mzcr.cz (MZ ČR)
Podnikání  |  20.11.2021 17:55:24, aktualizováno 17:55:55

Testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, s účinností od 22. 11. 2021 - Mimořádné opatření MZDR 42085/2021-1/MIN/KAN MZDRX01IBH7E

 

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 20. listopadu 2021 

Č. j.: MZDR 42085/2021-1/MIN/KAN 

MZDRX01IBH7E 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje  postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. m) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění  covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření

I. 

1. Všem zaměstnavatelům na území České republiky se nařizuje zajistit pravidelné testování všech svých zaměstnanců, nestanoví-li bod 2 jinak, na stanovení přítomnosti antigenu viru  SARS-CoV-2, a to provedeného na pracovišti prostřednictvím rychlého antigenního testu  (RAT) určeného pro sebetestování (použití laickou osobou) nebo provedeného  prostřednictvím rychlého antigenního testu (RAT) prováděného poskytovatelem  zdravotních služeb, a to s frekvencí jedenkrát za týden. 

2. Všem zaměstnancům se nařizuje na výzvu zaměstnavatele podstoupit rychlý antigenní test  na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 ve stanovené frekvenci, není-li v čl. IV stanoveno jinak nebo nejde-li o zaměstnance, který se vzhledem k povaze práce na svém pracovišti nesetkává se třetími osobami, s výjimkou osob žijících ve stejné domácnosti.  Není-li zaměstnanec v den termínu testování přítomen na pracovišti zaměstnavatele, jeho  preventivní testování se provede v den jeho příchodu na pracoviště.  

3. V případě, že zaměstnanec odmítne podstoupit test podle bodu 2, nařizuje se  zaměstnavateli tuto skutečnost bez zbytečného odkladu ohlásit místně příslušnému orgánu  ochrany veřejného zdraví. Zaměstnanci, který odmítne podstoupit test podle bodu 2, se  nařizuje nosit ochranný prostředek dýchacích cest, kterým je respirátor nebo obdobný  prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické  podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle  příslušných norem, po celou dobu přítomnosti na pracovišti, dodržovat rozestup alespoň  1,5 m od ostatních osob a stravovat se odděleně od ostatních osob; po dobu konzumace  potravin neplatí povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest. Zaměstnavateli se  nařizuje zajistit organizačním opatřením omezení setkávání tohoto zaměstnance s ostatními osobami na nezbytnou míru.

Str. 1 z 16 

4. Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit poprvé plnění povinností podle tohoto článku nejpozději  do 29. listopadu 2021

II. 

V tomto mimořádném opatření se rozumí 

a) zaměstnavatelem také 

i) zaměstnavatel uvedený v § 303 odst. 1 zákoníku práce, jiná organizační složka  státu a územní samosprávný celek, 

ii) služební úřad v případě státních zaměstnanců, 

iii) bezpečnostní sbor v případě příslušníků bezpečnostních sborů a 

iv) Armáda České republiky, Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní stráž  nebo Ministerstvo obrany v případě vojáků z povolání, 

b) zaměstnancem také  

i) státní zaměstnanec,  

ii) příslušník bezpečnostního sboru,  

iii) voják z povolání,  

iv) soudce, 

v) státní zástupce, 

vi) dočasně přidělený zaměstnanec agentury práce

vii) osoba připravující se na výkon povolání nebo vykonávající praxi a 

vii) dobrovolník, 

c) pracovištěm zaměstnavatele místo určené k plnění pracovních nebo služebních úkolů  s výjimkou výkonu práce na dálku (home office). 

III. 

1. Všem osobám samostatně výdělečně činným vykonávajícím hlavní samostatnou  výdělečnou činnost na území České republiky se nařizuje podstoupit s frekvencí jedenkrát  za týden rychlý antigenní test (RAT) na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2  určený pro sebetestování (použití laickou osobou), není-li v čl. IV stanoveno jinak. 

2. Osoby uvedené v bodu 1 splní poprvé povinnost podle bodu 1 nejpozději do 29. listopadu  2021. 

3. Osoby samostatně výdělečně činné, které se na svých pracovištích nebo v místě výkonu  své práce nesetkávají se třetími osobami, s výjimkou osob žijících ve stejné domácnosti,  nejsou povinny podstoupit testování podle bodu 1. 

IV. 

1. Povinnost podle čl. I a III se nevztahuje na osoby, které 

a) jsou očkované proti onemocnění covid-19 a uplynulo nejméně 14 dní od dokončeného  očkovacího schématu podle souhrnu údajů o přípravku,  

b) prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u nich doba nařízené  izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na přítomnost  antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2  neuplynulo více než 180 dní, 

c) podstoupily v posledních 7 dnech RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2  s negativním výsledkem

Str. 2 z 16 

d) podstoupily v posledních 7 dnech rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost antigenu  viru SARS-CoV-2, který provedl zdravotnický pracovník, s negativním výsledkem.  

2. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli skutečnosti podle bodu 1 prokázat, a to a) skutečnost podle bodu 1 písm. a) národním certifikátem o provedeném očkování nebo  certifikátem o provedeném očkování vydávaným podle nařízení Evropské unie o  digitálním certifikátu EU COVID1; za národní certifikát o provedeném očkování se  považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněnou osobou  působící v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních  certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví; písemné potvrzení  musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu podání  vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje musí být možné ověřit  dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že očkování bylo  provedeno 

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla udělena  registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo  

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle  bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou  organizací pro nouzové použití; 

b) skutečnosti podle bodu 1 písm. b) až d) záznamem v Informačním systému infekčních  nemocí nebo potvrzením vystaveným poskytovatelem zdravotních služeb

V. 

Zaměstnavatelům, kteří zajišťují pro své zaměstnance testování podle čl. I, a osobám  samostatně výdělečně činným, které se testují podle čl. III, se nařizuje vést pro kontrolní účely evidenci provedených testů, a to v rozsahu data testování a jmen osob, které k danému datu  podstoupily test

VI. 

1. Zaměstnancům, kteří si sami provedli nebo jim byl proveden test podle čl. I, se nařizuje  v případě, že je výsledek testu pozitivní, bezodkladně uvědomit zaměstnavatele  o plánované nepřítomnosti na pracovišti kvůli podezření na pozitivitu na přítomnost viru  SARS-CoV-2, opustit pracoviště a v případě, že šlo o test neprováděný poskytovatelem  zdravotních služeb, uvědomit bezodkladně o výsledku testu poskytovatele  pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, pokud tak zaměstnavatel stanovil, jinak  svého registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické  lékařství, popřípadě praktické lékařství pro děti a dorost. Pokud zaměstnanec nemůže  uvědomit poskytovatele zdravotních služeb podle věty první, je povinen kontaktovat jiného  

  

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo  bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19.

Str. 3 z 16 

poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě orgán ochrany veřejného zdraví příslušný  podle místa výkonu práce k určení dalšího postupu. Doba od zjištění pozitivního výsledku  testu provedeného podle čl. I do obdržení výsledku konfirmačního vyšetření podle čl. VII,  po kterou nedochází k výkonu práce, je překážkou v práci na straně zaměstnavatele podle  § 208 zákoníku práce, a to po dobu, po kterou se nejedná o jinou důležitou překážku  v práci podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných  důležitých osobních překážek v práci

2. Osobám samostatně výdělečně činným, které si samy provedly nebo jim byl laickou  osobou proveden test podle čl. III, se nařizuje v případě, že je výsledek testu pozitivní,  opustit pracoviště a uvědomit bezodkladně o výsledku testu svého registrujícího  poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, popřípadě  praktické lékařství pro děti a dorost. Pokud osoba samostatně výdělečně činná nemůže  uvědomit poskytovatele zdravotních služeb podle věty první, je povinna kontaktovat jiného  poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě orgán ochrany veřejného zdraví příslušný  podle místa výkonu práce k určení dalšího postupu. 

VII. 

Poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví, kteří byli uvědoměni  o pozitivním výsledku testu podle čl. VI, jsou povinni osobě uvedené v čl. VI bezodkladně  vystavit žádanku na konfirmační RT-PCR test na vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2.  V Informačním systému infekčních nemocí (ISIN), v modulu elektronické žádanky, je povinen  poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví označit, že se jedná  o konfirmační RT-PCR test po samotestování a uvést identifikační číslo zaměstnavatele (IČO)  této osoby. 

VIII. 

Osoba, které byla vystavena žádanka na konfirmační vyšetření podle čl. VII, je povinna se  podrobit tomuto vyšetření bez prodlení. 

IX. 

Je-li Ministerstvem zdravotnictví vydáno mimořádné opatření, kterým se určeným  zaměstnavatelům a jejich zaměstnancům nařizuje obdobná povinnost jako v čl. I, avšak  s jinými pravidly, pak se na tyto zaměstnavatele a zaměstnance v rozsahu těchto povinností toto mimořádné opatření nevztahuje. 

X. 

Účinnost 

Toto mimořádné opatření nabývá účinnosti dne 22. listopadu 2021.

Str. 4 z 16 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Trend a vývoj epidemické situace v zemích EU je charakterizován vysokým a narůstajícím  počtem nově pozitivních osob. Nárůst je pozorován ve všech zemích EU, již se tak netýká  primárně jen zemí východní Evropy, avšak zde je situace stále významně zhoršená zejména  v segmentu zdravotní péče, což je dáno primárně velmi nízkou proočkovaností v těchto  zemích (Bulharsko, Rumunsko), kde je kompletně proočkováno méně než 40 % osob starších  60 let, což je vysoce rizikový aspekt vzhledem k vývoji počtu nově diagnostikovaných případů  ve skupině osob starších 65 let, tj. skupiny osob, u kterých je dle amerického Centra pro  kontrolu a prevenci nemocí (dále jen „CDC“) [1] násobně vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve  srovnání s referenční populační skupinou (18-29 let). Nárůst případů v této věkové kategorii je  pozorován ve většině zemích EU, průměrná 14denní incidence je 200 případů na 100 tisíc  obyvatel, což je o 25 % více než v přechozím týdnu. Ve významněji nižších hodnotách (pod  50 případů na 100 tisíc obyvatel) se drží Finsko, Malta, Švédsko a Francie, ve většině států je  pak hodnota 14denní incidence vyšší než 150 případů. Tento trend růstu je pozorován již čtyři  po sobě jdoucí týdny, což se odráží i do počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak na  jednotkách intenzivní péče (dále je „JIP“), kdy nejzávažnější situace je ve dvou již zmíněných  zemích, a to Rumunsku a Bulharsku. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále  jen „ECDC“) předpokládá ve svém výhledu, že tento negativní trend vývoje epidemie  onemocnění covid-19 bude pokračovat i v dalších týdnech. 

V některých zemích tak v souvislosti s narůstajícím počtem nejen případů, ale zejména zátěže  nemocnic byla zavedena nová restriktivnější opatření (Rakousko, Německo, Nizozemsko)  nebo jsou v blízké budoucnosti plánována (Dánsko). 

Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je i nadále charakterizován  kontinuálním nárůstem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, velmi  významně až skokově v posledních dnech v počtech nově diagnostikovaných osob. Dynamika  nárůstu nově diagnostikovaných je velmi vysoká, a to v desítkách procent v mezitýdenním  srovnání (+50 %). Celopopulační reprodukční číslo dosahuje hodnoty 1,32. Tato dynamika a  současné počty nově diagnostikovaných případů včetně relativní pozitivity testů ukazují na  velmi vysokou virovou nálož v populaci a tím i vyšší pravděpodobnost kontaktu s nakaženým  jedincem, což dokladuje i rostoucí počet testů s epidemiologickou indikací, tedy testů  indikovaných epidemiologicky významným kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu s pozitivní  osobou.  

Významný nárůst v posledních dnech a týdnech je patrný i ve vysoce sledovaném ukazateli,  a to v počtu případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska  závažnosti průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém. Tento  významný nárůst počtu případů v této věkové kohortě představuje velmi rizikový potenciál  v počtu nových hospitalizací v následujících dnech a týdnech, včetně hospitalizací na JIP. 

Současné počty celkových hospitalizací odpovídají hodnotám z dubna 2021, na JIP pak  hodnotám z května tohoto roku. Ve srovnání s loňským podzimem se pak počty hospitalizací  (včetně těch na JIP) pohybují v hodnotách z druhé poloviny října roku 2020. Trvá stav, kdy 

Str. 5 z 16 

většina nově přijatých pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je neočkovaných.  Nové příjmy na odděleních JIP jsou z více než 65 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný  věk hospitalizovaných na JIP je 62 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického  průběhu onemocnění covid-19 je na 17,6 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče  (data k 16. 11. 2021), což také představuje kontinuální a rizikový nárůst, zejména pak  v případě krajů, kde není dostatečný lůžkový fond, což má aktuálně za následek již částečné  omezení elektivní péče z důvodu nutnosti uvolnění kapacit pro očekávaný nárůst  hospitalizovaných osob v důsledku onemocnění covid-19. Podíl nyní aktuálně dostupných  lůžek (funkčních) se stále drží nad 30 %, neboť v některých krajích již dochází k omezení péče,  a tudíž se uvolňují použitelné kapacity pro očekávaný růst počtu pacientů s onemocněním  covid-19

Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů, která z  diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu více než 30 %. Testy provedené na  základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 14 %.  

Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového počtu  nově pozitivních osob. Aktuální 7denní klouzavý průměr je vyšší než 12 400 případů (data  k 16. 11. 2021) a 7denní incidence přesahuje hodnotu 800 na 100 tisíc obyvatel. Tyto  současné celopopulační hodnoty tak již významně, tj. dvojnásobně překračují hodnoty  pozorované ve stejném období loňského roku, jelikož v témže kalendářním období byl denní  průměr přes 6 000 případů a 7denní incidence okolo 400 případů. Současné hodnoty tak více  odpovídají povánočnímu období, tj. začátku tohoto roku. Rozdílné hodnoty však stále  pozorujeme ve věkové kategorii 65+, kde je aktuálně 7denní klouzavý průměr stále nižší, a to  zhruba o 20 %, což se i odráží v rozdílných počtech hospitalizací, což ukazuje i výrazný  ochranný efekt vakcinace. Je nutno však poznamenat, že i přes toto relativně „pozitivní“  srovnání se jedná o velmi vysoké počty nově pozitivních přesahující 1 000 nově  diagnostikovaných případů v této věkové kategorii a s ohledem na trvající kontinuální nárůst  počtu nově pozitivních je nutné konstatovat, že populační zátěž ve věkové kategorii 65+  významně a rizikově roste a projevuje se v počtech nově hospitalizovaných osob, zejména  v celkových hospitalizacích a postupně i v počtech hospitalizací na JIP. Pokud tento nepříznivý  trend a vývoj bude i nadále pokračovat, projeví se tento stav i výrazněji v počtech pacientů  v těžkém stavu na celorepublikové úrovni a způsobují postupné a výraznější omezování  elektivní péče. 

I nadále pozorujme poměrně rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými kraji,  7denní incidence se pohybuje v širokém rozmezí od 250 do 1 100 případů na 100 tisíc  obyvatel, kdy nejnižší hodnota patří Karlovarskému kraji a nejvyšší pak kraji Olomouckému.  Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence pohybuje nad hodnotu 700 případů. I nadále  trvá, že nižší hodnoty 7denní incidence ve srovnání se zbývající částí republiky pozorujeme  v pásmu severovýchodních a severozápadních Čech (Liberecko, Královéhradecko, Ústecko,  Karlovarsko), avšak i zde dochází k postupnému nárůstu nově diagnostikovaných případů.  

Dokladem pro masivní komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen hodnoty  7denní incidence na úrovni okresní, kdy 60 okresů přesahuje hodnotu 500 případů na 100 tisíc 

Str. 6 z 16 

obyvatel, která je obecně považována za již velmi vysokou hodnotu, ale zejména pak podíl  relativní pozitivity testů, a to jak z diagnostické indikace, tak i z indikace epidemiologické. U  diagnostické indikace je celorepublikově překročena hranice 30 %, což ukazuje na stav, kdy  každý třetí test je pozitivní z této indikace, u epidemiologické indikace pak každý osmý. Obě  tyto hodnoty tak významně překračují doporučenou hodnotu, která je obecně přijímána jako  „bezpečná“ (4 %) a ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a významný potenciál  pro další šíření onemocnění, včetně zásahu do zranitelné skupiny obyvatel, jelikož  pravděpodobnost setkání s pozitivní osobou je výrazně vyšší, a to zejména pak v místech  s vyšší kumulací osob na jednom místě v jeden čas. Na krajské úrovni se pohybujeme u  diagnostické indikace v pozitivitě testů v rozmezí od 20 do 40 %, u epidemiologické pak  v rozmezí od 8 do 20 %, V okresech Šumperk, Frýdek – Místek, Prostějov a Kroměříž se pak  7denní relativní pozitivita diagnostických testů blíží hranici 50 % a téměř polovina okresů pak  hranici 30 %. 

Z hlediska věkového složení nově diagnostikovaných případů trvá, že nejvíce zatíženými  skupinami jsou děti, mladiství a střední věk, což je dáno primárně i obecně nižší  proočkovaností v těchto věkových kategoriích. Kompletní proočkovanost ve věkové kategorii  12 až 15 let je 34 %, ve věkové kategorii 16 až 19 let 57 % a ve věkové kategorii 25 až 34 let  pak 50 %. Nízká proočkovanost v kategorii mladých dospělých představuje i významnější  riziko pro prostředí dětí, jelikož se velmi často jedná o rodiče dětí předškoláků nebo školáků a  zde tak existuje potenciál zavlečení nákazy do školního prostředí. Ovšem počet případů  narůstá kontinuálně ve všech věkových kategoriích. 

Výše uvedené tak řadí současný vývoj a trend v ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci míry  přenosu do nejvyššího stupně, a to do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy, který je  charakterizován velmi vysokou incidencí nových případů za 14 dní, a které jsou rozprostřeny  po celém území. Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován jako velmi rizikový pro  obecnou populaci. Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského střediska pro prevenci  a kontrolu nemocí, která na základě hodnotících indikátorů vývoje epidemie řadí ČR ve své  rizikové škále do nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19-surveillance 

report.ecdc.europa.eu/ 

Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů na zdraví je  stav kapacit nemocniční péče. V tomto ukazateli zdravotního dopadu epidemie covid-19  v návaznosti na zvyšující se počet nových případů dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu  hospitalizovaných osob, aktuálně je v nemocnicích hospitalizováno téměř 4 500 pacientů a  z toho více než 600 pacientů vyžaduje péči na JIP, kde je téměř 300 pacientů připojeno na  umělou plicní ventilaci. I když jsou stále počty hospitalizací významně nižší než v loňském roce  ve stejném období, kdy bylo v nemocnicích téměř 6 200 pacientů a téměř bezmála 1 000 jich  bylo léčeno na JIP, tak musíme konstatovat, že dochází k významnému nárůstu počtu nově  hospitalizovaných osob. Denní počty nově přijatých osob k hospitalizaci přesahují hodnotu 400  pacientů, na JIP je pak v průměru posledních 7 dní přijímáno denně 70 nových pacientů.  Postupně tak z důvodu vysoce negativního vývoje prevalence nových nákaz a zejména pak  v seniorní skupině začíná narůstat i počet pacientů hospitalizovaných v těžkém stavu  s potřebou vysoce intenzivní péče, téměř polovina pacientů na JIP je připojena na umělou 

Str. 7 z 16 

plicní ventilaci. Vzhledem k aktuálnímu trendu a vývoji prevalence nákazy zejména ve skupině  hospitalizací nejvíce ohrožených osob, tj. seniorních obyvatel, je pak důvodný předpoklad, že  tento trend bude i nadále pokračovat a postupně bude docházet k vyčerpání alokovaných  kapacit pro pacienty s onemocněním covid-19 a tím i k postupnému omezení elektivní péče,  jelikož narůstající počet hospitalizací v důsledku onemocnění covid-19 způsobí tlak na  zbývající lůžkovou kapacitu, která bude muset být uvolněna právě pro potřeby hospitalizací  pacientů s covid-19. Tento stav omezení elektivní péče již pozorujeme v některých zařízeních  v nejvíce zatížených regionech a v regionech s nižším lůžkovým fondem. 

Prozatím však i přes tento trvalý nárůst hospitalizovaných pacientů nezaznamenáváme tak  významný tlak na kapacity lůžkové nemocniční péče jako v loňském roce v totožném období,  čemuž výrazně napomáhá vakcinace. Efekt vakcinace je pozorován i u personálu ve  zdravotnických zařízení, jelikož počty pozitivních zdravotníků jsou významně nižší než  v loňském roce.  

Ochranný efekt vakcinace dokládá i fakt, že většinu nově hospitalizovaných pacientů s těžkým  průběhem tvoří osoby neočkované (> 65 %). Tato skutečnost je i odrazem celkového stavu  epidemické situace, kdy okolo 65-70 % nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19  připadá na neočkované osoby. Zmíněný ochranný efekt vakcinace konkrétně dokládají i data  ÚZIS, které jsou zveřejňována na webových stránkách MZ (https://www.mzcr.cz/tiskove 

centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/) a kde je uvedeno, že za měsíc listopad 2021  počet neočkovaných pacientů na JIP významně převyšuje počet nově hospitalizovaných na  JIP s dokončeným očkováním, konkrétně v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je 7denní incidence  v kohortě neočkovaných 10,9 případů, kdežto ve skupině kompletně očkovaných je 7denní  incidence 2,3 případů. Obdobně tomu bylo i v říjnu, kdy u skupiny neočkovaných byla 7denní  incidence 2,9 případů, u skupiny naočkovaných pak 0,8 případů na 100 tisíc obyvatel.  

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování  třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím i snížení rizika  nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo  úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je  nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který  je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou  imunitou. K datu 16. 11. 2021 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více než 6,4 milionů  obyvatel, dokončené očkování mělo 6,2 milionu osob, což představuje 58,0 % celkové  populace, více než 550 tisícům osob pak byla podána posilující třetí dávka. Jen za měsíc  listopad pak ve skupině 75+ byla posilující dávka podána téměř 130 tisícům osob. V kohortě,  která může být v současné době očkována, tj. populace od 12 let věku, má dokončené  očkování 66,5 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u  osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 83,8 %. V této skupině je však i nadále více  než 30 tisíc osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem závažného průběhu nemoci, což  představuje v případě dalšího nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž  zdravotnického systému. Ve věkové skupině 60+ je pak stále více než 300 tisíc osob, které  neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou. Pozitivním aspektem v této věkové skupině  je počet podaných posilujících dávek, kde v této skupině očkování posilující dávkou  absolvovalo více než 350 tisíc osob, z toho více než 200 tisíc osob jen za listopad tohoto roku.  Avšak stále nedostatečná je počet primovakcinovaných, i když se i tento počet zvyšuje. Za 

Str. 8 z 16 

měsíc listopad tohoto roku byla první dávka v rámci dvoudávkového schématu očkování  podána více než 15 000 osob v této věkové kategorii, u téměř 5 000 pak bylo ve stejném  schématu očkování dokončeno, nad to 5 000 osob bylo naočkováno vakcínou  s jednodávkových schématem. Obecně však vyšší zájem o primovakcinaci je mezi mladšími  věkovými skupinami.  

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která  stále není dostatečná a v populaci stále zůstává minimálně 30 % osob vnímavých k nákaze.  Stále je tedy v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch,  které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se  všemi jeho následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru  SARS-CoV-2.  

Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob  v produktivním věku, zejména i mladších dospělých, kde se pohybuje okolo 50 %, a vzhledem  k faktu, že se jedná o osoby nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá  riziko pro významnější šíření onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových  interakcích, ale i na pracovištích a je zde také i možnost zavlečení do školních a dalších  kolektivů. 

Na základě vyhodnocení příslušných indikátorů pro hodnocení vývoje epidemie můžeme  konstatovat, že současná epidemiologická situace ve výskytu onemocnění covid-19 odpovídá  vysoce rizikovému scénáři vývoje, jelikož pozorujeme významné nárůsty všech klíčových  indikátorů vývoje epidemie, zejména pak 7denní incidence, a to jak celopopulační, tak i ve  skupině obyvatel 65+. Vysoká hodnota relativní pozitivity testů pak ukazuje na vysokou virovou  nálož v populaci, a tento indikátor společně s vysokým počtem případů u nichž není znám  zdroj nákazy ukazuje na masivní komunitní šíření onemocnění v populaci. Z těchto důvodů je  i nadále nutné pokračovat v opatřeních plošného charakteru, jelikož vidíme ze všech  indikátorů, že situace se zhoršuje ve všech částech republiky. 

Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta  varianta viru, která představuje více než 99 %.  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 15. listopadu 2021 se situace v České  republice, co se týká zastoupení variant viru SARS-CoV-2 prakticky nemění, dominuje varianta  delta a její subvarianty. V rámci Evropy se začíná objevovat další subvarianta delty,  označovaná AY 4.2. V ČR laboratoře zatím zachytily tři pozitivní vzorky AY 4.2. ECDC se na  tuto subvariantu nyní zaměřuje a zjišťuje, zda může být odolnější proti očkování či léčbě.[2] 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove tiskove-zpravy-ke-covid-19/ 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr.

Str. 9 z 16 

Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z  https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates

II. Hodnocení rizika 

V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě (99 % nově  diagnostikovaných případů) a s ohledem na její zvýšenou míru přenosu provedla v září 2021  ECDC zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných nebo  částečně očkovaných.[3] V současné době hrají dostupné vakcíny klíčovou roli při omezování  šíření viru SARS-CoV-2, zejména jeho delta varianty. V EU/EHP má dokončené očkování  61,1 % (rozmezí 18,4 – 79,4 %) celkové populace. Existují značné mezistátní a subnárodní  rozdíly v proočkovanosti, což vede k tomu, že velká část obyvatel EU/EHP zůstává stále  vnímavá k nákaze virem SARS-CoV-2. Scénáře modelování, které zvažují proočkovanost,  účinek očkování, přirozenou imunitu a míru kontaktu obyvatel s nákazou covid-19, naznačují,  že potenciální riziko onemocnění covid-19 v EU/EHP je do konce listopadu 2021 vysoké,  pokud v příštích týdnech nedojde k rychlému zvýšení proočkovanosti populace. Riziko bylo  posuzováno na základě současné úrovně proočkovanosti, dominance delta varianty viru a také  bylo bráno v úvahu plánované uvolnění protiepidemických opatření oznámených zeměmi  EU/EHP. 

ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě jejich současné a předpokládané úrovně  proočkovanosti celkové populace (nízká < 45% proočkovanost, průměrná 55–65%  proočkovanost; vysoká > 75% proočkovanost). Hodnocení bylo založeno na následujících  faktech: a) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost nákazy, b) v případě nákazy je průběh  onemocnění u očkovaných osob mírnější než u neočkovaných, c) v případě nákazy osoby ze  zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu. Na základě těchto  modelových scénářů lze do konce listopadu 2021 očekávat, že země s proočkovaností  covid-19 na nebo pod současnou průměrnou úrovní EU mají vysoké riziko významného  nárůstu počtu nových případů, hospitalizací a úmrtí. V této situaci vzhledem k vysoké virové  zátěži v populaci mohou být ohroženy infekcí se závažným průběhem i plně očkované osoby  ze zranitelných skupin. Naproti tomu země s vysokou proočkovaností nad současnou  průměrnou úrovní EU, a zejména země s nejvyšší proočkovaností, mají nyní nižší riziko  významného nárůstu nových případů, hospitalizací a úmrtnosti, zejména pokud nedojde  k rychlému poklesu účinnosti vakcíny, nebo výskytu nových variant viru, na které může být  účinnost očkování snížena. 

Jako hlavní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti  ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, aby se  omezilo riziko nákazy virem SARS-CoV-2. V této souvislosti by měl být kladen důraz na oblast  komunikace ve vztahu k očkování a jeho důležité úloze při ochraně osob před závažným  průběhem onemocnění covid-19. Před nástupem zimních měsíců ECDC spatřuje zvýšení  proočkovanosti jako zásadní věc ke snížení rizika pro systém zdravotní péče, neboť může být  kromě onemocnění covid-19 obyvatelstvo zasaženo chřipkou a jinými respiračními viry. Podle  současné prognózy ECDC je stále zapotřebí udržovat nastavená protiepidemická opatření,  aby bylo možno kontroloval výskyt delta varianty a její dopad na celkovou epidemickou situaci. 

Str. 10 z 16 

Omezení se týká zejména situací a míst, kde může dojít k nejsnazšímu přenosu viru zejména  vzhledem k charakteru činnosti a/nebo nemožnosti či nevhodnosti v těchto situacích používat  po celou / přechodnou dobu ochranu dýchacích cest. Nejzranitelnější je přitom neočkovaná  část populace vzhledem k tomu, že se nejsnáze nakazí a navíc i virus nejsnáze přenáší.  (Očkovaní se mohou sice nakazit, ale nehrozí u většiny z nich těžký průběh, navíc sami virus  přenesou s malou pravděpodobností, neboť je virus do značné míry inhibován časnou imunitní  reakcí - protilátkami nakaženého.) Takto zvýšeně rizikovým prostředím je i pracoviště, kde  dochází k setkávání různých osob, jak zaměstnanců, tak třetích osob (zákazníků, klientů  apod.), často po delší dobu ve vnitřních prostorách a za situace, kdy mnohdy z důvodu  charakteru činnosti není možné používat ochranné prostředky dýchacích cest

III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného  opatření 

Ministerstvo zdravotnictví považuje i nadále s ohledem na výše uvedenou aktuální analýzu  současného nepříznivého trendu a predikce dalšího pravděpodobného vývoje epidemické  situace, která předpokládá nejen další růst počtu nových případů onemocnění covid-19, ale  také hospitalizací, včetně hospitalizací na lůžkách jednotek intenzivní péče s nutností napojení  na umělou plicní ventilaci pro čím dál vyšší počet pacientů, za nezbytné pokračovat v  nastavených protiepidemických opatřeních, které mají za cíl minimalizovat riziko přenosu viru  SARS-CoV-2 v populaci, a doplnit tato opatření o povinné plošné testování zaměstnanců.  Personální a technické kapacity zdravotního systému nejsou neomezené a v současnosti již  dochází k omezení plánované zdravotní péče a zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro  obyvatele, což nelze s ohledem na udržení zdraví obyvatel a potřebě léčit i jiná onemocnění  (chronická onemocnění jako např. kardiovaskulární onemocnění, nádorová onemocnění,  úrazy apod., kdy už dopady odložení preventivní péče a omezení chronické péče jsou  negativní) akceptovat, a stát musí předložit natolik razantní opatření, že toto omezení  dostupnosti zdravotní péče bude trvat jen po dobu nezbytně nutnou. Jedinou možností, jak  dlouhodobě zastavit šíření onemocnění covid-19 je očkování proti tomuto onemocnění u všech  obyvatel, kteří mohou pro svůj zdravotní stav a dosažený věk toto očkování podstoupit. Jelikož  se jedná o tzv. vzdušnou nákazu, jakákoli jiná protiepidemická opatření budou mít pouze  dočasný efekt a nemohou zabránit opakování dalších vln epidemie. Zároveň vzhledem  k aktuální ceně očkovací látky je očkování, na rozdíl od opakovaného testování, pro stát jediné  nákladově efektivní řešení. Očkovací látka je nyní schválena pro použití pro osoby starší 12  let a lze očekávat její brzké schválení pro osoby starší 5 let. Trvalá kontraindikace podání  očkovací látky se týká pouze velmi marginálního počtu osob. Jelikož není napříč odbornou  veřejností aktuálně shoda na nařízení povinného očkování proti onemocnění covid-19, a to ani  plošně, ani pro vybrané profesní skupiny, Ministerstvo zdravotnictví musí s ohledem na  ochranu veřejného zdraví a s ohledem na stávající vytížení zdravotního systému, kdy aktuálně hrozí omezení akutní zdravotní péče v některých regionech, a to z důvodu vyčerpání  volné kapacity lůžek intenzivní péče, přistoupit k mimořádnému opatření spočívajícímu v  příkazu testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění covid-19.  Z hlediska zásahu do práv a oprávněných zájmů obyvatel tak Ministerstvo zdravotnictví 

Str. 11 z 16 

přistupuje k méně tvrdému protiepidemickému opatření, a to v souladu se zákonem č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii. 

Toto mimořádné opatření bude aplikováno po dobu nezbytně nutnou, a to do doby, než dojde  k uvolnění lůžek intenzivní péče na takovou míru, aby mohla být opět poskytována zdravotní  péče na náležité odborné úrovni (lege artis) i jiným osobám, než pacientům s onemocněním  covid-19.  

Ministerstvo si je vědomo všech zásadních limitů antigenních testů provedených laickou  osobou, včetně nezbytnosti konfirmace pozitivního výsledku RT-PCR testem, nicméně  s ohledem na stávající (byť vysokou) laboratorní kapacitu RT-PCR vyšetření a s ohledem na  nezbytnost provedení odběru nasofaryngeálního stěru zdravotnickým pracovníkem,  nepřichází majoritně při takto masivním testování jiný způsob provedení plošného testování  v úvahu než pomocí rychlého antigenního testu určeného pro sebetestování (k použití laickou  osobou) (tzv. samotest). 

Preventivní testování není bariérové, tedy podrobení se testováním není podmínkou  pro osobní účast zaměstnance v práci.  

Současně jsou mimořádným opatřením stanoveny případy, kdy se preventivní testování  neprovádí (předložení negativního výsledku jiného testu (RT-PCR test nebo RAT povedený  zdravotnickým pracovníkem), prodělání onemocnění covid-19 nebo dokončené očkování).  V případě prodělání onemocnění covid-19 (do 180 dní od prvního pozitivního výsledku testu)  a dokončeného očkování se předpokládá, že taková osoba je vůči nákaze covid-19 chráněna  a pravděpodobnost reinfekce nebo primoinfekce je velmi nízká. Riziko nákazy u očkovaných  osob a u osob v době do 180 dní od záchytu onemocnění je výrazně menší než u osob, které  se prokázaly negativním výsledkem RT-PCR testu nebo rychlého antigenního testu (RAT).  Stejně tak je u těchto osob výrazně nižší riziko, že se v případě kontaktu s onemocněním  nakazí.[4] Testování je tedy v těchto případech nadbytečné z hlediska dopadů na veřejné  zdraví. 

S ohledem na shora uvedené je třeba zmínit i usnesení Ústavního soudu ze dne 19. října 2021,  zn. IV. ÚS 2042/2021, ve kterém je konstatováno, že samotestování ve školách nepředstavuje  zásah do práva na nedotknutelnost osoby (čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále  jen „Listiny“)) a samotestování stěrem z nosní dutiny jen v minimální míře zasahuje do tělesné  integrity. 

Ať již jde o samotest ze slin či stěrem z nosu, má testování zákonný podklad, na jehož základě  je možno podle čl. 7 odst. 1 Listiny nedotknutelnost osoby omezit, a legitimní účel, jímž je  ochrana veřejného zdraví.  

Zároveň toto samotestování neporušuje právo na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny). Riziko, že  může při provádění samotestu dojít k poranění nosní sliznici, považuje Ústavní soud za  okrajové, protože se stěr z nosu provádí malou neostrou tyčinkou. Z pohledu práva na ochranu  zdraví pak převažuje pozitivní účinek provádění testování, které představuje opatření schopné  k omezení kontaktů osob nakažených infekcí covid-19 s ostatními osobami, nad okrajovým  rizikem spojeným s poraněním při provádění samotestu. Totéž lze nepochybně vztáhnout i na  testování zaměstnanců. 

K vhodnosti antigenních testů Ústavní soud uvádí, že z omezené spolehlivosti antigenních  testů vycházel již Nejvyšší správní soud (srov. bod 72 rozsudku ze dne 6. 5. 2021 č. j. 5 Ao 

Str. 12 z 16 

1/2021-65) označující antigenní testy za „hrubé síto“, které může být méně spolehlivé. Ústavní  soud se ztotožňuje s argumentací, že spolehlivost antigenních testů je jen jedním z vícera  relevantních hledisek, mezi něž patří i organizační a technické aspekty věci. Zajištění  antigenního testování je přitom organizačně a technicky snazší než testování PCR testy, neboť  test si mohou provést sami zaměstnanci, jeho vyhodnocení netrvá dlouho a může tak probíhat  častěji. 

K čl. I 

Rychlé antigenní testy (RAT) jako hlavní typ testu při použití v rámci preventivního testování  zaměstnanců byly zvoleny z důvodu získání výsledku vyšetření téměř okamžitě po jeho  provedení a tím je umožněno izolovat případnou pozitivní osobu v co nejkratším době a  následně nastavit adekvátní protiepidemická opatření k minimalizaci rizika dalšího přenosu v  rámci kolektivu zaměstnanců. 

Tato nesporná výhoda proti použití RT-PCR testů vyváží o něco nižší diagnostickou citlivost  rychlých antigenních testů (RAT) ve srovnání s RT-PCR testy. Při výběru vhodných druhů  testů s doporučenou senzitivitou a specificitou doporučujeme zaměstnavatelům např. vycházet  ze seznamu německého Spolkového institutu pro léčiva a zdravotnické prostředky  (Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte BfArM - Antigen tests). 

Navržená frekvence testování jednou týdně je pak dostatečná s ohledem na senzitivitu a  specificitu použitých testů. Tato frekvence testování byla vybrána také z důvodu, aby bylo  případně podchyceno co nejvíce případů v co nejkratším časovém úseku, což je klíčové pro  následné vyhodnocení situace a nastavení dalších protiepidemických opatření u  zaměstnavatele. Ideálním postupem se jeví tam kde to zaměstnavatel vyhodnotí jako možné  a výhodné testování např. každé pondělí ráno před nástupem do zaměstnání. Takový postup  bude snižovat riziko zavlečení případné infekce mezi ostatní zaměstnance.  

Stanovená frekvence je i v souladu s doporučením amerického CDC, které uvádí, že optimální  frekvence je alespoň jednou týdně. [5] 

Zároveň se stanovuje okruh osob, které jsou povinni testování absolvovat, neboť v případě  výskytu infekční osoby může dojít k rychlému šíření nákazy v rámci pracovního kolektiv.  Výjimka z tohoto testování je stanovena pro osoby, které se na svých pracovištích či v místě  výkonu své práce nesetkávají se třetími osobami (s výjimkou osob žijících ve stejné  domácnosti), které tak nejsou povinny podstoupit testování, neboť riziko šíření nákazy na další  osoby (zaměstnance) je minimalizováno. 

Vzhledem k současnému vývoji celkové epidemické situace a velmi vysoké virové náloži v  populaci nelze vyloučit, že zaměstnanec, který není očkován nebo neprodělal onemocnění covid-19 a nebude se preventivního testování účastnit, je potenciálně infekční. Z důvodu  snížení rizika přenosu onemocnění na ostatní zaměstnance a např. i zákazníky, se tedy umožňuje takovému zaměstnanci osobní přítomnost v zaměstnání za podmínky nošení  náležitého ochranného prostředku dýchacích cest (respirátor) po celou dobu přítomnosti na  pracovišti. Toto opatření se nařizuje za účelem minimalizace rizika šíření potenciální nákazy 

Str. 13 z 16 

na ostatní osoby a zároveň s vědomím, že osoba, která doposud není očkována, nebo  onemocnění neprodělala, je k nákaze vnímavá a je třeba ji chránit před infekcí. Nutnost oddělení osob, které se odmítají testovat, při stravování je z toho důvodu, že během  konzumace pokrmů nebo nápojů nelze používat náležití ochranný prostředek dýchacích cest  a riziko přenosu případné nákazy covid-19 je tak v této situaci zvýšeno. 

K čl. II 

Pro účely mimořádného opatření se za účelem upřesnění jeho aplikace z hlediska povinných  osob vymezují některé pojmy, a to zejména z důvodu specifik veřejné správy, ozbrojených  složek apod. 

K čl. III 

Vedle zaměstnanců se povinnost podrobit testování stanoví i pro osoby samostatně výdělečně  činné, a to s obdobnými výjimkami jako u zaměstnanců, zejména pokud jde o situaci, kdy se  na svých pracovištích či v místě výkonu své práce nesetkávají se třetími osobami, s výjimkou  osob žijících ve stejné domácnosti, neboť riziko šíření nákazy na další osoby je minimální. 

K čl. IV 

Stanovuje se okruh osob, které preventivní testování nemusí absolvovat. Preventivní testování  nemusí podstoupit osoby s dokončeným očkováním nejméně 14 dní od dokončeného  očkovacího schématu, osoby po prodělaném onemocnění covid-19 do 180 dní od prvního  pozitivního výsledku testu a také osoby, které se prokáží negativním výsledkem RT-PCR testu  ne starším 7 dní nebo negativním výsledkem rychlého antigenního testu (RAT) ne starším 7  dní, který byl proveden u poskytovatele zdravotních služeb. Výjimka pro osoby očkované a s prodělanou nemocí je stanovena z toho důvodu, že v případě očkovaných osob a osob v  době do 180 dní od záchytu onemocnění je riziko nákazy několikanásobně nižší než  u neočkovaného jedince nebo takového, který onemocnění dosud neprodělal. [4] 

K čl. V 

Zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným se pro kontrolní účely dodržování  tohoto mimořádného opatření nařizuje vést evidenci o provedených testech, a to minimálně ve  formátu, který umožní provedení kontroly dodržení tohoto mimořádného opatření (datum  provedení testu a jméno testované osoby). Osoby, které absolvovaly test ve zdravotnickém  zařízení, nebo jsou očkovány, nebo prodělaly onemocnění v posledních 180 dnech, mají o této  skutečnosti proveden záznam v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN) a pro účely  kontroly ze strany orgánu ochrany veřejného zdraví lze tuto skutečnost v ISIN dohledat, není  tedy vyžadována evidence ze strany zaměstnavatele a nařizuje se jen naprosto nezbytný  rozsah údajů k doložení při případné kontrole. V rámci evidence nedochází ke zpracování  zvláštních kategorií osobních údajů ve smyslu čl. 9 GDPR. Dochází tak k minimálnímu zásahu  do práva subjektu údajů na ochranu osobních údajů, jehož smysl je v umožnění kontroly  dodržování protiepidemického opatření, jež je v zájmu ochrany veřejného zdraví. 

K čl. VI a VII 

Zaměstnanec s pozitivním výsledkem testu je povinna opustit pracoviště a informovat o této  skutečnosti zaměstnavatele, neboť je na základě provedeného samotestu s pozitivním 

Str. 14 z 16 

výsledkem osobou podezřelou z nákazy a je nezbytné, aby absolvovala konfirmační RT-PCR  test. Zaměstnavatel by neměl z důvodu bránění šíření infekce připustit přítomnost této osoby  na pracovišti do té doby, než se podezření na nákazu konfirmačním vyšetřením vyvrátí (nebo  potvrdí, ale v takovém případě je zaměstnanci nařízena izolace). Osoba musí kontaktovat  svého praktického lékaře (nebo jiného poskytovatele zdravotních služeb) za účelem vystavení  žádanky na konfirmační RT-PCR vyšetření a podstoupit konfirmační RT-PCR test co nejdříve.  Toto opatření zabraňuje dalšímu šíření onemocnění na pracovišti zaměstnavatele a je vedeno  snahou o co nejkratší trvání překážky v práci. Jedná se zde o překážku na straně  zaměstnavatele, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou na jiném řešení  (např. výkon práce na dálku – home office). 

Důsledky pozitivního výsledku testu v rámci preventivního testování jsou pak takové, že  pozitivně testovaná osoba je osoba podezřelá z nákazy, a je proto třeba provést konfirmační  RT-PCR test k potvrzení nebo vyloučení infekce, a to co nejdříve.  

Z toho důvodu poskytovatel zdravotní péče vystaví osobě elektronickou žádanku k provedení  konfirmačního RT-PCR testu a v případě pozitivního výsledku RT-PCR testu nařídí  zaměstnanci izolaci, která má za cíl zamezit dalšímu šíření nákazy covid-19. Do žádanky na  vyšetření poskytovatel zdravotních služeb či orgán ochrany veřejného zdraví uvede i IČO, a  to z důvodu, že v případě vyššího počtu výskytu pozitivních výsledků u takto identifikovaného  zaměstnavatele orgán ochrany veřejného zdraví může nařídit hromadné testování v případě  výskytu ohniska nákazy

Obdobný postup se vztahuje i na pozitivně testovanou osobu samostatně výdělečně činnou

K čl. VIII 

Povinnost podstoupit konfirmační test v případě pozitivního RAT je z toho důvodu, že  u bezpříznakové osoby je nutné potvrdit pozitivitu provedením RT-PCR testu, který je v tomto  případě citlivější diagnostickou metodou. Jelikož je tato osoba považována do doby výsledku  konfirmačního testu za potenciálně infekční, je třeba konfirmační test absolvovat bez  zbytečného prodlení. 

V případě, že výsledek konfirmačního RT-PCR testu je negativní, považuje se zaměstnanec  za osobu, u které byla infekčnost v době vyšetření vyloučena (i s vědomím jistého, byť  minimálního rizika spojeného se specificitou a senzitivitou RT-PCR testu) a zaměstnanec  může opět nastoupit do zaměstnání

K čl. IX 

Ministerstvo zdravotnictví vydalo již jiné mimořádné opatření, kterým se určují podmínky  testování (ke dni vydání tohoto mimořádného opatření jde o testování zaměstnanců  v některých druzích sociálních a zdravotních služeb), kde je zohledněna specifičnost  poskytovaných služeb a tito zaměstnavatelé se i nadále řídí touto specifickou právní úpravou,  nikoli tímto mimořádným opatřením

Str. 15 z 16 

1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations discovery/hospitalization-death-by-age.html 

2. V ČR nadále dominuje SARS-CoV-2 varianta delta a její subvarianty, SZÚ (szu.cz) 3. Rapid Risk Assessment: Assessing SARS-CoV-2 circulation, variants of concern, non pharmaceutical interventions and vaccine rollout in the EU/EEA, 16th update (europa.eu) 4. Monitoring Incidence of COVID-19 Cases, Hospitalizations, and Deaths, by  Vaccination Status — 13 U.S. Jurisdictions, April 4–July 17, 2021 | MMWR  (cdc.gov) 

5. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/community/schools-childcare/operation strategy.html#anchor_1616080181070 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r

ministr zdravotnictví

Str. 16 z 16 

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Vydaná opatření a zpravodajství








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.