Strategie humanitární pomoci na rok 2022

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 

Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Loretánské nám. 5, 118 00 Praha 1 

tel.: +420 224 18 2366, e-mail: ors@sekretariat.cz www.mzv.cz/pomoc

Operační strategie humanitární pomoci MZV ČR na rok 2022 

Operační strategie humanitární pomoci MZV ČR na rok 2022 

Úvod 

Posláním humanitární pomoci (HP) je záchrana lidských životů a snižování utrpení  lidí postižených přírodní či průmyslovou katastrofou, konfliktem, nuceným vysídlením,  dopady klimatických změn, závažnou epidemií nebo i komplexním souběhem různých  krizových aspektů, které vedou k dlouhodobé zranitelnosti. Poskytování humanitární pomoci  do zahraničí je založeno na solidaritě mezi lidmi i národy a na mezinárodně stanovených  zásadách a koordinačních mechanismech. 

Česká republika jako vyspělá země a člen Evropské unie, OECD a OSN reflektuje své  mezinárodní závazky v humanitární oblasti. Proto také vláda ČR každoročně vyčleňuje  prostředky na humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí a Ministerstvo zahraničních  věcí prezentuje své humanitární závazky a priority v roční Operační strategii.  

1. Globální humanitární situace, potřeby a výzvy 

V roce 2021 pokračovaly po celém světě zdravotnické, sociální i ekonomické dopady  pandemie COVID-19, které nadále vyvolávaly nadstandardní poptávku po materiální,  expertní i finanční humanitární pomoci nejen z křehkých a rozvojových zemí. V centru  pozornosti postižených zemí i donorů byla zejména problematika sdílení vakcín, včetně jejich  dostupnosti pro nuceně vysídlené. Dalším humanitárně zásadním aspektem byly dopady  pandemických restrikcí na potravinové zabezpečení a výživu a na psychosociální zdraví dětí,  dlouhodobě odříznutých od možnosti vzdělávání. 

Zároveň se v rámci EU i globálně průběžně zvyšovalo povědomí o závažnosti  dopadů klimatických změn ve formě katastrof (záplavy, hurikány, požáry z dlouhotrvajícího  sucha a extrémních teplot), nestability, nuceného vysídlení, nedostatku vody a dalších  základních životních potřeb. V souvislosti s tím rostla též pozornost věnovaná  environmentální stopě samotné humanitární pomoci, kterou se začaly soustavně zabývat  jednotlivé agencie OSN, EU i různé nevládní humanitární iniciativy.  

Humanitární potřeby se výrazně navýšily také vlivem nových či obnovených  konfliktů a nestability v Afghánistánu, Barmě/Myanmaru, Etiopii, na Haiti, v Jemenu a  Sahelu. Ve všech uvedených zemích a regionech je zároveň značně ztížený humanitární  přístup, zejména vzhledem k nerespektování Mezinárodního humanitárního práva 

místními aktéry. V tomto kontextu roste mezinárodní poptávka po účinnější prevenci  konfliktů a efektivnější stabilizaci a ochraně civilního obyvatelstva. 

Souběh nestability, pandemie a katastrof vedl v Burkině Faso, Etiopii, Jemenu, Jižním  Súdánu, na Madagaskaru a v Nigérii k ohrožení celkem 41 mil. lidí hladomorem, který se  zčásti podařilo odvrátit podzimní mobilizací pomoci ze strany Mezinárodní akční skupiny ke  konfliktu a hladu. 

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) ve svém celkovém  globálním humanitárním výhledu k 30. září 2021 konstatuje, že závažnými humanitárními  krizemi je postiženo 59 zemí a celkem 251 mil. lidí. Potřeby pomoci na rok 2021 byly 

1 

vyčísleny na 37 mld. USD v rámci 44 humanitárních výzev. Donoři na tyto výzvy do konce  září 2021 poskytli 20,3 mld. USD, čímž přispěli k pokrytí 32 % identifikovaných potřeb – dalších 7 mld. bylo realizováno bilaterálně. Výrazná byla mobilizace prostředků na pomoc  Afghánistánu (zářijová donorská konference), ale také Iráku, Jemenu, Súdánu a Sýrii. Mezi  nejvíce donory opomíjené naopak dlouhodobě patří venezuelská regionální krize, Haiti, Pákistán a krize ve střední a západní Africe. 

Vláda ČR původně na humanitární pomoc v roce 2021 vyčlenila 220 mil. Kč;  ekonomické dopady pandemie vedly následně ke zkrácení tohoto rozpočtu o 100 mil. Kč.  Přesto se podařilo naplnit většinu ze stanovených humanitárních priorit a substantivně  reagovat na katastrofy, konflikty a nucené vysídlení i potřeby vyvolané pandemií COVID-19  – přehled realizované pomoci je obsažen v příloze č. 1: Implementace Operační strategie  humanitární pomoci 2021 k 31. 10. 2021. 

Pomoc od bilaterálních donorů doplňuje Ústřední fond pro humanitární odezvu  (CERF). Od ledna do konce září 2021 rozdělil celkem 548 mil. USD na okamžitou pomoc  v první fázi ad hoc krizí (např. po zemětřesení na Haiti, záplavách v Kolumbii nebo výskytu  cholery v Nigérii) a na donory opomíjené naléhavé potřeby (souběh záplav, cholery a  vysídlení v Nigeru, sucho v Keni, komplexní krize v Mosambiku). 

Sdílené fondy na podporu konkrétních zemí (CBPF), které poskytují financování  humanitárním aktérům v cílových zemích pomoci, včetně místních, disponovaly k 30. září  s prostředky ve výši 738 mil. USD pro jedenáct cílových zemí. 

Celkově humanitární potřeby v posledních deseti letech setrvale rostou, z toho za  poslední dva roky výrazně z důvodu pandemie; ze stejného důvodu však dříve rovněž mírně  rostoucí humanitární prostředky v posledních dvou letech stagnují a propast mezi potřebami a  možnostmi pomoci se tak dále zvyšuje. 

2. Mezinárodní zásady a systémy poskytování humanitární pomoci 

Poskytování humanitární pomoci se globálně řídí základními humanitárními principy  lidskosti (cílem je záchrana lidských životů), nestrannosti (pomoc se poskytuje výhradně na  základě potřebnosti), neutrality (humanitární pomoc nestraní žádnému aktérovi konfliktů) a  nezávislosti (pomoc se neřídí politickými ani jinými zájmy dárce ani příjemce). 

Globální humanitární systém a vůdčí role OSN v něm jsou zakotveny v rezoluci  Valného shromáždění OSN č. 46/182. Koordinaci humanitárních aktivit a obhajobu humanitárních zásad, dostupnosti humanitární pomoci, jejího financování a ochrany  humanitárních pracovníků zastává UNOCHA, pod nímž působí tematický (clusterový) koordinační systém s příslušnou expertízou. OSN zajišťuje komplexní vyhodnocování  globálních humanitárních potřeb, vyhlašuje humanitární výzvy na jejich financování a  ustavuje a řídí struktury (sdílené fondy a tematické clustery na úrovni cílových zemí) pro  koordinovanou implementaci pomoci. Významný podíl na realizaci humanitární pomoci mají  specializované agencie a programy OSN, z nichž hlavními partnery pro ČR jsou: 

• UNHCR – Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, garant a vůdčí  implementátor Globálního kompaktu pro uprchlíky;  

• UNICEF – Dětský fond OSN, zaměřen na děti a ženy, vodu a sanitaci a výrazně  novátorský v součinnosti se soukromým sektorem i v propojování humanitárních a  rozvojových aktivit;  

• WFP – Světový potravinový program, vedle potravinové pomoci zajišťuje logistiku HP OSN, má též významnou roli ve vyhledávání, rozvíjení a implementaci  obsahových a procesních inovací, i díky Akcelerátoru inovací v Mnichově.

2 

• UNDRR - Organizace OSN pro snižování rizika katastrof (DRR) a odolnost zajišťuje  implementaci Globálního rámce ze Sendai pro DRR a odolnost na období 2015 - 20301; 

• UNDP – Rozvojový program OSN v posledních letech rozšířil své působení též na  pomezí humanitární pomoci a stabilizace ve formě programů na podporu zdrojů  obživy a celkové odolnosti místního obyvatelstva v krizových oblastech. V rámci  trojitého nexu se zároveň věnuje též agendě DRR. 

Mimo systém OSN, ale v součinnosti s ním působí: 

• IOM – Mezinárodní organizace pro migraci, jejíž přidanou hodnotou jsou široké  vlastní implementační kapacity a kombinování humanitárních aktivit v místě  s podporou repatriace, stabilizace navrátilců a legální migrace. 

Významným humanitárním aktérem s celosvětovou působností je také: • ICRC a IFRC: Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) je významným aktérem  v oblasti Mezinárodního humanitárního práva (IHL) a jeho praktické aplikace při  poskytování humanitární pomoci v situacích konfliktu a nuceného vysídlení.  Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) podporuje  národní asociace při reakci na katastrofy a v globálním měřítku přispívá k rozvinutí  prevence, připravenosti a anticipační pomoci, zejména v rámci pohotovostního f ondu  DREF.  

Významným humanitárním aktérem a partnerem ČR je Evropská unie, která je  jednak substantivním finančním přispěvatelem, zároveň disponuje nástroji pro vyhodnocování  míry zranitelnosti a humanitárních potřeb i kapacitami pro koordinaci poptávky a nabídek  pomoci i její realizaci v místě.  

Východiskem pro společnou implementaci humanitární pomoci v rámci sdílené  pravomoci EU s členskými státy je Evropský konsensus o humanitární pomoci z roku  2007, který byl na jaře 2021 aktualizován Sdělením Evropské komise k humanitární  činnosti EU: nové výzvy, stejné zásady. Toto sdělení a na ně navazující Závěry Rady EU  pojmenovaly hlavní témata současné humanitární pomoci a na ně navazující cíle a opatření  v rámci EU, jejichž naplňování bude aktuální i pro CZ PRES: 

1) Podporovat flexibilní a efektivní poskytování a financování HP (rozšířit víceleté  financování, zlepšit návaznost se ZRS, zapojovat příjemce a budovat místní kapacity,  uplatňovat procesní i technologické inovace a digitalizaci pomoci). 

2) Zajistit rychlou reakci a cílenou pomoc všem potřebným (vybudovat EU  humanitární kapacity v součinnosti s civilní ochranou ČS i EK). 

3) Zohledňovat klima a životní prostředí v reakci i v samotném designu pomoci a  posilovat klimatickou odolnost příjemců (připravit vodítka pro šetrnou pomoc, mapovat podíl HP reagující na klima, systematicky pracovat s vyhodnocováním a  řízením rizik, uplatňovat trojitý nexus v klimatické oblasti). 

4) Podpořit snižování humanitárních potřeb včasnou odezvou a prevencí katastrof i  konfliktů (důsledně propojovat humanitární, rozvojové a mírové úsilí ve všech fázích  pomoci, správně využívat civilně-vojenskou součinnost, podporovat komplexní  systémy sociální ochrany a vzdělávání). 

5) Výrazně navýšit finanční zdroje na HP (zvýšit úsilí ČS EU, rozšířit okruh dalších  zemí přispívajících na HP, mobilizovat soukromý sektor). 

1 Globální rámec byl přijat na 3. světové konferenci ke snižování rizika katastrof v japonském Sendai v březnu  2015, navazující indikátory v listopadu 2016; ČR se na formulaci globálního rámce i indikátorů aktivně podílela.

3 

6) Zdůrazňovat Mezinárodní humanitární právo (monitorovat porušování IHL, vést  průběžný diplomatický dialog o dodržování IHL, zřídit mechanismus pro správu  humanitárních výjimek ze sankčních režimů). 

7) Posilovat roli EU v humanitární politice (podporovat průběžný humanitární dialog,  za tím účelem mj. uspořádat Evropské humanitární fórum – poprvé plánováno na  leden 2022 v Paříži; postupovat v duchu Team Europe, nabídnout ČS EU možnost  sdílení prostředků na společné cíle formou účelově vázaných příjmů).  

MZV ČR bude v kontextu uvedených priorit EU v rámci svého předsednictví v pracovní  skupině Rady EU pro humanitární a potravinovou pomoc (COHAFA): ✓ věnovat hlavní pozornost oblasti DRR, prevence a připravenosti, a to v kontextu  klimatických změn i komplexní zranitelnosti; v kontextu Evropského roku mládeže  budou rovněž zdůrazněny možnosti praktického zapojení a osvěty mládeže; ✓ vedle důrazu na DRR, připravenost a odolnost a v kontextu úsilí o „snižování potřeb“  podporovat sdílení dobré praxe z propojování humanitárních, rozvojových a  mírových/stabilizačních aktivit (trojitý nexus), včetně součinnosti s mezinárodní sítí  pro konflikt a zranitelnost (INCAF) při OECD/DAC, která se touto oblastí průběžně  zabývá;  

✓ rozvíjet společné kapacity a odezvu s civilní ochranou (skupina PROCIV),  snižování ekologické náročnosti humanitární odezvy, zapojování místních kapacit (lokalizace) a využívání inovací a digitalizace; 

✓ ve vztahu k IHL bude nadále podporovat spolupráci se skupinami COJUR a RELEX,  s cílem praktického zajištění humanitárního přístupu k civilnímu obyvatelstvu  v krizích všeho druhu. 

3. Humanitární pomoc MZV ČR v roce 2022 

3.1 Zakotvení humanitární pomoci ČR 

Humanitární pomoc ČR se řídí zákonem o zahraniční rozvojové spolupráci a  humanitární pomoci poskytované do zahraničí z roku 2010.2 HP je v něm definována jako  souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a  újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí zasažených  mimořádnou událostí (zejména přírodní katastrofou nebo ozbrojeným konfliktem), jakož i  zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a  negativním následkům. 

Jak vyplývá z uvedené definice, humanitární pomocí ČR se rozumí jak okamžitá  reakce na ad hoc katastrofu přírodní či lidmi způsobenou (včetně konfliktů), tak  následná pomoc při obnově základních životních podmínek. Součástí humanitární pomoci  ČR je rovněž prevence a snižování rizika katastrof (DRR) a zvyšování odolnosti vůči nim,  a také pomoc při vleklých (komplexních) humanitárních krizích. 

V tomto zákoně jsou stanoveny též hlavní gesce v oblasti HP, kdy MV ČR odpovídá  za poskytování humanitární pomoci (s využitím kapacit a mechanismů civilní ochrany)  v zemích EU a Evropského hospodářského prostoru, zatímco MZV ČR v ostatních zemích  světa.  

Zákon rovněž stanovuje hlavní formy humanitární pomoci ČR, které se nijak neliší od  mezinárodních standardů a zahrnují materiální, expertní a finanční pomoc.  

2 Zákon č. 151/2010 Sb. o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a  o změně souvisejících zákonů, účinný od 1. 7. 2010. 

4 

Ve Strategii zahraniční rozvojové spolupráce ČR 2018 – 20303je ve vztahu  k humanitární pomoci zvýšený důraz kladen na vzájemnou návaznost a synergie  humanitárních a rozvojových aktivit v bilaterální i multilaterální rovině, která může  přispívat k celkovému posilování odolnosti zemí a regionů zranitelných z hlediska  klimatických jevů i bezpečnostních rizik. Zvláštní pozornost v této oblasti je věnována  prioritním zemím dvoustranné rozvojové spolupráce 4 a dalším křehkým zemím, které  představují prioritu zahraniční politiky ČR5. Dále jsou ve Strategii ZRS zakotveny také  průřezové priority – dobrá správa věcí veřejných, respektování lidských práv a genderové  rovnosti, šetrnost k životnímu prostředí a klimatu – které se vztahují na ZRS i HP. Jejich  uplatňování bude v r. 2022 usnadněno novými vodítky, která se na podzim 2021 finalizují. 

ČR se samozřejmě při poskytování humanitární pomoci hlásí k zásadám Dobrého  humanitárního dárcovství (GHD)6i k závazkům na kvalitní poskytování pomoci, které jsou  shrnuty v iniciativě vyspělých donorů Grand Bargain7. 

3.2 Cíle a priority humanitární pomoci MZV ČR 

Hlavním cílem humanitární pomoci ČR, který se neliší od globálního zasazení, je  přispívat k záchraně lidských životů, omezení utrpení lidí, ke snižování jejich zranitelnosti a  jejich rychlé stabilizaci a posilování odolnosti obyvatelstva, zemí a regionů ve vztahu ke  katastrofám i konfliktům. 

Dílčími cíli jsou: včasná a účelná odezva z hlediska potřebnosti a přidané hodnoty ČR;  koherence s bilaterálními rozvojovými aktivitami (včetně úsilí o integrovaná řešení  s koherentními cíli, tematickými prioritami, aktéry a finančními nástroji); budování místních  kapacit a odolnosti, se zvláštním zřetelem k obzvlášť zranitelným skupinám obyvatelstva a k  marginalizovaným regionům cílové země; průběžná spolupráce s dalšími donory, zejména  s EU a s výše uvedenými prioritními partnery v rámci OSN; příspěvek mezinárodnímu úsilí o  respektování IHL a zásad poskytování HP, zejména v zájmu zajištění dostupnosti pomoci pro  potřebné a ochrany zranitelného obyvatelstva i humanitárních pracovníků před násilím. 

Mezi hlavní tematické priority HP ČR patří snižování rizika katastrof, připravenost a  odolnost, na kterou se ČR zaměřuje v rámci obnovy po katastrofách (stavební aj.  technologická opatření) i v samostatných preventivních opatřeních ve formě budování  veřejných systémů a kapacit i osvěty veřejnosti. Téma DRR zdůrazňuje také v kontextu  odezvy na klimatické změny a v implementaci trojitého nexu. Další tematické priority  navazují na prioritní okruhy stanovené i v bilaterální rozvojové spolupráci, a to zaměření na  přístup k vodě a sanitaci, ke zdravotní a nutriční péči a ke zdrojům obživy zejména v oblasti  zemědělství, včetně adaptace na dopady klimatické změny (zejména sucho). 

Vzhledem k omezeným finančním objemům i rozšířené spolupráci s českým i místním  neziskovým sektorem se ČR zároveň ve všech tematických prioritách zpravidla zaměřuje na  výrazně marginalizované geografické oblasti a v jejich rámci na obzvláště zranitelné  obyvatelstvo – s důrazem na osiřelé děti, osamělé živitele s dětmi, seniory a handicapované  

3 Schválena usnesením vlády č. 591 z 21. 8. 2017, viz www.mzv.cz/rozvoj. 

4 V období 2018 – 2023 Bosna a Hercegovina, Etiopie, Gruzie, Kambodža, Moldavsko a Zambie. 5 Mj. tzv. specifické země ZRS ČR – Afghánistán, PAÚ, Ukrajina a země se specifickými potřebami stabilizace,  na něž vláda vyčlenila zvláštní prostředky, jako jsou Irák, Sýrie a Sahel, resp. Afrika a region Blízkého východu. 6 Deklarace „Principles and Good Practice of Humanitarian Donorship“ byla přijata skupinou dárcovských zemí  a EK 17. 6. 2003; další dárci se přidávali individuálně (ČR v r. 2006); EU přijala deklaraci kolektivně v rá mci  Evropského konsensu o humanitární pomoci v roce 2007.  

7 Dokument „Grand Bargain“ z r. 2016, který byl inovován v r. 2021, představuje souhrn námětů na zefektivnění  globálního humanitárního systému zejména v působnosti jednotlivých dárcovských států i humanitárních  organizací s důrazem na oblast financování humanitární pomoci (nevázanost, předvídatelnost, zaměření na  místní potřeby, víceleté financování, inovativní formy, snižování administrativní zátěže).

5 

osoby. V této oblasti bude také přednostně podporovat inovativní programy založené na  širším zapojení příjemců do vlastního designu, realizace a vyhodnocení dopadů pomoci. Mezi geografické priority v kontextu koordinace donorů i celkových  zahraničněpolitických priorit budou i nadále patřit prioritní země bilaterální ZRS ČR, v nichž bude MZV v součinnosti s ČRA dbát na řádnou návaznost humanitárních a  rozvojových aktivit, jakož i na podporu místních kapacit a budování integrovaných řešení. Cílem je posilování připravenosti, managementu rizik a odolnosti, a to ve vztahu k ad hoc  katastrofám i dlouhodobým dopadům klimatických změn. Etiopie, Kambodža a Zambie  budou opět zařazeny do dotační výzvy na DRR a odolnost, Etiopie se Zambií do dotační  výzvy na komplexní a stabilizační pomoc.  

Mezi další cílové země HP ČR s potřebou stabilizace budou nadále patřit Irák, Sýrie a uprchlíci z těchto zemí v sousedství (v návaznosti na příslušný asistenční program) a země  subsaharské Afriky, zejména Mali a region Sahel. V souvislosti s konfliktem a nuceným  vysídlením bude pokračovat také humanitární asistence Afghánistánu, Barmě/Myanmaru a  Ukrajině. 

3.3 Formy a nástroje humanitární pomoci 

MZV ČR, podobně jako jiní dárci, využívá tři základní formy poskytování  humanitární pomoci: 

• 1) finanční (peněžní dary mezinárodním organizacím, granty místním  nevládním organizacím a dalším institucím v cílových zemích, vázané peněžní  dary vybraným zdravotnickým a sociálním zařízením, dotace českým  humanitárním neziskovým organizacím, souhlasy s čerpáním pro ZÚ ČR  v cílové zemi; včetně inovativních forem přímého financování humanitárních  potřeb příjemců formou cash for work, mikrograntů či voucherů v rámci  podpořených projektů NNO i MeO) – ve všech fázích HP; 

• 2) materiální (v součinnosti s generálním ředitelstvím Hasičského  záchranného sboru - GŘ HZS, se Správou státních hmotných rezerv – SSHR,  případně s firmami a oborovými asociacemi zejména ve zdravotnické oblasti  v rámci humanitární výjimky ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných  zakázek, evt. materiální komponent projektů neziskových organizací a  materiální pomoc zakoupená v místě ze strany ZÚ ČR v zahraničí) – zpravidla  v rámci okamžité pomoci, stabilizace a obnovy; 

• 3) expertní (rovněž v součinnosti s GŘ HZS, MŽP a dalšími relevantními  resorty a institucemi i se zahraničními a místními partnery) – zejména v rámci  okamžité pomoci (záchranáři, zdravotníci, logistická podpora), a posilování  odolnosti/prevenci katastrof (zejména odborníci na organizování záchranného  systému, včetně příslušné legislativy). 

Pro volbu konkrétní formy a příslušného nástroje realizace HP je hlavní hledisko  účelnosti, hospodárnosti a efektivity při naplnění zjištěných potřeb. Zároveň je třeba přihlížet  i k rozpočtovým pravidlům, zejména pokud jde o zapojení ZÚ ČR a českých subjektů  (hranice účetního a kalendářního roku, dotační pravidla).  

V rámci expertní a materiální pomoci vysílané z ČR se MZV i GŘ HZS MV ČR  orientují zejména na Mechanismus civilní ochrany EU, jehož prostřednictvím dochází  transparentně k propojení potřeb cílové země s nabídkami pomoci, přičemž Evropská komise  zároveň poskytuje grant na zajištění přepravy a v případě velké katastrofy s masivní odezvou  též vysílá podpůrný koordinační tým. ČR si také nadále udržuje certifikaci OSN pro velký  vyprošťovací tým (Heavy USAR Team), který může být nasazen vcelku nebo po částech  zejména v případě zemětřesení. 

6 

3.4 Kritéria rozhodování o poskytnutí humanitární pomoci 

Vzhledem k tomu, že globální humanitární potřeby i adresné poptávky vysoce  přesahují možnosti humanitárního rozpočtu MZV ČR i kapacit pro realizaci HP ČR, ale také  vzhledem k mezinárodním závazkům a apelům ohledně předvídatelné, substantivní a dle  možnosti víceleté pomoci, je třeba humanitární odezvu ČR aktivně prioritizovat. Základní  kritéria, kterými budou poměřovány náměty pomoci bilaterální i multilaterální, jsou  stanovena v návaznosti na strategický rámec i hlavní cíle humanitární pomoci ČR, při  zachování souladu s mezinárodními humanitárními principy:  

✓ potřebnost: rozsah a dopady krize, kapacity a zájem postižené země, soulad s jejími  prioritami, resp. s mezinárodními plány pomoci; 

✓ schopnost účelné realizace a přínos ČR: tematické zaměření odpovídající prioritám  a schopnostem ČR, osvědčení implementační partneři (přítomnost v místě odezvy,  předchozí zkušenosti), koordinace s ostatními donory, kvalita a účelnost pomoci; 

✓ možnost integrovaného řešení: návaznost na předchozí bilaterální HP, stávající  bilaterální či multilaterální programy HP, ZRS, TRANS, včetně programů MV,  možnost komplexních partnerství, realizace humanitárně-rozvojového a stabilizačního  nexu; 

✓ průřezově: dobrá správa (respektování zásad HP a IHL, podpora místních kapacit);  respektování lidských práv a genderové rovnosti (včetně zaměření na obzvlášť  zranitelné skupiny a jejich integraci, sociální ochranu a posílení jejich soběstačnosti a  svépomoci – zejména v návaznosti na Akční plán k implementaci agendy Ženy, mír a  bezpečnost, Akční výzvu k vymýcení genderového násilí v humanitárních krizích a na  Chartu k začleňování osob s postižením do humanitární odezvy); šetrnost k životnímu  prostředí (včetně dopadů klimatických změn a podpory snižování rizika katastrof,  připravenosti a odolnosti v návaznosti na Globální akční rámec ze Sendai). 

3.5 Rozpočet na humanitární pomoc v roce 2022 

Na humanitární pomoc ČR poskytovanou do zahraničí byla pro rok 202 2 vládou  schválena částka 200 mil. Kč8. Kromě toho lze očekávat, že do humanitárního rozpočtu bude  zahrnuta část prostředků pro Irák a Sýrii z připravovaného asistenčního programu BVA i  z Programu Afrika – zejména na dotační projekty. Výhledově budou k rozpočtu na rok 202 2 

připojeny též účelově vázané nároky z nespotřebovaných výdajů z roku 2020; půjde zejména  o prostředky určené na realizaci programu MEDEVAC, které v důsledku pandemie COVID - 19 nemohly být vyčerpány v roce 2021 a budou na stejný účel využity v r. 2022. 

Z hlediska načasování spolupráce budou v I. čtvrtletí 2022 realizována dotační  výběrová řízení na projekty komplexní a stabilizační pomoci a na snižování rizika katastrof  (DRR). Cílové země dotačních programů byly konzultovány též s humanitární pracovní  skupinou Fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS). 

V I. – II. čtvrtletí budou dále realizovány aktivity navazující na pomoc z roku 2021 (přísliby z donorské konference – Afghánistán, evt. Jemen; prodloužené projekty – Etiopie,  

8 Usnesení vlády ČR ze dne 14. června 2021č. 535 o dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráci v roce 2022a  ke střednědobému výhledu jejího financování do roku 2024. 

7 

Kolumbie; aktivity podpořené v závěru roku 2021 s přesahem do 2022 – DRR v BaH a  Gruzii) a průběžně vyhodnocovány ad hoc žádosti o naléhavou pomoc. Podle výsledků dotačních řízení budou ve II. čtvrtletí zahájeny humanitární aktivity  vyznačené jako priority v příloze č. 2. Zároveň bude s ohledem na CZ PRES zvážen finanční  příspěvek na společné aktivity s DG ECHO, zejména v kontextu iniciativ Team Europe a  případně formou účelově vázaných příjmů, a to se zaměřením na humanitární inovace  v oblasti DRR, s možností zúročení během českého předsednictví v PS COHAFA.  V červnu bude v návaznosti na operační strategii provedeno střednědobé  vyhodnocení čerpání humanitárního rozpočtu i globálních humanitárních potřeb.  Dle jeho výsledků a v závislosti na stavu disponibilních prostředků budou ve III. – IV.  čtvrtletí přednostně podpořeny aktivity humanitárních fondů a agencií OSN (CERF, OCHA,  UNHCR, UNICEF, WFP, evt. UNDRR), dále ICRC, IFRC a IOM, s důrazem na  podfinancované a opomíjené programy a na tematické priority v oblasti potravinové pomoci a  výživy (evt. v kombinaci výživy a vzdělávání zranitelných dětí) i v oblasti DRR a odolnosti. Důraz bude kladen na koherenci s humanitární pomocí EU a vzhledem k očekávanému  vytížení CZ PRES též na přiměřenou administrativní náročnost. 

Během celého roku bude k dispozici dostatečná finanční rezerva pro reagování na ad  hoc humanitární krize.  

Časový a finanční výhled realizace HP v roce 2022 

*) na základě střednědobého vyhodnocení humanitárních potřeb v červnu 2022 a disponibilních zdrojů 

3.6 Kontrola (monitoring, evaluace) 

MZV ČR bude využívat všechny dostupné možnosti kontroly podpořených  humanitárních aktivit s cílem získat poznatky o účelnosti využitých nástrojů, o výsledcích,  zamýšlených i nezamýšlených dopadech a navazujících potřebách, včetně možnosti  integrovaných řešení na přechodu mezi humanitární a rozvojovou spoluprací; a zároveň  v zájmu transparentnosti a zodpovědnosti vůči příjemcům pomoci i českým daňovým  poplatníkům a české vládě.  

Bilaterální monitoring bude realizován v součinnosti se zastupitelskými úřady ČR  v zahraničí, v prioritních zemích dvoustranné ZRS ČR též v součinnosti s Českou rozvojovou 

8 

agenturou s cílem dosažení koherence mezi humanitárními a rozvojovými aktivitami. V cílových zemích programů mezinárodních partnerů budou využity jejich interní kapacity a  případné donorské mise. 

Komplexní a případně též výrazně inovativní humanitární aktivity budou zařazovány  do Plánu evaluací. V roce 2022 proběhne vypořádání doporučení vzešlých z evaluace  dotačního programu na podporu DRR a odolnosti (promítnutí do nové dotační výzvy i do  dalších aktivit v oblasti DRR).  

Při realizaci kontroly formou monitoringu i evaluací bude MZV ČR zároveň usilovat o  přímou odezvu příjemců pomoci a o zapojení a případné další budování místních evaluačních  kapacit v cílové zemi. 

3.7 Koordinace a partnerství 

MZV ČR bude i nadále při realizaci humanitární pomoci dbát na součinnost se  zákonným spolugestorem humanitární pomoci poskytované do zahraničí (MV – GŘ HZS) a  na vzájemnou informovanost, synergie a koherenci s dalšími humanitárně zaměřenými  programy v gesci MV (Stálý zdravotně humanitární program MEDEVAC a migrační  program Pomoc na místě MV), včetně evt. společného vyhodnocování potřeb i realizací,  zejména v návaznosti na iniciativy Team Europe. V případě potřeby zajištění dodávky  materiální pomoci z ČR bude rovněž pokračovat spolupráce se Správou státních hmotných  rezerv (komodity) a evt. s Ministerstvem obrany (přeprava). 

ČR bude i nadále soustavně spolupracovat s českými, místními i mezinárodními  neziskovými humanitárními organizacemi, jejichž přidanou hodnotou je zpravidla kvalitní  zapojení místních příjemců do identifikace potřeb i realizace pomoci a využívání efektivních  a inovativních forem pomoci. Zejména s českými humanitárními NNO se MZV ČR vedle  dotačních projektů zaměří i na spolupráci v rovině strategické a osvětové, a to jak ve vztahu  k integrovaným řešením a rámcovým partnerstvím, tak v oblasti dopadů sankcí a prevence  zneužití neziskových organizací a veřejných sbírek na podporu terorismu a praní peněz.  

Zejména v zemích s obtížným humanitárním přístupem, kde má zásadní význam  dodržování zásad mezinárodního humanitárního práva, bude ČR nadále spolupracovat rovněž  s ICRC a národními asociacemi Červeného kříže a Červeného půlměsíce. ČR bude jako  v předchozích letech usilovat též o pokračování transparentní a předvídatelné spolupráce  s hlavními mezinárodními humanitárními organizacemi a programy, zejména s UNDRR,  UNHCR, UNICEF a WFP. 

V kontextu posíleného angažování ČR v Africe a zejména v rámci zapojení do  iniciativ Team Europe bude ČR pokračovat v mapování, koordinaci a případné společné  realizaci humanitárních a humanitárně-rozvojových aktivit také s vybranými členskými  zeměmi EU, zejména s Dánskem, Lucemburskem, Německem a Španělskem.  

V perspektivě předsednictví v Radě EU bude ČR rovněž pokračovat v započaté  spolupráci s Francií a Švédskem na formulaci a naplňování společného programu v pracovní  skupině COHAFA. Využita bude také expertíza OECD/DAC, resp. INCAF ve vztahu k  operacionalizaci Doporučení OECD/DAC k trojitému nexu, a expertíza národní PS k prioritě  DRR.  

3.8 Komunikace 

Humanitární události globálního významu (Světový humanitární den, mezinárodní dny  uprchlíků, DRR; donorské konference) i relevantní bilaterální akce (návštěvy, semináře,  prezentace priorit předsednictví a výstupů z jednotlivých jednání v jeho rámci) budou  zakotveny v Plánu komunikace ORS a cíleně prezentovány na webu (www.mzv.cz/pomoc) i  sociálních sítích MZV.

9 

MZV ČR se dle svých kapacit bude nadále podílet na komunikaci iniciativ Team  Europe, včetně jejich humanitární dimenze, a to ve vztahu k cílovým zemím, české veřejnosti  i relevantním mezinárodním partnerům.  

Operační strategie, její střednědobé vyhodnocení i všechna dílčí rozhodnutí o  poskytnutí humanitární pomoci budou publikovány v ČR i v příslušných výkaznictvích EU a  OSN. 

V součinnosti s realizátory i se ZÚ ČR v cílových zemích humanitárních aktivit budou  získávána a veřejně prezentována relevantní data, obrazová dokumentace a příběhy  podpořených lidí. MZV bude rovněž aktivně pracovat s odezvou české veřejnosti na  jednotlivé humanitární krize a aktivity.  

MZV ČR bude aktivně využívat příležitosti k prezentaci humanitárních cílů a potřeb i  humanitárních aktivit v Radě pro ZRS, v Parlamentu ČR i v kontextu formálního a  neformálního globálního vzdělávání v ČR a EU. 

Přílohy: 

1. Implementace Operační strategie humanitární pomoci 2021 k 31. 10. 2021; 2. Přehled námětů ZÚ, SM, terit.útvarů a FoRS na humanitární pomoc 2022

10