Kulturní průmysly v ČR: Audiovizuální a mediální sektor v roce 2020
Publikace analyzuje jednotlivé oblasti kulturního průmyslu – knihy a tisk, film, hudbu, rozhlas, televizi a videohry –, a to zejména z hlediska výkonnostních ukazatelů a z pohledu spotřebitele.
Čtenářům poskytuje základní přehled ekonomických ukazatelů a návyků spotřebitelů pro jednotlivé oblasti audiovizuálního a mediálního sektoru. Údaje vycházejí především z výběrových šetření ČSÚ a jsou dále doplněny o data a studie profesních organizací.
Vymezení celkové oblasti kultury použité v publikaci odpovídá trojsektorovému pojetí kultury, jehož konkrétní schéma je převzato zejména z dokumentu Ekonomika kultury v Evropě vypracovaného pro Evropskou komisi společností KEA. Oblast kultury se podle něj dělí na tradiční (neprůmyslová) odvětví, u kterých produkty a služby nelze reprodukovat a jsou konzumovány obvykle na místě (např. výtvarné umění, divadlo, tanec, kulturní dědictví), a průmyslová odvětví, u nichž je kulturní zboží určeno k reprodukci a hromadnému užití (např. kniha, film, reprodukovaná hudba). Průmyslová a neprůmyslová odvětví jsou pak doplněna o třetí odvětví – tvůrčí (kreativní) průmysly, mezi něž se řadí např. módní návrhářství či reklama. V jejich rámci jsou kulturní prostředky a myšlenky použity také pro výstupy jiných než kulturních odvětví.
Základní přehled o aktuálních trendech
Publikace klade velký důraz na zachycení trendů souvisejících s rozvojem technologií. Postupující digitalizace a měnící se návyky spotřebitelů často determinují ekonomické výkony podniků v oblasti audiovizuálního a mediálního sektoru, jež se snaží na tyto změny pružně reagovat. Ekonomické výkony podniků byly v roce 2020 také silně ovlivněny důsledky pandemie covidu-19, která zasáhla každou oblast kulturních průmyslů v jiné míře. V jednotlivých kapitolách je proto dopadům pandemie na ekonomiku a spotřebitelské chování věnována vždy samostatná pasáž. Vládní omezení volného pohybu osob dopadla zejména na provozovatele maloobchodu s kulturním zbožím, provozovatele zařízení, producenty, pořadatele akcí a také autory a nakladatele. Naopak někteří poskytovatelé vysílání a digitálních služeb mohli těžit ze zvýšeného zájmu o média v souvislosti s větším množstvím volného času napříč věkovými skupinami obyvatel.
Text je členěn do osmi kapitol. První tři vymezují oblast zkoumání, použité zdroje a charakteristiku kulturních průmyslů. Další čtyři se věnují jednotlivým oblastem kulturních průmyslů, přičemž oblasti hudby a filmu a oblasti rozhlasu a televize jsou analyzovány ve společných kapitolách vzhledem k jejich podobné povaze. Jednotlivé kapitoly mají shodnou strukturu a po úvodním vymezení následují podkapitoly věnované ekonomickým ukazatelům a návykům spotřebitelů v dané oblasti. Pro srovnání se poslední, osmá kapitola věnuje základním ekonomickým údajům oblastí kreativních průmyslů. Publikované závěry slouží především jako orientační přehled trendů posledních let a základní úvod do problematiky.
Celou publikaci si můžete přečíst zde.
Poslední zprávy z rubriky Kultura:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz