Peněžní rezervy Rakušanů během pandemie vzrostly

Rakouská národní banka (OeNB) zveřejnila během října aktuální výsledky finančních aktiv rakouských domácností. Propad rakouské ekonomiky vlivem pandemie covidu-19 o 6,7 % v roce 2020 znamenal nižší přísun disponibilních příjmů do soukromých domácností. Absolutně šlo o pokles z 222,5 miliardy EUR v roce 2019 na 220,9 miliardy EUR v roce 2021. Ovšem lockdowny a cestovní omezení měla za následek také odložení osobní spotřeby populace a „nucené spoření“. Kvóta úspor vzrostla z předloňských 8,5 % na 14,4 % v minulém roce. A spotřeba klesla současně o 7,2 %.

Celkově tak mohly rakouské domácnosti loni disponovat rezervami ve výši 38,6 miliardy EUR; z této částky putovalo podle národní banky 28,5 miliardy EUR do navýšení peněžního jmění Rakušanů, a zbytek připadl na reálné ekonomické investice jako nemovitosti nebo zlato.

Zabezpečení na stáří drží pozici dvojky

Peněžní rezervy tak stouply v Rakousku na novou rekordní úroveň. V roce 2019 činily ještě 742 miliard, zatímco v pandemickém roce vyšplhaly až na 778 miliard EUR. Současně je jasné, že letos za první pololetí ještě dále vzrostly na další historickou výši 799 miliard. Denně splatné vklady obyvatel držely i nadále relativně nejvyšší podíl na peněžních aktivech: jejich objem vzrostl oproti 2019 ze 173 miliard na 194 miliard EUR ke konci roku 2020; během prvních 6 měsíců 2021 dále stouply na kulatých 200 miliard EUR. Příčku číslo dvě držely produkty starobního zabezpečení: také ty loni zaznamenaly malé plus ze 145 na 148 miliard EUR. Koncem letošního července byla jejich úroveň na 147 miliardách EUR.

Vázané (termínované) vklady se snížily naproti tomu z loňských 102 miliard na letošních 96 miliard EUR.  Malý nárůst zaznamenaly loni i aktiva v soukromých nadacích, investičních fondech, podílech na společnostech a akciích kotovaných na burze. Pandemie přispěla i k posílení poptávky po hotových penězích, ty však hrály ve finančních aktivech domácností spíše druhořadou roli.

Rakušané profitovali na riskantnějších investicích

Podíl vkladů na vytváření peněžních aktiv v Rakousku během covidu-19 oslabil. Sledovat bylo možné kontinuální trend k převádění vázaných vkladů na okamžitě splatné: střadatelé si cenili především flexibility, poukazuje národní banka.

Zatímco ještě mezi lety 2015 až 2019 bylo 74 % investováno do prostých vkladů, loni klesl tento podíl na 62 %. U akcií a investičních fondů došlo naopak od konce 2019 do konce 2020 ke zvýšenému množství transakcí o 6,7 %. Ke konci července 2021 to bylo dokonce už o 12,0 %. Riskantnější formy investic se domácnostem vyplatily. I když podle národní banky se musely nejprve od 4. čtvrtletí 2019 do 1. čtvrtletí 2020 vyrovnat s kurzovními propady ve výši 14 miliard EUR, meziročně do 2. kvartálu 2021 ale vydělaly 25 miliard.

Zadlužení domácností stabilní

Zadlužení rakouských domácností se podle národní banky udrželo na stabilní úrovni. Jeho pohyb je za poslední 3 roky nepatrný. Úvěry na bydlení představovaly přitom i nadále hlavní komponentu celkové sumy, zatímco spotřebitelské půjčky jsou už několik let na ústupu a tvoří stále méně významnou roli.

Letos si to Rakušané vynahradí

Pro tento rok počítá národní banka Rakouska s nárůstem spotřeby domácností, takže kvóta úspor zřejmě klesne. Očekává se někde na úrovni 10,4 až 11,6 %, tedy podstatně pod hodnotou kvóty během pandemického roku 2020. Ruku v ruce s tím budou méně budována peněžní aktiva populace. Za první pololetí 2021 bylo uloženo na 10 miliard EUR, a to z poloviny do vkladů a z druhé poloviny do akcií a investičních certifikátů.

Zájem o peněžní vklady je sice nadále vysoký, jak ukazují čísla za prvních 6 měsíců 2021, nicméně jejich relativní podíl na tvorbě rezerv klesá od roku 2019. Významnou příčinou je současně výrazně rostoucí aktivita v budování aktiv v cenných papírech.