Plzeňská čistírna odpadních vod slaví čtvrtstoletí své existence

Plzeňská čistírna odpadních vod slaví čtvrtstoletí své existence

Čistírna odpadních vod II (ČOV II) v Jateční ulici v Plzni slaví 25 let od svého uvedení do provozu. Vybudovaná byla v letech 1989 až 1996 a od povodní v roce 2002 čistí veškeré odpadní vody z města Plzně.

Foto: Vodárna Plzeň

„ČOV II využívá nejlepší technologie, které jsou v oblasti čištění městských odpadních vod dostupné. Během rekonstrukce, která proběhla v letech 2010 až 2012, byla jako jedna z prvních v Evropě doplněna o špičkovou technologii řízení biologických procesů probíhajících v aktivační nádrži,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář, který je současně i předsedou představenstva vodárny. Tato technologie zaručuje nejen skvělou funkci ČOV II, ale také snížení energetické náročnosti čištění odpadních vod.

Čištění odpadní vody má v Plzni velmi dlouhou tradici, zděná kanalizace se ve městě budovala už od konce 16. století. První zdokumentovanou zděnou stoku, která odváděla odpadní vody z městských jatek do Mlýnské strouhy, postavili v roce 1637 plzeňští řezníci. Velkou zásluhu na postupném odkanalizování především vnitřního města měl od roku 1827 purkmistr Martin Kopecký, který nařídil nahrazení otevřených vodotečí zděnými stokami. V roce 1895 byl dokončen a schválen na svou dobu velmi pokrokový projekt „Splachovací kanalizace“ města, podle něhož byla postupně v letech 1895 až 1914 postavena uliční stoková síť. Základní parametry byly voleny tak velkoryse, že kanalizace vyhovuje i dnešním potřebám. Současně byla již tehdy vodoprávně nařízena i dnešní výstavba čistírny odpadních vod, na kterou si ale Plzeň musela počkat dalších 50 let.

Po dvou nezrealizovaných projektech byla stavba první čistírny odpadních vod (ČOV I) zahájena až v roce 1955 a s četnými problémy dokončena po deseti letech v roce 1964. Jednalo se o takzvanou mechanicko-biologickou čistírnu s dvoustupňovým biologickým čištěním a anaerobní stabilizací kalu. Od zahájení provozu byla však čistírna ve všech parametrech přetížena a vzhledem ke stále rostoucí produkci znečištění se její čistící efekt postupně snižoval. Vzhledem k nedostatečné účinnosti čištění se začala v letech 1989 až 1996 budovat nová ČOV II.

Přínos obou vybudovaných ČOV v Plzni je patrný při sledování kvality vody v Berounce. Z důvodu dlouho odkládané první stavby čistírny dosáhlo v polovině 20. století zhoršení jakosti vody v Berounce takového stavu, že využití vody k úpravě na vodu užitkovou i pitnou bylo obtížné nejen z hlediska technického, ale i hygienického a ekonomického. „Ekologický stav řeky Berounky byl katastrofální a kvalita říční vody za Plzní odpovídala přibližně pětkrát zředěné odpadní vodě. S počátkem čištění odpadních vod se kvalita říční vody postupně zlepšovala a dnes je v porovnání s minulostí Berounka více než 20krát čistší,“ vysvětlil technolog ČOV II Josef Máca.

Klíčovým faktorem pro udržení dobrého stavu Berounky je však kromě bezchybného fungování ČOV II také racionální nakládání s dešťovou vodou ve městě a v krajině. „Už nyní má město Plzeň v areálu ČOV II a na kanalizační síti pět retenčních nádrží a několik retenčních stok o celkovém objemu téměř 50 tisíc metrů krychlových. Dále je třeba podporovat zejména rozvoj zelených ploch, zelených střech a dalších stavebních úprav, které zajistí zadržení vody v krajině,“ doplnil generální ředitel VODÁRNY PLZEŇ Jiří Kozohorský.

VODÁRNA PLZEŇ a.s. se stará celkem o 26 čistíren odpadních vod a 957 kilometrů kanalizační sítě s 97 čerpacími stanicemi. Prostřednictvím 33 tisíc přípojek zajišťuje odvod a likvidaci odpadních vod od přibližně 233 tisíc obyvatel.

Editace textu: Eva Kriegerová