Negativní dopady historického sucha v povodí řeky Paraná. Paraná má zásadní význam pro hospodářství tří zemí, kterými protéká: Argentiny, Paraguaye a Brazílie.

Hladina řeky Paraná je již druhým rokem po sobě na nejnižší úrovni za posledních 80 let, poklesla v průměru o tři metry. Průtok řeky, který se běžně pohybuje kolem 17 000 m3/s, letos klesl na 7000 m3/s, což je těsně nad historickým minimem 5800 m3/s zaznamenaným v roce 1944. Hlavními důvody jsou změny v rozložení srážek v důsledku globálního oteplování a odlesňování Amazonie. Právě stromy v amazonském deštném pralese uvolňují vodní páru, která nakonec padá ve formě deště do povodí řeky Paraná a zásobuje ji vodou.

Je zřejmé, že tak prudký pokles průtoku má nepříznivý dopad na komunity žijící v blízkosti řeky, které jsou na ní kvůli vodě a rybám, závislé. Sucho ovlivňuje také zdejší ekosystém a narušuje přirozenou rovnováhu, na níž jsou závislé stovky rostlinných a živočišných druhů. Paraná je však také jednou z hlavních říčních tepen Jižní Ameriky a současná situace má tedy dalekosáhlé důsledky.

Paraná spolu se svým hlavním přítokem tvoří tzv. paransko-paraguayskou vodní cestu, která umožňuje plynulou plavbu mezi přístavy v Argentině, Brazílii, Paraguayi a Uruguayi. Jedná se o jeden z největších plavebních systémů na světě. Argentina po ní například vyváží většinu svého obilí a obilných produktů. Ačkoli je Paraná stále průjezdná, klesající průtok donutil velké lodě převážející tuto plodinu omezit přepravní kapacitu, což zvýšilo náklady na dopravu. Podle odhadů v roce 2021 přišla Argentina takto až o 620 mil.USD. Pokles vodní hladiny se silně dotýká i Paraguaye, která nemá přímý přístup k oceánu a vodní cesta je pro zemi naprosto zásadní. Čas přepravy nákladu z Paraguaye k Atlantiku je nyní až třikrát delší. V menší míře se sucho dotýká také Bolívie, která v roce 2019 začala využívat tuto vodní cestu jako alternativu přístupu k moři, a jižních států Brazílie, které ji vzhledem ke své blízkosti rovněž využívají k obchodu.

U ztížené dopravy však problémy zdaleka nekončí. Na řece Paraná jsou desítky přehrad, včetně dvou nejdůležitějších v celém regionu: Itaipú (hranice Brazílie s Paraguayí) a Yacyretá (mezi Paraguayí a Argentinou). Podle správy přehrady Itaipú je kvůli hydrologické krizi v provozu přibližně 12 z 20 turbín, což způsobuje 15% pokles výroby elektřiny ve srovnání s rokem 2020 a 35% pokles ve srovnání s rokem 2016, kdy bylo dosaženo maximální výroby. Na přehradě Yacyretá je v provozu 15 z 20 turbín, ale kvůli nízkému průtoku řeky Paraná se vyrábí pouze 40 % maximálního výkonu. V porovnání s rokem 2019 činí pokles výroby elektřiny 28 %. Nedostatek energie je prozatím zajištěn jinými zdroji, zejména tepelnými elektrárnami vyrábějícími energii z fosilních paliv. Jejich provoz je však dražší a méně ohleduplný k životnímu prostředí.

Jistě zajímavý je i další jev: vzhledem k uzavření argentinských pozemních hranic, které trvá od března 2020, využívá mnoho lidí nízké hladiny řeky Paraná k nelegálnímu přechodu mezi zeměmi. Tímto způsobem se pašuje velké množství zboží, převážně do Paraguaye. Podle odhadů se každý měsíc dostanou do této země nelegálně přibližně 2 miliony kilogramů kuřecího masa, z toho 80 % z Argentiny a 20 % z Brazílie.

Radek Hovorka, diplomat Velvyslanectví ČR v Buenos Aires