mzcr.cz (MZ ČR)
Obchod a služby  |  20.11.2021 17:31:20, aktualizováno 17:33:02

Omezení maloobchodního prodeje zboží a poskytování služeb, s účinností od 22. 11. 2021 - Mimořádné opatření MZDR 14601/2021-28/MIN/KAN MZDRX01IAIKR

Toto opatření bylo zrušeno. Vice:
Zrušení mimořádného opatření ze dne 20. 11. 2021 k omezení maloobchodního prodeje zboží a poskytování služeb, s účinností od 26. 11. 2021 od 18 hodin

Omezení činnosti maloobchodu a služeb - Krizové opatření, usnesení vlády ČR ze dne 25. listopadu 2021 č. 1066 

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 20. listopadu 2021 

Č. j.: MZDR 14601/2021-28/MIN/KAN 

MZDRX01IAIKR 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje  postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením  onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné  opatření

I. 

S účinností ode dne 22. listopadu 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného  opatření se: 

1. podle § 2 odst. 2 písm. b), c) a i) zákona č. 94/2021 Sb. a § 69 odst. 1 písm. i) zákona  č. 258/2000 Sb., jde-li o provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb  a provozovnách těchto služeb, s výjimkou činností uvedených v bodu I/12 a vozidel  taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, a provoz knihoven, nařizuje  provozovateli dodržovat následující pravidla: 

a) v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto  omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod  zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě  ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 12 let doprovázející  zákazníka, 

b) aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 1,5  metrů, nejde-li o členy domácnosti, 

c) zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména  za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy  mezi zákazníky (minimální rozestupy 1,5 metrů), přičemž zákazník, který je držitelem  průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu, 

d) umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí,  nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven  a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, 

e) zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména  prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním  pravidel reproduktory v provozovně, 

f) zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným  venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) 

bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky  vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího vzduchu, s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej  a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních  místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou  používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny,  schodiště, šatny a jiné společenské prostory, 

2. podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz holičství, kadeřnictví,  pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo  rekondičních služeb a provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a) nařizuje provozovateli, vedle dodržení podmínek uvedených v bodu I/1, zajistit mezi  

místy, kde jsou zákazníkům poskytovány služby (např. křesla v holičství a kadeřnictví),  vzdálenost alespoň 1,5 metru, 

b) zakazuje zákazníkovi využít uvedené služby, pokud vykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19 anebo, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, nesplňuje  podmínky stanovené v bodu I/17, 

c) nařizuje provozovateli u zákazníka, který musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před zahájením poskytování služby splnění těchto podmínek kontrolovat a zákazníkovi  se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že zákazník  splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovému  zákazníkovi službu poskytnout, 

3. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz provozovny stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních  a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin, 

a) nařizuje provozovatelům uvedených provozoven dodržovat následující pravidla: i) zákazníci jsou vždy usazeni, a to tak, že je mezi nimi odstup alespoň 1,5 metru,  s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, 

ii) u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti;  jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že  mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je  rozestup alespoň 1,5 metru, 

iii) provozovatel nepřipustí v prostorech provozovny více osob, než je v prostorech  provozovny míst k sezení pro osoby, 

iv) provozovatel aktivně brání ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny  shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací  zóny provozovny,  

v) při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny je zajištěna možnost  dezinfekce rukou pro zákazníky a provozovatel zajistí dezinfekci povrchů stolů,  madel židlí po každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci dotykových ploch, 

vi) v případě produkce živé hudby musí být vzdálenost zákazníků od místa určeného  pro vystupující nejméně 2 m, 

vii) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika  nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby  přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího  a vstupujícího, 

viii)provozovatel zajistí informování zákazníků o podmínkách a pravidlech vstupu podle  písmene b) u vstupu a v provozovně, 

b) zakazuje zákazníkovi vstoupit do vnitřních a vnějších prostor provozovny, pokud  vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení  12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17; provozovatelům uvedených  provozoven se nařizuje u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17,  splnění těchto podmínek kontrolovat při vstupu do prostor nebo v případě, že kontrolu  při vstupu neumožňují provozní podmínky provozovatele, nejpozději před poskytnutím  služby; osobě se nařizuje provozovateli splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; 

v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 při vstupu neprokáže, zakazuje  se provozovateli takovou osobu vpustit do prostor provozovny; pokud ke kontrole  dochází před poskytnutím služby, provozovateli se zakazuje poskytnout takové osobě  službu; tyto podmínky se nevztahují na provozovny stravovacích služeb, které neslouží  pro veřejnost, a na prodej jídla s sebou s tím, že osobě se zakazuje takto zakoupené  jídlo konzumovat ve vnitřních i vnějších prostorech provozovny, 

4. podle § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro provoz  nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2tak, že 

a) provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 1,5 metru mezi  osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky,  spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky  na podlaze veřejných prostor apod.), 

b) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě  nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo  rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické  výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího, 

c) zákazníkovi se zakazuje konzumovat potraviny v prostorech určených pro konzumaci  na místě zakoupených potravin (tzv. food-court), není-li, s výjimkou dítěte do dovršení  12 let věku, na místě schopen prokázat, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/17

5. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej  ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), nařizuje  provozovatelům dodržovat následující pravidla: 

a) zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry, b) umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, c) v případě prodeje pokrmů včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci  

i) v případě, že jsou na místě stoly a místa k sezení, provozovatel zajistí, že jsou  osoby usazeny tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou osob  sedících u jednoho stolu, přičemž u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou  osob ze společné domácnosti; jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj  usadit více osob tak, že mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob  ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru, 

ii) provozovatel aktivně brání shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší  než 1,5 metru, včetně čekací zóny, 

iii) se zákazníkovi zakazuje konzumovat pokrmy včetně nápojů v prostorech určených  pro jejich konzumaci, není-li, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, na místě  schopen prokázat, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/17

6. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o poskytování krátkodobých a rekreačních ubytovacích služeb, a) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb zajistit při vstupu  

do provozoven ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou  a dále zajistit pravidelnou dezinfekci dotykových ploch (kliky, madla, zábradlí,  vypínače), 

b) zakazuje osobě využít uvedených ubytovacích služeb, pokud vykazuje klinické  příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku,  nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17, není-li dále uvedeno jinak, 

c) zakazuje poskytovatelům uvedené ubytovací služby poskytnout, není-li dále stanoveno  jinak, osobě, která, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky  stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, jsou-li ubytovací služby poskytovány v rámci vzdělávání výhradně žákům nebo studentům jedné školy nebo je dozorujícím osobám nebo zajistí-li provozovatel oddělení prostor  tak, aby žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby  využívající ubytovací služby

d) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb u osoby, která musí splňovat 

podmínky podle bodu I/17, před zahájením ubytování splnění těchto podmínek  kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v  případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se  poskytovateli takové osobě ubytování poskytnout; osoby, které prokáží splnění  podmínek podle bodu I/17, lze ubytovat na nejdéle 7 dnů, pro prodloužení pobytu musí  splnění těchto podmínek opětovně prokázat, 

e) bez splnění podmínek podle písmene b) a c) lze ubytovací služby poskytnout: i) osobám, které se ubytují z důvodů pracovních, podnikatelských nebo obdobných,  které nelze odložit, 

ii) osobám, které se ubytují z důvodů nezbytné potřeby péče o jinou osobu, iii) osobám, které se ubytují za účelem toho, že jim mají být poskytovány zdravotní  služby

iv) osobám, které již jsou ubytovány ke dni nabytí účinnosti tohoto mimořádného  opatření, a to nejdéle po dobu sjednanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto  mimořádného opatření

pravidla podle písmene d) se použijí obdobně, avšak ubytovaná osoba místo splnění  podmínek podle bodu I/17 prokazuje, že absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem

f) bez splnění podmínek podle písmene b) a c) lze ubytovací služby poskytnout  v oddělených budovách: 

i) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa

ii) osobám v bytové nouzi, kterým ubytování zprostředkoval územní samosprávný  celek, 

7. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., jde-li o lázeňskou léčebně rehabilitační  péči, 

a) zakazuje pacientovi nastoupit hospitalizaci, pokud  

i) vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, nebo,  

ii) nejde-li o dítě do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17 nebo nemá negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2,  které absolvoval nejdéle před 72 hodinami, 

b) nařizuje poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče kontrolovat při přijetí  pacienta k hospitalizaci splnění podmínek podle písmene a) bodu ii) a pacientovi se  nařizuje mu splnění těchto podmínek prokázat; v případě, že pacient splnění podmínek  podle písmene a) bodu ii) neprokáže, zakazuje se poskytovateli lázeňské léčebně  rehabilitační péče takového pacienta přijmout k hospitalizaci, 

8. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny,  hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení)  a tanečních studií, posiloven a fitness center, 

a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku,  podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje  v případě tělesné výchovy v rámci vzdělávání ve školách a školských zařízeních, 

b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při  vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění  podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu  I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor 

vpustit;  

c) nařizuje osobám v případě skupinových lekcí dodržovat mezi sebou rozestupy alespoň  1,5 metru, nejde-li o osoby z jedné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo je  dozorující osoby, 

d) nařizuje provozovateli zajistit ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo  rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické  výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího,

9. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. d) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový  bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení, sauny a solné jeskyně, 

a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku,  podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje  v případě plavání v rámci vzdělávání ve školách, kdy jsou v uvedených prostorách  přítomni pouze žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo pokud provozovatel  zajistí oddělení prostor tak, aby žáci každé jedné školy používali jiné prostory, 

b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při  vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění  podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu  I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor  vpustit, 

c) nařizuje provozovatelům dodržovat následující pravidla:  

i) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika  nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby  přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího  a vstupujícího vzduchu

ii) provozovatel aktivně brání ve vnitřních prostorech shromažďování osob  ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny, d) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve společných prostorech  koupališť, mimo koupací plochy, a to nejde-li o osoby ze společné domácnosti nebo  žáky jedné školy nebo osoby je dozorující, 

10. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz lyžařských vleků a lanových drah,  

a) zakazuje využít služeb přepravy na lanové dráze a lyžařském vleku osobám, které  vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dítěte do  dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodě I/17 nebo nejsou schopny splnění  těchto podmínek na místě prokázat, 

b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17,  při prodeji jízdenky (skipasu) splnění těchto podmínek kontrolovat; v případě prodeje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontroluje splnění podmínek podle  bodu I/17 provozovatel podle svých technických a provozních možností; osobě se  nařizuje provozovateli splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba  splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takové osobě  jízdenku (skipas) prodat; provozovateli se dále nařizuje kontrolovat splnění podmínek  podle bodu I/17 u povinných osob v přepravních prostorách lanových drah a lyžařských  vleků před využitím služby, a to podle jeho aktuálních organizačních, provozních,  personálních a technických možností alespoň namátkově; v případě, že osoba splnění  podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takové osobě umožnit  využití služby

c) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve vnitřních vymezených  přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků, a to nejde-li o osoby ze  společné domácnosti nebo žáky jedné školy a osoby je dozorující, 

d) nařizuje provozovateli dodržovat následující pravidla: 

i) aktivně brání tomu, aby se osoby ve vnitřních vymezených přepravních prostorách  lanových drah a lyžařských vleků zdržovaly v kratších vzdálenostech, než je 1,5  metru, nejde-li o členy domácnosti nebo žáky jedné školy nebo osoby je dozorující, 

ii) umístí dezinfekční prostředky při vstupu do vymezených přepravních prostor  lanových drah a lyžařských vleků a v jejich zázemí, zejména v prostoru pokladen,  informačních center, sociálního zázemí apod.,

iii) zajistí pravidelnou dezinfekci nejčastěji dotýkaných ploch na přepravních  zařízeních a ve vymezených přepravních prostorách lanových drah a lyžařských  vleků a v jejich zázemí, zejména v prostoru pokladen, informačních center,  sociálního zázemí apod., 

iv) zajistí informování zákazníků o pravidlech podle písmen a) až c), a to zejména  prostřednictvím informačních plakátů u vstupu do přepravních prostor lanových  drah a lyžařských vleků, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory, 

v) zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným vzduchem v  uzavřených prostorách vymezených přepravních prostor lanových drah a  lyžařských vleků, 

11. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií,  výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů,  hvězdáren a planetárií a konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav, 

a) nařizuje provozovateli prostor nebo organizátorovi akce umožnit pouze takové využití kapacity vnitřního prostoru, aby bylo umožněno účastníkům dodržovat rozestupy 1,5  metru a návštěvníkům se nařizuje tyto rozestupy dodržovat, nejde-li o osoby  ze společné domácnosti nebo žáky nebo studenty jedné školy nebo je dozorující  osoby; stejná pravidla se použijí i pro návštěvy arboret a jiných zahrad nebo parků, do  kterých je vstup regulován, 

b) zakazuje účast na skupinové prohlídce uvedených prostor a akcí osobám, které  vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě skupinové  prohlídky o celkovém počtu osob vyšším než 20 osob nesplňují, s výjimkou dětí  do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle  bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se skupinové prohlídky v rámci vzdělávání účastní  výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby, 

c) nařizuje organizátorovi skupinové prohlídky u osoby, která musí splňovat podmínky  podle bodu I/17, před zahájením prohlídky splnění těchto podmínek kontrolovat a  osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba  splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi takové osobě  umožnit účast na skupinové prohlídce, 

12. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18  let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005  Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně  přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně  péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce  a jiné podobné akce pro osoby mladší 18 let

a) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce  neumožnit v jeden čas přítomnost více než 1 000 osob, 

b) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce vést evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického šetření, a to  v rozsahu identifikace účastníků a osob poskytujících služby nebo péči nebo jinak  vedoucí aktivitu (jméno, příjmení), jejich kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo)  a informace o čase poskytnutí služby apod. (od kdy, do kdy); tuto evidenci uchovává  po dobu 30 dnů ode dne poskytnutí služby

c) zakazuje účast na uvedených aktivitách osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno více než  20 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v  bodu I/17; uvedené podmínky se vztahují obdobně na osoby podílející se na  zabezpečení akce, pokud jsou současně přítomné na místě jejího konání; splnění  podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se uvedených aktivit účastní výhradně  žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo jde-li o pravidelné aktivity v neměnném  kolektivu, 

d) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce u osoby,

která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před zahájením uvedené aktivity  splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle  bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže,  zakazuje se provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce  takové osobě umožnit účast na uvedených aktivitách; trvá-li akce nepřetržitě déle než  1 den (dále jen „vícedenní akce“), prokazuje se splnění podmínek stanovených v bodu  I/17 ke dni nástupu na akci a dále ve frekvenci každých 7 dní, 

e) nařizuje organizátorovi vícedenní akce v případě oznámení pozitivního výsledku RT PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 provedeného u účastnící se nebo jinak přítomné osoby v rámci opakovaného prokazování splnění podmínek podle  bodu I/17 zajistit oddělení této osoby od ostatních osob účastnících se vícedenní akce,  osobě starší 18 let věku se nařizuje akci neprodleně opustit a v případě osoby mladší  18 let se organizátorovi nařizuje bezodkladně kontaktovat jejího zákonného zástupce,  který zajistí její odvoz do domácího prostředí, a dále bezodkladně kontaktovat orgán  ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa konání akce a předat mu seznam  účastníků vícedenní akce, včetně telefonních čísel zákonných zástupců osob mladších  18 let nebo telefonních čísel účastnících se osob starších 18 let k provedení  epidemiologického šetření. O dalším postupu rozhoduje orgán ochrany veřejného  zdraví příslušný podle místa konání akce, 

13. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro konání koncertů  a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých představení včetně cirkusů  a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod. (dále jen „sportovní utkání“), kongresů,  vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě, s výjimkou vzdělávací akce a zkoušky,  které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,  středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších  předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších  zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o akademický  obřad, a to tak, že  

a) zakazuje účast na akci osobám, které se mají účastnit akce jako diváci, návštěvníci, posluchači nebo zkoušení (dále jen „diváci“), pokud vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 anebo v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více  než 20 diváků, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené  v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se dané akce v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy a je dozorující  osoby nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti  jedné školy a je dozorující osoby používali jiné prostory než ostatní osoby účastnící se  těchto akcí, 

b) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při vstupu na akci splnění těchto podmínek kontrolovat a osoba je povinna mu splnění  podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu  I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi takovou osobu vpustit na tuto akci, 

c) vzdálenost diváků od jeviště nebo jiného místa určeného pro vystupující nebo sportovní  plochy musí být nejméně 2 m, 

14. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021  Sb. stanovují podmínky pro konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází  ke kumulaci osob na jednom místě, jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné  než uvedené v bodu I/13, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění,  slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy, nejde-li o schůze, zasedání a podobné  akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se  konají na základě zákona, a shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu  shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že 

a) nařizuje organizátorovi akce neumožnit v jeden čas přítomnost více než 1 000 osob,  není-li dále stanoveno jinak, 

b) zakazuje účast na akci osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19  nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více než 20 osob, 

nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17 nebo nejsou schopny splnění těchto podmínek na místě prokázat; splnění podmínek  podle bodu I/17 se nevyžaduje,  

i) pokud se dané akce v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné  školy nebo je dozorující osoby nebo pokud organizátor zajistí oddělení prostor tak,  aby žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby účastnící  se těchto akcí,  

ii) jde-li o pravidelné aktivity v neměnném kolektivu za podmínky, že organizátor těchto  aktivit vede evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického  šetření, a to v rozsahu identifikace účastnících se osob (jméno, příjmení) a jejich  kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo), a tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů  ode dne konání uvedené aktivity, není-li dále stanoveno jinak, 

iii) jde-li o účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného  partnerství, nebo pohřbu, pokud se jich neúčastní více než 30 osob, 

c) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17,  před účastí na akci, na niž je regulován vstup, splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě  se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění  podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi akce takové osobě  umožnit účast na akci, 

d) v případě sportovní přípravy amatérských sportovců organizované sportovními svazy  a sportovního utkání v rámci amatérské sportovní soutěže organizované sportovními  svazy nařizuje osobě organizující sportovní přípravu nebo sportovní utkání vést vždy  evidenci osob účastnících se sportovní přípravy nebo sportovního utkání pro potřeby  případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu  identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní  číslo) a tuto evidenci uchovávat po dobu 30 dnů ode dne, v němž probíhala sportovní příprava nebo sportovní utkání; jde-li o nepravidelné aktivity nebo pravidelné aktivity v  proměnném kolektivu (např. utkání), zakazuje se účast sportovců, rozhodčích a členů  realizačního týmu, pokud vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo v případě,  že má být v jeden čas přítomno na sportovní přípravě nebo sportovním utkání více než 20  osob, nesplňují, s výjimkou dětí do 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17 s tím, že  negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 pouze pro účely  těchto aktivit má platnost 7 dní; písmeno c) platí obdobně, 

e) organizovanou činnost pěveckých sborů lze organizovat za dodržení podmínek, že ve  skupině je nejvýše 50 osob, mezi osobami jsou dodržovány rozestupy minimálně 1,5 metru a zakazuje se účast osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo,  s výjimkou dětí do 12 let věku, nesplňují podmínky stanovené v bodu I/17; písmeno c) platí  obdobně; organizátorovi činnosti pěveckého sboru se nařizuje vést evidenci účastníků pro  potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to  v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe  telefonní číslo) a tuto evidenci uchovávat po dobu 30 dnů ode dne účasti na této činnosti,  

15. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro výkon  práva pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím,  ve znění pozdějších předpisů: 

a) koná-li se shromáždění mimo vnitřní prostory staveb, jeho účastníci se mohou  shromažďovat ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a dodržují rozestupy mezi  skupinami účastníků alespoň 2 metry, 

b) koná-li se shromáždění ve vnitřních prostorech staveb, jeho účastníci musí dodržovat,  s výjimkou osob ze společné domácnosti, rozestupy alespoň 1,5 metru a před vstupem  do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, 

16. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro konání  voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu právnické osoby s výjimkou orgánů  územních samosprávných celků v případě, že se jej účastní na jednom místě více než 20 osob: 

a) zakazuje se účast účastníkovi, který

i) vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, anebo,  

ii) nejde-li o dítě do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17 nebo nemá negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS CoV-2,  které absolvoval nejdéle před 72 hodinami, 

b) nařizuje provozovateli u účastníka, který musí splňovat podmínky podle písmene a)  bodu ii), při vstupu do vnitřních prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a  účastníkovi se nařizuje mu splnění těchto podmínek prokázat; v případě, že účastník splnění podmínek podle písmene a) bodu ii) neprokáže, je provozovatel povinen  takovému účastníkovi neumožnit vstup do vnitřních prostor, 

17. stanovují následující podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor  nebo pro účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, je-li to vyžadováno tímto  mimořádným opatřením

a) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, jde-li o 

i) osobu do dovršení 18 let věku, nebo 

ii) osobu, která se nemůže podrobit očkování proti onemocnění covid-19 pro  kontraindikaci; skutečnost, že se osoba nemůže podrobit očkování proti onemocnění  covid-19 pro kontraindikaci, se dokládá záznamem v Informačním systému infekčních  nemocí (ISIN) obsahujícím výslovné uvedené informace o tom, že se osoba nemůže  ze zdravotních důvodů očkování proti onemocnění covid-19 podrobit, nebo lékařským  potvrzením obsahujícím výslovné uvedení informace o tom, že osoba se nemůže ze  zdravotních důvodů očkování proti onemocnění covid-19 podrobit a že tato  skutečnost je uvedena v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN); nebo 

iii) osobu očkovanou proti onemocnění covid-19, pokud  

a. od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle  souhrnu údajů o přípravku (dále jen „SPC“) ke dni prokazování této skutečnosti pro  účely tohoto mimořádného opatření neuplynula doba 14 dnů, nebo 

b. v případě dvoudávkového schématu podle SPC jí dosud nebyla podána druhá  dávka očkovací látky a od aplikace první dávky očkovací látky ke dni prokazování  této skutečnosti pro účely tohoto mimořádného opatření neuplynula maximální  doba stanovená pro aplikaci druhé dávky očkovací látky podle SPC, nebo 

c. od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle  SPC ke dni prokazování této skutečnosti pro účely tohoto mimořádného opatření  neuplynula doba 14 dnů; nebo 

b) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem  o provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném očkování vydávaným podle  nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID1, za podmínky, že uplynulo  nejméně 14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o  provedeném očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém  jazyce oprávněnou osobou působící v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu  uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví;  písemné potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny,  datu podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje musí být  možné ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že  očkování bylo provedeno 

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla  udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo  

  

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo  bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19.

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle  bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou  organizací pro nouzové použití; nebo 

c) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba  nařízené izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na  přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru  SARS-CoV-2 neuplynulo více než 180 dní. 

II. 

S účinností ode dne 22. listopadu 2021 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření ze dne  5. listopadu 2021, č.j. MZDR 14601/2021-27/MIN/KAN

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Trend a vývoj epidemické situace v zemích EU je charakterizován vysokým a narůstajícím  počtem nově pozitivních osob. Nárůst je pozorován ve všech zemích EU, již se tak netýká  primárně jen zemí východní Evropy, avšak zde je situace stále významně zhoršená zejména  v segmentu zdravotní péče, což je dáno primárně velmi nízkou proočkovaností v těchto  zemích (Bulharsko, Rumunsko), kde je kompletně proočkováno méně než 40 % osob starších  60 let, což je vysoce rizikový aspekt vzhledem k vývoji počtu nově diagnostikovaných případů  ve skupině osob starších 65 let, tj. skupiny osob, u kterých je dle amerického Centra pro  kontrolu a prevenci nemocí (dále jen „CDC“) [1] násobně vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve  srovnání s referenční populační skupinou (18-29 let). Nárůst případů v této věkové kategorii je  pozorován ve většině zemích EU, průměrná 14denní incidence je 200 případů na 100 tisíc  obyvatel, což je o 25 % více než v přechozím týdnu. Ve významněji nižších hodnotách (pod  50 případů na 100 tisíc obyvatel) se drží Finsko, Malta, Švédsko a Francie, ve většině států je  pak hodnota 14denní incidence vyšší než 150 případů. Tento trend růstu je pozorován již čtyři  po sobě jdoucí týdny, což se odráží i do počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak na  jednotkách intenzivní péče (dále je „JIP“), kdy nejzávažnější situace je ve dvou již zmíněných  zemích, a to Rumunsku a Bulharsku. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále  jen „ECDC“) předpokládá ve svém výhledu, že tento negativní trend vývoje epidemie  onemocnění covid-19 bude pokračovat i v dalších týdnech. 

V některých zemích tak v souvislosti s narůstajícím počtem nejen případů, ale zejména zátěže  nemocnic byla zavedena nová restriktivnější opatření (Rakousko, Německo, Nizozemsko)  nebo jsou v blízké budoucnosti plánována (Dánsko). 

Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je i nadále charakterizován  kontinuálním nárůstem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, velmi  významně až skokově v posledních dnech v počtech nově diagnostikovaných osob. Dynamika  nárůstu nově diagnostikovaných je velmi vysoká, a to v desítkách procent v mezitýdenním  srovnání (+50 %). Celopopulační reprodukční číslo dosahuje hodnoty 1,32. Tato dynamika a  současné počty nově diagnostikovaných případů včetně relativní pozitivity testů ukazují na  velmi vysokou virovou nálož v populaci a tím i vyšší pravděpodobnost kontaktu s nakaženým  jedincem, což dokladuje i rostoucí počet testů s epidemiologickou indikací, tedy testů 

10 

indikovaných epidemiologicky významným kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu s pozitivní  osobou.  

Významný nárůst v posledních dnech a týdnech je patrný i ve vysoce sledovaném ukazateli,  a to v počtu případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska  závažnosti průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém. Tento  významný nárůst počtu případů v této věkové kohortě představuje velmi rizikový potenciál  v počtu nových hospitalizací v následujících dnech a týdnech, včetně hospitalizací na JIP. 

Současné počty celkových hospitalizací odpovídají hodnotám z dubna 2021, na JIP pak  hodnotám z května tohoto roku. Ve srovnání s loňským podzimem se pak počty hospitalizací  (včetně těch na JIP) pohybují v hodnotách z druhé poloviny října roku 2020. Trvá stav, kdy  většina nově přijatých pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je neočkovaných.  Nové příjmy na odděleních JIP jsou z více než 65 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný  věk hospitalizovaných na JIP je 62 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického  průběhu onemocnění covid-19 je na 17,6 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče  (data k 16. 11. 2021), což také představuje kontinuální a rizikový nárůst, zejména pak  v případě krajů, kde není dostatečný lůžkový fond, což má aktuálně za následek již částečné  omezení elektivní péče z důvodu nutnosti uvolnění kapacit pro očekávaný nárůst  hospitalizovaných osob v důsledku onemocnění covid-19. Podíl nyní aktuálně dostupných  lůžek (funkčních) se stále drží nad 30 %, neboť v některých krajích již dochází k omezení péče,  a tudíž se uvolňují použitelné kapacity pro očekávaný růst počtu pacientů s onemocněním  covid-19

Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů, která z  diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu více než 30 %. Testy provedené na  základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 14 %.  

Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového počtu  nově pozitivních osob. Aktuální 7denní klouzavý průměr je vyšší než 12 400 případů (data  k 16. 11. 2021) a 7denní incidence přesahuje hodnotu 800 na 100 tisíc obyvatel. Tyto  současné celopopulační hodnoty tak již významně, tj. dvojnásobně překračují hodnoty  pozorované ve stejném období loňského roku, jelikož v témže kalendářním období byl denní  průměr přes 6 000 případů a 7denní incidence okolo 400 případů. Současné hodnoty tak více  odpovídají povánočnímu období, tj. začátku tohoto roku. Rozdílné hodnoty však stále  pozorujeme ve věkové kategorii 65+, kde je aktuálně 7denní klouzavý průměr stále nižší, a to  zhruba o 20 %, což se i odráží v rozdílných počtech hospitalizací, což ukazuje i výrazný  ochranný efekt vakcinace. Je nutno však poznamenat, že i přes toto relativně „pozitivní“  srovnání se jedná o velmi vysoké počty nově pozitivních přesahující 1 000 nově  diagnostikovaných případů v této věkové kategorii a s ohledem na trvající kontinuální nárůst  počtu nově pozitivních je nutné konstatovat, že populační zátěž ve věkové kategorii 65+  významně a rizikově roste a projevuje se v počtech nově hospitalizovaných osob, zejména  v celkových hospitalizacích a postupně i v počtech hospitalizací na JIP. Pokud tento nepříznivý  trend a vývoj bude i nadále pokračovat, projeví se tento stav i výrazněji v počtech pacientů  v těžkém stavu na celorepublikové úrovni a způsobují postupné a výraznější omezování  elektivní péče.

11 

I nadále pozorujme poměrně rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými kraji,  7denní incidence se pohybuje v širokém rozmezí od 250 do 1 100 případů na 100 tisíc  obyvatel, kdy nejnižší hodnota patří Karlovarskému kraji a nejvyšší pak kraji Olomouckému.  Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence pohybuje nad hodnotu 700 případů. I nadále  trvá, že nižší hodnoty 7denní incidence ve srovnání se zbývající částí republiky pozorujeme  v pásmu severovýchodních a severozápadních Čech (Liberecko, Královéhradecko, Ústecko,  Karlovarsko), avšak i zde dochází k postupnému nárůstu nově diagnostikovaných případů.  

Dokladem pro masivní komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen hodnoty  7denní incidence na úrovni okresní, kdy 60 okresů přesahuje hodnotu 500 případů na 100 tisíc  obyvatel, která je obecně považována za již velmi vysokou hodnotu, ale zejména pak podíl  relativní pozitivity testů, a to jak z diagnostické indikace, tak i z indikace epidemiologické. U  diagnostické indikace je celorepublikově překročena hranice 30 %, což ukazuje na stav, kdy  každý třetí test je pozitivní z této indikace, u epidemiologické indikace pak každý osmý. Obě  tyto hodnoty tak významně překračují doporučenou hodnotu, která je obecně přijímána jako  „bezpečná“ (4 %) a ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a významný potenciál  pro další šíření onemocnění, včetně zásahu do zranitelné skupiny obyvatel, jelikož  pravděpodobnost setkání s pozitivní osobou je výrazně vyšší, a to zejména pak v místech  s vyšší kumulací osob na jednom místě v jeden čas. Na krajské úrovni se pohybujeme u  diagnostické indikace v pozitivitě testů v rozmezí od 20 do 40 %, u epidemiologické pak  v rozmezí od 8 do 20 %, V okresech Šumperk, Frýdek – Místek, Prostějov a Kroměříž se pak  7denní relativní pozitivita diagnostických testů blíží hranici 50 % a téměř polovina okresů pak  hranici 30 %. 

Z hlediska věkového složení nově diagnostikovaných případů trvá, že nejvíce zatíženými  skupinami jsou děti, mladiství a střední věk, což je dáno primárně i obecně nižší  proočkovaností v těchto věkových kategoriích. Kompletní proočkovanost ve věkové kategorii  12 až 15 let je 34 %, ve věkové kategorii 16 až 19 let 57 % a ve věkové kategorii 25 až 34 let  pak 50 %. Nízká proočkovanost v kategorii mladých dospělých představuje i významnější  riziko pro prostředí dětí, jelikož se velmi často jedná o rodiče dětí předškoláků nebo školáků a  zde tak existuje potenciál zavlečení nákazy do školního prostředí. Ovšem počet případů  narůstá kontinuálně ve všech věkových kategoriích. 

Výše uvedené tak řadí současný vývoj a trend v ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci míry  přenosu do nejvyššího stupně, a to do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy, který je  charakterizován velmi vysokou incidencí nových případů za 14 dní, a které jsou rozprostřeny  po celém území. Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován jako velmi rizikový pro  obecnou populaci. Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského střediska pro prevenci  a kontrolu nemocí, která na základě hodnotících indikátorů vývoje epidemie řadí ČR ve své  rizikové škále do nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19-surveillance 

report.ecdc.europa.eu/ 

Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů na zdraví je  stav kapacit nemocniční péče. V tomto ukazateli zdravotního dopadu epidemie covid-19  v návaznosti na zvyšující se počet nových případů dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu  hospitalizovaných osob, aktuálně je v nemocnicích hospitalizováno téměř 4 500 pacientů a  z toho více než 600 pacientů vyžaduje péči na JIP, kde je téměř 300 pacientů připojeno na  umělou plicní ventilaci. I když jsou stále počty hospitalizací významně nižší než v loňském roce 

12 

ve stejném období, kdy bylo v nemocnicích téměř 6 200 pacientů a téměř bezmála 1 000 jich  bylo léčeno na JIP, tak musíme konstatovat, že dochází k významnému nárůstu počtu nově  hospitalizovaných osob. Denní počty nově přijatých osob k hospitalizaci přesahují hodnotu 400  pacientů, na JIP je pak v průměru posledních 7 dní přijímáno denně 70 nových pacientů.  Postupně tak z důvodu vysoce negativního vývoje prevalence nových nákaz a zejména pak  v seniorní skupině začíná narůstat i počet pacientů hospitalizovaných v těžkém stavu  s potřebou vysoce intenzivní péče, téměř polovina pacientů na JIP je připojena na umělou  plicní ventilaci. Vzhledem k aktuálnímu trendu a vývoji prevalence nákazy zejména ve skupině  hospitalizací nejvíce ohrožených osob, tj. seniorních obyvatel, je pak důvodný předpoklad, že  tento trend bude i nadále pokračovat a postupně bude docházet k vyčerpání alokovaných  kapacit pro pacienty s onemocněním covid-19 a tím i k postupnému omezení elektivní péče,  jelikož narůstající počet hospitalizací v důsledku onemocnění covid-19 způsobí tlak na  zbývající lůžkovou kapacitu, která bude muset být uvolněna právě pro potřeby hospitalizací  pacientů s covid-19. Tento stav omezení elektivní péče již pozorujeme v některých zařízeních  v nejvíce zatížených regionech a v regionech s nižším lůžkovým fondem. 

Prozatím však i přes tento trvalý nárůst hospitalizovaných pacientů nezaznamenáváme tak  významný tlak na kapacity lůžkové nemocniční péče jako v loňském roce v totožném období,  čemuž výrazně napomáhá vakcinace. Efekt vakcinace je pozorován i u personálu ve  zdravotnických zařízení, jelikož počty pozitivních zdravotníků jsou významně nižší než  v loňském roce.  

Ochranný efekt vakcinace dokládá i fakt, že většinu nově hospitalizovaných pacientů s těžkým  průběhem tvoří osoby neočkované (> 65 %). Tato skutečnost je i odrazem celkového stavu  epidemické situace, kdy okolo 65-70 % nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19  připadá na neočkované osoby. Zmíněný ochranný efekt vakcinace konkrétně dokládají i data  ÚZIS, které jsou zveřejňována na webových stránkách MZ (https://www.mzcr.cz/tiskove 

centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/) a kde je uvedeno, že za měsíc listopad 2021  počet neočkovaných pacientů na JIP významně převyšuje počet nově hospitalizovaných na  JIP s dokončeným očkováním, konkrétně v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je 7denní incidence  v kohortě neočkovaných 10,9 případů, kdežto ve skupině kompletně očkovaných je 7denní  incidence 2,3 případů. Obdobně tomu bylo i v říjnu, kdy u skupiny neočkovaných byla 7denní  incidence 2,9 případů, u skupiny naočkovaných pak 0,8 případů na 100 tisíc obyvatel.  

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování  třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím i snížení rizika  nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo  úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je  nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který  je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou  imunitou. K datu 16. 11. 2021 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více než 6,4 milionů  obyvatel, dokončené očkování mělo 6,2 milionu osob, což představuje 58,0 % celkové  populace, více než 550 tisícům osob pak byla podána posilující třetí dávka. Jen za měsíc  listopad pak ve skupině 75+ byla posilující dávka podána téměř 130 tisícům osob. V kohortě,  která může být v současné době očkována, tj. populace od 12 let věku, má dokončené  očkování 66,5 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u  osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 83,8 %. V této skupině je však i nadále více  než 30 tisíc osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem závažného průběhu nemoci, což  představuje v případě dalšího nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž  zdravotnického systému. Ve věkové skupině 60+ je pak stále více než 300 tisíc osob, které 

13 

neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou. Pozitivním aspektem v této věkové skupině  je počet podaných posilujících dávek, kde v této skupině očkování posilující dávkou  absolvovalo více než 350 tisíc osob, z toho více než 200 tisíc osob jen za listopad tohoto roku.  Avšak stále nedostatečná je počet primovakcinovaných, i když se i tento počet zvyšuje. Za  měsíc listopad tohoto roku byla první dávka v rámci dvoudávkového schématu očkování  podána více než 15 000 osob v této věkové kategorii, u téměř 5 000 pak bylo ve stejném  schématu očkování dokončeno, nad to 5 000 osob bylo naočkováno vakcínou  s jednodávkových schématem. Obecně však vyšší zájem o primovakcinaci je mezi mladšími  věkovými skupinami.  

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která  stále není dostatečná a v populaci stále zůstává minimálně 30 % osob vnímavých k nákaze.  Stále je tedy v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch,  které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se  všemi jeho následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru  SARS-CoV-2.  

Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob  v produktivním věku, zejména i mladších dospělých, kde se pohybuje okolo 50 %, a vzhledem  k faktu, že se jedná o osoby nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá  riziko pro významnější šíření onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových  interakcích, ale i na pracovištích a je zde také i možnost zavlečení do školních a dalších  kolektivů. 

Na základě vyhodnocení příslušných indikátorů pro hodnocení vývoje epidemie můžeme  konstatovat, že současná epidemiologická situace ve výskytu onemocnění covid-19 odpovídá  vysoce rizikovému scénáři vývoje, jelikož pozorujeme významné nárůsty všech klíčových  indikátorů vývoje epidemie, zejména pak 7denní incidence, a to jak celopopulační, tak i ve  skupině obyvatel 65+. Vysoká hodnota relativní pozitivity testů pak ukazuje na vysokou virovou  nálož v populaci, a tento indikátor společně s vysokým počtem případů u nichž není znám  zdroj nákazy ukazuje na masivní komunitní šíření onemocnění v populaci. Z těchto důvodů je  i nadále nutné pokračovat v opatřeních plošného charakteru, jelikož vidíme ze všech  indikátorů, že situace se zhoršuje ve všech částech republiky. 

Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta  varianta viru, která představuje více než 99 %.  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 15. listopadu 2021 se situace v České  republice, co se týká zastoupení variant viru SARS-CoV-2 prakticky nemění, dominuje varianta  delta a její subvarianty. V rámci Evropy se začíná objevovat další subvarianta delty,  označovaná AY 4.2. V ČR laboratoře zatím zachytily tři pozitivní vzorky AY 4.2. ECDC se na  tuto subvariantu nyní zaměřuje a zjišťuje, zda může být odolnější proti očkování či léčbě.[2] 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove tiskove-zpravy-ke-covid-19/

14 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr

Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z  https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates

II. Hodnocení rizika 

V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě (99 % nově  diagnostikovaných případů) a s ohledem na její zvýšenou míru přenosu provedla v září 2021  ECDC zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných nebo  částečně očkovaných.[3] V současné době hrají dostupné vakcíny klíčovou roli při omezování  šíření viru SARS-CoV-2, zejména jeho delta varianty. V EU/EHP má dokončené očkování  61,1 % (rozmezí 18,4 – 79,4 %) celkové populace. Existují značné mezistátní a subnárodní  rozdíly v proočkovanosti, což vede k tomu, že velká část obyvatel EU/EHP zůstává stále  vnímavá k nákaze virem SARS-CoV-2. Scénáře modelování, které zvažují proočkovanost,  účinek očkování, přirozenou imunitu a míru kontaktu obyvatel s nákazou covid-19, naznačují,  že potenciální riziko onemocnění covid-19 v EU/EHP je do konce listopadu 2021 vysoké,  pokud v příštích týdnech nedojde k rychlému zvýšení proočkovanosti populace. Riziko bylo  posuzováno na základě současné úrovně proočkovanosti, dominance delta varianty viru a také  bylo bráno v úvahu plánované uvolnění protiepidemických opatření oznámených zeměmi  EU/EHP. 

ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě jejich současné a předpokládané úrovně  proočkovanosti celkové populace (nízká < 45% proočkovanost, průměrná 55–65%  proočkovanost; vysoká > 75% proočkovanost). Hodnocení bylo založeno na následujících  faktech: a) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost nákazy, b) v případě nákazy je průběh  onemocnění u očkovaných osob mírnější než u neočkovaných, c) v případě nákazy osoby ze  zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu. Na základě těchto  modelových scénářů lze do konce listopadu 2021 očekávat, že země s proočkovaností  covid-19 na nebo pod současnou průměrnou úrovní EU mají vysoké riziko významného  nárůstu počtu nových případů, hospitalizací a úmrtí. V této situaci vzhledem k vysoké virové  zátěži v populaci mohou být ohroženy infekcí se závažným průběhem i plně očkované osoby  ze zranitelných skupin. Naproti tomu země s vysokou proočkovaností nad současnou  průměrnou úrovní EU, a zejména země s nejvyšší proočkovaností, mají nyní nižší riziko  významného nárůstu nových případů, hospitalizací a úmrtnosti, zejména pokud nedojde  k rychlému poklesu účinnosti vakcíny, nebo výskytu nových variant viru, na které může být  účinnost očkování snížena. 

Jako hlavní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti  ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, aby se  omezilo riziko nákazy virem SARS-CoV-2. V této souvislosti by měl být kladen důraz na oblast  komunikace ve vztahu k očkování a jeho důležité úloze při ochraně osob před závažným  průběhem onemocnění covid-19. Před nástupem zimních měsíců ECDC spatřuje zvýšení  proočkovanosti jako zásadní věc ke snížení rizika pro systém zdravotní péče, neboť může být  kromě onemocnění covid-19 obyvatelstvo zasaženo chřipkou a jinými respiračními viry. Podle  současné prognózy ECDC je stále zapotřebí udržovat nastavená protiepidemická opatření,  aby bylo možno kontroloval výskyt delta varianty a její dopad na celkovou epidemickou situaci.  Omezení se týká zejména situací a míst, kde může dojít k nejsnazšímu přenosu viru zejména 

15 

vzhledem k charakteru činnosti a/nebo nemožnosti či nevhodnosti v těchto situacích používat  po celou / přechodnou dobu ochranu dýchacích cest. Nejzranitelnější je přitom neočkovaná  část populace vzhledem k tomu, že se nejsnáze nakazí a navíc i virus nejsnáze přenáší.  (Očkovaní se mohou sice nakazit, ale nehrozí u většiny z nich těžký průběh, navíc sami virus  přenesou s malou pravděpodobností, neboť je virus do značné míry inhibován časnou imunitní  reakcí - protilátkami nakaženého.) Jedná se zejména o restaurace a kluby, služby (kadeřnictví,  masáže), sportoviště a bazény, ubytovací služby, obchody, vč. nákupních center a trhů a  hromadné akce. 

Ze samotné podstaty onemocnění covid-19 jako nákazy, která se šíří vzduchem (respirační  nákaza), je zvýšené riziko přenosu tohoto onemocnění obecně spojováno se shromažďováním  osob bez dostatečných rozestupů, těsného kontaktu mezi osobami nebo nepoužívání  ochranného prostředku dýchacích cest. Toto riziko je pak samozřejmě významně zvyšováno  při pobytu ve vnitřních prostorách. 

Po celou dobu trvání pandemie onemocnění covid-19 byly a jsou prováděny studie zaměřené  na rizikovost některých aktivit, a to v závislosti na jejich případné specifičnost s ohledem na  způsob přenosu onemocnění covid-19.  

Vzhledem ke způsobu přenosu onemocnění covid-19 (kapénkami, aerosolem) je mnoha  studiemi provedenými v průběhu pandemie dokázáno, že vnitřní prostory jsou z pohledu rizika  přenosu viru SARS-CoV-2 významněji rizikovější než prostory venkovní. [4] Tato jejich  rizikovost je pak potencována nedostatečným větráním daných prostor, pobytem velkého  počtu osob, provozování činností, které jsou spojené s vyšším vylučováním kapének (zpěv,  křik, sport a cvičení). [5] V případě sportu nebo kulturních akcí provozovaných ve vnitřních  prostorech pak nedostatečná ventilace znamená významně vyšší riziko přenosu viru SARS CoV-2, než je tomu v případě venkovních sportovních aktivit. Toto riziko se dále zvyšuje,  pokud není používán ochranný prostředek dýchacích cest, což u sportu nebo zpěvu není  vzhledem k charakteru této činnosti možné. [6,7] 

Obecně stolování (provozovny stravovacích služeb, bary), především pak to ve vnitřních  prostorech, je v mnoha studiích považováno za vysoce rizikovou činnost a tyto studie v  uzavírání provozoven stravovacích služeb, včetně barů apod. spatřují velmi efektivní nástroj  ke snížení šíření nákazy, které ve svém důsledku vede se snížení nových případů  onemocnění. Míra rizikovosti pak dále závisí na povolené kapacitě obsazenosti nebo již výše  zmíněné kvalitě větrání vnitřních prostorů. [8,9,10] Specifickou skupinu jsou pak provozovny  typu noční/taneční kluby, které hodnotí většina států jako vysoce rizikové, např. Australian  Health Protection Principal Committee (AHPPC) [11] hodnotí tato místa jako vysoce riziková,  a to z důvodu vyššího počtu osob na jednom místě v jeden čas, nemožnosti dodržení  dostatečných rozestupů, promíchaností lidí, kteří se navzájem neznají (tzn. nejedná se o  homogenní skupiny), provozování aktivit, jako je zpěv nebo tanec často v uzavřených  prostorách s nedostatečnou ventilací, a v neposlední řadě je pobyt zde většinou spojen  s konzumací alkoholu.  

Největší riziko přenosu viru SARS-CoV-2 je pak dlouhodobě spojováno s hromadnými akcemi,  a to především proto, že jsou charakterizovány kumulací velké počtu neznámých osob a  vysokou mobilitou, mezi účastníky často dochází k dlouhodobé a blízké interakci, což  v případě viru SARS-CoV-2 významně zvyšuje riziko jeho přenosu. [12]  

Proto Ministerstvo zdravotnictví přistoupilo k omezení způsobu prokazování tzv. bezinfekčnosti  (osoby očkované a po prodělání nemoci), protože, jak je popsáno níže, v současné  epidemické situaci při takto vysoké virové náloži je kontakt s osobou velmi pravděpodobný, a  tak dopad tohoto kontaktu osoby očkované nebo po prodělání nemoci do zdravotního systému 

16 

je výrazně nižší než u neočkované osoby. Proto bylo přistoupeno k tomuto omezení, i z toho  důvodu, že ekonomické a společenské dopady tohoto opatření na celou populaci jsou  mnohem nižší než uzavření daných provozoven nebo znemožnění poskytování daných  služeb

III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného  opatření 

Rozhodujícím faktorem ve zvládání epidemie onemocnění covid-19 je podíl k nákaze  vnímavých osob v populaci. ECDC odhaduje, že stále velká část populace Evropské unie /  Evropského hospodářského prostoru (EU/EEA) zůstává vnímavá vůči SARS-CoV-2.[3] 

Co se týká doby imunitní ochrany po prodělaném onemocnění, je odhadováno, že ochranný  účinek předchozí infekce virem SARS-CoV-2 se pohybuje od 81 % do 100 % od 14. dne po  první infekci po dobu sledování pěti až sedmi měsíců. Přesná doba ochrany osoby, která  onemocnění již prodělala, před další nákazou (reinfekcí) dosud nebyla stanovena. Nižší titry  protilátek byly pozorovány u osob s asymptomatickým nebo klinicky mírným průběhem  onemocněním. Ochrana proti reinfekci je nižší také u osob ve věku 65 let a starších [13]. Tyto  studie však byly provedeny před výskytem nových rizikových variant SARS-CoV-2 (tzv.  varianty zvýšeného zájmu, variants of concern, VOCs). Neutralizační protilátky chrání před  reinfekcí homologním virem, ale jejich neutralizační schopnost je snížena proti některým  novým variantám SARS-CoV-2, zejména těm, které nesou mutaci E484K. Jedinci, kteří jsou  znovu infikováni, mohou být stále schopni přenést infekci SARS-CoV-2 na vnímavé kontakty  [13]. Protektivní hladina protilátek u jednotlivce ani délka protektivní ochrany po kompletním  očkování není doposud přesně stanovena. Očkování významně snižuje virovou nálož a výskyt  infekcí u očkovaných osob. Účinnost vakcíny se liší podle očkovací látky a cílové skupiny.  Ochrana před infekcí, rizikem přenosu nebo před závažným průběhem onemocnění však  může s časem uplynulým od očkování slábnout. Doba sledování očkovaných osob dosud  nebyla dostatečně dlouhá ke stanovení dlouhodobé ochrany po očkování a není tedy možné  jednoznačně její délku stanovit.[13] Pokles sérových protilátek v rekonvalescenci však nemusí  odrážet samotné slábnutí imunity, ale spíše stažení (contraction) imunitní odpovědi s vývojem  a přetrváváním virově specifických, dlouho žijících B buněk v kostní dřeni [13]. U nových  mutací viru může být protektivita po prodělaném onemocnění i po očkování nižší. Odhad  vnímavé populace v ČR je tedy v současné chvíli vzhledem k výše uvedeným faktorům  obtížné stanovit, a proto je nutné zachovávat obezřetnost v procesu rozvolňování a pravidelně  vyhodnocovat jeho dopady. 

Vzhledem k výše popsanému kontinuálnímu a významnému zvyšování počtu nově  diagnostikovaných případů onemocnění covid-19, zejména pak ve skupině osob, u nichž je  riziko závažného průběhu vyšší, a stejně tak jako zvyšování počtu hospitalizovaných pacientů  včetně těch na odděleních JIP, stále vysokému počtu vnímavých osob v populaci, zejména  v ohrožené skupině obyvatel a shora uvedenými daty dokládajícími narůstající tempo  celorepublikového komunitního šíření onemocnění covid-19 přistoupilo Ministerstvo  zdravotnictví k uvedeným změnám podmínek pro provoz činností a poskytování služeb  regulovaných předmětným mimořádným opatřením

17 

S přihlédnutím k probíhajícímu podzimnímu období, které je obecně spojeno s vyšším  výskytem respiračních nákaz (mezi které patří i onemocnění covid-19) a pobytem osob  především ve vnitřních prostorech, je proto především v situacích, kdy se v jeden čas na  jednom místě schází větší počet osob z různých sociálních a věkových skupin, nutné nadále  pokračovat v nastavených protiepidemických opatřeních, mezi která především patří  povinnost prokazování tzv. „bezinfekčnosti“, ať už pomocí certifikátu o ukončeném očkování,  dokladu o prodělání nemoci nebo negativním výsledkem testu tak, aby byly i nadále zachovány  mechanismy snižující riziko vzniku nových významných ohnisek nákazy s potenciálem dalšího  šíření a tím další zhoršení celkové situace. Ministerstvo si je vědomo, že pojem „bezinfekčnost“  není v daném kontextu plně jednoznačně odpovídajícím termínem pro daný stav a v praxi  prostředky, které ji mají objektivizovat, ji stoprocentně nezaručují, ale pro zjednodušení celé  komunikace byl zvolen tento jednoslovný pojem, jakožto termín vyjadřující nízké  epidemiologické riziko u osob prokazujících se dokladem o „bezinfečnosti“. 

Nelze opomenout ani fakt, že i přes rostoucí počet osob s dokončeným očkováním stále  nedosahuje proočkovanost populace v ČR minimální hranice 80 %, nezbytné k dosažení  kolektivní imunity. V současnosti více než 300 000 osob starších 60 let není naočkováno, což  by při vyšší pravděpodobnosti závažného průběhu onemocnění, (která je dlouhodobě  pozorována u seniorů v rozmezí od 25 do 30 %), a v případě další eskalace počtu nových  případů a výraznému průniku nákazy do této zranitelné skupiny znamenalo vzrůstající zátěž  na zdravotní systém a tím i významnější omezovaní poskytování standardní péče, včetně  odkladů všech neakutních výkonů, což je vysoce nežádoucí jev, jelikož odklad léčby může  vést ke zhoršení zdravotního stavu a základního onemocnění pacienta. Při vysoce rizikovém  scénáři by posléze mohlo dojít i k zahlcenení celého systému zdravotní péče a vyčerpání  kapacit. Vysoké riziko hospitalizace a vyšší pravděpodobnost závažného průběhu u osob  s přidruženými onemocněními, a to primárně u neočkovaných osob u varianty delta, popisuje  studie publikovaná v časopise Lancet, vycházející z monitoringu hospitalizací ve Skotsku.[14]  V nemocniční péči se samozřejmě mohou vyskytovat i lidé očkovaní, ale i z českých dat UZIS  je jasné, že tito lidé jsou většinou starší a polymorbidní, ale i tak mívají lehčí průběh  onemocnění ve srornání s osobami bez očkování. Pacienti v těžkém stavu na JIP jsou  zejména neočkovaní jedinci a zároveň jsou o cca dekádu mladší než ti očkovaní. To  jednoznačně podporuje nutnost vakcinace nejen v seniorní populaci, ale i v populaci mladší, i  u občanů bez komorbidit. Je to základní mechanismus ochrany jednotlivce a populace a dokud  není dosaženo dostatečného stupně kolektivní imunity, je zavádění ostatních  protiepidemických opatření, spočívající zejména v omezení setkávání neočkovaných, tedy  z hlediska epidemie nejvíce zranitelných osob, nezbytné. 

Cílem opatření stanovených tímto mimořádným opatřením je tak i zajištění mechanismů  minimalizujících riziko těchto výše uvedených vysoce rizikových scénářů vývoje epidemie a  s nimi souvisejícími opatřeními, kdy by reakcí na tento negativní vývoj bylo jejich další výrazné  zpřísňování, což se v minulosti ukázalo jako problematické. Vedla sice ke kýženému cíli omezit  šíření epidemie onemocnění covid-19, avšak za značnou cenu a s významnými dopady na  společnost a ekonomiku. Proto se Ministerstvo zdravotnictví snaží vyvažovat potřebu  preventivního přístupu a kontroly vývoje epidemie onemocnění covid-19 tak, aby stanovená  protiepidemická opatření byla co možná nejúčinnější z hlediska efektivity řízení epidemie a  minimalizace potenciálních rizik pro veřejné zdraví v souvislosti s uvolněním některých  činností, a zároveň neznamenala zásadní ekonomické a společenské dopady. Pro nastavení  jednotlivých opatření je nezbytným aspektem vyhodnocování dopadů těchto opatření na  epidemickou situaci a její trend, a to v pravidelných intervalech, kdy Ministerstvo zdravotnictví 

18 

tak činí denně. Cílem je pak zejména zhodnocení jejich efektivity, tj. jejich účinnost a naplnění  stanoveného účelu, pro který byla přijímaná, tj. ke zpomalování šíření epidemie, popř. jejího  zastavení. 

Toto mimořádné opatření stanovuje specifická a efektivní protiepidemická opatření  zohledňující princip předběžné opatrnosti v souvislosti s dalším šířením onemocnění covid-19,  zejména s ohledem na činnosti, u nichž je na základě jejich charakteru předpokládána vyšší  míra rizika přenosu nákazy, a to například z důvodu bližšího a delšího kontaktu mezi  jednotlivými osobami, nemožnosti udržovat bezpečné rozestupy ve vnitřních prostorech,  nebo kde není možné v určitých případech z objektivních důvodů použít po celou dobu  ochranný prostředek dýchacích cest (služby péče o tělo, provozovny stravovacích služeb,  sportovní činnost, bazény) nebo v místech, kde dochází k vyšší kumulaci osob na jednom  místě v jeden čas (hromadné akce apod.).  

Základním cílem mimořádného opatření a jím nastavených podmínek pro provoz  vyjmenovaných činností a poskytování služeb je umožnit jejich co možná nejvíce bezpečný  provoz s ohledem na specifické podmínky daných činností. Ministerstvo vychází z aktuální  epidemické situace a primárním smyslem protiepidemických opatření je předcházet zhoršení  epidemické situace v blízké budoucnosti. Stanovené podmínky tímto mimořádným opatřením  směřují k minimalizaci rizika přenosu onemocnění covid-19 jak mezi jedinci, tak zejména  snížení rizika dalšího zhoršení situace v celé populaci. Za účelem snížení míry rizika šíření  nákazy při provozování činností nebo služeb, které byly opakovaně vyhodnoceny jako  potenciálně rizikové v možném šíření nákazy v případě přítomnosti infekční osoby, byl  stanoven požadavek doložit doklad o absolvování očkování nebo o prodělaném onemocnění,  popř. ve specifických případech i negativní výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, a  to za účelem minimalizace rizika vstupu (či využití služeb) potenciálně infekční (i  bezpříznakové) osoby, která by mohla být zdrojem nákazy pro ostatní. Jak je výše uvedeno,  rizikem jsou zejména neočkovaní jedinci, kteří neprodělali covid-19 v posledních 6 měsících,  neboť se sami snáze nakazí, při nákaze pravděpodobněji onemocní těžkým průběhem a navíc  nákazu s daleko větší pravděpodobností šíří. Samotné doložení negativního testu sice může  znamenat nízkou pravděpodobnost z pohledu zavlečení nákazy, ale žádným způsobem  nechrání jedince před nákazou v případě výskytu infekční osoby, na rozdíl od osoby, která je  očkována.Pravděpodobnost, že očkovaná osoba zavleče nákazu je podstatně nižší, a zároveň  je podstatně nižší pravděpodobnost, že se v případě výskytu pozitivní osoby očkovaná osoba  nakazí. Zároveň v případě nákazy pravděpodobně infekci výrazně méně šíří a nakazí tak, jestli  vůbec, výrazně menší počet osob než osoba nenaočkovaná. Očkování tedy znamená zásadní  výhodu, pravděpodobnost zavlečení infekce, pravděpodobnost získání infekce a  pravděpodobnost dalšího šíření infekce je ve srovnání s osobou nenaočkovanou výrazně  nižší. S ohledem na dobu mezi odběrem biologického materiálu na RT-PCR vyšetření a dobu  obdržení výsledku PCR vyšetření (obvykle min. 6-24 hod) nelze vyloučit, že v této periodě  s ohledem na stávající epid. situaci a virovou nálož v populaci nemohlo dojít k nákaze  testované osoby.  

Za splnění podmínek pro využití služeb v provozovnách nebo provozování některých činností,  je proto možné považovat a) certifikát o dokončeném očkování, b) doklad o prodělání nemoci  nebo c) negativní výsledek vyšetření na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 (RT-PCR  test) u osob, které se nemohou podrobit očkování ze zdravotní kontraindikace nebo u osob do  18 let věku nebo u tzv. rozočkovaných osob. Při předložení jednoho z těchto průkazů lze mít  s vysokou mírou pravděpodobnosti za to, že osoba není infekční. Stanovit výše uvedené  podmínky objektivizující tzv. bezinfekčnost pro určité situace je Ministerstvo zdravotnictví 

19 

oprávněno na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně  některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy je lze svým charakterem a  povahou dopadu přirovnat k opatření podle § 69 odst. 1 písm. g) zákona, podle něhož lze jako  mimořádné opatření při epidemii uložit mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv  (profylaxe).  

Oprávněnost podmínky testování v situacích, kde je potřebné vzhledem k charakteru služby/  činnosti povolit přístup i neočkovaných jedinců, kteří nemoc v posledních 6 měsících  neprodělali, vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. května 2021 sp. Zn. 5  Ao 1/2021, ve kterém je konstatováno, že pomyslným předobrazem pro povinnost podrobit se  testování může být právě ustanovení § 69 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví,  přičemž povinnost očkování lze nepochybně srovnat s povinností testování, a to jak co do  povahy této povinnosti a jejího vztahu k účelu právní úpravy, tak také z hlediska intenzity  zásahu do základních práv každého jednotlivce. Svou povahou je tak očkování jistě  srovnatelným (ne-li závažnějším) zásahem jako testování. Z hlediska vztahu k účelu  aplikované právní úpravy se v obou případech jedná o snahu eliminovat infekční onemocnění  a jejich hromadný výskyt, tedy epidemii – i když očkování působí v dlouhodobém měřítku,  zatímco testování, resp. jeho výsledky se vztahují pouze k aktuální situaci v daném místě a  čase. Ačkoli očkování, a zvláště pak povinné očkování, má své odpůrce, z vědeckých  poznatků jasně plyne, že je nejúčinnějším opatřením v oblasti veřejného zdraví, které je  zaměřeno na prevenci infekčních onemocnění a jejich následků. Testování je pak doplňujícím  opatřením, které může v prevenci infekčních onemocnění významně napomoci zejména v  případě jedinců, kteří očkováni nejsou a u kterých infekce může probíhat bezpříznakově nebo  s lehkými příznaky. Ti se nyní majoritně podílí na dalším šíření onemocnění. Jednoduše  řečeno – může-li Ministerstvo zdravotnictví při epidemii nařídit mimořádné očkování  jednotlivce, může nařídit i jeho testování v souvislosti s epidemií a prevencí jejího dalšího  šíření. Povaha obou těchto opatření je obdobná a rovněž tak intenzita jejich zásahu do  základních práv jednotlivce, především práva na ochranu soukromí v podobě garance  nedotknutelnosti osoby (čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). [Odstavce 31 až 33 rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Ao 1/2021]. 

Obecně jsou k diagnostice onemocnění covid-19 používány antigenní testy nebo PCR testy.  Rozdíl těchto testů spočívá v principu jejich detekce viru SARS-CoV-2. V případě PCR testu  jde o průkaz přítomnosti viru, konkrétně jeho genetického materiálu (nukleové kyseliny) a díky  tomu je tento test schopen detekovat i malé množství viru a odhalit nakaženou osobu ještě  před objevením se příznaků onemocnění. Naproti tomu antigenní test detekuje antigen viru  (virové bílkoviny) a spolehlivě odhalí až nemocné osoby na vrcholu infekce a již s příznaky  onemocnění, kdy je v těle nejvyšší koncentrace těchto bílkovin. Nezřídka však neodhalí  nakaženou osobu na počátku infekce. Není tedy zaručeno, že v době odběru není osoba  nakažena. Z rozdílného způsobu detekce onemocnění covid-19 se pak odvíjí citlivost těchto  testů, tedy schopnost odhalit pozitivní osobu, jinak řečeno schopnost poskytovat co nejméně  falešně negativních výsledků. Tato schopnost je ovlivněna řadou faktorů jako např. přítomností  příznaků onemocnění covid-19, způsobem odběru biologického materiálu apod. [15]  

Jak již bylo řečeno, PCR testy jsou citlivější a přesnější diagnostickou metodou (jsou  považovány za tzv. zlatý standard v průkazu viru SARS-CoV-2) ve srovnání s antigenními  testy. Na základě vyhodnocení několika studií [16,17] bylo zjištěno, že citlivost antigenních  testů provedených u symptomatických jedinců (osob s příznaky onemocnění covid-19) je mezi  75 – 80 %, u osob bezpříznakových pak pouze okolo 50 % ve srovnání s PCR testem. Na  tomto místě je třeba zdůraznit, že většiny aktivit regulovaných tímto mimořádným opatření se 

20 

mohou účastnit pouze osoby bez klinických známek onemocnění covid-19, tedy osoby  bezpříznakové. Tato snížená citlivost rychlých antigenních testů u asymptomatických osob  může být do jisté míry kompenzována jejich opakovaným prováděním v pravidelném intervalu,  jak k tomu například dochází v případě pravidelného testování vybraných pracovníků nebo  konkrétních populačních skupin s tím, že jde zároveň z velké části o homogenní skupinu osob. 

V okamžiku, kdy v populaci významně stoupá virová nálož, což je jasně patrné z několik týdnů  trvajícího vzestupného trendu počtu nově pozitivních osob a zároveň zvyšujícího se procenta  pozitivity prováděných testů z diagnostické a epidemiologické indikace, se významně zvyšuje  riziko kontaktu s nakaženou osobou. Vzhledem k nižší citlivosti antigenních testů je použití  PCR metody diagnostickou metodou volby pro detekci infekce virem SARS-CoV-2, zejména  pokud je pravděpodobnost infekce před testem střední až vysoká (tj. ≥ 5 %) nebo pokud je  významný dopad v případě získání falešně negativního výsledku vyšetření. [18] I z toho  důvodu Ministerstvo zdravotnictví zachovalo uznávání výsledku RT-PCR testu ve specifických  případech, a to u osob, které nemohou být z důvodu zdravotní kontraindikace očkovány a dále  pak u osob do 18 let věku a u tzv. osob rozočkovaných. Vzhledem k výše popsané citlivosti  PCR testu je cílem uznávání výsledku pouze tohoto typu testu snížení pravděpodobnosti  přítomnosti infekční osoby v situacích, při nichž je zvýšené riziko přenosu onemocnění covid 19 (místa s větší kumulací osob, úzký kontakt bez ochrany dýchací cest atp.), a proto je u nich  stanovena povinnost testování s negativním výsledkem. Výrazně se tím omezí riziko šíření  nákazy na další osoby při těchto činnostech, a zároveň se tak snižuje riziko, že od vyšetření  do samotného využití služby nebo účasti na dané aktivitě či akci se osoba stane infekční.  

Pokud není žádoucí (vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem) při aktuálně se zhoršující  epidemické situaci používat rychlé antigenní testy prováděné zdravotnickým pracovníkem jako  doklad tzv. bezinfekčnosti, tím více je odůvodněné zrušení možnosti prokázat se negativním  výsledkem rychlého antigenního testu určeného pro sebetestování (použití laickou osobou)  tzv. samotestu provedeného přímo na místě, popř. prostřednictví online služby. Toto zrušení  vychází i z faktu, že v tomto případě nelze zaručit kvalitu odběru vzorku [19] ani kvalitu  samotného vyšetřovacího testu. Zároveň je splnění této povinnosti a ověření validity celého  procesu provedení tzv. samotestu velmi obtížné, neboť je problematické ověřit, že konkrétní  osoba opravdu podstoupila testování prostřednictvím tzv. samotestu s negativním výsledkem.  Nevýhody podobného charakteru u tzv. samotestů ve svém materiálu zmiňuje i ECDC.[20]  

Jak je již shora uvedeno, možnost prokázat se negativním výsledkem RT-PCR testu ne starším  72 hodin je umožněna pouze osobám, které z důvodu zdravotní kontraindikace nemohou  podstoupit vakcinaci, a osobám do dovršení 18 let věku, aby i této skupině osob byla  umožněna účast na regulovaných akcích či využití tímto opatřením regulovaných služeb.  Výjimka pro osoby do 18 let věku je stanovena proto, že u velké většiny těchto osob bylo  očkování umožněno později, a navíc jde o osoby nezletilé, a proto je jim umožněno provozovat  aktivity regulované tímto mimořádným opatření i za předložení negativního výsledku RT-PCR  testu. Bez této výjimky by určité části této věkové skupiny bylo zcela znemožněno věnovat se  zájmové činnosti (sport, kultura), což by ve svém důsledku mělo opět dopad na jejich osobní  rozvoj. Dále je umožněno prokázat se negativní výsledkem RT-PCR testu ne starším 72 hodin  i tzv. rozočkovaných osobám, tj. osobám po aplikaci první dávky v případě dvoudávkového  schématu nebo pokud od dokončeného očkování neuplynulo doba 14 dnů. Tato podmínka je  stanovena z důvodu, že na takovou osobu nelze pohlížet jako na osobu před nákazou  dostatečně chráněnou. [21,22] 

21 

Zároveň si je ale Ministerstvo zdravotnictví vědomo, že stanovená platnost testů může vést  k neúměrnému zatěžování dětí ve věkové skupině 6 – 12 let opakovaným testováním, pro  které není v tuto chvíli k dispozici očkovací látka. Jsou tedy odkázány pouze na testování,  které pro ně většinou představuje nepříjemný zdravotní výkon a zároveň je zátěží i pro rodiče.  Proto je stanovena pro osoby do 12 let věku výjimka z povinnosti prokázat tzv. bezinfekčnost  ať už prostřednictvím negativního výsledku testu nebo dokladem o prodělání nemoci. Při  rozhodování o této výjimce pro tuto věkovou skupinu bylo tedy zejména zohledněno to, že  doposud není k dispozici očkovací látka v EU schválena pro osoby mladší 12 let, dostupnost  RT-PCR testů, invazivita samotného vyšetření (stěr z nosohltanu), závažnost průběhu  onemocnění a kompatibilita nastavení digitálního EU covid certifikátu s dalšími státy EU. V této  souvislosti je třeba zmínit i efekt nepřímého testování, kdy u takto malých dětí lze předpokládat,  že většinu regulovaných aktivit provozují se svými rodiči, u kterých povinnost prokázat tzv.  bezinfekčnost zůstává v platnosti. V případě jejich negativity lze předpokládát i negativitu jejich  dětí.  

Také je tímto mimořádným opatřením stanovena povinnost pro osobu, která chce danou  službu využít nebo se dané činnosti zúčastnit, že nesmí vykazovat klinické příznaky  onemocnění covid-19, jakými mohou například být: teplota 37o C a více, suchý kašel, obtíže s  dýcháním, ztráta chuti a čichu, bolesti v krku, hlavy, zad, svalů nebo kloubů, únava, méně  často zažívací obtíže. Tato osobní zodpovědnost každého z nás by měla být samozřejmostí,  ale z mnoha zkušeností získaných během epidemiologických šetření je zřejmé, že tento  předpoklad je mylný, a proto je zde tato povinnost explicitně uvedena. Zároveň je třeba v této  souvislosti zmínit, že provozovatel nebo organizátor nekontroluje, zda osoba nevykazuje  klinické příznaky, neboť by to bylo v praxi velmi obtížně aplikovatelné (vyhodnocení příznaků  nemoci laikem, riziko sporu se zákazníkem apod.) a problematické, neboť organizátor a  provozovatel obvykle není osobou se zdravotnickým vzděláním, aby například rozlišil příznaky  alergie, které mohou vypadat zčásti podobně jako u onemocnění covid-19 apod., a není možné  to po něm spravedlivě požadovat. Avšak lze se domnívat, že stanovení povinnosti  potenciálnímu zákazníkovi či návštěvníkovi akce, aby ji nenavštěvoval v případě, že má  příznaky onemocnění covid-19, míří do sféry individuálního rozhodnutí člověka, který je  odpovědný za své jednání a jeho dopadů na něj a zejména jeho okolí. 

Při stanovování protiepidemických podmínek je třeba sledovat dva cíle. Zaprvé pokusit se  omezit riziko přítomnosti infekční osoby v místech větší kumulace osob, a za druhé v případě,  že se infekční osoba přes nastavená opatření v těchto místech vyskytne, tak minimalizovat  riziko šíření nákazy na další osoby. Osoba testovaná sice znamená významně menší riziko  z pohledu, že přijde na akci infekční, a tedy schopná onemocnění dále šířit, nicméně na rozdíl  od osoby očkované nemusí být dostatečně chráněna před infekcí v případě, že se bude  vyskytovat v okolí infekční osoby, zejména pokud onemocnění dosud neprodělala. Zde je  proto třeba zmínit, že význam očkování nelze zúžit pouze na prostředek k doložení tzv.  bezinfekčnosti při vstupu do provozovny nebo účasti na akci. Jeho hlavní přínos je v tom, že  pokud se naočkovaná osoba setká s nemocným člověkem, je riziko nákazy několikanásobně  nižší (přibližně 5x) než u neočkovaného jedince, který onemocnění dosud neprodělal.  V případě závažného průběhu onemocnění nebo dokonce úmrtí je pak toto riziko ještě  mnohem nižší [23,24,25,26,27]. Zároveň je řadou studií doloženo, že v případě, pokud  k nákaze očkované osoby dojde, je pravděpodobně tato osoba méně infekční a současně se  u očkovaných osob zkracuje doba vylučování viru SARS-CoV-2. [27,28,29,30,31,32]. Navíc  je vhodné zmínit, že vakcinace je kromě svého efektu zejména proti těžkému průběhu 

22 

onemocnění, i nákladově efektivní. Cena vakcíny je minimální ve srovnání s náklady  na hospitalizační a zejména intenzivní péči. Očkovaný jedinec také méně pravděpodobně  bude blokovat kapacity zdravotní péče pro ostatní nemocné a méně pravděpodobně zemře.  

Vzhledem k tomu, že v současné velmi nepříznivé epidemické situaci nechce jít Ministerstvo  zdravotnictví cestou uzavíraní celých segmentů společenského života, které by mělo za  následek další významné dopady na celou společnost, včetně významných ekonomických  dopadů a zároveň v okamžiku, kdy ve skupině osob nad 12 let věku (tedy osob, které mohou  očkování podstoupit) dosahuje proočkovanost více než 66 % (k 15. 11. 2021) a vzhledem  k výše uvedené skutečnosti sníženého rizika nákazy u očkované osoba a po zvážení všech  zdravotních dopadů v případě nákazy u očkované a neočkované osoby (u očkované osoby  snížená infekčnost a kratší doba vylučování viru, a tedy snížené riziko přenosu viru SARS CoV-2, významně snížené riziko závažného průběhu onemocnění vyžadují hospitalizaci),  která je podrobněji popsáno výše, došlo k zúžení pojmu tzv. bezinfekčnosti pouze na osoby  s dokončeným očkováním nebo prodělaným onemocněním.  

Toto mimořádné opatření také stanovuje podmínky, za jakých se lze účastnit hromadných akcí  tak, aby bylo minimalizováno riziko přítomnosti infekční osoby a tím i minimalizováno riziko  přenosu onemocnění na další osoby přítomné na hromadné akci. Při jejich stanovení bylo  vycházeno i ze skutečnosti, že vnější prostory jsou z hlediska rizika přenosu onemocnění  covid-19 bezpečnější než vnitřní. [33,34]  

Regulace hromadných akcí a nastavení režimových opatření k snížení míry rizika vychází  z jednoduché premisy, že s velikostí skupiny se zvyšuje nejen pravděpodobnost přítomnosti  nakažené osoby, ale také i počet osob vnímavých k nákaze, a tím logicky narůstá i potenciál  dalšího šíření onemocnění. 

Rizikovost hromadných akcí dále spočívá ve faktu, že tyto akce přestavují ze své podstaty  kumulaci vyššího počtu osob na jednom místě po delší časový úsek a zároveň z hlediska jejich  rozsahu co do velikosti je u těchto akci složitější kontrola nastavených opatření, tj. rozestupů  a ochrany dýchacích cest, což také zvyšuje míru rizika.  

Hromadné akce jsou vzhledem k cestě a dynamice přenosu onemocnění covid-19 považovány  jak dle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, tak i dle Světové zdravotnické  organizace obecně kategorizovány jako akce s vysokým rizikem. 

CDC ve svém materiálu dále uvádí další důvody, proč jsou velké hromadné akce vysoce  rizikové. Prvním takovým je předpoklad, že účastníci hromadných akcí mohou být z lokalit  s vysokou incidencí případů, tedy z oblastí „rizikových“, což zvyšuje riziko zavlečení nákazy  mezi účastníky. Dále vnitřní akce, zejména v místech se špatným/nedostatečným větráním,  představují větší riziko než venkovní akce, což je potencováno i současným obdobím roku,  kdy se většina hromadných akcích s ohledem na klimatické podmínky koná ve vnitřních  prostorech. Neméně důležitým faktorem je i délka trvání akce, tedy čím je akce delší z hlediska  času, tím se i zvyšuje míra rizika nákazy, pokud člověk přijde do kontaktu s infekční osobou  na kratší vzdálenost. A v neposlední řadě za zvýšenou mírou rizika je také i chování účastníků,  kteří se často zapojují do interakce s ostatními mimo vlastní domácnost, dochází ke zpěvu,  křiku, nedodržení fyzického odstupu nebo nenošení ochranných prostředků dýchacích cest,  všechny tyto uvedené činnosti mohou následně zvýšit riziko. [35] 

Míru rizika podle počtu účastníků a délky trvání akce hodnotí také příručka pro hodnocení  rizika vydaná Public Health England, která jasně definuje, že vnitřní akce s vyšším počtem  účastníků a trvající delší časový úsek jsou vysoce rizikové, zejména pokud nelze dodržovat  dostatečnou vzdálenost a ochranu dýchacích cest. [36]

23 

Domenech-Montoliu S, et al [37] uvádí ve své studii o dopadech hromadných akcí na vývoj  epidemické situace, že riziko přenosu měřené základním reprodukčním číslem (Ro), které  odráží míru rizika přenosu onemocnění a je definováno jako očekávaný počet sekundárních  případů způsobených jedinou (typickou) infekcí ve zcela vnímavé populaci, se pohybuje okolo  hodnoty 3,38 ± 1,40 z rozmezí 1,90 – 6,49 pro pandemii covid-19

Je však také nutné připomenout, že zvýšené riziko nesouvisí pouze se samotnou akcí, ale  také s aktivitami spojenými s akcí, jelikož v mnoha případech je účast na akci nedílně spojena  se skupinovými aktivitami kolem akce, jako je cestování na akci, setkání v restauračním  zařízení, vstupem a výstupem na akci atd. a je tak nutno hromadnou akci posuzovat jako  komplex více aktivit a událostí vzájemně propojených. 

Z výše uvedených důvodů a se zhoršující se epidemickou situací je nezbytné aplikovat  opatření pro minimalizaci rizika šíření nákazy na hromadných akcích, zejména s ohledem na  nedostatečnou proočkovanosti populace a výskyt variant viru částečně prolamujících očkování  (varianta delta). 

V případě některých hromadných akcí (zejména pravidelných aktivit) je stanovena  organizátorovi akce povinnost vést evidenci účastnících se osob po dobu nezbytnou pro  provedení epidemiologického šetření orgánem ochrany veřejného zdraví, a to v nezbytném  rozsahu. Epidemiologické šetření, jež je ukotveno v § 62a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně  veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je  prováděno nejčastěji formou cíleného pohovoru s nemocným, jehož cílem je zjištění co  největšího množství relevantních informací pro další postup orgánu ochrany veřejného zdraví,  mj. vymezit rozsah ohniska místem a časem. V jeho rámci je cílem vypátrání zdroje nákazy,  dalších potenciálně nakažených osob (epidemiologicky významné kontakty s nemocnou  osobou) a získat informace o možné cestě přenosu; v jeho průběhu se sbírají základní údaje  o nemocném a jeho kontaktech. Aby evidence mohla sloužit pro uvedený účel, měla by  obsahovat identifikaci účastníka (jméno, příjmení) a jeho kontaktní údaje (nejlépe telefonní  číslo). Tuto evidenci je organizátor povinen uchovávat 30 dnů ode dne, kdy došlo / docházelo  k dané aktivitě. Evidence osob má za cíl usnadnit trasování epidemiologicky významných  kontaktů v případě výskytu onemocnění mezi účastníky. V takové situaci, jak ukázala  dosavadní zkušenost z epidemie onemocnění covid-19 v ČR, tato evidence urychlí  epidemiologické šetření, nezřídka prováděné napříč několika kraji, a následné nastavení  adekvátních protiepidemických opatření. Evidence osobních údajů, která se nařizuje, je tak  vedena v minimálním rozsahu a uchovává se pouze po dobu 30 dnů ode dne konání dané  aktivity. Dochází tak k naplnění zásad minimalizace údajů a omezení uložení v souladu s čl. 5  odst. 1 písm. c) a e) GDPR. Účelem zpracování je disponovat údaji o osobách, které se v  rámci dané aktivity setkaly, pro potřebu epidemiologického šetření orgánu ochrany veřejného  zdraví ve smyslu § 62a zákona č. 258/2000 Sb., a to konkrétně pro účely tzv. trasování tedy  hledání kontaktů osob nakažených onemocněním covid-19. Zpracování je tak nezbytné pro  činnosti vedoucí k zamezení šíření epidemie onemocnění covid-19. Jedná se tak o zpracování  osobních údajů, které je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo  jiné fyzické osoby a které je zároveň nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném  zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm.  d) a e) GDPR. V rámci evidence nedochází ke zpracování zvláštních kategorií osobních údajů  ve smyslu čl. 9 GDPR. Dochází tak k minimálnímu zásahu do práva subjektu údajů na ochranu  osobních údajů, který je vyvážen potřebností tohoto opatření pro ochranu života a zdraví.  Navíc mnohdy organizátoři takových aktivit i bez této povinnosti standardně vedou „prezenční  listiny“, které zpravidla obsahují shodný výčet osobních údajů.

24 

V případě, že by nebyla realizována žádná mimořádná opatření a nebyly stanoveny příslušné  podmínky pro provozování vyjmenovaných činností a pro účastníky akcí, s přihlédnutím k  dosavadním zkušenostem z vývoje epidemie v České republice a v řadě dalších zemí světa,  je velmi pravděpodobné, že by došlo k dalšímu šíření nákazy napříč celou Českou republikou,  a s tím souvisejícímu dalšímu zhoršení epidemické situace v důsledku narůstajícího tempa  komunitního šíření v populaci. Obdobná opatření, jaká byla a jsou aktuálně přijata v České  republice, byla a jsou realizována i v řadě dalších států nejen v rámci Evropské unie, ale také  ve světě. V některých státech EU došlo dokonce k ještě razantnějším opatřením, jako  například Rakousko, Slovensko, Itálie, Francie, Lotyšsko, Slovinsko, Itálie, Francie,  Nizozemsko nebo některé regiony Německa, kde jsou některé služby zcela uzavřeny popř.  omezeny nebo není jejich využívání umožněno osobám bez dokladu o absolvování očkování  nebo prodělání nemoci, popř. je v některých profesích zavedeno povinné očkování nebo je  přístup na pracoviště umožněn pouze osobám, které doloží tzv. bezinfekčnost. 

Zavedená specifická protiepidemická opatření pro jednotlivé činnosti jsou doplňkem  režimových opatření, která jsou uplatňována od počátku pandemie, jakými jsou: rozestupy,  dezinfekce, větrání a ochrana dýchacích cest.  

Rozestupy (minimálně jeden, ideálně dva metry či více) jsou důležité, aby se minimalizovalo  riziko kapénkové infekce.[38] Minimalizace úzkého kontaktu s ostatními a udržování rozestupu  1 – 2 metry je v případě onemocnění covid-19 považováno za klíčové protiepidemické  opatření. [35] Systematický přehled a metaanalýza [39] 172 observačních studií jak ve  zdravotnických zařízeních, tak v komunitě, které se zabývaly vlivem vzdálenosti od zdrojového  pacienta a použitím ochrany dýchacích cest a očí na riziko přenosu SARS-CoV, MERS-CoV  a SARS-CoV-2 dospěly k závěru, že dodržení fyzické vzdálenosti alespoň jednoho metru,  používání obličejových masek a ochrany očí jsou spojeny s mnohem nižším rizikem přenosu. 

Dezinfekce rukou a často dotýkaných ploch (kliky, vypínače, zábradlí, madla, stoly, židle  apod.) směřuje k přerušení cesty přenosu prostřednictvím kontaminovaných povrchů nebo  předmětů, která se může také uplatnit v přenosu onemocnění covid-19. Tyto povrchy nebo  předměty mohou být kontaminované respiračními sekrety nebo kapénkami vylučovanými  infikovaným jedincem a k přenosu může dojít nepřímo dotykem těchto povrchů nebo předmětů  a následně dotykem úst, nosu nebo očí. [38,40,41,42] Dezinfekce povrchů je jedním z  účinných způsobů při prevenci sekundárního přenosu SARS-CoV-2 mezi infikovanou osobou  a jinými lidmi. [43] Zajištění dezinfekčních prostředků a pravidelná dezinfekce dotýkaných  povrchů jsou proto vhodným a jednoduchým protiepidemickým opatřením. Provedené studie  dokladují, že schopnost viru SARS-CoV-2 přežít na porézních površích není velká a virus  přežívá jen několik minut až hodin, zatímco na neporézních površích lze životaschopný virus  detekovat dny až týdny. Lze očekávat 99% snížení infekčních SARS-CoV-2 a dalších  koronavirů za typických podmínek vnitřního prostředí do 3 dnů (72 hodin) na běžných  neporézních površích, jako je nerezová ocel, plast a sklo. [44-49] 

Ze stanoviska ECDC jasně vyplývá, že nedostatečné větrání v uzavřených vnitřních  prostorech je spojeno se zvýšeným přenosem respiračních infekcí, včetně onemocnění  covid-19. Kromě dostatečného přirozeného větrání těchto prostorů lze v případě využívání  systémů určených k vytápění, větrání a klimatizaci snížit přenos infekce ve vnitřních prostorech  zvýšením rychlosti výměny vzduchu, snížením recirkulace vzduchu a zvýšeným využíváním  venkovního vzduchu.[33,50] Samotná recirkulace vzduchu nebo použití klimatizačního 

25 

zařízení může mít za následek výraznější přenos patogenů vzduchem [51]. Při recirkulaci  vzduchu v místnosti hrozí akumulace nebezpečných kontaminant. Výměna všeho vzduchu  v místnosti, kde pobývá/al zdroj, jedenkrát za hodinu snižuje riziko onemocnění asi na  polovinu, výměna 6 krát za hodinu snižuje riziko onemocnění 4-13 krát, v závislosti na tom,  zda bylo riziko počítáno pro prosté dýchání, smrkání, kašlání nebo kýchání a zpívání [52]. 

Používání ochranného prostředku dýchacích cest je dalším opatřením snižujícím přenos  nákazy ve vnitřních prostorech a přeplněných venkovních prostorech. [34] 

Cílem komplexu aplikovaných protiepidemických opatření, včetně pokračující očkovací  kampaně, je dosáhnout co nejdříve kolektivní imunity, kdy bude možné mít za to, že riziko  šíření onemocnění covid-19 a jeho negativní dopady ve formě masivní zátěže zdravotnického  systému, dopadů na zdraví jednotlivců a dopadů na ekonomiku a společnost jako celek budou  minimalizovány na co nejnižší úroveň tak, aby fakticky nebyla žádná regulace nad rámec  běžných protiepidemických režimů aplikována. 

Pokud bude pokračovat současný vzestupný trend tempa očkování, lze předpokládat, že se  stále se zvyšující mírou proočkovanosti populace a jejích jednotlivých věkových kohort bude  možné následně připravit rozvolnění opatření v případě, že se tato regulace ukáže být účinnou  a efektivní ve snaze bránit dalšímu šíření epidemie onemocnění covid-19, a to přiměřenými  prostředky, kdy nedochází, i díky stoupajícímu počtu očkovaných osob, k výraznému omezení  provozu podniků, služeb a jiných činností a možnosti je navštěvovat nebo využívat těmito  osobami. S rostoucím počtem očkovaných osob dochází ke snižování negativních dopadů do  podnikatelské sféry, jelikož osobám očkovaným (popř. s potvrzením o prodělání nemoci, popř.  negativním výsledkem testu) je umožněno tyto služby využívat a provozovatelé těchto služeb  tak nejsou vystaveni riziku, že nebude možné jejich služby využívat. Naopak, se vzrůstající  mírou proočkovanosti populace tak bude stav regulace jejich provozů čím dál blíže  normálnímu stavu před propuknutím epidemie onemocnění covid-19

Jelikož pro průběh epidemie a její řešení je rozhodující faktor tzv. reprodukčního čísla, je třeba  obecně konstatovat, že jednotlivá plošná opatření mají různý efekt na omezení šíření nákazy  a navzájem se doplňují. Zjednodušeně je tento efekt vyjádřitelný jako redukce reprodukčního  čísla R. Různá opatření také přinášejí různé náklady a škody. Běžně využívanými měřítky ceny  v ochraně veřejného zdraví a demografii jsou například léta ztraceného života, v hodnocení  hospodářských ztrát HDP, a cenou opatření je i omezení práv občanů. Racionálním cílem sady  přijatých protiepidemických opatření u onemocnění covid-19 musí být redukce reprodukčního  čísla R pod 1, která zaručuje postupný ústup epidemie. Exponenciální charakter šíření  epidemie znamená, že stav s reprodukčním číslem nad 1 není dlouhodobě udržitelný.  

Při hodnocení účinku protiepidemických opatření je nutné zvážit dynamiku epidemie.  Přiměřenost opatření nelze hodnotit izolovaně v jednom časovém okamžiku, ale podle  výsledného účinku a jejich ceny za delší časové období. Při posuzování vhodnosti a  přiměřenosti protiepidemických opatření je vždy nutné jedno opatření hodnotit v kontextu celé  sady opatření. Nejprostším, ale přesto validním způsobem, jak uvažovat nad vhodností,  účinností a přiměřeností opatření, je uvažovat efekt opatření jako redukci reprodukčního čísla  R, a porovnávat efekt opatření s tím, jaké škody způsobují, případně jak moc zasahují do  různých práv a svobod. Přiměřenost opatření je v maximálním zjednodušení podílem  zmenšení R a ceny opatření (kde cenou je v širokém smyslu míněno i omezení práv a svobod)  a je třeba ji hodnotit v kontextu situace, ve které jsou opatření zaváděna. Faktory snižující R 

26 

jsou například vzrůstající počet vakcinovaných osob, rostoucí počet uzdravených po prodělané  nemoci, dobrovolné změny v chování populace směrem k dodržování preventivních opatření  (ochrana dýchacích cest, hygiena rukou, rozestupy, minimalizace rizikových kontaktů),  testování, včasná izolace pozitivních osob a do jisté míry nejspíše i sezónní vlivy. Faktory  zvyšující R jsou pokles protektivního chování populace, nárůst počtu kontaktů, šíření „rizikové“  varianty viru, nedostatečné a pozdní trasování rizikových kontaktů.  

Ministerstvo si je vědomo dopadů pokračujících protiepidemických opatření na všechny sféry  veřejného života obyvatel v České republice, avšak v návaznosti na současný vývoj  epidemické situace a predikci dalšího vývoje s ohledem na zvyšující se počty nově  diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 v seniorní skupině obyvatel ukazující na  potenciál omezení elektivní péče a významnější dopad na systém zdravotní péče a vzhledem  k současné poměrně nízké proočkovanosti populace, považuje tato nastavená opatření jako  adekvátní a vyvažující práva veřejnosti, včetně těch ústavně chráněných, ve srovnání s mírou  rizika dopadu na zdravotní systém a péči jako celek se všemi jeho následky na veřejné zdraví  i zdraví jednotlivce. 

Ministerstvo zdravotnictví zároveň plně respektuje práva garantovaná Listinou základních práv  a svobod zahrnující zejména svobodu náboženského vyznání, svědomí, myšlení, projevu či  umělecké tvorby, stejně tak jako svobodu pokojného shromažďování a sdružování.  

K bodu I/1  

Stanovují se hygienická pravidla pro provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb a  provozovnách těchto služeb, a to s výjimkou činností, které jsou uvedeny v bodě I/12 (služby  péče o děti) a na službu vozidel taxislužby nebo další individuální smluvní přepravy osob. Dále  se tato hygienická pravidla vztahují na provoz knihoven. Cílem těchto opatření je, aby  nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi, a aby byl zajištěn jejich co  nejbezpečnější provoz s ohledem na riziko přenosu onemocnění covid-19. Z toho důvodu  provozovatel v provozovně nesmí připustit více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní  plochy (což fakticky odpovídá potřebě zachovat rozestupy minimálně 1,5 metru mezi  osobami); v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto omezení  nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je  držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto  omezení nevztahuje na dítě mladší 12 let doprovázející zákazníka. Prodejní plochou se přitom  rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam  zákazníci mají volný přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a  výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se  nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.  Prostor 10 m2 na osobu je stanoven z důvodu, že tento protor by odpovídal kruhu o poloměru  1,8 m kolem osoby, přičemž v prostoru kolem kružnic zůstává zbytkový prostor, tedy lze  uvažovat o vzdálenosti 1,5 metru mezi osobami na uváděných 10 m2. WHO ve svých  doporučeních z roku 2020 tuto prostorovou kapacitu rovněž uvádí [53]. Kolik metrů čtverečních  vymezených pro jednu osobu ve vnitřním prostoru slouží jako dostatečná ochrana proti šíření  covid-19 je také předmětem zkoumání a není jednoznačně stanoveno, ale na základě  zkušeností z probíhající pandemie je zřejmé, že dodržování minimálního odstupu 1,5 metru  mezi osobami prokazatelně vede ke snížení přenosu viru. Opatření typu omezení vzdálenosti  mezi lidmi či snížení kapacity obsazenosti prostoru jsou u vnímavé populace na místě.  Poskytnutí většího prostoru a zvětšení vzdálenosti mezi lidmi snižuje míru přenosu [54].

27 

Provozovatel je dále povinen aktivně bránit tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších  vzdálenostech, než je 1,5 metru, nejde-li o členy domácnosti. Musí dále zajistit řízení front  čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení  prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální  rozestupy 1,5 metru), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním  postižením, má právo přednostního nákupu. Velmi významným prostředkem proti šíření  epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen umístit dezinfekční prostředky u často  dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky, madla) tak, aby byly k  dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné  dezinfekci. V zájmu dodržování shora uvedených pravidel je provozovatel povinen zajistit  informování zákazníků o těchto pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů  u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně. Dále má  provozovatel povinnost zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního  vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu.  

K bodu I/2  

Stanovují se další hygienická pravidla pro provoz a provozování některých činností  epidemiologicky závažných, a to provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií,  kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb a  provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Podmínka poskytování služby je  dodržování rozestupů více než 1,5 metru mezi jednotlivými místy, která je stanovena  s ohledem na stanovenou bezpečnou vzdálenost z pohledu rizika přenosu nákazy v případě,  že v jeden čas bude v provozovně poskytována služba více osobám. Zákazníkovi je stanovena  povinnost využít těchto služeb pouze v případě, pokud nevykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19. Provozovatel musí zajistit, aby služba byla poskytnuta pouze  zákazníkovi, který doloží doklad o splnění podmínek podle bodu I/17. Podmínka absence  klinických příznaků onemocnění, doklad o očkování nebo doložení potvrzení o prodělání  laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19, popř. pouze v omezených případech  negativního výsledku PCR testu, je nezbytná pro bezpečný provoz a poskytování služeb v  těchto provozovnách, neboť zde dochází k velmi úzkému fyzickému kontaktu mezi  poskytovatelem a zákazníkem, přičemž u některých těchto služeb často ani není možné v  průběhu samotného poskytování služby používat ochranný prostředek dýchacích cest.  

K bodu I/3  

Důvody pro regulaci provozu provozoven stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních  a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin jsou ty, že se jedná o místa, kde  se v uzavřeném prostoru potkává velké množství osob, které jinak spolu běžně nepřicházejí  do styku, a navíc s ohledem na konzumaci potravin, pokrmů a nápojů není možné po nich  požadovat používání ochranných prostředků dýchacích cest po celou dobu přítomnosti v  provozovně tak, jako je tomu v případě jiných provozoven. Svou roli zde sehrává i faktor času,  kdy osoba v těchto provozovnách stráví většinou mnohem delší dobu než např. v obchodě.  Takové prostředí podporuje další šíření onemocnění covid-19. V případě běžného provozu  těchto provozoven pak k uvedenému přistupuje i faktor konzumace alkoholu, po jehož požití  lidé často ztrácí zábrany, resp. jednají jinak, než by jednali, pokud by alkoholické nápoje  nepožili. S ohledem na nepříznivý vývoj epidemie lze umožnit přítomnost veřejnosti ve  vnitřních a venkovních prostorách provozoven stravovacích služeb za podmínky, že služby  dané provozovny mohou využít pouze osoby nevykazující klinické příznaky onemocnění covid 19 a zároveň na místě doloží doklad o očkování nebo prodělaném onemocnění covid-19, popř. 

28 

ve vymezených případech negativní výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 (RT-PCR  test). Pro provozovatele provozoven regulovaných tímto bodem je zavedena povinnost  kontrolovat splnění podmínek podle bodu I/17 při vstupu zákazníka do provozovny, resp. před  poskytnutím služby a umožnit vstup (resp. poskytnout službu) pouze osobám, které splnění  těchto podmínek prokáží. Tato povinnost uložená provozovateli přispěje k ochraně a podpoře  veřejného zdraví a chrání třetí osoby nacházející se v provozovně spolu se zákazníkem, které  oprávněně v dobré víře předpokládají a očekávají, že všechny osoby nacházející se v  provozovně splnily povinnosti stanovené pro osoby přítomné v provozovně. Zavedením této  kontrolní povinnosti pro provozovatele navíc došlo k narovnání právních podmínek ve vztahu  k ostatním oblastem činností (jejich provozovatelů nebo organizátorů), na které toto  mimořádné opatření dopadá a jejichž výkon/provoz toto mimořádné opatření podmiňuje  splněním obdobných povinností. Tato povinnost však neznamená významný dopad na provoz  tímto bodem regulovaných služeb, protože do této změny již byla v platnosti povinnost pro  zákazníka vstoupit do uvedených provozoven pouze v případě, pokud je schopen prokázat  splnění podmínek podle bodu I/17. Jde tedy pouze o zavedení kontroly již několik měsíců  platné povinnosti. V případě, že se osoba neprokáže splněním podmínek podle bodu I/17,  nemohou tyto osoby konzumovat potraviny, pokrmy a nápoje na místě v prostorech  provozovny. Tyto osoby mohou využít odnos jídla s sebou (službu tzv. take-away). 

Výjimka z povinnosti zákazníka doložit tzv. bezinfekčnost se vztahuje na provozovny  stravovacích služeb, které neslouží veřejnosti, protože jde o místa určená pro homogenní  skupinu osob ať už v rámci zaměstnání, školy apod., a dále z pochopitelných důvodů není  splnění této podmínky nutné pro prodej jídla s sebou, kdy ke konzumaci dochází mimo  provozovnu. 

Na základě kontrol dodržování podmínek stanovených mimořádným opatřením v  provozovnách stravovacích služeb bylo krajskými hygienickými stanicemi zjištěno, že řada  pochybení byla způsobena nedostatečnou informovaností o stanovených podmínkách pro  vstup do venkovních a vnitřních prostor provozoven stravovacích a obdobných služeb, proto  se ukládá provozovateli povinnost informovat zákazníka o podmínkách vstupu do provozovny.  I z důvodu nemožnosti použití ochrany dýchacích cest při konzumaci se s cílem minimalizace  rizika přenosu nákazy stanovují maximální možné počty osob u jednoho stolu a rozestupy  jednotlivých skupin zákazníků. Jako prevence nežádoucího shlukování osob je stanovena  podmínka, že každý host musí být usazen a provozovatel má zároveň stanovenu povinnost  aktivně bránit shromažďování osob ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny s tím, že  nesmí připustit v prostorech provozovny více zákazníků, než je v provozovně míst k sezení  pro zákazníky. Požadavek usazení hostů má za cíl, mimo již zmiňovanou minimalizaci  shlukování osob, zajistit dodržování rozestupů a rovnoměrného rozložení osob v provozovně  a snížení mobility osob v provozovně především v době konzumace pokrmů a nápojů, tedy  v situaci, kdy nepoužívají ochranný prostředek dýchacích cest. Provozovatel je povinen při  vstupu do dotčených provozoven zajistit možnost dezinfekce rukou pro zákazníky. Dále má  povinnost zajistit ve všech dotčených provozovnách dezinfekci povrchů stolů a madel židlí po  každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci často dotýkaných ploch, a zajistit ve vnitřním  prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu bez cirkulace vzduchu v provozovně. Produkce  živé hudby je povolena za podmínky dodržení vzdálenosti zákazníků od místa určeného pro  vystupující minimálně 2 metry a to z důvodu, že při hlubokém nádechu a výdechu, který je  fyziologicky se zpěvem spojen, dochází ke zvýšenému vylučování kapének z dýchacích cest.  Z hlediska zdravotních rizik patří zpěv už svou podstatou (intenzivní práce s dechem a artikulací) k rizikovým aktivitám. Riziko nákazy při této činnosti se dále zvětšuje v případě,  pokud je tato činnost vykonávána ve vnitřních prostorách.[24] 

29 

K bodu I/4  

Stanovují se hygienická pravidla pro činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující  5 000 m2tak, aby nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi.  Provozovatel je povinen zajistit viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 1,5 metru  mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky,  spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na  podlaze veřejných prostor apod.), a tak zamezit shlukování osob zejména ve všech místech,  kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory,  záchody apod.  

V případě provozování stravovacích služeb v tzv. food-court v nákupních cetrech se osoby na  místě konzumující potraviny, pokrmy nebo nápoje musí být schopny prokázat, že splňují  podmínky stanovené dle bodu I/17. Tato modifikace je stanovena především z důvodu, že jde  většinou o otevřené a průchozí prostory, které zpravidla neslouží pouze ke konzumaci  potravin, pokrmů a nápojů tam zakoupených, ale například i k setkávání osob v rámci návštěvy  nákupního centra a kontrola splnění podmínek podle bodu I/17 by byla komplikovaná. 

Cílem všech shora uvedených opatření je zajištění bezpečného provozu nákupních center,  která jsou spojena s návštěvou velkého množství osob často z různých krajů a tyto osoby  obvykle v uzavřených prostorech centra tráví dlouhou dobu. Z důvodu snižení rizika přenosu  nákazy ve vnitřním prostoru nákupního centra je provozovatel povinen zajistit maximální  možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez  recirkulace vzduchu v objektu.  

K bodu I/5 

Stanovují se specifická protiepidemická opatření pro provozování prodeje na trzích, tržištích a  v mobilních provozovnách. Provoz těchto činností je uskutečňován většinou pod širým nebem,  ale zároveň jde o místa, kde se často na malém a omezeném prostoru potkává velký počet  osob, které jinak spolu nepřicházejí do styku, a takové prostředí může přispívat k šíření  onemocnění covid-19. Z toho důvodu se stanovují specifické podmínky provozu ve formě  odstupů osob mezi sebou a jednotlivých stánků mezi sebou, a to i z důvodu časté konzumace jídla a nápojů, která je většinou spojena s pobytem na těchto místech, a tedy pohybu na těchto  místech i bez ochranného prostředku dýchacích cest. Provozovatel má také stanovenu  povinnost aktivně bránit shromažďování osob, což je dalším faktorem minimalizujícím riziko  přenosu nákazy. V případě konzumace pokrmů včetně nápojů v prostorech určených pro jejich  konzumaci musí být zákazník schopen na místě prokázat, že splňuje podmínky stanovené v  bodu I/17. Důvody této podmínky jsou obdobné jako důvody uvedené v bodě I/3 a v bodě I/4  v souvislosti s provozem tzv. food-court. Dále jsou v tomto případě také stanoveny obdobné  podmínky jako u provozoven stravovacích služeb a to, aby u jednoho stolu sedělo nejvýše 6  osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti. Pokud by se jednalo o stůl s 10 a více místy  k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou  osob ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru. K zajištění dezinfekce rukou je  provozovateli stanovena povinnost umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého  prodejního místa.  

K bodu I/6  

Reguluje se poskytování ubytovacích služeb v nezbytně nutné míře tak, že ubytovací služby  nemůže využít osoba, která vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, a dále pokud  poskytovateli ubytování nedoloží splnění podmínek podle bodu I/17. Velmi významným 

30 

prostředkem proti šíření epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen zajistit při  vstupu do provozovny ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou  a dále zajistí pravidelnou dezinfekci dotykových ploch ve společných prostorách (kliky, madla,  zábradlí, vypínače apod.). Vzhledem k průměrné inkubační době onemocnění covid-19 je v  případě pobytu v ubytovacích službách déle než 7 dní povinností osoby očkované nebo po  prodělání nemoci prokázat, že splnění podmínky trvá (vzhledem k tomu, že i splnění této  podmínky je časově omezeno), v případě zákazníka prokazujícího se PCR testem absolvovat  opětovně vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 (RT-PCR test) s negativním výsledkemTest je tedy třeba s frekvencí ne déle než jedenkrát za 7 dní opakovat, proto se umožňuje  ubytování pouze na 7 dní s tím, že po doložení negativního výsledku testu může být opět na  dobu 7 dní prodlouženo. Tato podmínka opakování testu je stanovena i z toho důvodu, že se  během pobytu nedá vyloučit kontakt s infekcí. V případě, že by se toto testování neprovádělo,  je zvýšené riziko rychlého šíření infekce mezi ostatní hosty a zaměstnance ubytovacích  zařízení, neboť se jedná o vnitřní prostory, často spojené s provozovnou stravovacích služeb,  kde se během konzumace stravy nepoužívá ochranný prostředek dýchacích cest. Opomenout  nelze ani skutečnost, že se jedná o dočasnou ubytovací službu, u které lze předpokládat  vysokou fluktuaci osob z různých míst včetně zahraničí. Z tohoto důvodu je požadováno  splnění podmínek podle bodu I/17 i přes evidenci ubytovaných osob, kterou provozovatelé  těchto služeb běžně provádějí. V případě výskytu onemocnění je i přes tuto evidenci téměř  nemožné trasovat rizikové kontakty, protože jde o cizí osoby, které se nijak neznají, a tedy si  většinou ani vzájemného kontaktu při pobytu ve společných prostorech ubytovacího zařízení  nejsou vědomé.  

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 je stanovena v případě, pokud je  ubytovací služba poskytována v rámci vzdělávání výhradně žákům nebo studentům jedné  školy nebo je dozorujícím osobám, nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby  žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby využívající ubytovací  služby. Důvodem je, že jde o přesně definovanou homogenní skupinu osob, které se spolu  běžně potkávají ve škole a v případě výskytu onemocnění covid-19 je v této skupině výrazně  usnadněno dohledání a trasování všech rizikových kontaktů. Touto vyjímkou je dále  zjednodušeno pořádání škol v přírodě, adaptačních pobytů a podobných akcí pořádaných jako  součást vzdělávání mimo budovu školy

Dále se stanoví výjimky pro případy odůvodněné nezbytností potřeby ubytování (neodkladné  pracovní a obdobné důvody, péče o jiné, zdravotní služby), resp. dokončením ubytování  zahájeného před účinností tohoto mimořádného opatření. Tyto osoby jsou však povinny doložit  negativní výsledek RT-PCR vyšetření, ne staršího 72 hodin, jednou za sedm dnů. 

Z uvedených pravidel jsou také stanoveny výjimky pro určité skupiny osob, kdy by jejich  dodržení bylo v zásadě rozporné s účelem ubytování (osoby ubytovávané za účelem izolace  nebo karantény, popř. osoby v bytové nouzi).  

K bodu I/7  

Obecnou kontraindikací pro poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče je i podle vyhlášky  č. 2/2015 Sb. infekční onemocnění přenosné z člověka na člověka, kterým covid-19 je.  Omezuje se proto poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče tak, že ji lze poskytovat jen  za určitých podmínek, aby se v co největší míře předešlo šíření nákazy v rámci lázeňských  zařízení. Obecně pro poskytování lázeňské péče jsou nastavena protiepidemická opatření  tvořící tzv. vstupní bariéru do lázeňského zařízení. Nezbytnou podmínkou je doklad o očkování  nebo prodělání onemocnění covid-19, popřípadě negativní výsledek testu na přítomnost viru  SARS-CoV-2 (RT-PCR test) a zároveň osoba při nástupu do lázeňského zařízení nesmí 

31 

vykazovat klinické příznaky onemocnění covid-19. V případě léčebně rehabilitační péče jde o  poskytování indikované zdravotní péče a měla by zahájena v určitém čase, proto bylo v této  situaci umožněno prokázat se i negativním výsledkem RT-PCR testem tak, aby bylo poskytnutí  tohoto typu péče co nejjednodušší, ale stále co možno bezpečné. Povinnost dalšího testování  těchto osob, popř. opětovné doložení splnění podmínky očkování nebo prodělání nemoci,  v případě pobytu delšího než 7 dní, je stanovena v mimořádném opatření ze dne 30. 8. 2021,  č.j. MZDR 32802/2021-1/MIN/KAN ve znění jeho změny ze dne 10. 9. 2021, č.j. MZDR  32802/2021-3/MIN/KAN, které stanovuje povinnost pravidelného testování u pacientů  v následné péči, mezi kterou je řazena i lázeňská léčebně rehabilitační péče. Nutnost  stanovení výše uvedených podmínek pro poskytnutí lázeňské léčebné rehabilitační péče je na  místě již z důvodu předpokládaného složení klientů těchto zařízení. Z velké části jde o osoby  vyššího věku s přidruženými onemocněními, u kterých je výrazně vyšší riziko závažného  průběhu v případě nákazy onemocněním covid-19

K bodu I/8  

S ohledem na skutečnost, že sportovní aktivitu lze z pochopitelných důvodů většinou  provozovat pouze bez použití ochranného prostředku dýchacích cest a zároveň v průběhu  řady sportovních aktiv dochází k těsnému kontaktu mezi osobami, musí provozovatel zajistit,  že vnitřní sportoviště využije pouze osoba, která mu doloží doklad o očkování nebo prodělání  onemocnění covid-19, popř. u vymezeného okruhu osob negativní výsledek testu na  přítomnost viru SARS-CoV-2 (RT-PCR test) a do uvedených prostor může vstoupit pouze  osoba, která nevykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19.  

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 pro tělesnou výchovu v rámci  vzdělávání ve školách a školských zařízeních je stanovena z důvodu, že tělesná výchova je  nedílnou součástí vzdělávání ve školách. Školy využívají pro účely tělesné výchovy jak své  vlastní prostory, tak veřejná sportoviště, a proto s ohledem na skutečnost, že jde o homogenní  skupinu osob, které se spolu běžně setkávají ve škole, není důvod trvat na splnění podmínek  podle bodu I/17 v případě, pokud sportoviště využívají školy pro účely tělesné výchovy.  Obdobné pak platí i v případě školských zařízení, jako jsou například školní družiny či školní  kluby apod., které při jejich činnosti v rámci vzdělávání mohou využívat také sportoviště. Navíc  se této aktivity účastní přesně definovaná skupina s velmi omezeným počtem osob a se  snadným trasování v případě potřeby. 

V případě skupinových lekcí musí být mezi jednotlivými účastníky dodržován bezpečný  rozestup alespoň 1,5 metru, který minimalizuje případné riziko přenosu nákazy. To neplatí pro  členy společné domácnosti a dále pro žáky jedné školy a je dozorující osoby. Z důvodu zvýšených nároků na dýchání, které jsou většinou se sportovní aktivitou spojené, je  provozovateli stanovena podmínka zajistit ve vnitřním prostoru provozovny maximální možnou  cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu. Za dodržení všech výše uvedených  podmínek je předpoklad výrazného snížení rizika přenosu nákazy při provozu vnitřních  sportovišť.  

K bodu I/9  

Z důvodu minimalizace rizika přenosu onemocnění covid-19 při činnosti, u které nelze použít  ochranný prostředek dýchacích cest, jako je provoz umělých koupališť (plavecký bazén,  koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun  a solných jeskyní a s ohledem na možnost využití maximální kapacity návštěvníků dané  provozovny, je stanovena podmínka, že osoba, která danou provozovnu navštíví, nesmí  vykazovat klinické příznaky onemocnění covid-19 a zároveň se musí prokázat dokladem o 

32 

očkování nebo prodělání onemocnění, popř. negativním výsledkem vyšetření RT-PCR testu  v jasně definovaných případech. Provozovatel je povinen do uvedených prostor vpustit pouze  osobu, která se uvedeným dokladem prokáže. Osoby dále musí dodržovat od ostatních osob  rozestup minimálně 1,5 metru (nejde-li o členy společné domácnosti nebo žáky jedné školy a  je dozorující osoby).  

Je stanovena výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 pro žáky jedné školy, a  to z důvodu, že na základní škole je plavání (plavecký výcvik) povinnou součástí rámcového  vzdělávacího programu, což znamená, že je plavání povinnou součástí vzdělávání a zároveň  se ho účastní přesně definovaná homogenní skupina s velmi omezeným počtem osob. Totéž  se týká plavání na dalších druzích škol (především na sportovních gymnáziích), které mají  výuku plavání uskutečňovanou v rámci vzdělávání. Na druhou stranu je však nutné, aby  pravidla pro plavání, které je součástí vzdělávání, byla nastavena s ohledem na minimalizaci  rizika šíření nákazy. Z toho důvodu jsou podmínky nastaveny tak, že není potřeba dokládat  splnění podmínek podle bodu I/17 v případě, pokud se v jeden okamžik plavání účastní žáci  pouze jedné školy, nebo pokud je možné v jeden čas prostorově oddělit žáky jednotlivých škol  tak, aby se mezi sebou nepotkávali.  

Podmínka zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu  (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v provozovně dále snižuje riziko nákazy.  Provozovatel má také stanovenu povinnost aktivně bránit shromažďování osob, a to včetně  čekacích zón a tím dále snižovat riziko přenosu onemocnění.  

K bodu I/10 

Tímto bodem je regulován provoz lyžařských vleků a lanových drah. Vzhledem k tomu, že se  zde potkávají osoby z celé republiky a často i ze zahraničí, a i s ohledem na současné  významné regionální rozdíly průběhu epidemie onemocnění covid-19, je stejně jako v případě  jiných aktivit s podobnou charakteristikou zavedena povinnost pro osoby využívající tyto  služby nevykazovat klinické známky onemocnění covid-19 a být schopny prokázat splnění  podmínek podle bodu I/17. Provozovatelům těchto zařízení se stanovuje povinnost splnění  těchto podmínek kontrolovat při prodeji jízdenky (skipasu), v případě prodeje prostřednictvím  prostředku komunikace na dálku (online) kontroluje provozovatel její splnění podle svých  technických a provozních možností. Splnění výše uvedených podmínek je dále provozovatel  povinen kontrolovat v přepravních prostorech lanových drah a lyžařských vleků před využitím  služby, a to podle svých aktuálních organizačních, provozních, personálních a technických  možností alespoň namátkově. V případě, že osoba není schopna splnění podmínek podle  bodu I/17 doložit, zakazuje se provozovateli mu jízdenku prodat nebo umožnit využít službu.  

Dále je pro osoby stanovena povinnost dodržovat vzdálenost od ostatních osob (s výjimkou  osob ze společné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo osoby je dozorující) minimálně 1,5  metru ve vnitřních přepravních prostorech, neboť se tak dále sníží riziko přenosu případného  onemocnění. Důvod stanovení povinnosti zajištění základních protiepidemických opatření,  jakými jsou dezinfekce rukou a často dotýkaných ploch a dostatečná ventilace uzavřených  prostor je zmíněn výše.  

K bodu I/11 

Provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů,  zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií a konání  veletrhů a prodejních hospodářských výstav je regulován, pokud jde o pobyt osob v jejich 

33 

vnitřních prostorech, a to tak, aby bylo umožněno návštěvníkům těchto prostorů doržovat  rozestupy alespoň 1,5 metru, pokud nejde o členy společné domácnosti nebo žáky nebo  studenty jedné školy nebo je dozorující osoby, a zároveň jsou návštěvníci povinni tyto  rozestupy dodržovat. Cílem této regulace je zajistit mezi osobami bezpečnou vzdálenost a tím  minimalizovat riziko přenosu onemocnění.  

Skupinové prohlídky se mohou zúčastnit pouze osoby, které nevykazují klinické známky  onemocnění covid-19. V případě skupinové prohlídky s účastí více jak 20 osob je stanovena  povinnost pro všechny účastníky takové prohlídky prokázat se před jejím zahájením splněním  podmínek podle bodu I/17 a organizátor má povinnost splnění těchto podmínek kontrolovat a  osobě, která splnění podmínek nedoloží, neumožnit účast. Velikost skupiny je stanovena  z toho důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině je i snížená možnost dodržovat  bezpečné rozestupy a tak vzrůstá riziko nákazy. Zároveň je smyslem tohoto vymezení  usnadnit činnost provozovatelům tím, že mohou organizovat skupinové prohlídky i pro osoby  bez dokladu o negativním testu, očkování nebo prodělání nemoci, byť jde o skupiny s velmi  omezeným počtem osob. 

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 pro skupinové prohlídky, pokud se jí  účastní v rámci vzdělávání výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby,  je stanovena z důvodu, že jde o přesně definovaný homogenní kolektiv osob, které jsou spolu  v kontaktu v rámci školy a všichni účastníci jsou jednoduše identifikovatelní. V případě výskytu  onemocnění covid-19 to pak vede k rychlému dohledání a trasování všech rizikových kontaktů. 

K bodu I/12  

Za stanovených podmínek se umožňuje provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve  věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky  č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost  včetně přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně  péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce a jiné  podobné akce pro osoby mladší 18 let, a to v návaznosti na aktuální epidemickou situaci ve  výskytu onemocnění covid-19. Službu je možné poskytovat (nebo akci konat) v jeden okamžik  maximálně pro 1000 osob bez ohledu na prostory, v jakých bude poskytována. Důvodem  zpřísnění je výše popsaný vývoj epidemické situace.  

Pro účastníky akce je stanovena povinnost, že nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění  covid-19. Provozovatel zařízení, poskytovatel služby nebo organizátor má povinnost zajistit,  aby se dané akce nebo činnosti neúčastnila osoba, která v případě, že se má účastnit více jak  20 osob, nedoloží splnění podmínek podle bodu I/17. Povinnost splnění těchto podmínek  v případě účasti více než 20 osob je z důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině  vzrůstá riziko přenosu nákazy. Navíc je v takto omezené skupině s nutnou evidencí účastníků  v případě výskytu onemocnění umožněno urychlené trasování epidemiologicky významných  kontaktů a z toho vyplývající včasné nařízení karantény pro tyto osoby. Zároveň je tím  umožněno organizátorům pořádat tyto činnosti i bez dokládání tzv. bezinfekčnosti, byť ve velmi  omezeném počtu osob.  

Výjimku z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 mají tímto bodem regulované aktivity,  pokud se jich účastní výhradně žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo jde-li o  pravidelné aktivity v neměnném kolektivu. V této souvislosti bylo zohledněno, že se jedná o  homogenní skupiny dětí, které jsou spolu v kontaktu i během vyučování nebo jiných školních  aktivit. Pokud aktivity pořádá jiný subjekt než škola, lze též akceptovat výjimku z dokladování  tzv. bezinfekčnosti s ohledem na skutečnost, že se opět jedná o stále stejné homogenní  kolektivy dětí. Navíc mají organizátoři těchto aktivit povinnost vést evidenci účastníků, která 

34 

vede k rychlému dohledání a trasování všech rizikových kontaktů. Zároveň je třeba uvést, že  ve skutečnosti kolektivy v rámci volnočasových aktivit většinou nepřesahují 30 osob a v reálu  i tak půjde převážně o malý kolektiv osob.  

V případě vícedenních akcí, při kterých jsou účastníci zpravidla ve velmi úzkém a  dlouhodobém kontaktu, byla dále zohledněna při nastavení povinnosti pro osoby doložit  doklad o dokončeném očkování nebo prodělaném onemocnění event. negativní výsledek RT PCR testu reálná možnost zvládnutí uložených povinností, a to jak rodiči, tak organizátory  akcí. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že účastníci vícedenních akcí předkládají doklad o  negativním testu, očkování nebo prodělání nemoci pouze první den akce. V případě  poskytování ubytovacích služeb v rámci vícedenních akcí je prokazování splnění podmínek  podle bodu I/17 shodné s poskytováním krátkodobých ubytovacích služeb (bod I/6 písm. d)),  tj. k poskytnutí služby stačí s frekvencí jedenkrát týdně předložit doklad o provedeném  očkování, nebo prodělaném onemocnění, nebo negativní výsledek RT-PCR testu.  

K zamezení dalšího šíření onemocnění covid-19 je v případě oznámení pozitivního výsledku  vyšetření stanovena povinnost organizátora zajistit izolaci této pozitivní osoby od ostatních  osob, bezodkladně kontaktovat orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice)  příslušný podle místa konání akce a předat mu tímto mimořádným opatření stanovený rozsah  informace o účastnících dané akce, a dále zajistit, aby osoba s pozitivním výsledkem vyšetření  akci neprodleně opustila s ohledem na svůj věk sama nebo v doprovodu svého zákonného  zástupce.  

Poskytovatel služby / organizátor akce má povinnost vést evidenci osob po dobu nezbytnou  pro provedení epidemiologického šetření orgánem ochrany veřejného zdraví, a to v nezbytném  rozsahu. Aby evidence mohla sloužit pro uvedený účel, měla by obsahovat identifikaci  účastníka (jméno, příjmení), jeho kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo), informaci o čase  poskytnutí služby / konání akce (od kdy, do kdy) a informaci, který zaměstnanec poskytoval  služby (nebo osoba vedoucí danou aktivitu). Tuto evidenci je poskytovatel / organizátor  povinen uchovávat 30 dnů ode dne poskytnutí služby. V případě vícedenní akce se tím rozumí  den jejího skončení. Evidence osob má za cíl usnadnit trasování epidemiologicky významných  kontaktů v případě výskytu onemocnění mezi účastníky.  

K bodu I/13  

Regulace konání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých  představení včetně cirkusů a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod., kongresů,  vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě spočívá především v požadavku na účastníky  (diváci, návštěvníci, posluchači, zkoušené osoby), kteří se mohou dané akce zúčastnit pouze  v případě, že nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19, a pokud jsou schopni doložit  doklad očkování nebo prodělání nemoci, popř. ve vymezených případech i negativní výsledek  RT-PCR testu. Organizátorovi akce se pak stanovuje povinnost kontroly tohoto dokladu a  nesmí umožnit vstup osobám, které tuto podmínku nesplňují. 

Povinnost dokládat splnění podmínek podle bodu I/17 v případě účasti více než 20 osob je  z důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině vzrůstá riziko přenosu nákazy, ale  zároveň je tak organizátorům těchto akcí umožněno je pořádat, byť pro velmi omezený počet  osob.  

V případě hromadných akcí je pak nutné zmínit, že jde většinou o akce trvající desítky minut  až pár hodin, kde se v jeden čas na jednom místě shromažďují osoby mnohdy z několika  regionů, potažmo z celé ČR, které se vzájemně neznají. Ministerstvo zdravotnictví touto  změnou nepřistupuje k omezení hromadných akcí ve smyslu kapacity těchto akcí, tj. neaplikuje  velmi časté opatření obvyklé v ostatních státech, nýbrž vyvažuje hodnoty ekonomické, 

35 

společenské a zdravotní tak, aby míra rizika konání těchto akcí byla přijatelná a dopady na  epidemickou situaci co nejmenší.  

Dále je stanovena podmínka minimální vzdálenosti diváků od jeviště, sportovní plochy nebo  jiného místa určeného pro vystupující, která musí být nejméně 2 metry, a to z toho důvodu, že  účinkující při vlastní produkci nepoužívají ochranných prostředek dýchacích cest a zároveň  tato produkce může být spojena se zpěvem nebo jinými zvýšenými hlasovými projevy (hlasitá  mluva, křik, zpěv), které samy o sobě představují nárůst rizika přenosu onemocnění, jak je již  uvedeno výše. 

Je stanovena výjimka na vzdělávací akce a zkoušky (mimo vlastní kontinuální vzdělávání v  podobě například výuky a přednášek, které není považováno za „vzdělávací akci“), které jsou  součástí vzdělávání podle školského nebo vysokoškolského zákona, a to z důvodu, že v  současné době není samotné vzdělávání na školách a vysokých školách nijak podmíněno a  tyto akce a zkoušky jsou jeho součástí. Nadále v tomto případě postačí zajištění dodržování  nastavených základních protiepidemických opatření (jako jsou ochrana dýchacích cest nebo  testování na kolejích vysokých škol). Za uplynulý rok a půl školy a vysoké školy prokázaly, že  jsou schopny v rámci svých kompetencí zajistit takovou organizaci vzdělávání, aby bylo  omezeno šíření onemocnění covid-19 i vedle dodržování krizových nebo mimořádných  opatření. Pravidla bodu I/13 se však uplatní pro akademické obřady (pokud se jich v jeden čas  účastní více než 20 osob, stejně jako u všech ostatních akcí). Výslovné uvedení akademických  obřadů je dáno tím, že tyto akce se svým charakterem spíše podobají společenským akcím  než samotnému vzdělávání na vysoké škole. Potkávají se zde nejen samotní studenti, ale také  jejich rodinní příslušníci a další osoby. Z tohoto důvodu se nastavují pro konání akademických  obřadů stejná pravidla jako pro kulturní akce. 

Dále byla stanovena výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 pro akce, kterých  se zúčastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby, nebo pokud  provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy používali jiné  prostory než ostatní osoby účastnící se této akce, a to z obdobného důvodu definovaného pro  provoz bazénů nebo lyžařských vleků a lanových drah. 

K bodu I/14  

Omezují se veřejné nebo soukromé akce, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě,  jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné než uvedené v bodu I/13, taneční, tradiční  a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy.  Z pravidel stanovených tímto bodem se však vyjímají schůze, zasedání a podobné akce  ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na  základě zákona, a shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu  shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Tyto akce jsou regulovány zvlášť, byť  obdobnými principy, v bodech I/15 a I/16

Vyjmenovaných akcí se mohou zúčastnit pouze osoby, které nevykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19. V případě, že má být v jeden okamžiku přítomno na akci více než 20  osob, mohou se jí účastnit pouze osoby, které se mohou prokázat splněním podmínek podle  bodu I/17, přitom však lze připustit přítomnost nejvýše 1000 osob bez ohledu na to, zda se  konají ve vnitřních nebo vnějších prostorech.  

Velikost skupiny je stanovena z toho důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině je i  snížená možnost dodržovat bezpečné rozestupy a také vzrůstá riziko přenosu nákazy.  Zároveň je smyslem tohoto vymezení umožnit organizátorům těchto akcí organizovat akce i  pro osoby bez uvedného dokladu, byť jde o skupinu o velmi omezeném počtu osob.

36 

V případě, že je vstup na akci regulován (typicky vstupenkou), má osoba povinnost prokázat  splnění podmínek organizátorovi akce stejně jako v jiných případech, kdy je vstup vázán na  splnění těchto podmínek, přičemž organizátor má stejně jako v ostatních obdobných případech  povinnost toto prokázání vyžadovat a bez doložení osobu na akci nevpustit. Pokud vstup  regulován není, musí být osoba připravena na místě prokázat splnění podmínek alespoň  orgánu kontroly (orgánu ochrany veřejného zdraví), obdobně jako je tomu u provozoven  stravovacích služeb.  

Splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se uvedených akcí v rámci  vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby nebo  pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy používali  jiné prostory než ostatní osoby účastnící se těchto akcí, a to z obdobného důvodu, který je  definován v bodě I/11. Stejně tak je stanovena výjimka pro tyto akce, pokud jde o pravidelně  probíhající aktivity v neměnném kolektivu v případě, pokud bude v požadovaném rozsahu  vedena evidence osob účastnících se této akce, a to z důvodu, že se jedná o homogenní  kolektiv osob. Povinnost vést evidenci účastníků vede k rychlému dohledání a trasování všech  rizikových kontaktů v případě výskytu nákazy v daném kolektivu.  

Další výjimka je stanovena pro svatby, prohlášení osob o vstupu do registrovaného partnerství  a pohřby, jichž se může účastnit maximálně 30 osob bez nutnosti splnění výše uvedených  podmínek. Tato výjimka je stanovena z důvodu umožnění konání těchto významných událostí  v životě člověka i bez nutnosti pro účastníky prokázat se dokladem o negativním výsledku  testu, očkování nebo prodělání nemoci, a to za splnění podmínky velmi omezeného počtu  účastnících se osob, který zaručuje v případě potřeby vytrasování všech kontaktů, a kdy lze  předpokládat, že při tomto malém počtu osob půjde většinou pouze o členy rodiny, popř. osoby  velmi blízké.  

Specifická úprava je stanovena pro sportovní přípravu amatérských sportovců organizovanou  sportovními svazy a jejich sportovní utkání, kdy se organizátorovi ukládá povinnost vést  evidenci osob, které se dané sportovní aktivity účastní, bez ohledu na počet účastníků či  charakter (pravidelná / jednorázová) akce, což usnadní epidemiologické šetření a vede  k rychlému dohledání a trasování rizikových (epidemiologicky významných) kontaktů  v případě výskytu onemocnění v tomto kolektivu, a tím včasné podchycení případného  ohniska nákazy. Povinnost vést vždy evidenci účastníků je uložena z důvodu, že sportovní  aktivity jsou zpravidla provozovány bez ochrany dýchacích cest a zároveň se zvýšenými  nároky na dýchání, což zvyšuje riziko přenosu nákazy, a proto je nutné v případě výskytu  onemocnění v daném kolektivu rychle vytrasovat rizikové kontakty, čemuž tato evidence  jednoznačně napomáhá. 

Ponechání nutnosti splnění podmínek podle bodu I/17 v případě účasti více než 20 osob na  sportovních utkáních a dalších aktivitách, jichž se neúčastní pouze „stálý“ kolektiv (jeden tým),  je z důvodu, že v rámci těchto aktivit již dochází k setkávání různých skupin osob, často i z  několika krajů a nelze tedy mluvit o homogenitě daného kolektivu. Nicméně vzhledem k tomu,  že tyto aktivity mívají pravidelný ráz (konají se zpravidla nejméně jednou týdně) a lze  předpokládat, že u účastníků uvedených akcí tak bude docházet k pravidelnému,  každotýdennímu testování, stanovila se zvláštní „platnost“ RT-PCR testu, kdy se ze  stanovených 72 hodin prodloužila na 7 dnů.  

Specifická úprava pro organizovanou činnost pěveckých sborů je stanovena z důvodu, že zpěv  je z hlediska šíření a přenosu onemocnění covid-19 považován za jednu z nejrizikovějších  aktivit, při které navíc nelze použít ochranný prostředek dýchacích cest, je proto nutné pro  činnost pěveckých sborů stanovit přísnější podmínky, jakými jsou skupina maximálně 50 osob  za dodržení rozestupů alespoň 1,5 metru mezi jednotlivými osobami a dále nezbytná 

37 

podmínka nepřítomnosti klinických známek onemocnění covid-19 a povinnost prokázat se  negativním výsledkem testu nebo doložení dokladu o očkování nebo potvrzení o prodělání  onemocnění. Organizátorovi činnosti pěveckých sborů je stanovena povinnost vést evidenci  osob pro potřeby případného epidemiologické šetření. Tato evidence usnadní následné  trasování rizikových kontaktů v případě výskytu onemocnění v rámci této činnosti.  

K bodu I/15 

Stanovují se pravidla pro shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu  shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů a to tak, aby nebylo dotčeno právo osob  pokojně se shromažďovat, ale zároveň bylo sníženo riziko přenosu nákazy. Z důvodu  minimalizace zásahu do tohoto práva byla v případě těchto shromáždění stanovena pouze  základní protiepidemická opatření (dodržování rozestupů a dezinfekce rukou).  

K bodu I/16 

Obdobně se stanovují podmínky pro konání voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu  právnické osoby s výjimkou orgánů územních samosprávných celků v případě, že se jej  účastní na jednom místě více než 20 osob z důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob  shromážděných v jeden čas na jednom místě stoupá riziko přenosu nákazy, a proto je v rámci  zachování bezpečné organizace a průběhu stanovena povinnost splnění podmínek podle  bodu I/17 nebo doložením negativního výsledku RT-PCR vyšetření. Výjimka je zde stanovena  z důvodu charakteru předmětné činnosti tak, aby nedošlo k omezení výkonu těchto orgánů.  

K bodu I/17  

Vymezuje se okruh osob, kterým se na základě stávajících vědeckých poznatků o získané  imunitě a šíření onemocnění covid-19 umožňuje vstup do některých vnitřních a vnějších  prostorů nebo účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech v případě, že nemají  žádné klinické příznaky onemocnění covid-19, a buď chorobu již prodělaly, a předpokládá se,  že dle stávajících mezinárodních doporučení Evropského centra pro prevenci a kontrolu  nemocí a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mají v době do 180 dní od  záchytu onemocnění dostatečnou imunitu, která ve většině případů ochrání před reinfekcí,  anebo od dokončeného očkování podle souhrnu údajů o přípravku dané očkovací látky uběhlo  nejméně 14 dní. Alternativou pro osoby, které se z důvodu zdravotní kontraindikace nemohou  očkovat, a pro osoby do 18 let věku je pro účely umožnění vstupu do některých vnitřních a  vnějších prostorů doložení negativního výsledku RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV 2, který není starší než 72 hodin od odběru biologického materiálu. Důvody pro unávání pouze  tohoto typu testu jsou zmiňovány v textu výše uvedeném.  

Skutečnost, že se osoba nemůže podrobit očkování proti onemocnění covid-19 pro  kontraindikaci, se dokládá záznamem v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN)  obsahujícím výslovné uvedené informace o tom, že se osoba nemůže ze zdravotních důvodů  očkování proti onemocnění covid-19 podrobit, nebo lékařským potvrzením obsahujícím  výslovné uvedení informace o tom, že osoba se nemůže ze zdravotních důvodů očkování proti  onemocnění covid-19 podrobit a že tato skutečnost je uvedena v Informačním systému  infekčních nemocí (ISIN). V praxi to znamená, že u osoby s kontraindikací k očkování se tato  kontraindikace zaznamenaná ošetřujícím lékařem (zejména všeobecný lékař pro dospělé  nebo praktický lékař pro děti a dorost) do systému ISIN propíše do aplikace Tečka a osoba tak  bude mít možnost se prokázat trvalou kontraindikací, kterou do ISIN zadal její ošetřující lékař.  Pokud osoba nemá tzv. chytrý telefon, provede lékař tisk dokazující záznam kontraindikace 

38 

v systému ISIN (tzv. printscreen stránky ISIN se záznamem kontraindikace) nebo lékař vydá  potvrzení o tom, že kontraindikaci do ISIN zaznamenal. 

Dále je umožněno se prokázat negativním výsledkem RT-PCR testu ne starším než 72 hodin  osobám tzv. rozočkovaným, tj. osobám, po aplikaci první dávky v případě dvoudávkového  schématu podle SPC nebo osobám, u kterých od dokončeného očkování neuplynulo  minimálně 14 dní a to z důvodu, že na takové osoby nelze pohlížet jako na osoby před nákazou  dostatečně chráněné. [21,22]  

Zároveň je tak ale i zohledněno, že tyto osoby proces očkování již zahájily, přičemž efektivní  ochrana očkování nastupuje již v řádu 10- 14 dnů po aplikaci první dávky, což je doloženo i  růstem protilátek proti spike proteinu, není však dlouhodobá a je slabší zejména v případě  objevujících se variant viru.[55] Avšak jedinec, který zahájil vakcinaci, tím proklamuje svůj  zodpovědný postoj vůči ochraně sebe sama i ochraně společnosti, což opravňuje zvýhodnění  v plánovaném systému omezení, navíc i zejména k výše uvedenému vzestupu protilátek 2  týdny po aplikaci 1. dávky vakciny. Lze tedy předpokládat, že již začíná být chráněn částečně  i po 10.-14. dnu, navíc přestává být efektivním přenašečem viru, neboť jej neutralizuje  protilátkami. 

Mimořádným opatřením se dále definuje národní certifikát o provedeném očkování. Jedná se  o písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněným subjektem působícím v  České republice, v jiném členském státě Evropské unie nebo třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn  v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva  zdravotnictví České republiky, které obsahuje údaje o očkované osobě, podaném typu  vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci subjektu, který potvrzení vydal, nebo certifikát o  očkování vydávaný podle nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID. Vstup do  vybraných vnějších a vnitřních prostorů se dále umožňuje osobě, která byla očkována proti  onemocnění covid-19 a tuto skutečnost doloží národním certifikátem o dokončeném očkování,  za který se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněným  subjektem působícím v třetí zemi občanovi České republiky nebo občanovi Evropské unie s  vydaným potvrzením k přechodnému pobytu nebo povolením k trvalému pobytu Českou  republikou, o tom, že očkování látkou schválenou Evropskou lékovou agenturou bylo plně  dokončeno, a jeho vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na  internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky (písemné potvrzení musí  obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci  subjektu, který potvrzení vydal a tyto údaje musí být možné ověřit dálkovým přístupem přímo  z písemného potvrzení), a že od dokončení očkování uplynulo nejméně 14 dní. 

Níže jsou uvedeny současné důvody Ministerstva zdravotnictví, proč nelze uznat přítomost  protilátek proti viru SARS-CoV-2 jako doklad pro vstup do některých vnitřních a vnějších  prostorů nebo účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, kdy je vyžadováno  doložení tzv. beinfekčnosti.  

Ministerstvo zdravotnictví si je vědomo judikatury Nejvyššího správního soudu, který  rozsudkem ze dne 9. července 2021, sp. zn. 6 Ao 21/2021 shledal v rozporu se zákonem  ustanovení čl. I bodu 18 mimořádného opatření MZ ze dne 14. května 2021 čj. MZDR  14601/2021-12/MIN/KAN, přičemž se v tomto rozsudku vyjádřil k otázce osob, které sice  neprodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19 (neměly pozitivní výsledek RT-PCR  testu na přítomnost viru SARS-CoV-2), nicméně vyšetřením u nich byla zjištěna přítomnost  protilátek proti viru SARS-CoV-2. Stejně tak je nutno říci, že Ministerstvo zdravotnictví  nezpochybňuje a nikdy nezpochybňovalo imunitu proti onemocnění covid-19 vzniklou na  základě prodělaného onemocnění. Jde pouze o to, že v současnosti rutinně používané 

39 

laboratorní metody, které aspirují na hodnocení imunity proti nákaze covid-19, nejsou  dostatečně standardizované. Tudíž je velmi diskutabilní, zda mohou být použity jako podklad  pro rozhodování, zda je jedinec tzv. bezinfekční pouze na základě toho, že mu byly prokázány  protilátky proti onemocnění covid-19, ale není důkaz o tom, že by v minulosti toto onemocnění  prodělal. 

Proto Ministerstvo zdravotnictví s ohledem na současný stav vědeckého poznání ohledně  onemocnění covid-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 i nadále zastává názor, že samotnou  skutečnost spočívající v přítomnosti protilátek proti viru SARS-CoV-2 v krvi jakékoli osoby, aniž  by u ní bylo zároveň laboratorně potvrzeno prodělání onemocnění covid-19, nelze postavit na  roveň laboratorně potvrzenému prodělání tohoto onemocnění. Ministerstvo zdravotnictví  vedou k tomuto závěru následující důvody: 

Z hlediska současného stavu vědeckého poznání o chování viru SARS-CoV-2 a lidské imunity  po prodělání onemocnění covid-19 způsobeného tímto virem je ve světě obecně přijímána  skutečnost [56], že po prodělání onemocnění covid-19 lze na fyzickou osobu po dobu 180 dnů  od prvního pozitivního testu (RT-PCR testu nebo antigenního testu (RAT) potvrzeného  konfirmačním RT-PCT testem) pohlížet jako na imunní a tedy chráněnou proti tomuto  onemocnění. V případech laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19 pak zcela zřetelně  existuje výchozí bod, od něhož lze uvedenou 180denní lhůtu počítat – tímto výchozím bodem  je den prvního pozitivního testu. Po uplynutí 180denní lhůty se pak na danou osobu opět  pohlíží jako na osobu, která onemocnění covid-19 neprodělala (samozřejmě za předpokladu,  že v předmětné lhůtě neabsolvovala očkování nebo neprodělala onemocnění znovu). Přitom  však nehraje roli, zda dotyčná osoba má po prodělání tohoto onemocnění v krvi přítomné  protilátky (a v jaké míře) či nikoli. Jde tedy o jakousi fikci bezinfekčnosti, ze které ostatně  vychází i pro ČR závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953  (odstavec 7) ze dne 14. června 2021, o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání  interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním  covid-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během  pandemie covid-19 (článek 3). 

Je třeba také poznamenat, že z hlediska mezinárodní definice [57] je diagnóza onemocnění  covid-19 definitivní pouze v případě průkazu přítomnosti viru SARS-CoV-2 prostřednictvím  PCR testu nebo jeho antigenu pomocí antigenního testu (RAT) (definice případu onemocnění  covid-19). Tedy pouhá pozitivita protilátek proti viru SARS-CoV-2 z krve pacienta, nedokazuje  z hlediska definice nemoci, že se jedná o stav po onemocnění covid-19

V případech osob, které sice mají v krvi určité množství protilátek proti viru SARS-CoV-2, popř.  prokázanou jejich pouhou přítomnost, a tedy onemocnění covid-19 zřejmě prodělaly  bezpříznakově nebo nebyly testovány (není přitom podstatné, proč test nepodstoupily), je však  situace jiná. V prvé řadě zde chybí shora zmíněný výchozí bod, od kterého je možné počítat  zmíněnou 180denní lhůtu. Uvedené v praxi znamená, že v době absolvování vyšetření na  přítomnost protilátek nelze zjistit, kdy přesně fyzická osoba onemocnění covid-19 ve  skutečnosti prodělala a zda je tedy na počátku, uprostřed či těsně před uplynutím zmíněné  180denní lhůty. Současný stav vědeckého poznání totiž neumožňuje toto datum zpětně  stanovit, a to zejména s ohledem na to, že stejně jako je průběh onemocnění covid-19  u každého jiný, je jiné i množství protilátek, které se v reakci na prodělání tohoto onemocnění  u různých osob vytvoří, a jiná je i doba, po kterou protilátky proti viru SARS-CoV-2 v krvi  přetrvávají. Jinými slovy platí, že u někoho může mít prodělání onemocnění covid-19  za následek velké množství protilátek v krvi i po velmi dlouhou dobu, u jiného může dojít  k tomu, že množství protilátek po prodělaném onemocnění bude malé a ty rychle vymizí.  Možné jsou však i kombinace uvedených možností, tedy velké množství protilátek po krátkou 

40 

dobu, či malé množství protilátek po dlouhou dobu. S ohledem na současný stav vědeckého  poznání platí, že samotný průběh onemocnění přitom nehraje roli, když i osoby s těžkým  průběhem mohou mít po prodělání onemocnění malé množství protilátek a osoby s lehkým či  bezpříznakovým průběhem mohou mít velké množství protilátek. Pokud jde o dobu, po kterou  protilátky přetrvávají v krvi, ani ta není na průběhu onemocnění závislá, a u každého jedince  je jiná a klesá jinou rychlostí – u někoho pomalu, u někoho naopak velmi rychle. Velmi  podstatnou skutečností pak je, že dosud nikde ve světě nebyla odbornými kruhy či uznávanými  autoritami (např. WHO, CDC, ECDC apod.) stanovena tzv. protektivní (ochranná) hladina  protilátek, tedy hladina, jejíž dosažení znamená, že danou osobu lze považovat za chráněnou  proti (re)infekci virem SARS-CoV-2. S ohledem na výše uvedené tak 1) není možné určit, zda  je test na přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 v posuzovanou dobu ještě validní, tedy  zda množství protilátek v krvi dané osoby bude stejně vysoké jako v době testu, výrazně nižší  či dokonce žádné, neboli, jak dlouho budou protilátky v krvi přetrvávat, a 2) zda je testem  prokázané množství protilátek dostatečně efektivní k ochraně dané fyzické osoby vůči  (re)infekci virem SARS-CoV-2. Samotným vyšetřením protilátek bez znalosti výchozího bodu  onemocnění, kterým je pozitivní výsledek RT-PCR nebo antigenního testu (RAT), nelze tedy  stanovit i při pravděpodobnosti, že nemocný mohl onemocnění covid-19 prodělat, jak dlouho  bude ještě pravděpodobně chráněn. 

Z imunologické hlediska je třeba zmínit, že je značným zjednodušením současný pohled na  protilátky proti koronaviru ve smyslu ano/ne. Imunita proti infekci způsobené virem SARS-CoV 2 je založena na kombinaci buněčné imunity a protilátek. Je známo, že imunitní odpověď není  zaměřena proti celým antigenům, ale proti vazebným místům, tzv. epitopům, kterých jsou na  povrchu viru stovky. Infekce koronaviru SARS-CoV-2 iniciuje humorální imunitní odpověď,  která vytváří protilátky proti specifickým virovým antigenům, jako je nukleokapsidový (N)  protein nebo protein spike (S).[58] S protein mají na povrchu všechny koronaviry a některé  epitopy SARS-CoV-2 jsou sdílené i s těmi běžnými koronaviry (např. s OC43). Ještě  významnější je zkřížená reaktivita v případě N proteinu. Důsledkem toho v sérech odebraných  v době před vznikem pandemie covid-19 např. z let 2017-18 vyjde s velkou pravděpodobností  určité procento sér pozitivních na SARS-Cov-2 testem zaměřeným na N protein nebo testem  detekujícím S protein. Zdá se, že protilátky proti běžným koronavirům mají určitou omezenou  protektivní aktivitu i proti onemocnění covid-19, ale rozhodně ne dlouhodobou a část těchto  osob se s virem SARS-Cov-2 vůbec nemusela setkat. Pokud má tedy osoba pozitivní výsledek  testu na protilátku SARS-CoV-2, je možné, že nedávno nebo v minulosti prodělala  onemocnění covid-19. Existuje však možnost, že pozitivní výsledek je nesprávný, tedy falešně  pozitivní, a to z důvodu, že testy na protilátky mohou detekovat jiné koronaviry než SARS CoV-2, například ty, které způsobují běžné nachlazení.[59] 

Množství protilátek se mění v čase kvantitativně i kvalitativně, používají se různé testy proti  různým antigenům u jedinců, kteří mají každý různě nastavenou imunitu geneticky či kontakty  s infekčními agens a dalšími faktory. Je zřejmé, že imunologové ve světě naráží na podobné problémy, a to je také důvodem, že zatím nejsou k dispozici jasné guidelines světově  uznávaných autorit (např. WHO, ECDC, CDC), které by stanovily jednoznačný postup v dané  věci. 

Imunitní ochrana proti koronaviru u většiny jedinců přetrvává 6 měsíců [57]. Sérologické testy  se zaměřují na specifické protilátky indukované SARS-CoV-2. Výsledky však poskytují pouze  částečný obrázek imunitní odpovědi proti viru, protože reakce zprostředkované T-buňkami  nejsou brány v úvahu. Indukce paměťových T a B-buněk specifických pro SARS-CoV-2 je  důležitá pro dlouhodobou ochranu a hraje v ní zásadní roli, ale rutinně tento typ imunity nelze  vyšetřovat. Paměťové T-buňky mohou být přítomné, i když není měřitelné množství protilátek 

41 

v séru. To dále komplikuje posouzení přítomnosti a trvání imunity na základě průkazu pouhé  detekce protilátek.  

Pozitivní výsledek testu na přítomnost protilátek může být důkazem minulé (včetně nedávné)  infekce, aniž by poskytl jakékoliv údaje o době infekce, a nemůže vyloučit ani současnou  probíhající infekci. Proto není absolutním důkazem, že osoba není infekční a/nebo je chráněna  před novou infekcí a nemůže virus dále přenášet. I když testy na přítomnost protilátek poskytují  určité důkazy o imunitní odpovědi, není známo, zda množství protilátek poskytuje dostatečnou  ochranu nebo jak dlouho bude taková ochrana trvat. Je tedy možné, že brzy po pozitivním  testu na přítomnost protilátek se protilátky stanou nezjistitelnými. Serologické testy detekující  protilátky nemohou určit přesnou dobu infekce, pokud není známa, tj. pokud není k dispozici  pozitivní výsledek RT-PCR nebo antigenního testu (RAT). Testy protilátek tedy nemohou  nahradit RT-PCR nebo antigenní testy, protože podstata detekovaného parametru se liší  (protilátka vs. přímá detekce genomu viru nebo virového proteinu).  

Navíc jsou v laboratorní praxi k dispozici různé testy k detekci protilátek a srovnání jejich  výsledků je velmi obtížné kvůli této jejich různorodosti a z chybějící standardizace. Testy  protilátek, které se v současné době používají v členských státech, nejsou harmonizovány /  standardizovány a jejich výsledky tak nejsou srovnatelné.  

V této souvislosti ECDC konstatuje, že osoby s certifikáty vydanými na základě pozitivní  sérologie mohou být mylně ujištěni, že mohou uvolnit své chování, které je důležité pro  omezení rizika nákazy a jejího přenosu, jako je dodržování rozestupů, používání ochranného  prostředku dýchacích cest a mytí a dezinfekce rukou. Jak bylo zmíněno výše, zatímco pozitivní  sérologický výsledek může naznačovat předchozí infekci, nemusí však zaručit ochranu před  reinfekcí nebo infekcí způsobenou nově se objevující variantou.[60] 

Složitost ve věci uznávání přítomnosti protilátek bez laboratorně potvrzeného onemocnění  covid-19 pomocí RT-PCR testu dokládá i skutečnost, že k tomuto kroku v rámci Evropy  přistoupilo pouze Rakousko, ostatní země zatím z výše zmiňovaných důvodů volí stejný  postup jako ČR. 

Ve všech shora uvedených skutečností spatřuje Ministerstvo zdravotnictví důvody, pro které  nelze potvrzení o absolvování testu na přítomnost protilátek postavit na roveň laboratorně  potvrzenému prodělání onemocnění covid-19 (ve 180 denní lhůtě po prodělání),  absolvovanému očkování, nebo negativnímu výsledku antigenního (RAT) či RT-PCR testu.  Ministerstvo však zdůrazňuje, že tento závěr nečiní na základě jakýchkoli snah o diskriminační  zacházení s osobami, které onemocnění covid-19 prodělaly, avšak nemají o tom laboratorní  potvrzení, nýbrž z důvodu veřejného zájmu na ochraně veřejného zdraví, protože, jak bylo  uvedeno výše, není zřejmé (ani stanovitelné), zda vůbec a případně po jakou dobu jsou tyto  osoby v rozhodném čase proti (re)infekci virem SARS-Cov-2 chráněny. 

Výzkum imunity proti infekci způsobené virem SARS-CoV-2 nadále pokračuje, ale stále ještě  neposkytl dostatek důkazů k tomu, aby se v krvi našel jednoduchý a spolehlivý parametr  určující úroveň imunity proti této infekci, od kterého by bylo možno odvinout protiepidemická  opatření u daného jedince a stupeň jeho ochrany. V současné době vychází praktické  doporučení pro implementaci a interpretaci serologického vyšetření protilátek [61], které odráží  stav poznání v oblasti vyšetřování protilátek proti onemocnění covid-19. Toto doporučení říká,  že indikace vyšetření protilátek proti tomuto onemocnění jsou pouze tyto: diferenciální  diagnostika onemocnění covid-19, popř. stav po onemocnění z indikace lékaře, vyšetření  dárců rekonvalescentní plasmy a seroprevalenční studie, tedy epidemiologické studie a  výzkum zejména pro potřeby stanovení účinnosti vakcín. Není doporučeno používat protilátky  pro hodnocení individuální imunity vyšetřovaného a pro rozhodnutí o vakcinaci. Medicínské  indikace vyšetření protilátek jsou tedy významně omezené a výsledek by neměl sloužit 

42 

k určení stupně imunity jedince proti onemocnění covid-19, ani k predikci, jak dlouho bude  chráněn, popř. k načasování k načasování očkování.  

1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations discovery/hospitalization-death-by-age.html 

2. V ČR nadále dominuje SARS-CoV-2 varianta delta a její subvarianty, SZÚ (szu.cz) 3. Rapid Risk Assessment: Assessing SARS-CoV-2 circulation, variants of concern, non pharmaceutical interventions and vaccine rollout in the EU/EEA, 16th update (europa.eu) 4. Quantitative risk assessment of COVID-19 aerosol transmission indoors: a mechanistic  stochastic web application - PubMed (nih.gov) 

5. Contact tracing in the European Union: public health management of persons, including  healthcare workers, who have had contact with COVID-19 cases – fourth update  (europa.eu) 

6. The risk of indoor sports and culture events for the transmission of COVID-19 (nih.gov) 7. SARS-CoV-2 transmission during an indoor professional sporting event (nih.gov) 8. IJERPH | Free Full-Text | Indoor Dining and In-Person Learning: A Comparison of 30 US  Cities (mdpi.com) 

9. Evidencia epidemiológica acerca del rol de la hostelería en la transmisión de la COVID 19: una revisión rápida de la literatura | Gaceta Sanitaria 

10. Considerations for Restaurants and Bars | COVID-19 | CDC 

11. https://www.health.gov.au/news/australian-health-protection-principal-committee-ahppc statement-on-very-high-risk-social-environments 

12. WHO-2019-nCoV-POE-mass-gathering-2021.1-eng.pdf 

13. Risk of SARS-CoV-2 transmission from newly-infected individuals with documented  previous infection or vaccination (europa.eu) 

14. https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)01358-1/fulltext  15. Factors that Influence the Reported Sensitivity of Rapid Antigen Testing for SARS-CoV-2  (nih.gov) 

16. Validation of a rapid antigen test as a screening tool for SARS-CoV-2 infection in  asymptomatic populations. Sensitivity, specificity and predictive values (nih.gov) 17. Epidemiologic Characteristics Associated With Severe Acute Respiratory Syndrome  Coronavirus 2 (SARS-CoV-2) Antigen-Based Test Results, Real-Time Reverse  Transcription Polymerase Chain Reaction (rRT-PCR) Cycle Threshold Values,  Subgenomic RNA, and Viral Culture Results From University Testing - PubMed (nih.gov) 18. IDSA Guidelines on the Diagnosis of COVID-19: Antigen Testing (idsociety.org) 19. COVID-19: Rapid Antigen detection for SARS-CoV-2 by lateral flow assay: a national  systematic evaluation for mass-testing | medRxiv 

20. Public health implications of the use of self-tests to detect SARS-CoV-2 in the EU/EEA  (europa.eu) 

21. Effectiveness of Covid-19 Vaccines against the B.1.617.2 (Delta) Variant | NEJM 22. Questions and answers on COVID-19: Vaccines (europa.eu) 

23. Monitoring Incidence of COVID-19 Cases, Hospitalizations, and Deaths, by Vaccination  Status — 13 U.S. Jurisdictions, April 4–July 17, 2021 | MMWR (cdc.gov) 24. Covid-19 : efficacité vaccinale - EPI-PHARE 

25. Vaccination reduces need for emergency care in breakthrough COVID-19 infections: A  multicenter cohort study - The Lancet Regional Health – Americas 

26. Laboratory-Confirmed COVID-19 Among Adults Hospitalized with COVID-19–Like Illness  with Infection-Induced or mRNA Vaccine-Induced SARS-CoV-2 Immunity— Nine States,  January–September 2021 (cdc.gov)

43 

27. Virological and serological kinetics of SARS-CoV-2 Delta variant vaccine-breakthrough  infections: a multi-center cohort study | medRxiv 

28. Virological characteristics of SARS-CoV-2 vaccine breakthrough infections in health care  workers | medRxiv 

29. Vaccine effectiveness against SARS-CoV-2 transmission to household contacts during dominance of Delta variant (B.1.617.2), August-September 2021, the Netherlands |  medRxiv 

30. Longitudinal analysis of SARS-CoV-2 vaccine breakthrough infections reveal limited  infectious virus shedding and restricted tissue distribution | medRxiv 

31. Effect of Vaccination on Household Transmission of SARS-CoV-2 in England | NEJM 32. Vaccination with BNT162b2 reduces transmission of SARS-CoV-2 to household contacts  in Israel | medRxiv 

33. Topné, ventilační a klimatizační systémy v kontextu s onemocněním COVID-19 (ECDC).,  SZÚ (szu.cz) 

34. https://ec.europa.eu/culture/sites/default/files/2021-06/COM-2021-4838-covid_en.pdf 35. Considerations for Events and Gatherings | CDC 

36. Main heading (accessaa.co.uk) 

37. “Mass gathering events and COVID-19 transmission in Borriana (Spain): A retrospective  cohort study” (plos.org) 

38. zakladni_informace_covid_19_7_aktualizace_09_03_2021_2.pdf (szu.cz) 39. Physical distancing, face masks, and eye protection to prevent person-to-person transmission of SARS-CoV-2 and COVID-19: a systematic review and meta-analysis - The Lancet 

40. Nový koronavirus vydrží na povrchu několik hodin - aktualizace, SZÚ (szu.cz) 19 41. Guidelines for the implementation of non-pharmaceutical interventions against COVID-19  (europa.eu) 

42. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/disinfection-environments-covid-19 43. Reduction of secondary transmission of SARS-CoV-2 in households by face mask use,  disinfection and social distancing: a cohort study in Beijing, China | BMJ Global Health 44. Stability of SARS-CoV-2 in different environmental conditions - The Lancet Microbe 45. Inactivation of Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2 by WHO Recommended Hand Rub Formulations and Alcohols - Volume 26, Number 7—July 2020  - Emerging Infectious Diseases journal - CDC 

46. Stability of SARS-CoV-2 on environmental surfaces and in human excreta | medRxiv 47. The effect of temperature on persistence of SARS-CoV-2 on common surfaces | Virology  Journal | Full Text (biomedcentral.com) 

48. Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1 | NEJM  (archive.org) 

49. Porous Materials Unfavorable for Coronavirus Survival - AIP Publishing LLC 50. REHVA_COVID-19_guidance_document_ver2_20200403_1.pdf 

51. The Fluid Dynamics of Disease Transmission (annualreviews.org) 

52. Quantitative Microbial Risk Assessment for Airborne Transmission of SARS-CoV-2 via Breathing, Speaking, Singing, Coughing, and Sneezing | Environmental Health  Perspectives | Vol. 129, No. 4 (nih.gov) 

53. who-2019-ncov-adjusting_ph_measures-workplaces-2020.1-eng.pdf (cities4health.org) 54. Computational fluid dynamic (CFD), air flow-droplet dispersion, and indoor CO2 analysis  for healthy public space configuration to comply with COVID 19 protocol | medRxiv 55. Srovnání pěti komerčních protilátek proti SARS-CoV-2 a imunotestů IgG po očkování BNT162b2 mRNA (nih.gov) 

56. Immune responses and immunity to SARS-CoV-2 (europa.eu) 

57. Case definition for coronavirus disease 2019 (COVID-19), as of 3 December 2020  (europa.eu)

44 

58. Antibody Testing Is Not Currently Recommended to Assess Immunity After COVID-19  Vaccination: FDA Safety Communication | FDA 

59. Antibody (Serology) Testing for COVID-19: Information for Patients and Consumers |  FDA 

60. The use of antibody tests for SARS-COV-2 in the context of Digital Green Certificates  (europa.eu) 

61. https://academic.oup.com/clinchem/article/67/9/1188/6178192 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r

ministr zdravotnictví

45 

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Vydaná opatření a zpravodajství


Poslední zprávy z rubriky Obchod a služby:

Po   9:50  Nedostatek brigádníků v obchodech (video) Ceskatelevize.cz (ČT)
29.11.2021  Výzkum z MU o nošení respirátorů v obchodech muni.cz (Masarykova univerzita)
28.11.2021  Luxus po Rusku aneb busta Elona Muska z elektromobilu Model 3 Jiří Zendulka (Kurzy.cz)






Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.