Chcete založit firmu? Podívejte se, kdy se obejdete bez podnikatelského účtu v bance

Podnikatelské účty jsou něco jako běžný účet určený podnikatelům a firmám. Od občanských účtů se liší nabídkou služeb a funkcí, ale například i možnostmi garance státu. Jak je to ale s povinností založit si podnikatelský ú četu OSVČ? A musí ho mít všechny firmy?

Jakou povinnost dává legislativa podnikatelům ohledně účtů v bance?

Pokud se nejedná o speciální profese, neukládá legislativa podnikatelům v podstatě žádnou povinnost ve spojení s podnikatelskými účty. Nikde nenajdeme zakotvenu povinnost fyzické osoby podnikatele zřídit si podnikatelský/firemní účet, tedy dokud podniká v oblasti „volných“ živností. 

Vše je v tomto případě ponecháno na bázi dobrovolnosti, respektive dohody s bankou. A to i u těch OSVČ, které se díky obratu nad 1 milion korun staly plátci DPH. Banky však mohou motivovat k založení podnikatelského účtu, a to jak pozitivně (zajímavou nabídkou), tak negativně (smluvními podmínkami k běžnému účtu). Banky si totiž samy rozhodují, zda do obchodních podmínek k běžnému účtu uvedou zákaz jeho použití k podnikatelským účelům.

Když si jde běžný klient zřídit běžný občanský účet, většinou se o tomto ustanovení v obchodních podmínkách ani nedozví (pokud si je sám podrobně nepročte). Banky totiž nepředpokládají, že by si občan zřizoval účet proto, aby jej využíval k podnikání, a tak na tato ustanovení smlouvy většinou ani neupozorňují. 

Naopak u podnikatele se čeká, že se bude zajímat o výhody a „schopnosti“ podnikatelského účtu, případně o omezení na jeho současném účtu občanském. Mnoho OSVČ se navíc živí profesí, která má speciálním zákonem dánu povinnost zřídit konkrétní typ bankovního účtu – např. účet profesní, úschovu apod. To se týká, notářů, advokátů, exekutorů, lékařů atp.

Firma musí mít podnikatelský účet vždycky – nebo je to jinak?

U firem, resp. u obchodních a veřejně prospěšných společností (s.r.o., a.s., v.o.s., o.p.s, o.s. apod.) už je situace poněkud odlišná. Tady už najdeme zákonem stanovenou povinnost založit si podnikatelský/firemní účet a využívat jej.

Jedinou výjimku mezi firmami tvoří ty s.r.o., u nichž všechny peněžité vklady dosáhnou v součtu na maximálně 20 tisíc korun. Taková „eseróčka“ pak mohou zůstat bez firemního účtu (platí od r. 2021). Avšak i když zakladatelé společností s ručením omezeným využijí možnosti složit pouze minimální vklad do 20 000 Kč, i ten musí být někde fyzicky uložen. 

Pokud to není podnikatelský účet, svěřit se dá tento vklad například do notářské úschovy. Ovšem vzhledem k tomu, že najdeme už pár podnikatelských účtů se založením a vedením zdarma, stávají se právě úložky u bank tou výhodnější variantou. Zdarma vedení samozřejmě není pravidlem, stejně jako není pravidlem nabízet u zdarma účtů všechny služby typické pro business klientelu. I proto je nutné si pečlivě vybírat a zvažovat, čemu dát přednost – jestli poplatkům nebo službám.

Čím se podnikatelské účty liší od těch „obyčejných“?

Odlišností najdeme mnoho, ale tady si ukažme jen ty nejzásadnější:

• propojení bankovního účtu s účetnictvím či s fakturačním robotem

• speciální podnikatelská pojištění 

• platební terminál a/nebo online platební brána

• hromadné platby, multibanking z e-shopu

• podrobné záložky v účtu

• různá oprávnění disponentů

• více účtů v cizích měnách

• možnost čerpat sem podnikatelský úvěr od banky, včetně úvěrů s garancemi (podnikatelskou půjčku vám banka na běžný účet prostě nepošle)

• záruky státu v případě specializovaných profesních účtů

• chybí však ochrana majitele účtu (na niž jsme zvyklí i běžných účtů spotřebitelských)

• často bývají podnikatelské účtu nabízeny formou balíčku služeb

Bude banka trestat OSVČ za to, že nevyužívá podnikatelský účet?

Možná si říkáte, že jde o zbytečnou otázku, když podnikatel nemá povinnost i business účet zřídit. Ale opak je pravdou. Přestože tu jakákoliv povinnost chybí, některé banky nerady vidí, že lidem chodí příjmy z podnikání na běžný účet. Některé na to klienta upozorní (že porušuje závazné podmínky, které ve smlouvě o běžném účtu podepsal), jiné zachovávají „ticho po pěšině“ a vyčkávají.

Na co čekají? Svůj nesouhlas dají najevo až tím, že nevyřídí případné klientovy reklamace týkající se kterékoliv ze služeb spojené s běžným účtem. A důvodem zamítnutí reklamace je pak samozřejmě porušení smluvních podmínek při využívání běžného účtu…

Zopakujme si, kdo nemusí mít podnikatelský účet

Žádná z osob samostatně výdělečně činných, která nepodniká ve speciálně zákonem regulované profesi, nemusí mít podnikatelský účet. Dokonce ani když se stane plátcem DPH. Stejně tak  to platí u společnosti s ručením omezeným, kde je součet všech vkladů do 20 tisíc korun. 

V obou případech je jeho zřízení ponecháno na bázi dobrovolnosti a umu bank nabídnout této skupině klientů zajímavé služby. Jen pozor na obchodní podmínky účtu běžného – některé banky nechtějí tolerovat příjmy z podnikání na účtu určeném pro běžného občana.

Lenka Rutteová

Lenka se zaměřuje na projekty v oblasti podpory finanční gramotnosti, zejména v osobních financích. Tématy, kterým se věnuje, jsou zejména půjčky, spoření, banking, kolektivní investování, či pojištění, zkrátka vše, v čem by se měl běžný občan být schopen (po finanční stránce) zorientovat. Během doktorátu na EkF VŠB-TU Ostrava a po jeho získání působila jako odborný asistent na téže fakultě, po mateřských dovolených se již plně věnuje psaní textů převážně z oblasti financí. Potkáte ji v magazínech zaměřených na finanční gramotnost, například na Hyperfinance.cz.

Bezvafinance s.r.o.

Společnost Bezvafinance s.r.o. je samostatným online zprostředkovatelem spotřebitelských úvěrů s licencí od České národní banky, soustředí se však i na ostatní osobní finance - ať už je to půjčka, hypotéka, spoření nebo pojištění. Cílem společnosti je nabídnout uživatelům možnost srovnávat nabídky ze světa osobních financí snadno, rychle a online. Jedním ze základních pilířů společnosti je vzdělávání široké veřejnosti na poli osobních financí a zvyšování finanční gramotnosti.

Více informací na https://www.bezvafinance.cz/.