Estenssoro: Marco Polo a digitální měny centrálních bank
Peněžní technologie zpočátku představovaly mince. Ty se začaly používat pět šest století před naším letopočtem a jejich nominální hodnota byla pevně svázána s hodnotou kovu, ze kterého byly vyrobeny. Pak byly jako peníze postupně používány i směnky a v sedmnáctém století švédská banka vydala vlastní „bankovky“, což byl „koncept, který zpět do Evropy přinesl Marco Polo.“ Na stránkách blogu St. Louis Fedu to píše ekonomka Amalia Estenssoro v souvislosti s tím, že se nyní hodně uvažuje o digitálních měnách centrálních bank, které by byly dalším významným krokem v historii zmíněných peněžních technologií.
Ekonomka poukazuje na to, že koncept bankovních závazků, které mohou sloužit jako prostředek směny a které jsou kryty nějakými aktivy, připomíná to, jak jsou dnes konstruovány takzvané stablecoins. V tomto smyslu tato digitální měna není ničím jiným, než inovací vzniklou už v sedmnáctém století. Digitální měna centrální banky by pak podle ekonomky mohla být efektivnější inovací než měny soukromého sektoru.
Estenssoro pokračuje s tím, že v historii vedly inovace soukromého sektoru k inovacím v sektoru veřejném a u digitálních měn by tomu mohlo být nakonec stejně. To, jakou konkrétní formu by digitální měny centrálních bank měly, přitom souvisí s funkcí, kterou by měly plnit. Mohly by například stát na technologii podobné současným bankovním účtům, které by byly drženy u centrální banky. Takový systém by disponoval potenciálem pro prevenci zločinu. Nebo by systém byl více orientován směrem k anonymitě. Právě otázka soukromí bude přitom podle ekonomky u digitálních měn centrálních bank klíčová.
Vlády mohou váhat s vytvářením nových platebních systémů kvůli jejich snahám o omezení podvodů či zvýšení finanční stability. Soukromý sektor je ale může obejít v případě, že by jeho nové technologie získaly širokou oblibu u veřejnosti. Podle ekonomky by ale v takovém případě nakonec přišla tužší regulace technologických firem nabízející alternativní služby. Vepředu v této oblasti figuruje Čína, kde se mobilní platby zprostředkované soukromým sektorem začaly používat už v roce 2004.
V tuhle chvíli je před centrálními bankami ještě dlouhá cesta v poznávání toho, jak by jejich vlastní digitální měny ovlivnily jak domácí, tak zahraniční ekonomiky. Obavy mohou mít jak z dopadu na stabilitu finančního systému, tak na suverenitu dané země. A rozhodnutí ohledně vlastní digitální měny nakonec podle ekonomky bude záviset na konkrétní situaci v dané zemi. A to zejména co se týče „rovnováhy mezi poptávkou po penězích, bankovními depozity a tvorbou úvěrů.“
Investování do virtuálních aktiv (např. Bitcoin) či investičních nástrojů navázaných na virtuální aktiva je spojeno s řadou rizik, na která upozorňuje např. EBA (European Banking Authority) v článku „Crypto-assets: ESAs remind consumers about risks“ ze dne 17.3.2021. Tato upozornění naleznete ZDE. Patria Finance a.s. nedoporučuje investovat do nástrojů navázaných na virtuální aktiva z důvodu rizik, která jsou s nimi spojena.
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz