Turecko na cestě do devalvačně-inflační spirály

Katastrofická měnová politika potápí tureckou měnu stále níže. Lira přišla za poslední týden skoro o 10 % své hodnoty a od září poklesla o více než 40 %. Prezident Erdogan se zatím tváří, že mu propad měny nevadí, ačkoliv lira přichází o zbytky důvěry samotných Turků a zahraniční investoři nad ní už dávno zlomili hůl.

Měnová politika v tureckém podání se vždy odlišovala od přístupu většiny centrálních bank. Pětiprocentní inflační cíl byl v platnosti jen na papíře a neustálé personální změny ve vedení centrální banky potvrzovaly, že se jedná jen o pobočku prezidentského paláce. Právě minimální nezávislost centrální banky v kombinaci s extravagantními názory prezidenta Erdogana lze považovat za hlavní příčinu přetrvávající nestability turecké měny a finančních trhů.

Erdogan nemá rád vysoké úrokové sazby. Považuje je za příčinu inflace a brzdu ekonomického rozvoje Turecka. Jeho tlak tento podzim zesílil natolik, že se turecká centrální banka vydala proti proudu a navzdory 20% inflaci přistoupila ke snižování úrokových sazeb. Klíčová úroková sazba od září poklesla o 4 procentní body na 15 % a centrální banka na svém posledním zasedání navíc indikovala možnost dalšího snížení úrokových sazeb v prosinci. Do toho přišla další nešikovná prohlášení prezidenta Erdogana, který si pochvaloval odklon od politiky „silné“ měny a vysokých úrokových sazeb.

Investorům a samotným Turkům došla trpělivost a začali se turecké měny houfně zbavovat. Ta se od posledního zasedání centrální banky propadla o 15 % a o více než 40 % od prvního snížení úrokových sazeb v září.  Hnacím motorem tohoto propadu se stala ztráta důvěry domácích obyvatel a firem. Zahraniční investoři nad Tureckem zlomili hůl již dávno a jejich pozice v tureckých akciích a dluhopisech jsou na historických minimech.

Situace samotného Turecko přitom není z pohledu řady jiných parametrů tak špatná. Růst by se v letošním roce měl vyšplhat až k 10 %, podařilo se srazit deficit běžného účtu platební bilance pod 3 %, devizové rezervy vzrostly na několikaleté maximum 128 miliard dolarů a Turecko relativně dobře zvládá boj s covidem. Přesto je situace evidentně neudržitelná a turecká centrální banka bude nucena zatáhnout za záchranou brzdu, nechce-li země riskovat propad do devalvačně-inflační spirály. To by dále snížilo již tak nízké šance Erdogana na znovuzvolení v prezidentských volbách, které by se měly konat za necelé dva roky.

Domníváme se, že to bude právě pragmatismus, co donutí Erdogana změnit názor a tolerovat částečné zpřísnění měnové politiky. V minulosti to již několikrát předvedl nejen v otázkách měnové politiky. Nejspíše se nedá očekávat zvýšení úrokových sazeb na úroveň odpovídající standardní reakční funkci centrální banky. Sazby okolo 25 % by Erdogan nestrávil. Očekáváme proto jen odmazání posledního snižování úrokových sazeb a návrat klíčové sazby k 20 %, což zřejmě nebude stačit k obnovení důvěry. Z tohoto důvodu počítáme i se zavedením administrativních opatření, které ztíží Turkům útěk od liry k dolaru či zlatu.

Na rozdíl od minulosti nepředpokládáme zavedení tvrdších omezení vůči zahraničním investorům. Pro ty může aktuální krize přinést řadu příležitostí, i když zatím nemusí s nákupy spěchat, neboť pasivita tureckých autorit doposud nedovoluje vyloučit černý scénář finanční krize a dalšího propadu cen tureckých akcií a dluhopisů. Slabá lira je také dobrou zprávu pro zahraniční spotřebitele a turisty, neboť dovolené a zboží z Turecka budou nadále patřit k cenově nejpřístupnějším na trhu.

Martin Pohl

Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.