Kdo nevěří v omezenost schopností, snadněji roste
Žáci, kteří jsou přesvědčeni, že díky zvýšenému úsilí mohou zvládnout i to, co jim nejde, dosahují lepších výsledků ve vzdělávání.
Česká republika se již řadu let pravidelně zapojuje do mezinárodních šetření týkajících se výkonnosti vzdělávací soustavy. Jedním z nejdůležitějších je šetření PISA (Programme for International Student Assessment), které každé tři roky sleduje úroveň patnáctiletých žáků ve čtenářských, matematických a přírodovědných dovednostech. Jeho realizaci v České republice zajišťuje Česká školní inspekce (ČŠI), která také publikuje výsledky a prostřednictvím sekundárních analýz následně zjišťuje vliv různých faktorů na průběh vzdělávání a vzdělávací výsledky žáků.
Nastavení mysli
Nedávno zveřejněná analýza ČŠI se zaměřila na výsledky žáků v kontextu teorie nastavení mysli. Ta vychází z práce americké psycholožky Carol S. Dweckové, která popisuje závislost schopnosti lidí rozvíjet se a zlepšovat na tom, jak tito lidé nahlížejí na své základní vlastnosti a možnosti. Lidé disponující tzv. růstovým myšlením jsou přesvědčeni, že s vynaložením dostatečného úsilí a vytrvalosti může každý jedinec cíleně zlepšovat svoje dovednosti, rozvíjet svůj talent a zvyšovat svůj potenciál. Naproti tomu lidé s tzv. fixním myšlením považují základní vlastnosti jedince za vrozené a jednou provždy dané. Převaha jednoho či druhého typu uvažování u žáků ve školách do značné míry určuje, jak přistupují ke svému vzdělávání a k rozvoji své osobnosti. Pokud žák věří, že disponuje určitou mírou schopností a dovedností, které jsou mu dané a geneticky předurčené, obtížněji nalézá motivaci pro vytrvalé učení, zejména ve chvíli, kdy narazí na překážky. Je přesvědčen, že nemá smysl snažit se zlepšit něco, co změnit vlastně nelze.
Žáci s růstovým myšlením oproti tomu aktivně usilují o svůj osobní růst tím, že vyhledávají příležitosti zlepšovat se, nebojí se výzev a obtížných situací. Narazí-li na překážku, mají tendenci vytrvat a chyby považují nikoliv za projev selhání, ale spíše za prostředek k sebezdokonalování. Zatímco žáci s fixním uvažováním obtížně přijímají kritiku druhých, žáci s růstovým myšlením využívají negativní zpětnou vazbu konstruktivně a dokážou se z ní učit.
Výsledky empirických studií v oblasti pedagogických a psychologických věd ukazují, že žáci s převahou růstového myšlení dosahují lepších vzdělávacích výsledků, a analýza ČŠI zjišťovala, zda uvedené závěry platí i v České republice.
Podíl žáků, kteří nesouhlasili s výrokem: „Tvoje inteligence je něco, co na sobě nemůžeš příliš změnit.“ (%)
Zdroj: ČŠI, PISA 2018
Růstové myšlení pomáhá
Důležitým zjištěním je, že žáci s růstovým myšlením dosáhli lepšího průměrného výsledku v testu čtenářských dovedností než žáci s fixním myšlením. Celkově v zemích OECD, po zohlednění socioekonomického profilu žáků a škol, získali žáci s růstovým myšlením v průměru o 31 bodů lepší výsledek než žáci s převahou fixního uvažování. V České republice činil tento rozdíl 10 bodů.
Vazba mezi růstovým myšlením a výsledkem ve čtenářských dovednostech byla obecně silnější mezi socioekonomicky znevýhodněnými žáky než mezi žáky zvýhodněnými, což se potvrdilo také v případě českých žáků. Zatímco ve skupině zvýhodněných žáků v České republice nebyly zjištěny rozdíly v úrovni čtenářských dovedností v souvislosti s nastavením mysli žáků, mezi znevýhodněnými žáky dosáhli ti s růstovým myšlením průměrně o 10 bodů lepšího výsledku v testu. V průměru OECD činil tento rozdíl dokonce 39 bodů.
V souladu s předešlými šetřeními výsledky PISA 2018 potvrzují, že růstové myšlení napomáhá k lepším vzdělávacím výsledkům žáků, a to zejména ve skupině znevýhodněných žáků. Protože se však vyskytuje ve větší míře mezi zvýhodněnými žáky, může být růstové myšlení faktorem, který zvýrazňuje socioekonomické rozdíly v úspěšnosti žáků. Šetření realizovaná v České republice dlouhodobě poukazují na silnou závislost vzdělávacích výsledků žáků na jejich domácím zázemí, přičemž tato závislost je jedna z nejvyšších ze zemí OECD. Jsou to výhradně žáci ze znevýhodněného prostředí, kteří dosahují nejslabších výsledků, a naopak žáci z podnětného a ekonomicky dobře situovaného prostředí mají výsledky nejlepší.
Školy a učitelé by mohli pomoci s posilováním spravedlnosti ve vzdělávání, pokud by našli způsoby, jak přesvědčit všechny žáky, nejen ty zvýhodněné a vysoce výkonné, aby věřili, že s dostatkem úsilí mohou rozvíjet své schopnosti a zlepšit své vzdělávací výsledky.
Zdroj: ČŠI, PISA 2018
Poslední zprávy z rubriky Práce:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Před koupí nemovitosti pečlivě kontrolujte rezervační smlouvu
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Jak vybrat správný rekvalifikační kurz: Průvodce pro začátečníky
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Marek Pokorný, Portu
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Úvěr na rekonstrukci za max. 3,5 %. Rozjela se nová vlna dotací
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz