnými výjimkami jako u zaměstnanců, zejména pokud jde o situaci, kdy se v místě  výkonu své činnosti nesetkávají se třetími osobami, s výjimkou osob žijících ve stejné  domácnosti, neboť riziko šíření nákazy na další osoby je v tomto případě minimální. Těmto  osobám zajišťuje testování právnická osoba, u které jsou činné. 

K čl. V 

Stanovuje se okruh osob, které preventivní testování nemusí absolvovat. Preventivní testování  nemusí podstoupit osoby, které se prokáží negativním výsledkem RT-PCR testu ne starším  72 hodin nebo negativním výsledkem rychlého antigenního testu (RAT) ne starším 24 hodin,  který byl proveden u poskytovatele zdravotních služeb. Také se nemusí testovat osoby, které  toto preventivní testování podstupují, protože jsou také zaměstnanci jiného zaměstnavatele,  nebo protože jsou orgánem nebo členem orgánu (i jiné) právnické osoby. 

K čl. VI 

Zaměstnavatelům, osobám samostatně výdělečně činným a právnickým osobám se  pro kontrolní účely dodržování tohoto mimořádného opatření nařizuje vést evidenci  o provedených testech, a to minimálně ve formátu, který umožní provedení kontroly dodržení  tohoto mimořádného opatření. Osoby, které absolvovaly test u poskytovatele zdravotních  služeb, mají o této skutečnosti proveden záznam v Informačním systému infekčních  nemocí (ISIN) ve formátu „digitální certifikát EU COVID“ podle nařízení Evropského  parlamentu a Rady č. 2021/953 nebo mají vystaveno potvrzení poskytovatelem zdravotních  služeb o provedení testu a jeho výsledku a pro účely kontroly ze strany orgánu ochrany  veřejného zdraví lze tak tuto skutečnost v ISIN dohledat nebo doložit vystaveným potvrzením.  Osoby, které se testují z titulu výkonu práce nebo činnosti pro jiného zaměstnavatelé,  resp. právnickou osobou, doloží tuto skutečnost písemným potvrzením od této osoby  Pro případnou kontrolu tohoto protiepidemického opatření jsou zaměstnavatel, resp. osoba 

Str. 17 z 19 

samostatně výdělečně činná, resp. právnická osoba povinni vést evidenci údajů v nezbytném  rozsahu, a to: datum testování, jména osob, které k danému datu podstoupily test, jejich datum  narození, číslo pojištěnce a zdravotní pojišťovnu, u které jsou pojištěni, a výsledek testu.  Povinné osoby jsou pak povinny evidenci uchovávat po dobu 90 dnů. S těmito požadovanými  údaji bude nakládáno v souladu s obecným nařízení EU o ochraně osobních údajů  a souvisejícími právními předpisy a budou výlučně použity pouze pro stanovený účel. 

Zaměstnavatelům, osobám samostatně výdělečně činným a právnickým osobám se dále  nařizuje, aby seznam pozitivně testovaných osob zaslali elektronickým hlášením místně  příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví za tím účelem, aby ten mohl těmto osobám  nařídit karanténu

K čl. VII 

Zaměstnanec s pozitivním výsledkem testu je povinen opustit pracoviště a informovat o této  skutečnosti zaměstnavatele, neboť je na základě provedeného samotestu s pozitivním  výsledkem osobou podezřelou z nákazy a je nezbytné, aby omezil kontakty s jinými osobami.  Na základě hlášení zaměstnavatelé místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví je  tímto orgánem zaměstnanci nařízena karanténa. Jedná se pak o důležitou osobní překážku  v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 191 zákoníku práce s náhradou mzdy/platu ve výši  60 % redukovaného průměrného výdělku zaměstnance (viz blíže § 192 zákoníku práce).  Zaměstnanci současně přísluší za podmínek stanovených zákonem č. 518/2021 Sb.  mimořádný příspěvek při nařízené karanténě (izolaci). 

Obdobný postup platí i pro osoby samostatně výdělečné činné a orgány nebo členy orgánů  právnických osob. 

V první den na pracovišti nebo místu výkonu činnosti po ukončení karantény je třeba, aby  povinné osoby podstoupily opět preventivní samotest. 

Pokud v době po pozitivním výsledku samotestu daná osoba podstoupí vyšetření RT-PCR  metodou s negativním výsledkem, je to důvodem k ukončení karantény

K čl. VIII 

Vedle zaměstnanců se povinnost podrobit se testování stanovuje i pro odsouzené zařazené  do práce v rámci věznice nebo u jiného subjektu než věznice. I na tyto osoby se použijí pravidlo  pro zaměstnavatele a zaměstnance s výjimkami vyplývajícími ze specifické situace  odsouzených. 

K čl. IX 

Ministerstvo zdravotnictví vydalo již jiné mimořádné opatření, kterým se určují podmínky  testování (ke dni vydání tohoto mimořádného opatření jde o testování zaměstnanců  v některých druzích sociálních a zdravotních služeb a ve školách a školských zařízeních), kde  je zohledněna specifičnost poskytovaných služeb a tito zaměstnavatelé, popř. osoby  samostatně výdělečně činné, se i nadále řídí touto specifickou právní úpravou, nikoli tímto  mimořádným opatřením. Stejné oprávnění mají i Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. 

K čl. X 

Ruší se dosavadní mimořádná opatření o testování zaměstnanců a osob samostatně  výdělečně činných.

Str. 18 z 19 

K čl. XI 

Mimořádné opatření nabývá účinnosti dnem 17. ledna 2022

1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations discovery/hospitalization-death-by-age.html 

2. Počet hlášených případů omikronu v Evropě už zhruba čtyřnásobně překonal Jihoafrickou  republiku, SZÚ (szu.cz) 

3. RRA - Assessment of the further emergence and potential impact of the SARS-CoV-2  Omicron VOC in the EU/EEA - 18th update - 15 Dec 2021 (europa.eu) 

4. http://www.szu.cz/tema/prevence/posouzeni-dalsiho-vyskytu-varianty-viru-sars-cov-2- omikron 

5. https://www.imperial.ac.uk/mrc-global-infectious-disease-analysis/covid-19/report-49- Omicron/ 

6. Report 49 - Growth, population distribution and immune escape of Omicron in England |  Faculty of Medicine | Imperial College London 

7. https://www.who.int/publications/m/item/enhancing-readiness-for-omicron-(b.1.1.529)- technical-brief-and-priority-actions-for-member-states 

8. Vaccine effectiveness against SARS-CoV-2 infection with the Omicron or Delta variants  following a two-dose or booster BNT162b2 or mRNA-1273 vaccination series: A Danish  cohort study | medRxiv 

9. eport 49 - Growth, population distribution and immune escape of Omicron in England |  Faculty of Medicine | Imperial College London 

10. SARS-CoV-2 Testing Strategy: Considerations for Non-Healthcare Workplaces | COVID 19 | CDC 

11. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/community/schools-childcare/operation strategy.html#anchor_1616080181070 

12. Model-driven mitigation measures for reopening schools during the COVID-19 pandemic  (nih.gov) 

prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r

ministr zdravotnictví

Str. 19 z 19 

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Vydaná opatření a zpravodajství








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.