Tři způsoby, jak by se změna klimatu mohla dotknout inflace
Zájem o změny klimatu roste, a to i mezi centrálními bankami. Jak ale na stránkách VoxEU poukazují ekonomové Donata Faccia, Miles Parker a Livio Stracca, jejich dopad na inflaci je doposud málo prozkoumanou oblastí. A dodávají, že alespoň teoreticky existují hned tři mechanismy, jak by se změny klimatu mohly inflace dotknout, a to i výrazněji. Jaké to jsou a co ukazují reálná data?
Faccia a její kolegové tvrdí, že globální oteplování souvisí s větší frekvencí jevů, jako jsou bouře, extrémní srážky či teploty. Což se následně může projevovat na cenách určitých produktů a hlavně u potravin. K tomu se přidává možný růst cen fosilních paliv, který by přinesly snahy o posun směrem k udržitelným zdrojům energie. Opět by šlo o jev, který by se promítal do široké řady produktů a služeb. A ekonomové míní, že růst teplot by se mohl přes zdraví populace promítnout do produktivity a celkové ekonomické aktivity a následně do dlouhodobého potenciálu celého hospodářství.
Podle dosavadních studií a diskusí existuje konsenzus ohledně toho, že zemětřesení, záplavy, sucha a větrné bouře negativně ovlivňují ekonomickou aktivitu, a to zejména v krátkém období a v rozvíjejících se zemích. Méně studií bylo zpracováno ve vztahu k extrémním teplotám, ale i zde se zdá, že omezují ekonomickou aktivitu zejména u vln letních veder. Co dopad na ceny? Faccia a její kolegové studovali data ze 48 zemí a tvrdí, že vysoké teploty vedou k prudkému krátkodobému růstu cen potravin, ale dlouhodobější efekt je marginální či dokonce negativní. Nejsilněji je přitom na cenách znatelná vlna letních veder.
Vlna veder tedy snižuje produkci a následně rostou ceny potravin. Na celkové inflaci se tento efekt projevuje zejména v rozvíjejících se zemích, kde mají potraviny vyšší váhu v celém spotřebním koši. Zmíněný dlouhodobý pokles inflačních tlaků pak ekonomové vysvětlují tím, že krátkodobý nabídkový šok může vést ke snížení spotřeby potravin, a to i v delším období. To po stabilizaci nabídky vede k tlakům na pokles cen.
Na závěr ekonomové zmiňují, že zejména v rozvíjejících se zemích byly doposud vyšší teploty z hlediska celkové inflace ne nevýznamným jevem. Změna klimatu je tak relevantním tématem i pro centrální banky, a to přímo z pohledu jejich primárního mandátu, tedy cenové stability. I když se nezdá, že ve vyspělých zemích by se jednalo o téma vysokého významu.
Následující grafy ukazují modelovaný dopad letní vlny veder na různé typy inflace (celkové, potravin a mimo potraviny a výrobních cen) v rozvíjejících se a vyspělých zemích:
Zdroj: VoxEU
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz