Úroky z prodlení budou od 1. ledna suverénně rekordní, takřka dvanáctiprocentní. Důvodem je prudké zvyšování úroků ČNB

Po včerejším zvýšení základní sazby ČNB je prakticky jisté, že k 1. lednu 2022 bude sazba činit jako nyní 3,75 procenta. To je přitom důležité z hlediska výpočtu úroku z prodlení.

Od roku 2014 výše úroku z prodlení odpovídá úrovni základní sazby ČNB navýšené o osm procentních bodů. Sazba úroku z prodlení tak bude od 1. ledna 2022 nejspíše odpovídat 11,75 procenta. Tato sazba bude určující pro celé první pololetí 2022. Určující pro první pololetí je totiž vždy základní sazba ČNB k 1. lednu navýšená o oněch osm procentních bodů. Určující pro druhé pololetí je zase vždy základní sazba ČNB k 1. červenci navýšená o osm procentních bodů.

Ve druhém pololetí 2021 činí sazba úroku z prodlení 8,5 procenta a je tedy o 3,25 procentního bodu nižší, než bude od 1. ledna 2022. V letošním prvním pololetí sazba úroku z prodlení představovala jen 8,25 procenta. Od roku 2014 se přitom sazba úroku z prodlení pohybovala vždy v pásmu od 8,05 do 10 procent. Sazba 11,75 procenta bude tedy suverénně nejvyšší. Dlužníci a opozdilci by s tím měli počítat.

Pokud se například v prvním pololetí 2022 opozdí osoba samostatně výdělečně činná s úhradou daně z příjmu ve výši 300 tisíc korun o měsíc – čili o 30 dní – a bude se jí tedy úrok z prodlení započítávat za 27 dní (první tři dny prodlení se úrok z prodlení neuplatňuje), bude částka úroku z prodlení odpovídat 2608 korun. Letos v prvním pololetí by to přitom bylo jen 1831 korun, tedy o 777 korun méně.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank