Prezentace studie UJEP: Přínos technologie 5G k rozvoji Ústeckého regionu

Výzkumný tým Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně zveřejnil tento týden nově realizovanou studii na téma Vysokorychlostní sítě nové generace v kontextu rozvoje regionu Ústí nad Labem. Na půdě Inovačního centra Ústeckého kraje představil cíle a závěry jeden z hlavních autorů studie Michael Fanta, v rámci tiskové videokonference dále společně s ním diskutovali Stanislav Cingroš, 5G koordinátor pro Ústí nad Labem, Radek Soběhart, člen pracovní skupiny pro hospodářství a vzdělávání fondu malých projektů programu Česko – Sasko a Tomáš Sivíček, zástupce Inovačního centra Ústeckého kraje pro e-zdravotnictví. Ze závěrů studie i následné diskuze vyplývá, že včasná implementace a adopce vysokorychlostních sítí bude mít pozitivní dopad na lokální zaměstnanost, vznik nových firem a efektivitu práce a vedle odvětví zpracovatelského průmyslu také dále podpoří zdravotnictví, služby veřejné správy, či mobilitu.

Datová infrastruktura v České republice čelí stále vyššímu vytížení a v nejbližších letech začne nevyhnutelně narážet na své limity. „Mezi roky 2020 a 2030 se má objem přenesených mobilních dat téměř ztisícinásobit,“ demonstroval globální predikci Michael Fanta. Řešením je přesun k vysokorychlostním sítím 5G, jejichž výhody sice běžný občan v první fázi nepocítí, při včasné implementaci však mají obrovský potenciál zvýšit efektivitu práce, stimulovat růst regionu ve stěžejních i okrajových odvětvích a znásobit jeho investiční atraktivitu. Tímto mohou 5G sítě významně zvednout kvalitu života všech místních obyvatel, je ovšem nutné jednat rychle a ve spolupráci napříč sektory. Tomu v současné době brání řada bariér, včetně složité byrokracie či všudypřítomných dezinformací. Pomyslný vlak nám ale zatím neujel, shodli se na konferenci odborníci ústeckého regionu.

Ačkoliv si Česká republika vede v rámci tzv. Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) oproti ostatním evropským zemím podprůměrně, odborníci se v diskuzi shodli, že je celosvětová společnost v budování 5G infrastruktury a využívání těchto technologií zatím na začátku. „Není to o tom, že by někdo byl výrazně vepředu. Pokud si vybudujeme určité kompetence v rámci regionu Evropy, budeme mít opravdu náskok i hodně kvalifikovaných odborníků na to, abychom mohli část těchto trendů ukázat v rámci jiných států a být vůdčím státem v rámci některých technologií,“ uvedl Stanislav Cingroš.

K tomu je ovšem nutná spolupráce všech zúčastněných stran, zejména měst, krajů a státu, ale také firem a vzdělávacích institucí. „V rámci pilotních projektů je spolupráce mezi regiony, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu,“ uvedl Cingroš a vyzdvihl, že tato spolupráce, kterou odstartovala iniciativa „5G pro 5 měst“, probíhá perfektně. Díky zpětné vazbě z regionů totiž všechny strany pracují s informacemi, které jsou reálné a odpovídají potřebám měst, občanů i soukromých institucí. Tuto otevřenou spolupráci je nutné prosazovat i do budoucna. „Nejde, aby si město řeklo, že to kraj vyřeší za něj, a kraj si řekl, že to za něj vyřeší stát. Každý má ve svých kompetencích určité nástroje, kterými to může podpořit ideálně v určité spolupráci ještě třeba s nějakými průmyslovými podniky i jinými firmami, které o to mají zájem,“ prohlásil Fanta s tím, že pilotním testováním pak lze dokázat reálné benefity a přínosy 5G v každém daném případě.

Fanta také neopomněl zmínit překážky, které brání včasné výstavbě potřebné infrastruktury. Stavění tržních bariér, zpřísnění podmínek podnikání či případné omezení konkurence vysílají do podnikatelského prostředí negativní signály a mohou podle studie zabránit či přibrzdit kýžený růst ekonomické efektivity. Velkým problémem jsou také dezinformace týkající se 5G, které jsou často sdíleny na sociálních sítích: „Je důležité komunikovat, že pokud se pohybuji v okolí 5G vysílače, tak to má menší důsledek než mikrovlnná trouba.“

Na nutnosti informovat veřejnost se s ním shodl Radek Soběhart: „Jednou z klíčových rolí veřejné správy by měla být práce s dezinformacemi. To znamená poskytovat objektivní data široké veřejnosti o tom, co se aktuálně ví a kam to aktuálně směřuje. To by měla být jedna z rolí, jak vyrovnávat negativní vliv sociálních médií.“ Jako pozitivní příklad a inspiraci uvedl německé Drážďany a jejich platformu, na níž zástupci města, operátoři a odborníci sdílí obecně přístupné informace s veřejností, která také může vznášet své dotazy. Soběhart zároveň označil Německo jako ideál, který však pro nás není nedosažitelný – naopak ho lze dosáhnout poměrně snadno, a to pokud Česká republika po vzoru německé a saské vlády udělá z digitální revoluce své hlavní téma, podpoří́ co nejširší hospodářskou soutěž̌, zajistí, že vhodné příležitosti spojené s rozvojem těchto sítí budou dostupné pro co nejširší okruh uživatelů a nedopustí nežádoucí omezení dodavatelů technologií, či stavění tržních bariér.

„Často slýcháme, že jsme montovna s parlamentem,“ podotkl Fanta. 5G sítě jsou tak nejen pro Ústecký kraj, ale i pro celou republiku jednou z cest, jak se této přezdívky zbavit. „Být na začátku experimentování je extrémní devíza,“ shrnul závěrem Sivíček. „Pokud se chcete zásadně posouvat, musíte dělat věci, které jinde nejsou. Pokud by zde v Ústí tyto pilotní projekty nebyly, tak ti nejtalentovanější, které aktuálně můžeme do těchto projektů zapojit, by hledali příležitosti ke vzdělání a seznámení s tou technologií někde jinde.“ Ambicí regionu by tak měla být snaha o udržení a přilákání nejen lokálních, ale i mezinárodních talentů a budování technologického know-how. Právě to je pro budoucí prosperitu regionu extrémně důležité a pomůže zvyšovat kvalitu života všech obyvatel regionu nezávisle na tom, z jaké společenské vrstvy pochází.

Kompletní znění studie Vysokorychlostní sítě nové generace v kontextu rozvoje regionu Ústí nad Labem lze nalézt zde:

https://www.fse.ujep.cz/cs/10180/vysokorychlostni-site-nove-generace-a-jejich-vyznam-pro-rozvoj-usteckeho-regionu/