Ceny v průmyslové výrobě v ČR rostou nejrychleji od vzniku samostatné republiky v roce 1993. ČNB bude muset opět výrazně utáhnout šrouby
Ceny v tuzemské průmyslové výrobě rostou historicky rekordním tempem. Průmyslová výroba zdražila v listopadu meziročně o 13,5 procenta, tedy nejvýrazněji od ledna 1992.
Důvodem je v prvé řadě dramatický růst cen ropy na světových trzích. Korunová cena barelu ropy Brent se mezi listopadem 2020 a listopadem 2021 zvýšila ze zhruba 1000 korun na 1800 korun, tedy o přibližně 80 procent. Tento růst se promítá do značného cenového nárůstu v položce koksu a rafinovaných ropných produktů. Ropné produkty jako významný vstup figurují v dalších průmyslových odvětvích, zvláště výrazně například v chemickém průmyslu. Tam ceny meziročně narůstají o takřka 55 procent.
S růstem cen ropy souvisí obecnější růst cen energií, který se projevuje také výrazným vzestupem cen zemědělských producentů a stavebních prací. Zemědělští producenti navyšují meziročně své ceny ještě výrazněji než ti průmysloví, a to o 14,6 procenta. Dramaticky zdražuje zejména produkce obilovin a olejnin, v obou případech meziročně o zhruba 30 procent. Tento cenový nárůst se propíše v příštím roce do dalšího zdražování pečiva, které tak podraží o zhruba patnáct procent.
Stavební práce v listopadu zdražovaly o výrazných takřka osm procent. Stavební materiály samotné přitom přidaly více než sedmnáct procent a společně s růstem cen energií a nedostatkem vhodné pracovní síly představuje růst jejich cen klíčový inflační činitel ve stavebnictví. Růst cen ve stavebnictví je přitom zásadním zdrojem růstu cen bydlení, které se již projevují ve spotřebitelské inflaci.
Aktuálně výrazně rostoucí výrobní ceny se budou ve spotřebitelské inflaci promítat v příštím roce jejím razantním nárůstem, pravděpodobně až sedmiprocentním v celoročním pohledu. V lednu spotřebitelská inflace vystřelí až k úrovni deseti procent. Česká národní banka kvůli historicky rekordnímu růstu ve výrobě, které se přenášejí do cen spotřebitelských, proto na svém měnověpolitickém zasedání příští týden opět razantně zvýší základní úrokovou sazbu, nejspíše o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz