ČSÚ (ČSÚ)
Práce  |  12.11.2021 09:12:47

Kdo nevěří v omezenost schopností, snadněji roste

Žáci, kteří jsou přesvědčeni, že díky zvýšenému úsilí mohou zvládnout i to, co jim nejde, dosahují lepších výsledků ve vzdělávání.

Česká republika se již řadu let pravidelně zapojuje do mezinárodních šetření týkajících se výkonnosti vzdělávací soustavy. Jedním z nejdůležitějších je šetření PISA (Programme for International Student Assessment), které každé tři roky sleduje úroveň patnáctiletých žáků ve čtenářských, matematických a přírodovědných dovednostech. Jeho realizaci v České republice zajišťuje Česká školní inspekce (ČŠI), která také publikuje výsledky a prostřednictvím sekundárních analýz následně zjišťuje vliv různých faktorů na průběh vzdělávání a vzdělávací výsledky žáků.

Nastavení mysli

Nedávno zveřejněná analýza ČŠI se zaměřila na výsledky žáků v kontextu teorie nastavení mysli. Ta vychází z práce americké psycholožky Carol S. Dweckové, která popisuje závislost schopnosti lidí rozvíjet se a zlepšovat na tom, jak tito lidé nahlížejí na své základní vlastnosti a možnosti. Lidé disponující tzv. růstovým myšlením jsou přesvědčeni, že s vynaložením dostatečného úsilí a vytrvalosti může každý jedinec cíleně zlepšovat svoje dovednosti, rozvíjet svůj talent a zvyšovat svůj potenciál. Naproti tomu lidé s tzv. fixním myšlením považují základní vlastnosti jedince za vrozené a jednou provždy dané. Převaha jednoho či druhého typu uvažování u žáků ve školách do značné míry určuje, jak přistupují ke svému vzdělávání a k rozvoji své osobnosti. Pokud žák věří, že disponuje určitou mírou schopností a dovedností, které jsou mu dané a geneticky předurčené, obtížněji nalézá motivaci pro vytrvalé učení, zejména ve chvíli, kdy narazí na překážky. Je přesvědčen, že nemá smysl snažit se zlepšit něco, co změnit vlastně nelze.

Žáci s růstovým myšlením oproti tomu aktivně usilují o svůj osobní růst tím, že vyhledávají příležitosti zlepšovat se, nebojí se výzev a obtížných situací. Narazí-li na překážku, mají tendenci vytrvat a chyby považují nikoliv za projev selhání, ale spíše za prostředek k sebezdokonalování. Zatímco žáci s fixním uvažováním obtížně přijímají kritiku druhých, žáci s růstovým myšlením využívají negativní zpětnou vazbu konstruktivně a dokážou se z ní učit.

Výsledky empirických studií v oblasti pedagogických a psychologických věd ukazují, že žáci s převahou růstového myšlení dosahují lepších vzdělávacích výsledků, a analýza ČŠI zjišťovala, zda uvedené závěry platí i v České republice.

Podíl žáků, kteří nesouhlasili s výrokem: „Tvoje inteligence je něco, co na sobě nemůžeš příliš změnit.“ (%)

Zdroj: ČŠI, PISA 2018

Růstové myšlení pomáhá

Důležitým zjištěním je, že žáci s růstovým myšlením dosáhli lepšího průměrného výsledkutestu čtenářských dovedností než žáci s fixním myšlením. Celkově v zemích OECD, po zohlednění socioekonomického profilu žáků a škol, získali žáci s růstovým myšlením v průměru o 31 bodů lepší výsledek než žáci s převahou fixního uvažování. V České republice činil tento rozdíl 10 bodů.

Vazba mezi růstovým myšlením a výsledkem ve čtenářských dovednostech byla obecně silnější mezi socioekonomicky znevýhodněnými žáky než mezi žáky zvýhodněnými, což se potvrdilo také v případě českých žáků. Zatímco ve skupině zvýhodněných žáků v České republice nebyly zjištěny rozdíly v úrovni čtenářských dovedností v souvislosti s nastavením mysli žáků, mezi znevýhodněnými žáky dosáhli ti s růstovým myšlením průměrně o 10 bodů lepšího výsledkutestu. V průměru OECD činil tento rozdíl dokonce 39 bodů.

V souladu s předešlými šetřeními výsledky PISA 2018 potvrzují, že růstové myšlení napomáhá k lepším vzdělávacím výsledkům žáků, a to zejména ve skupině znevýhodněných žáků. Protože se však vyskytuje ve větší míře mezi zvýhodněnými žáky, může být růstové myšlení faktorem, který zvýrazňuje socioekonomické rozdíly v úspěšnosti žáků. Šetření realizovaná v České republice dlouhodobě poukazují na silnou závislost vzdělávacích výsledků žáků na jejich domácím zázemí, přičemž tato závislost je jedna z nejvyšších ze zemí OECD. Jsou to výhradně žáci ze znevýhodněného prostředí, kteří dosahují nejslabších výsledků, a naopak žáci z podnětného a ekonomicky dobře situovaného prostředí mají výsledky nejlepší.

Školy a učitelé by mohli pomoci s posilováním spravedlnosti ve vzdělávání, pokud by našli způsoby, jak přesvědčit všechny žáky, nejen ty zvýhodněné a vysoce výkonné, aby věřili, že s dostatkem úsilí mohou rozvíjet své schopnosti a zlepšit své vzdělávací výsledky.

Nárůst bodového výsledku z testu čtenářských dovedností u žáků s růstovým myšlením

Zdroj: ČŠI, PISA 2018

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář


Přečtěte si také:

28.10.2021Kdo může za raketový růst cen elektřiny a zemního plynu? Investicniweb.cz (Investičníweb, s.r.o.)
12.01.2021Kdo podle Forbesu nejvíce vyhrál na růstu kryptoměn cryptokingdom.tech (Crypto Kingdom)







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.