Škola pro Afriku - Česká geologická služba učí v rámci terénních workshopů PanAfGeo své africké kolegy vytvořit si mapu a umět ji pak správně interpretovat.

Česká geologická služba učí v rámci terénních workshopů PanAfGeo své africké kolegy vytvořit si mapu a umět ji pak správně interpretovat. Získané know-how by mělo africké země naučit lépe spravovat své přírodní bohatství a přispět tak k narovnání sociálních disproporcí.

Krajina v regionu Tigray na severu Etiopie, kde probíhá část workshopů, patří mezi nejúchvatnější v zemi. Foto: Shutterstock

Když Evropané pomáhají učit v Africe, většinou se nám vybaví dobrovolník před tabulí kdesi v chudé vesnici, který dětem vysvětluje základní učivo. Takových škol jsou v afrických zemích stovky. Jenže rozvojová pomoc zaměřená na vzdělávání může mít i docela jinou podobu.  V roli žáků jsou dospělí geologové a coby pedagogové tu působí jejich evropští kolegové. Učebnou je frekventantům této „školy“ kus krajiny o rozměrech 5×3 kilometry, který musejí dokonale poznat, zdokumentovat a před ostatními svou mapu umět také správně interpretovat.

Přesně takovou formu tréninkových kurzů si v Etiopii a Namibii vyzkoušela Česká geologická služba (ČGS) v rámci celoevropského projektu PanAfGeo, který financovalo Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (DG DEVCO) při Evropské komisi. V projektu, který si dal za cíl formou tréninkových kempů a workshopů vyškolit africké geology a specialisty z různých geovědních oborů, přitom Češi nebyli rozhodně jen do počtu. ČGS dostala v rámci konsorcia evropských geologických institucí na starost vedení mapovací sekce, na níž přímo v terénu čeští geologové spolupracovali s francouzskými a slovinskými partnery. Šlo o jednu z osmi oborových sekcí, která představovala třetinu rozpočtu PanAfGeo v celkové výši 10 milionů eur.

Svou roli v tom, že ČGS tak významnou část víceletého celoevropského projektu získala, sehrála historie. Čeští geologové působí v Africe již od 60. let minulého století a zrovna v Etiopii, jejíž geologická služba byla partnerem PanAfGeo, Češi v roce 2019 v rámci projektu financovaného Českou rozvojovou agenturou (ČRA) dokončili kompletní základní hydrogeologickou mapu země. Česká geologická služba řeší v současnosti v Etiopii i jiné klíčové projekty financované ČRA, zaměřené na geologické a hydrogeologické mapování. Přinášejí důležité poznatky pro zhodnocení zásob podzemní vody, udržitelnou zemědělskou činnost a výstavbu infrastruktury.

Skupinka geologů během exkurze jihovýchodně od města Adwa na severu Etiopie. Foto: Veronika Štědrá, ČGS

PRÁCE V TERÉNU I IMPROVIZACE

Především se ale ČGS, která v roce 2019 oslavila 100 let od svého vzniku, dokáže prosadit v silné evropské konkurenci. „Naší výhodou je, že máme dlouhou tradici práce v terénu – to se týká nejen mapování, ale i prospekce nerostných surovin nebo hodnocení přírodních rizik. Nemáme za sebou minulost koloniální země, což je výhoda pro rovnocenné partnerství s africkými zeměmi. A pak jsme také zvyklí na určitou míru improvizace, protože co do velikosti rozpočtu se samozřejmě kolegům ze západoevropských zemí rovnat nemůžeme,“ vypočítává Zdeněk Venera, ředitel ČGS, proč jím vedená instituce v projektu PanAfGeo zabodovala.

Čtyřtýdenních workshopů, během nichž se Afričané vzdělávali v mapovacích metodách a absolvovali také metodické exkurze spojené s vytvářením map přímo v terénu, čeští geologové uspořádali v letech 2017-2019 pět – tři v Etiopii a dva v Namibii. Šlo přitom o velmi pestrou skupinu. „Celkově prošlo našimi workshopy 175 lidí ze 39 afrických zemí. Každý kurz, který měl asi 25 účastníků, jsme se snažili poskládat tak, aby byl co do národnostního i genderového složení pestrý,“ říká Veronika Štědrá, vedoucí této části projektu PanAfGeo. „Nejde totiž jen o samotné předávání know-how v geovědním mapování. Naši účastníci jsou většinou státní zaměstnanci, kteří nemají možnost cestovat po Africe. Prostřednictvím workshopů se tak vytváří zcela nová absolventská síť založená na společných zážitcích z terénu a osobních kontaktech,“ dodává.

„Díky workshopům si absolventi vytvářejí i nové kontakty,“ říká Veronika Štědrá z ČGS. S workshopy v Namibii se počítá i do budoucna. Foto: Veronika Štědrá, ČGS

ČEŠI JSOU OPĚT U TOHO

Panafrický projekt byl úspěšně vyhodnocen i v Bruselu a dočká se tak svého pokračování. PanAfGeo2 je naplánován na léta 2021-2024 se stejným rozpočtem jako „jednička“, tedy 10 miliony eur. Stejně jako v prvním cyklu by konsorcium evropských geologických služeb mělo vyškolit více než 1100 specialistů z celé Afriky, a to ve třech jazycích – angličtině, francouzštině a portugalštině. Čeští geologové a jejich workshopy zaměřené na geovědní mapování nebudou chybět. Na desetiprocentní spolufinancování získala ČGS dotaci od českého ministerstva životního prostředí a na jaře se chce vydat do Afriky hledat nové terény pro pořádání workshopů. Namibie na seznamu zůstává, kvůli nejisté politické situaci se ale možná bude hledat náhrada za Etiopii. V hledáčku jsou třeba Zambie nebo Tanzánie.

„Celý projekt by měl mimo jiné naučit africké země lépe spravovat své přírodní a nerostné bohatství a přispět tak k narovnání sociálních disproporcí,“ vysvětluje Veronika Štědrá. Pro Českou geologickou službu by zapojení do panafrického projektu mělo přinést i „malou domů“. „Budeme nadále šířit české know-how v oboru geovědního mapování a doufáme, že se tím vytvoří předpolí pro navazující bilaterální spolupráci,“ dodává česká vedoucí nejvýznamnější sekce projektu PanAfGeo2.

BLAHOSLAV HRUŠKA