Růst výdajů na výzkum a vývoj silně přibrzdil

V roce 2020 se výdaje na výzkum a vývoj v Česku meziročně navýšily o necelá dvě procenta. Jednalo se o nejnižší nárůst od roku 2016. Co zpomalení růstu zapříčinilo?

Po roce 2016 jsme v Česku zaznamenávali každoroční výrazné nárůsty výdajů na výzkum a vývoj (VaV). To souviselo jak s trvalým nárůstem financování podnikového výzkumu, tak s postupným navyšováním veřejných prostředků. Celkové výdaje na VaV v Česku díky tomu vzrostly z 80 mld. Kč v roce 2016 na 111,6 mld. Kč v roce 2019. V průměru se výdaje na VaV navyšovaly o více než 10 mld. Kč ročně.

V roce 2020 však období výrazného růstu skončilo. Výdaje na VaV meziročně narostly jen o necelé 2 mld. Kč a dosáhly úrovně 113,4 mld. Kč. Rok 2020 je prvním rokem, kdy do českého, ale i do světového hospodářství výraznou měrou zasáhl covid-19. V Česku například poprvé od roku 2009 došlo k poklesu HDP, který se snížil téměř o dvě procenta. Výrazné zpomalení růstu výdajů na VaV se tudíž s ohledem na situaci v jiných oblastech ekonomiky nemusí jevit nikterak tragicky. Pokles HDP dokonce zapříčinil, že v mezinárodně hojně používaném ukazateli podílu výdajů na VaV ve vztahu k HDP Česko dosáhlo v roce 2020 historického maxima 1,99 %. V tomto ukazateli však i nadále zaostáváme za průměrem EU, který se pohybuje okolo 2,2 %.

Výdaje na výzkum a vývoj

Největší omezení v automobilovém průmyslu

Nejdůležitějším sektorem provádění VaV je podnikatelský sektor. V roce 2020 zaujímal přibližně 60% podíl na výdajích na VaV v Česku. Během posledních 10 let ustavičně rostl význam podniků pod zahraniční kontrolou, které se v roce 2019 podílely na výdajích na VaV podnikatelského sektoru téměř ze dvou třetin a zaujímaly dokonce 40% podíl na celkových výdajích na VaV vynaložených na našem území. V roce 2020 poprvé po deseti letech začaly prostředky vynakládané na VaV v některých významných zahraničních firmách stagnovat. Naopak soukromé domácí podniky vynaložily v roce 2020 o 5 % více prostředků než o rok dříve.

V grafu je znázorněno meziroční srovnání vybraných 112 podniků, které měly v roce 2020 výdaje na VaV vyšší než 100 mil. Kč. Celkově tyto podniky vynaložily na VaV v letech 2019 i 2020 totožnou částku 45,1 mld. Kč a na celkových výdajích na VaV podnikatelského sektoru se podílely téměř dvěma třetinami. Meziroční nárůst výdajů na VaV zaznamenalo 71 podniků, u 32 podniků byl tento nárůst dokonce vyšší než 25 %. Nárůsty výdajů na VaV vykazovaly především podniky působící v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Výdaje se navýšily u 24 z 28 podniků v oblasti ICT (celkem výdaje na VaV těchto 28 podniků meziročně vzrostly z 9,8 na 11,8 mld. Kč). Naopak snížení výdajů na VaV zaznamenaly především společnosti působící v oblasti automobilového průmyslu, případně v odvětvích na automobilový průmysl navázaných. Z osmi firem v automobilovém průmyslu poklesly výdaje na VaV u šesti z nich. V případě celého zpracovatelského průmyslu šly dolů výdaje na VaV u 24 ze 45 podniků s nejvyššími výdaji na VaV v roce 2020. Celkové výdaje na VaV u těchto 45 průmyslových podniků se meziročně propadly z 24 na 21,3 mld. Kč.

Meziroční změna výdajů na VaV v podnicích s výdaji převyšujícími 100 mil. (2019 až 2020)

Veřejné zdroje přestávají růstu

Český stát začal po roce 2016 výrazně navyšovat prostředky určené na podporu VaV. V roce 2020 šlo na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu 38,6 mld. Kč, tedy o 10 mld. Kč více než před pěti lety. Výrazné navyšování prostředků státu probíhalo především mezi lety 2016 a 2019 po předchozích několika letech stagnace. V roce 2020 začal nárůst financování výzkumu ze státních prostředků zmírňovat. Tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat i v nejbližších letech.

V případě veřejných zdrojů ze zahraničí je situace rozkolísanější. Financování VaV ze zdrojů EU bylo na vrcholu již v letech 2012 až 2015, kdy dotace EU přispívaly českému výzkumu každoročně více než 10 mld. Kč. Ty byly použity především na výstavbu nových výzkumných center včetně pořízení špičkového vybavení. S koncem programového období nastal v roce 2016 výrazný útlum. Po roce 2017 se situace pomalu zlepšovala, ale přesto již nebyly čerpány tak vysoké částky jako mezi lety 2012 až 2015. V roce 2018 dosáhly celkové veřejné zahraniční zdroje 6,6 mld. Kč, o rok později 8,1 mld. Kč a v roce 2020 opět klesly na 7,2 mld. Kč. V součtu veřejných domácích a veřejných zahraničních zdrojů došlo v roce 2020 v Česku k méně než půlprocentnímu meziročnímu nárůstu ze 45,6 mld. Kč na 45,8 mld. Kč.

Nárůst výdajů na VaV mezi lety 2016 a 2020 (%, běžné ceny)

Východ versus Západ

Výdaje na VaV vzrostly v Česku mezi lety 2016 a 2019 o 47 %, což bylo vysoko nad průměrem EU, který činil 17 %. K obdobně výraznému navyšování prostředků na VaV docházelo ve všech státech EU z bývalého východního bloku. V pěti státech vzrostly výdaje na VaV v tomto období dokonce o více než 50 %, v Lotyšsku o 77 % a v Polsku o 71 %. Ve vyspělých západoevropských státech se nárůst výdajů na VaV v uvedeném období pohyboval v rozmezí 5 až 20 %, na přední příčky pomyslného žebříčku pronikla pouze Belgie s 39% nárůstem. Bohaté západoevropské státy ovšem vynakládají na VaV podstatně více prostředků než státy východní a ani výrazné nárůsty v posledních letech nepřinesly těsnější přiblížení celkové úrovně výdajů na VaV v postsocialistických zemích výdajům obvyklým na Západě. Zatímco např. v Česku se výdaje na VaV mezi lety 2016 a 2019 zvýšily o 1,4 mld. eur a v Polsku dokonce téměř o 3 mld. eur, v Německu to bylo 18 mld. eur, což v relativním vyjádření odpovídá „pouze“ 19 %. Vysoký nárůst zaznamenaly i Francie (3,8 mld. eur), Belgie (3,3 mld. eur) nebo Itálie (3,1 mld. eur). Méně rostly výdaje na VaV například ve Švédsku (1 mld. eur) nebo Dánsku (0,4 mld. eur). Je ovšem třeba podotknout, že ve Švédsku se na VaV v roce 2019 vynaložilo celkem 16,2 mld. eur, tedy téměř čtyřnásobek částky ve srovnání s populačně podobným Českem. V přibližně šestimilionovém Dánsku se na VaV v roce 2019 vynaložilo 9,1 mld. eur, o 2 mld. více než v šestkrát lidnatějším Polsku.

Ve vztahu k HDP rostly výdaje na VaV opět výrazněji ve východní Evropě než na Západě, i přesto však podíl výdajů na VaV ve vztahu k HDP ve všech východoevropských státech zůstává za průměrem EU, který se v roce 2019 pohyboval okolo 2,2 %. Ve většině zemí východní Evropy činil tento podíl méně než 1,5 %, v některých nepřesáhl ani 1 % HDP. Na západě a severu Evropy přitom několik států vynakládá na VaV dokonce více než 3 % svého HDP.

Výdaje na VaV v roce 2019

Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.