Opozdilci pozor, úroky z prodlení budou od 1. ledna suverénně rekordní. ČNB totiž chystá další zvýšení svých úroků ještě v nadcházejícím týdnu

Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání ve středu v nadcházejícím týdnu podle všeho opět zvýší základní úrokovou sazbu, nejpravděpodobněji o 0,75 procentního bodu, na úroveň 3,5 procenta. To je tedy také úroveň, na níž bude základní sazba nejpravděpodobněji dne 1. ledna 2022. Tento fakt je přitom důležitý z hlediska výpočtu úroku z prodlení.

Od roku 2014 výše úroku z prodlení odpovídá úrovni základní sazby ČNB navýšené o osm procentních bodů. Sazba úroku z prodlení tak bude od 1. ledna 2022 nejspíše odpovídat 11,5 procenta. Tato sazba bude určující pro celé první pololetí 2022. Určující pro první pololetí je totiž vždy základní sazba ČNB k 1. lednu navýšená o oněch osm procentních bodů. Určující pro druhé pololetí je zase vždy základní sazba ČNB k 1. červenci navýšená o osm procentních bodů.

Ve druhém pololetí 2021 činí sazba úroku z prodlení 8,5 procenta a je tedy o tři procentní body nižší, než pravděpodobně bude od 1. ledna 2022. V letošním prvním pololetí sazba úroku z prodlení představovala jen 8,25 procenta. Od roku 2014 se přitom sazba úroku z prodlení pohybovala vždy v pásmu od 8,05 do 10 procent. Sazba 11,5 procenta, jež nejspíše tedy bude realitou od ledna 2022, bude tedy suverénně nejvyšší. Dlužníci a opozdilci by s tím měli počítat.

Pokud se například v prvním pololetí 2022 opozdí osoba samostatně výdělečně činná s úhradou daně z příjmu ve výši 300 tisíc korun o měsíc – čili o 30 dní – a bude se jí tedy úrok z prodlení započítávat za 27 dní (první tři dny prodlení se úrok z prodlení neuplatňuje), bude částka úroku z prodlení odpovídat 2552 korun. Letos v prvním pololetí by to přitom bylo jen 1831 korun, tedy o 721 korun méně.

Na zasedání příští týden ČNB podle všeho uskuteční třetí nadstandardní zvýšení základní sazby v řadě za sebou. ČNB totiž stále cítí potřebu razantně tlumit potenciálně rapidně se zvyšující inflační očekávání. Obavy obyvatel ČR z inflace jsou nejvyšší v historii příslušného sledování. Nejvyšší inflaci v historii ČR pak vykazuje průmyslová výroba, přičemž tento cenový nárůst se z velké části přenese do spotřebitelských cen.

Stěžejním důvodem k nadstandardnímu zvýšení sazeb ale bude stále výrazněji se zvyšující tempo jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé položky typu cen potravin a energií. Tato inflace v listopadu zrychlila na úroveň 7,8 procenta v meziročním vyjádření, a to z říjnové úrovně 6,6 procenta.

Takový nárůst je v celém období od 90. let bezprecedentní, stejně jako vlastní výše listopadové jádrové inflace. Pokud takto roste jádrová inflace, je obtížnější hledět na celkovou inflaci jako na přechodnou nebo jen „dovezenou“. Rapidní inflace totiž v ČR evidentně není jen důsledkem přechodného popandemického zvýšení cen energií či potravin, kterým například Evropská centrální banka zdůvodňuje své přesvědčení, že výrazná inflace v eurozóně není trvalého rázu.

Inflační situace v ČR je zkrátka historicky mimořádná a žádá si mimořádná opatření, pročež ČNB bude pokračovat se zvyšováním základní sazby i v příštím roce, v jehož prvním čtvrtletí by měla kulminovat na úrovni čtyř procent. Tam se stabilizuje a v horizontu zhruba jednoho roku započne svůj sestupný cyklus.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity  Bank