Solidní růst domácí ekonomiky ve 3. čtvrtletí, ale slabší vyhlídky pro závěr letošního roku

Domácí ekonomika na základě zpřesněného odhadu ČSÚ ve 3. čtvrtletí vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 1,5 % a v meziročním srovnání o 3,1 %. Oproti předběžnému odhadu z konce října byl HDP revidován mírně nahoru, což je určitě pozitivní zpráva. Kvůli slabým číslům z průmyslu totiž reálně hrozilo, že proběhne revize HDP směrem dolů. Zároveň je však třeba zdůraznit, že po-koronavirové oživení domácí ekonomiky je pozvolné a HDP se i nadále nachází pod úrovněmi z roku 2019. Pomalejší hospodářské oživení je dobře patrné například v kontrastu s Polskem, kde se tamní ekonomika vypořádala s pandemickými ztrátami výrazně rychleji.

Nebudeme daleko od pravdy, pokud vývoj domácího HDP ve 3. čtvrtletí označíme termínem dvourychlostní ekonomika. K mezikvartálnímu růstu HDP totiž přispívala výhradně domácí poptávka, a to především spotřeba domácností v kombinaci se spotřebou vlády a změnou zásob. Oproti tomu zahraniční poptávka do HDP přispívala negativně. Tuto skutečnost ostatně avizovaly hluboké schodky zahraničního obchodu se zbožím ve 3. čtvrtletí. Z nabídkové strany k mezikvartálnímu růstu HDP pozitivně přispívaly služby a obchod a služby veřejného sektoru a v neposlední řadě i stavebnictví. Negativně do HDP naopak přispíval průmysl, což vzhledem k výpadku automobilového sektoru rovněž není nijak překvapivé. Zatímco průmysl byl v předchozích čtvrtletích tahounem HDP, tak tuto roli ve 3. čtvrtletí plně přebraly služby.

I v meziročním srovnání byla hlavním tahounem hospodářského růstu domácí poptávka v čele se spotřebou domácností a tvorbou hrubého kapitálu, zatímco zahraniční poptávka přispívala silně negativně. Z nabídkového pohledu za meziročním růstem stál primárně sektor služeb.

Návrat domácí ekonomiky na předkoronavirové úrovně se odkládá, a to pravděpodobně nejdříve do druhé poloviny příštího roku. Je totiž stále pravděpodobnější, že domácí ekonomika v závěru letošního roku mezikvartálně poklesne a v souhrnu za celý rok vzroste jen lehce přes 2 %. Na výrobní sektor budou totiž i přes zlepšení negativně doléhat problémy ve výrobních řetězcích. Spotřeba domácností bude pro změnu pod negativním vlivem vysoké inflace a prudkého růstu cen energií. Pokud k předchozímu připočteme přetrvávající problémy s pandemií a otazník funkčnosti vakcín nad novými variantami Covidu19, tak je prostor pro silnější hospodářské oživení i na začátku příštího roku poměrně omezený.

Miroslav Novák

Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.

AKCENTA CZ

AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 39 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.

Více informací na: https://www.akcentacz.cz