Víkendář: Německý ekonomický paradox

S masivní digitalizací německá ekonomika prošla znatelným poklesem tempa růstu produktivity. Désirée Christofzik, Steffen Elstner, Lars Feld a Christoph Schmidt na stránkách VoxEU vysvětlují, že příčinou mohou být změny na německém trhu práce a strukturální posun směrem ke službám. Co se přesně v německé ekonomice děje a co stojí za „paradoxem produktivity“?

Ekonomové připomínají, že „od sedmdesátých let si všechny velké vyspělé ekonomiky prošly obdobím útlumu technologického pokroku“. Nejde ale o plně synchronizovaný proces a mezi jednotlivými zeměmi panují určité rozdíly. Například výsledný pokles produktivity hodinové práce je nejvýraznější ve Velké Británii a Itálii. Ekonomové následně vytvořili indikátor, který nazývají očištěná celková produktivita faktorů a který reflektuje míru využití výrobních kapacit. Následující graf pomocí tohoto ukazatele popisuje, jak významné evropské ekonomiky reagují na pozitivní technologický šok ze Spojených států:

Zdroj: VoxEU

Podle grafů na americký technologický šok reaguje citlivěji jen britská ekonomika, v Itálii je dokonce reakce negativní, i když pouze velmi mírně. Z toho tedy ekonomové usuzují, že slábnutí technologického pokroku, které je patrné v USA, se na hospodářství a produktivitě v evropských zemích neprojevuje žádným znatelným způsobem. Spojené státy tu jsou přitom používány jako relevantní měřítko proto, že jsou obecně považovány za zemi, která stojí v čele technologického pokroku.

Ekonomové následně uvádějí, že německá ekonomika se v posledních dvaceti letech chovala jinak, než tomu bylo v jiných zemích. Do popředí vystupoval zejména silný německý trh práce. Někdo to považuje za důsledek reforem provedených v letech 2003–2005, k tomu ekonomové dodávají, že nová pracovní místa vznikala zejména v sektoru služeb, který je jinak obecně méně produktivní než výrobní sektor. Takže zvýšení váhy služeb na celkové zaměstnanosti samo o sobě vytvářelo negativní tlak na růst celkové produktivity.

Stále ale nejde o faktor, který by vývoj německé ekonomiky vysvětloval úplně. Podle ekonomů je k němu nutné přidat celkově nízký dopad informačních a komunikačních technologií na produktivitu. Data totiž ukazují, že pozitivní technologický šok v Německu zvedá ekonomickou aktivitu, ale poté téměř shodně roste objem výrobních faktorů. Takže například digitalizace zvedla v této zemi produkt, ale stejně tak zaměstnanost, a na produktivitu měla jen zanedbatelný efekt.

Ekonomové tedy svou analýzu uzavírají s tím, že v Německu šel technologický pokrok ruku v ruce s posunem směrem od výroby ke službám, což samo o sobě snižuje celkovou produktivitu kvůli tomu, že ve službách je obecně nižší. Technologický pokrok vyvolaný informačními a komunikačními technologiemi pak zvedá produkt a stejně tak zaměstnanost a „obojí se vzájemně zhruba vyruší“. Což ukazuje, že „vyšší produktivita by neměla být brána jako hlavní cíl“ – vedle vyšší ekonomické aktivity se totiž mohou nové technologie projevit i vyšší zaměstnaností. Takže produktivita se sice nezvýší, ale pozitivní dopad nových technologií je přesto zřejmý.

Zdroj: VoxEU