mzcr.cz (MZ ČR)
Z domova  |  13.12.2021 15:43:50, aktualizováno 15:48:03

Testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, s účinností od 20. 12. 2021 - Změna mimořádného opatření ze dne 20. 11. 2021 MZDR 42085/2021-3/MIN/KAN MZDRX01IODQU

 

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 13. prosince 2021 

Č. j.: MZDR 42085/2021-3/MIN/KAN 

MZDRX01IODQU 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje  postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. m) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění  covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření

S účinností ode dne 20. prosince 2021 od 00:00 hod. se mění mimořádné opatření Ministerstva  zdravotnictví ze dne 20. listopadu 2021, č.j. MZDR 42085/2021-1/MIN/KAN, ve znění  mimořádného opatření ze dne 22. listopadu 2021, č.j. MZDR 42085/2021-2/MIN/KAN, tak, že čl. VI až VIII znějí: 

„VI. 

1. Zaměstnancům, kteří si sami provedli nebo jim byl proveden test podle čl. I, se nařizuje  v případě, že je výsledek testu pozitivní, bezodkladně uvědomit zaměstnavatele o plánované  nepřítomnosti na pracovišti kvůli podezření na pozitivitu na přítomnost viru SARS-CoV-2 a  pracoviště opustit. Doba od zjištění pozitivního výsledku testu provedeného podle čl. I do  obdržení výsledku konfirmačního vyšetření podle čl. VII, po kterou nedochází k výkonu práce,  je překážkou v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, a to po dobu, po  kterou se nejedná o jinou důležitou překážku v práci podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.,  kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.  

2. Osobám samostatně výdělečně činným, které si samy provedly nebo jim byl laickou osobou  proveden test podle čl. III, se nařizuje v případě, že je výsledek testu pozitivní, opustit  pracoviště.  

VII. 

Zaměstnavateli, jehož zaměstnanec si provedl nebo mu byl proveden test podle čl. I  s pozitivním výsledkem, se nařizuje vystavit testovanému zaměstnanci písemné potvrzení o  pozitivním výsledku testu na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze tohoto opatření. Toto  potvrzení musí obsahovat následující údaje: datum provedení testu s pozitivním výsledkem,  název nebo jméno zaměstnavatele, identifikační číslo osoby, jméno kontaktní osoby 

Str. 1 z 13 

zaměstnavatele a její telefonní číslo, jméno a příjmení testovaného zaměstnance, jeho datum narození a číslo pojištěnce a podpis a razítko zaměstnavatele. 

VIII. 

1. Osobě, která si provedla nebo jíž byl proveden test podle čl. I s pozitivním výsledkem, se  nařizuje podrobit se bez zbytečného odkladu konfirmačnímu RT-PCR testu na vyšetření  přítomnosti viru SARS-CoV-2 u poskytovatele zdravotních služeb, který provádí vyšetření  přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou RT-PCR. Jde-li o zaměstnance, je povinen předložit  poskytovateli zdravotních služeb provádějícímu konfirmační RT-PCR test potvrzení  zaměstnavatele podle čl. VII. Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, je povinna předložit  poskytovateli zdravotních služeb provádějícímu konfirmační RT-PCR čestné prohlášení o tom,  že si sama provedla nebo jí byl laickou osobou proveden test podle čl. III s pozitivním  výsledkem; toto prohlášení musí obsahovat následující údaje: jméno a příjmení osoby, její datum narození, číslo pojištěnce, datum provedení testu s pozitivním výsledkem, identifikační  číslo osoby, její telefonní číslo a její podpis. 

2. Poskytovatel zdravotních služeb provádějící vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2  metodou RT-PCR, kterému bylo předloženo potvrzení nebo čestné prohlášení podle bodu 1, je povinen osobě uvedené v bodu 1 bezodkladně vystavit žádanku na konfirmační RT-PCR  test na vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2 v Informačním systému infekčních nemocí  (ISIN), v modulu elektronické žádanky. V Informačním systému infekčních nemocí (ISIN), v  modulu elektronické žádanky je poskytovatel zdravotních služeb dále povinen vyznačit, že se  jedná o konfirmační RT-PCR test po pozitivním výsledku rychlého antigenního testu (RAT) na  stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 určeného pro sebetestování (použití laickou  osobou) provedeného v rámci pravidelného preventivního testování zaměstnanců a osob  samostatně výdělečně činných a uvést identifikační číslo zaměstnavatele této osoby nebo  identifikační číslo osoby samostatně výdělečně činné

3. Poskytovatel zdravotních služeb uvedený v bodu 2 je po vystavení žádanky podle bodu 2  povinen provést bezodkladně osobě vyšetření na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2  metodou RT-PCR. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen potvrzení nebo čestné  prohlášení podle bodu 1 uchovávat pro účely kontroly po dobu 3 let

4. Osobě, které byl proveden konfirmační RT-PCR test na vyšetření přítomnosti viru  SARS-CoV-2 s pozitivním výsledkem, se nařizuje uvědomit bezodkladně o výsledku tohoto  testu svého registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické  lékařství, popřípadě praktické lékařství pro děti a dorost. Pokud osoba nemůže uvědomit  poskytovatele zdravotních služeb podle věty první, je povinna kontaktovat jiného poskytovatele  zdravotních služeb, popřípadě orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa výkonu  práce k určení dalšího postupu.“.

Str. 2 z 13 

POTVRZENÍ O POZITIVNÍM VÝSLEDKU PREVENTIVNÍHO  ANTIGENNÍHO TESTU NA PŘÍTOMNOST ANTIGENU VIRU  

SARS-COV-2 PROVEDENÉHO LAICKOU OSOBOU (SAMOTEST) 

Zaměstnavatel: …………………………………………………… IČO ……………………………………………………………… Kontaktní osoba…………………………………………………… Tel. kontaktní osoby………………………………………………. 

POTVRZUJE, ŽE JEHO ZAMĚSTNANEC 

Příjmení ………………………………………………………………… Jméno …………………………………………………………………… Datum narození ………………………………………………………… Číslo pojištěnce ………………………………………………………… 

PODSTOUPIL/A DNE ……………. ANTIGENNÍ TEST V RÁMCI  SCREENINGOVÉHO TESTOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ A VÝSLEDEK  TOHOTO SAMOTESTU JE POZITIVNÍ. 

V …………………. dne …………………razítko a podpis   zaměstnavatele

Str. 3 z 13 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Ve svém pravidelném týdenním epidemiologickém hodnocení trendu vývoje epidemické  situace v zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EU/EHP“  hodnotí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) situaci na konci  48. týdne (týden končící v neděli 5. prosince 2021) jako stále vysoce rizikovou z hlediska  dalšího šíření onemocnění covid-19, neboť současný vývoj je charakterizován vysokým a  rychle rostoucím počtem nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 a nízkým, ale  pomalu rostoucím počtem úmrtí. Predikce pravděpodobného vývoje vycházející z aktuálních  hodnot přepokládají, že počty nových případů, úmrtí a počty hospitalizací, včetně hospitalizací  na jednotkách intenzivní péče (dále jen „JIP“) budou i dále růst minimálně v následujících dvou  týdnech. Nejvyšší počet nových případů je i nadále hlášen u osob do 50 let věku, avšak  současně je pozorován rychlý růst i v seniorních věkových skupinách, které jsou nejvíce  ohroženy závažným průběhem onemocnění. Trend a vývoj epidemiologické situace se  v jednotlivých zemích značně liší, což dokladuje široké rozmezí hodnot 14denní incidence, která se pohybuje od 100 případů na 100 tisíc obyvatel po hodnotu 2 300 případů na 100 tisíc  obyvatel za 14 dní. Ve většině členských států EU/EHP (21 států) je nyní pozorován nárůst  počtu nově diagnostikovaných případů. Dle posledního hodnocení ECDC, které je vypočteno  z 5 hodnotících indikátorů vývoje epidemie, se většina států řadí v rizikové škále do dvou  nejvyšších stupňů rizikovost, tedy do oblasti vysokého a velmi vysokého rizika. 

Rizikovým aspektem současné situace je vysoký počet nově diagnostikovaných případů u  osob nad 65 let. Aktuální průměrná 14denní incidence v zemích EU/EHP v této věkové  kategorii je vyšší než 400 případů na 100 tisíc obyvatel, a stejně jako u incidence celopopulační  i zde pozorujeme významné rozdíly mezi jednotlivými státy, ve významněji nižších hodnotách  (mezi 50 až 150 případy na 100 tisíc obyvatel) se drží Finsko, Malta, Švédsko a IslandRumunsko, ve většině států je pak hodnota 14denní incidence vyšší než 150 případů. Tento  vývoj se odráží i do počtu hospitalizací, jelikož se jedná o kohortu osob, u kterých je dle  amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (dále jen „CDC“) [1] násobně vyšší riziko  hospitalizace a úmrtí ve srovnání s referenční populační skupinou (18-29 let).  

Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je charakterizován mírným  poklesem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, avšak jedná se o  stagnaci ve velmi vysokých a rizikových hodnotách. Současné počty nově diagnostikovaných  případů včetně relativní pozitivity testů i nadále ukazují na velmi vysokou virovou nálož  v populaci a tím i vyšší pravděpodobnost kontaktu s nakaženým jedincem, což dokladuje i  relativní pozitivita testů s epidemiologickou indikací, tedy testů indikovaných epidemiologicky  významným kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu s pozitivní osobou.  

Vysoký počet nově diagnostikovaných případů je i nadále pozorován ve všech věkových  kategoriích, nejvyšší hodnoty registrujeme u mladých osob od 6 do 15 let (zde hodnoty 7denní  incidence překračují 2 000 případů/100 tisíc osob). Vysoká zátěž je pozorována i v dalších 

Str. 4 z 13 

věkových kategoriích, ve věkové kategorii dospělých ve věku 30 až 49 let překračuje 7denní  incidence hodnotu 1 000/100 tisíc obyvatel. Rizikovým faktorem současného vývoje je i přes  stagnaci růstu počtu nově diagnostikovaných případů vysoká prevalence nákaz ve věkové  kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska závažnosti průběhu onemocnění  s následným dopadem na zdravotní systém. Tento dlouhodobě trvající vysoký počet nových  případů, který denně v průměru přesahuje hodnotu 1 200, představuje i nadále významný  rizikový potenciál v počtu nových hospitalizací v následujících dnech a týdnech, včetně  hospitalizací na JIP, jelikož osoby této věkové kategorie představují nejčastější skupinu  hospitalizovaných osob, včetně těch na JIP, neboť u 25 až 30 % těchto osob vzhledem  k četným přidruženým chronickým onemocněním vyžaduje zdravotní stav hospitalizaci, což  má následně významný dopad na kapacity standardní lůžkové a intenzivní péče a s tím  související poskytování elektivní péče, která musí být v případě omezení kapacit zastavena,  což má negativní dopad na zdravotní stav osob s plánovanými výkony a zákroky, k čemuž  muselo být v řadě regionů již přistoupeno.  

Vzhledem k aktuální vysoké prevalenci ve věkové skupině 65+ je tak vysoce pravděpodobné,  že počty hospitalizací, a to jak celkových, tak i na JIP, budou v nejbližších týdnech dále růst,  jelikož u hospitalizací vždy počítáme s pozdějším dopadem do stavu hospitalizací vzhledem  k času rozvoje nemoci a závažnosti zdravotního stavu, avšak situace by neměla za udržení  současného stavu eskalovat jako na jaře tohoto roku. Stav hospitalizací se totiž v posledním  týdnu částečně stabilizoval, avšak je nutno zdůraznit, že celkové počty hospitalizovaných se  pohybují mezi hodnotami 5 500 - 6 000 pacientů na lůžku, což představuje velmi vysokou zátěž  pro léčebnou péči. Z hlediska regionálního vývoje se stav hospitalizací stabilizoval částečně v  moravských krajích. Důležitým faktorem je, že neeskaluje zátěž JIP / UPV+ECMO a narůstá  pomalým tempem (pomalejším než celkové počty hospitalizovaných), protože se zde stále  velmi významně promítá ochranný vliv vakcinace. Vývoj probíhá dle spodní hranice rizika  prediktivního modelu. Tento ochranný efekt vakcinace pak nejlépe vystihují denně  publikovaná data ÚZIS, které jsou zveřejňována na webových stránkách MZ  (https://www.mzcr.cz/tiskovecentrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/ ) a kde je uvedeno,  že za měsíc listopad 2021 počet neočkovaných pacientů na JIP významně převyšuje počet  nově hospitalizovaných na JIP s dokončeným očkováním, konkrétně v přepočtu na 100 tisíc  obyvatel je 7denní incidence v kohortě neočkovaných 16,7 případů, kdežto ve skupině  kompletně očkovaných je 7denní incidence 3,0 případů. Obdobně je tomu i v měsíci prosinec,  kdy u skupiny neočkovaných jen 7denní incidence 18,1 případů, u skupiny naočkovaných pak  3,0 případů na 100 tisíc obyvatel. Toto částečně kopíruje i vývoj v počtu nově  diagnostikovaných případů, kdy 7denní incidence nových případů ve skupině neočkovaných  je téměř 1 600 na 100 tisíc obyvatel ve skupině očkovaných pak okolo 450 případů na 100  tisíc obyvatel

V ukazateli celkového počtu nově pozitivních osob dochází v posledních dnech k mírnému  poklesu. Aktuální 7denní klouzavý průměr se pohybuje okolo 13 000 případů (data k 12. 12.  2021) a 7denní incidence je pod hodnotou 850 na 100 tisíc obyvatel. I když je denní průměr  zhruba o 3 000 případů nižší než v týdnu předcházejícím (5.12. 2021), nadále se jedná o velmi  vysoké počty nově diagnostikovaných případů, zejména s ohledem na výše uvedený denní  přírůstek v kategorii vysoce vulnerabilní skupiny a celková zátěž je tak i nadále velmi vysoká

Str. 5 z 13 

Z regionálního pohledu i nadále již nepozorujeme tak rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie  mezi jednotlivými kraji jako v přechozích týdnech. Aktuálně nejnižší hodnota patří  Karlovarskému kraji, kde je v současnosti 7denní incidence okolo 400 případů denně, což  v absolutních počtech představuje denní průměr okolo 200 nově diagnostikovaných případů a  nejvyšší pak Zlínskému kraji Vysočině, kde je aktuální 7denní incidence 1 000 případů a denní  průměr překračuje hodnotu 700 případů. Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence  pohybuje okolo mezi 800 až 900 případy na 100 tisíc obyvatel, včetně dříve méně zatížených  krajů, tj. kraje Libereckého, Královehradeckého a Ústeckého, a rozdíly se tak postupně mezi  jednotlivými regiony smazávají s výjimkou Karlovarského kraje

Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů na zdraví a  poskytování zdravotní a léčebné péče je stav kapacit a zatížení nemocnice. Aktuálně je v  nemocnicích hospitalizováno okolo 5 500 pacientů (12.12.2021), na jednotkách intenzivní  péče pak téměř 1 000 pacientů, z toho více okolo 500 pacientů je připojeno na umělou plicní  ventilaci (ÚPV). Nejvíce pacientů na JIP (>100) je léčeno v kraji JihomoravskémMoravskoslezském a v hlavním městě Praze. Denně je nově k hospitalizaci přijato v průměru  více než 600 pacientů, na JIP je pak v průměru posledních 7 dní přijímáno denně 90 nových  pacientů.  

Nové příjmy na odděleních JIP jsou z téměř 70 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný  věk hospitalizovaných na JIP je 62 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického  průběhu onemocnění covid-19 je na 26 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče  (data k 12. 12. 2021), což představuje rizikovou hodnotu, zejména pak v případě krajů, kde  není dostatečný lůžkový fond, což má aktuálně za následek již omezení elektivní péče z  důvodu nutnosti uvolnění kapacit pro potřeby hospitalizací pacientů s onemocněním covid-19

Dalším parametrem je relativní pozitivita indikovaných testů, která je i nadále vysoká, avšak i  v tomto indikátoru nepozorujeme nárůst, ale naopak pokles za poslední týden, což je jeden ze  signálů zpomalení šíření nákazy v populaci, nicméně stále jde o velmi vysoké hodnoty a  o jeden z nejsilnějších indikátorů velikosti rizikové prevalence (aktuální hodnoty 7denních  průměrů nad celou ČR jsou 32 % pro testy indikované diagnosticky a klinicky, a 13 % pro testy  z epidemiologické indikace). Obě tyto hodnoty tak i nadále významně překračují doporučenou  hodnotu, která je obecně přijímána jako „bezpečná“ (4 – 5 %) a ukazují na velmi vysokou  virovou nálož v populaci a významný potenciál pro další šíření onemocnění, včetně zásahu do  zranitelné skupiny obyvatel, jelikož pravděpodobnost setkání s pozitivní osobou je výrazně  vyšší, a to zejména pak v místech s vyšší kumulací osob na jednom místě v jeden čas. 

Výše uvedené hodnoty sledovaných indikátorů a současný trend a vývoj šíření onemocněné  covid-19 řadí ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci míry přenosu do nejvyššího stupně, a to  do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy, který je charakterizován velmi vysokou incidencí  nových případů za 14 dní, a které jsou rozprostřeny po celém území. Dokladem pro masivní  komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen hodnoty 7denní incidence na  úrovni okresní, kdy okolo 70 okresů přesahuje hodnotu 500 případů na 100 tisíc obyvatel

Str. 6 z 13 

Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován jako velmi rizikový pro obecnou  populaci.  

Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí,  která na základě hodnotících indikátorů vývoje epidemie řadí ČR ve své rizikové škále do  nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19-surveillancereport.ecdc.europa.eu/

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování  třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím i snížení rizika  nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo  úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je  nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který  je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou  imunitou. K datu 12. 12. 2021 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více téměř 6,7 milionů  obyvatel, dokončené očkování má téměř 6,5 milionu osob, což představuje 60 % celkové  populace, více než 1,5 milionu osob pak byla podána posilující třetí dávka. V kohortě, která  může být v současné době očkována, tj. populace od 12 let věku, má dokončené očkování  69,5 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u osob  starších 80 let, je kompletně naočkováno 87 %. V této skupině je však i nadále okolo 20 tisíc  osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem závažného průběhu nemoci, což představuje  v případě dalšího nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž zdravotnického  systému. Ve věkové skupině 60+ je pak stále okolo 250 tisíc osob, které neabsolvovaly  očkování, a to ani jednou dávkou.  

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která  stále není dostatečná, a v populaci stále zůstává téměř 30 % osob vnímavých k nákaze. Stále  je tedy v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch, které  jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se všemi jeho  následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru SARS-CoV-2.  Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob  v produktivním věku, zejména i mladších dospělých, kde se pohybuje okolo 55 %, a vzhledem  k faktu, že se jedná o osoby nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá  riziko pro významnější šíření onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových  interakcích, ale i na pracovištích a je zde také i možnost zavlečení do školních a dalších  kolektivů.  

Současná situace a aktuální vývoj epidemie jsou i nadále ovlivněny komunitním šířením delta  varianty viru SARS-CoV-2, která se vykazuje schopností částečného prolomení očkování a  zároveň vykazuje zvýšenou přenosnost (nárůst bazální reprodukce minimálně o 20 %), k tomu je nutné připočíst sezonní efekt, tj. sezónnost respiračních nákaz a vysoký počet rizikových  kontaktů v populaci ve vnitřních prostorách, kde je pravděpodobnost rizikové expozice  mnohem vyšší než ve venkovních prostorách. Významným rizikem je trvalé a kontinuální šíření  mezi zranitelnými skupinami obyvatel. A v neposlední radě nedostatečná proočkovanost  populace.

Str. 7 z 13 

Nově je třeba také brát zřetel na nově se šířící variantu omikron, která je stejně jako varianta  delta řazena mezi „variant of concern“ (VOC), tedy mezi varianty, u kterých existují jasné  důkazy, že vlastnosti této varianty mohou negativně ovlivnit vývoj pandemie a mohou tak  představovat větší zdravotní riziko. Mezi tyto vlastnosti se řadí zejména vyšší nakažlivost či  vyšší virová nálož, které mohou vést ke zrychlení šíření viru v populaci. Tato varianta byla  poprvé detekována ve vzorcích odebraných 11. listopadu 2021 v Botswaně a 14. listopadu  2021 v Jihoafrické republice (JAR). Dne 26. listopadu 2021 byla označena za variantu  vzbuzující obavy (VOC). Varianta omikron vzbuzuje vážné obavy, že může být spojena se  snadnějším přenosem, tedy vyšší transmisibilitou, významným snížením účinnosti vakcíny a  zvýšeným rizikem reinfekcí. Vzhledem k jejímu potenciálu uniknout imunitě („immune escape“)  a potenciálně snadnějšímu přenosu (ve srovnání s delta variantou), je pravděpodobnost jejího  zavlečení a komunitního šíření ve společenství zemí EU/EHP, posuzována jako VYSOKÁ. V  situaci, kdy EU/EHP masivně dominuje varianta delta, dopad způsobený zavlečením a dalším  šířením varianty omikron, by mohl být VELMI VYSOKÝ. Závěrem je možno konstatovat, že  celková úroveň rizika pro EU/EHP spojená s variantou omikron viru SARS-CoV-2 je  hodnocena jako VYSOKÁ až VELMI VYSOKÁ. V této souvislosti ECDC doporučuje aplikaci  opatření k zamezení zavlečení nákazy spočívající v testování osob přijíždějících z postižených  oblastí, včetně sekvenace vzorků a nařízení karantény pro tyto osoby. K 10. 12. 2021 bylo dle  dat ECDC detekováno téměř 2 382 případů této varianty v 62 zemích světa, z toho 582  potvrzených nebo vysoce suspektních případů v 19 zemích EU/EHP, nejvíce pak v DánskuNorsku a Francii.  

Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta  varianta viru, která představuje více než 99 %.  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 6. prosince 2021 se situace v České  republice, co se týká zastoupení variant viru SARS-CoV-2, prakticky nemění a nadále  v naprosté většině dominuje varianta delta a její subvarianty (98 % pozitivních případů). Podíl  původní varianty delta klesá, roste naopak podíl subvariant delty. Největší část vzorků (celkem  36 %) patří subvariantě AY.43. Národní referenční laboratoř (NRL) momentálně jako první v  Evropě poskytuje živou virovou kulturu kmene varianty omikron spolupracujícím laboratořím  Světové zdravotnické organizace (WHO), aby materiál posloužil k dalšímu výzkumu.[2] 

Na základě výše uvedeného hodnocení vývoje epidemie můžeme konstatovat, že stále vysoká  hodnota relativní pozitivity testů ukazuje na vysokou virovou nálož v populaci, a tento indikátor  společně s vysokým počtem případů u nichž není znám zdroj nákazy ukazuje na masivní  komunitní šíření onemocnění v populaci. Z těchto důvodů je i nadále nutné pokračovat  v opatřeních plošného charakteru. 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove tiskove-zpravy-ke-covid-19/

Str. 8 z 13 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr

II. Hodnocení rizika 

V souvislosti s nadcházejícím obdobím vánočních svátků a oslav souvisejících s koncem roku  vydalo dne 24. listopadu 2021 ECDC nové hodnocení rizika v souvislosti s onemocněním  způsobeným SARS-CoV-2 v zemích EU/EHP včetně strategie dalšího postupu.[3] Státní  zdravotní ústav tento dokument následně zpracoval.[4] V textu níže je uvedeno shrnutí,  jednotlivé detaily jsou dostupné ve výše zmiňovaném zpracování předmětného dokumentu  ECDC.[4]  

V souvislosti s rozšířením varianty delta viru SARS-CoV-2, nedostatečnou proočkovaností a  uvolněním protiepidemických opatření, byl v říjnu a na začátku listopadu tohoto roku  pozorován zvýšený počet nových případů onemocnění covid-19, hospitalizací a přijetí na  oddělení JIP. Současná epidemická situace v Evropě je z velké části způsobena vysokou  přenosností varianty delta. Zvláště vysoké je pak riziko šíření onemocnění covid-19 v zemích  s nízkou mírou proočkovanosti.  

V zemích EU/EHP má dokončené očkování 65,4 % celkové populace a 76,5 % dospělé  populace (vztaženo k datu vydání materiálu ECDC [3]) s tím, že dochází ke zpomalování  tempa vakcinace. V současnosti dostupné poznatky z Izraele a Velké Británie ukazují, že po  přeočkování posilující dávkou dochází u všech věkových skupin k významnému zvýšení  ochrany před nákazou, a především pak těžkým průběhem v případě nákazy.  

Vánoční a novoroční svátky jsou tradičně spojeny s aktivitami jako jsou společenská setkání,  nakupování a cestování, což jsou faktory, které představují další dodatečné riziko pro  intenzivnější přenos delta varianty viru SARS-CoV-2. V souvislosti s rostoucími počty nových  případů, hospitalizací a úmrtí v Evropě a s ohledem na zvýšenou míru přenosu delta varianty  proto provedla ECDC nové zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných,  neočkovaných nebo částečně očkovaných. Modelové scénáře, které zvažují proočkovanost  (včetně podání posilující dávky), účinek očkování, klesající imunitní odpověď po očkováníočkování dětí, přirozenou imunitu po prodělaném onemocnění, vánoční a novoroční svátky a  míru sociálních kontaktů naznačují, že potenciální riziko onemocnění covid-19 v zemích  EU/EHP bude v měsících prosinci a lednu velmi vysoké, pokud v listopadu nebudou zavedena  protiepidemická opatření v kombinaci s pokračujícím úsilím a snahou o zvýšení  proočkovanosti populace. 

ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě jejich současné a předpokládané úrovně  proočkovanosti celkové populace (nízká představuje < 60% proočkovanost, průměrná 60 - 80% proočkovanost; vysoká > 80% proočkovanost). Samotné hodnocení rizika bylo založeno  na následujících faktech: 1) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost nákazy, 2) v případě  nákazy je průběh onemocnění u očkovaných osob mírnější než u neočkovaných, 3) v případě  nákazy osoby ze zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu.  Na základě uvedených modelových scénářů lze v období mezi 1. prosincem 2021 a  31. lednem 2022 očekávat, že k zamezení vysoké zátěže zdravotnického systému v zemích 

Str. 9 z 13 

s nízkou a průměrnou proočkovaností je nezbytné zavedení protiepidemických opatření, která  povedou k podstatnému snížení sociálních kontaktů. V případě zemí s aktuálně vysokými  počty hospitalizací a úmrtí v důsledku onemocnění covid-19 může významné omezení  vzájemných kontaktů mezi osobami vést k ještě zvládnutelné zátěži zdravotního systému.  Naproti tomu pro země s vysokou proočkovaností by zachování současného počtu sociálních  kontaktů stále ještě znamenalo zvládnutelnou zátěž pro zdravotní systém. Tato zátěž by však  mohla být vysoká, pokud by se četnost sociálních kontaktů zvyšovala, jak se dá vzhledem  k nadcházejícím vánočním a novoročním svátkům očekávat.  

Vzhledem k tomu, že vakcinace poskytuje vysokou ochranu před závažným průběhem  onemocnění covid-19, lze očekávat, že velký počet hospitalizovaných pacientů  s onemocněním covid-19 budou neočkované osoby, zejména pak ty z rizikových skupin.  Protože však není účinnost vakcíny proti závažnému průběhu 100 %, lze očekávat, že zvýšení  počtu nových případů onemocnění covid-19 povede také ke zvýšenému počtu nákaz u plně  očkovaných osob ze zranitelných skupin, které budou vyžadovat hospitalizaci. To společně s  částečným poklesem imunity po očkování vysvětluje podíl očkovaných jedinců mezi  hospitalizovanými pacienty s covid-19 v některých zemích s vysokou mírou proočkovanosti

Dle ECDC nebude průměrná proočkovanost v zemích EU/EHP dostatečná k tomu, aby  v zimních měsících limitovala riziko šíření onemocnění covid-19 a následné hospitalizace.  Jako stěžejní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti  ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, zejména  však u starších a zranitelných osob a u zdravotnických pracovníků. S ohledem na společnou  cirkulaci viru SARS-CoV-2, viru chřipky a jiných respiračních virů, která může znamenat tlak  na systém zdravotní péče, by měla být protiepidemická opatření zavedena či posílena již nyní,  aby se omezily sociální kontakty a setkávání během vánočních a novoročních svátků.  Prognózy modelování zdůrazňují nezbytnost zavedení protiepidemických opatření v  kombinaci s tlakem na aplikaci posilující třetí dávky pro dospělou populaci, která by měla být  především podána osobám nad 40 let, se zaměřením na nejstarší a nejzranitelnější jedince, s odstupem alespoň šesti měsíců po dokončení druhé dávky.  

V této fázi, dokonce i v zemích s vysokou mírou proočkovanosti, je zavádění  protiepidemických opatření nezbytné. Včasná implementace protiepidemických opatření je pro  úspěch v boji s epidemií rozhodující. Používání ochrany dýchacích cest, práce z domova  (home office), režimová opatření v prostředcích veřejné dopravy, omezení shlukování,  zajištění dostatečného větrání v uzavřených prostorách a dodržování dalších hygienických  zásad může být implementováno okamžitě. Limity pro počet účastníků společenských a  veřejných akcí by se měly opírat o zásady související s udržováním bezpečných rozestupů.  Země EU/EHP by dále měly počítat s tím, že může být nutné zachovat protiepidemická  opatření po delší dobu, nejen po období vánočních a novoročních oslav, a to na úrovni, která  adekvátně doplňuje ochranu získanou očkováním, s cílem účinně kontrolovat cirkulaci viru.  

Aktivity týkající se komunikace rizik směrem k veřejnosti by měly zdůrazňovat trvalý význam  hygienických a protiepidemických opatření s tím, že vyhýbání se jim zbytečně maří úsilí  vedoucí ke kontrole cirkulace viru. Informace pro veřejnost by také měly zdůrazňovat důležitost  očkování proti onemocnění covid-19 a chřipce jako ochrany před těžkým průběhem  onemocnění. 

Str. 10 z 13 

Podle současné prognózy ECDC je tedy stále zapotřebí udržovat nastavená protiepidemická  opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt viru SARS-CoV-2 v populaci.  

Omezení se týká zejména situací a míst, kde je míra rizika přenosu viru objektivně vyšší, a to  zejména vzhledem k charakteru činnosti a/nebo nemožnosti či nevhodnosti v těchto situacích  používat po celou / přechodnou dobu ochranu dýchacích cest. V nejvyšším riziku jsou přitom  osoby neočkované a ty jenž neprodělaly onemocnění covid-19 v poslední době, u těchto osob  je vzhledem k chybějící imunitě, nejvyšší pravděpodobnost nákazy, a také vysoké virové  nálože (osoby očkované se mohou sice rovněž nakazit, ale nehrozí u většiny z nich těžký  průběh oněmocnění, navíc sami virus přenesou s malou pravděpodobností, neboť je virus do  značné míry inhibován časnou imunitní reakcí - protilátkami nakaženého.) Pracoviště, jakožto  místo, kde dochází k setkávání různých osob z různého prostředí, tj. nejen zaměstnanců, ale  také i třetích osob (zákazníků, klientů apod.), často po delší dobu ve vnitřních prostorách a za  situace, kdy mnohdy z důvodu charakteru činnosti není možné používat ochranné prostředky  dýchacích cest, je považováno za místo s vyšší mírou rizika nákazy

III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví ke změně mimořádného  opatření 

Ministerstvo zdravotnictví považuje i nadále, s ohledem na výše uvedenou aktuální analýzu  současného stavu, pravděpodobný vývoj epidemické situace, který předpokládá další růst  počtu nových hospitalizací, včetně hospitalizací na lůžkách jednotek intenzivní péče s nutností  napojení na umělou plicní ventilaci, a i s přihlédnutím k doporučení ECDC, za nezbytné  pokračovat v nastavených protiepidemických opatřeních, která mají za cíl minimalizovat riziko  přenosu viru SARS-CoV-2 v populaci, včetně již zavedeného povinného plošného testování  zaměstnanců. K předmětné změně mimořádného opatření k tomuto testování dochází proto,  aby se pro testovaného zaměstnance co nejvíce zjednodušil postup v případě pozitivního  výsledku testu provedeného v rámci pravidelného preventivního testování zaměstnanců a  zároveň se touto změnou zpřesňuje postup poskytovatele zdravotních služeb provádějícího  konfirmační RT-PCR test na odběrovém místě. Pozitivně testovaná osoba tak bude moci  přímo bez nutnosti kontaktovat svého praktického lékaře navštívit poskytovatele zdravotních  služeb na odběrovém místě za účelem provedení konfirmačního testu. Zároveň tak dojde i  k odlehčení v rámci pracovních povinností delegovaných na praktické lékaře v souvislosti s  epidemií onemocnění covid-19

K čl. VI 

Zaměstnanec s pozitivním výsledkem testu je povinen opustit pracoviště a informovat o této  skutečnosti zaměstnavatele, neboť je na základě provedeného samotestu s pozitivním  výsledkem osobou podezřelou z nákazy a je nezbytné, aby absolvoval konfirmační RT-PCR  test. Zaměstnavatel by neměl z důvodu bránění šíření infekce připustit přítomnost této osoby  na pracovišti do té doby, než se podezření na nákazu konfirmačním vyšetřením vyvrátí.  V případě, že se nákaza potvrdí, je zaměstnanci nařízena izolace. V čl. VIII je pak pro osobu  s pozitivním výsledkem samotestu stanovena povinnost podstoupit konfirmační RT-PCR test  bez prodlení (co nejdříve). Toto opatření zabraňuje dalšímu šíření onemocnění na pracovišti 

Str. 11 z 13 

zaměstnavatele a je vedeno snahou o co nejkratší trvání překážky v práci, neboť se v tomto  případě (do doby výsledku konfirmačního RT-PCR testu) jedná o překážku na straně  zaměstnavatele, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou na jiném řešení  (např. výkon práce na dálku – home office). 

Obdobný postup se vztahuje i na pozitivně testovanou osobu samostatně výdělečně činnou

K čl. VII 

Důsledky pozitivního výsledku testu v rámci preventivního testování jsou pak takové, že  pozitivně testovaná osoba je osoba podezřelá z nákazy, a je proto třeba provést konfirmační  RT-PCR test k potvrzení nebo vyloučení infekce, a to co nejdříve.  

Nově se zavádí povinnost pro zaměstnavatele v případě pozitivního výsledku samotestu  provedeného podle čl. I vystavit zaměstnanci bezodkladně potvrzení o tomto pozitivním  výsledku na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze tohoto opatření

K čl. VIII 

Povinnost podstoupit konfirmační test v případě pozitivního RAT je z toho důvodu, že  u bezpříznakové osoby je nutné potvrdit pozitivitu provedením RT-PCR testu, který je v tomto  případě citlivější diagnostickou metodou. Jelikož je tato osoba považována do doby výsledku  konfirmačního testu za potenciálně infekční, je třeba konfirmační test absolvovat bez  zbytečného prodlení. 

Potvrzení vystavené dle čl. VII zaměstnanec předloží poskytovateli zdravotních služeb  provádějícímu konfirmační RT-PCR test (odběrové místo) za účelem vystavení žádanky k  provedení konfirmačního RT-PCR testu.  

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna na odběrovém místě potřebu provedení  konfirmačního testu pro pozitivní výsledek samotestu doložit svým čestným prohlášením, které  obsahuje přesně vymezené informace (jméno a příjmení pozitivně testované osoby, její datum  narození, číslo pojištěnce, datum provedení testu s pozitivním výsledkem, identifikační číslo  osoby, její telefonní číslo a její podpis). 

Potvrzení zaměstnavatele nebo čestné prohlášení o pozitivním samotestu je poskytovatel  zdravotních služeb provádějící konfirmační RT-PCR test povinen uchovávat obdobně jako  zdravotnickou dokumentaci, v tomto případě po dobu 3 let, neboť slouží jako doklad k indikaci  diagnostického vyšetření u bezpříznakové osoby, která nebyla v epidemiologicky významném  kontaktu s onemocněním covid-19, a bylo tak možno provést kontrolu v případě nesrovnalostí,  a to zejména ze strany zdravotních pojišťoven, neboť toto vyšetření je jakožto vyšetření  prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním hrazeno z veřejného zdravotního  pojištění na základě § 30 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o  změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a je tedy  třeba doložit, že jde o tuto situaci. 

Poskytovatel zdravotních služeb na odběrovém místě vystaví osobě elektronickou žádanku  k provedení konfirmačního RT-PCR testu v rámci Informačního systému infekčních nemocí  (ISIN) v modulu elektronické žádanky a provede vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2.  Do žádanky na vyšetření pomocí RT-PCR testu poskytovatel zdravotních služeb je povinen  vyznačit, že se jedná o konfirmační RT-PCR test po pozitivním výsledek samotestu 

Str. 12 z 13 

provedeného v rámci pravidelného preventivního testování zaměstnanců, aby tak byl zřejmý  důvod provedení tohoto testu, a mohl tak být hrazen z prostředků veřejného zdravotního  pojištění, protože jde o osobu bezpříznakovou, (viz výše) a dále uvede IČO zaměstnavatele,  a to z důvodu, že v případě vyššího počtu výskytu pozitivních výsledků u takto identifikovaného  zaměstnavatele orgán ochrany veřejného zdraví může nařídit hromadné testování v případě  výskytu ohniska nákazy

V případě pozitivního výsledku konfirmačního RT-PCR testu je zaměstnanec povinen  kontaktovat svého praktického lékaře, popř. jiného poskytovatele zdravotních služeb nebo  orgán ochrany veřejného zdraví (místně příslušná krajská hygienická stanice podle místa  výkonu práce) za účelem stanovení dalšího postupu (nařízení izolace). 

1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations discovery/hospitalization-death-by-age.html 

2. Národní referenční laboratoř jako první v Evropě poskytuje vzorky živého viru varianty  omikron k dalšímu výzkumu, SZÚ (szu.cz) 

3. https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/RRA-SARS-CoV-2-17th update-Nov-2021.pdf 

4. http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Coronavirus/ECDC/RRA_COVID_19_17_UPD ATE_2_.pdf 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r

ministr zdravotnictví

Str. 13 z 13 



K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Vydaná opatření a zpravodajství








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688