LNG - vývoz a dovoz

Jak jsme zmínili v našem předešlém článku, je zkapalněná podoba zemního plynu - LNG - jediná použitelná pro přepravu mezi těžaři v USA, Austrálii, Kataru a odběrateli v Asii i Evropě. Směřování LNG ukazuje následující obrázek převzatý z výroční zprávy IGU za rok 2021 (International Gas Union).

Největší světoví exportéři a dovozci LNG v roce 2020.

Největším exportérem byla v roce 2020 stále Austrálie, která ale neotevírá žádné nové zkapalňovací kapacity. Naproti tomu Katar plánuje zvýšit svou produkci LNG na 110 miliónů tun ročně (mtpa) do roku 2026 a do roku 2027 dokonce na 126 mtpa, čímž by mohl plně pokrýt spotřebu Japonska a Jižní Koreje.

V exportu USA se už započítávají nové kapacity vzniklé americkou LNG revolucí, oproti roku 2019 se jejich zkapalňovací kapacita zvýšila o 11 mtpa.

Zvyšují se také objemy importů, kde prim stále hraje Japonsko (i vlivem odstavení jaderných elektráren).

Ke zkapalňování i zpětné regasifikaci slouží pozemní terminály, jež jsou většinou připojené na plynovody, které surovinu rozvádějí dále. Nejbližší regasifikační terminál se nachází v polském Svinoústí, jeho provozovatelem je polostátní veřejně obchodovaná společnost PGNiG (WSE:PGN).

Kapacity obou typů lze ale umístit i na lodě. Hlavní výhodou je flexibilita daná formou pronájmu plovoucího terminálu. Po uplynutí kontraktu jej lze buď prodloužit nebo vysoutěžit jiného poskytovatele a stávající loď-terminál odpluje. Případně přejít na jinou formu získávání energie. Nejbližší plovoucí regasifikační terminál je v litevské Klaipedě (vlastník plavidla: Höegh LNG Ltd., ex-NYSE:HLNG) nebo u chorvatského ostrova Krk (vlastník Golar LNG Ltd., NYSE:GLNG).

Regasifikační terminál na lodi se nazývá FSRU: Floating Storage and Regasification Unit. Jeho zkapalňovací obdobou je FLNG: Floating Liquified Natural Gas. Zatímco FSRU existuje již 37, zkapalňovacích lodí je výrazně méně. Jde o výrazně složitější zařízení a první bylo dáno do provozu v roce 2017. V provozu jsou celkem čtyři: Prelude (kotví u Austrálie, majoritním vlastníkem je Shell (NYSE:RDS-A), Hilli Episeyo (kotví u Kamerunu, vlastníky jsou Golar LNG a New Fortress Energy (NYSE:NFE), PFLNG Satu (kotví u Indonésie, vlastníkem je Petronas (KLSE:6033) a PFNLG Dua (kotví u Malajsie, vlastníkem je Petronas). Další připravované lokace jsou u Mozambiku, USA, Izraeli, Rusku, Džibuti, Kongu, Papui-Nové Guinei apod.

Průkopníkem FSRU i FLNG je společnost Golar LNG Ltd., která navíc k přestavbám jako první použila vysloužilé LNG tankery. Např. jako základ Hilly Episeyo posloužil tanker z roku 1975.

Porovnáme-li roční kapacitu zkapalněného plynu, na lodích se pohybuje od 1,5 do 3,6 mtpa. Pozemní terminál ve Svinoústí má maximální kapacitu 5 miliard m³ ročně.