Zemědělství hned za ropou: Klíčový nigerijský sektor je šancí pro exportéry

Zemědělství je po těžbě ropy další klíčovou ekonomickou aktivitou v Nigérii. Agrární sektor tvoří asi 24 % hrubého domácího produktu této subsaharské velmoci. Vláda dlouhodobě, a nyní i v důsledku dopadů pandemie, považuje zemědělství za prioritní sektor, který hodlá rozvíjet a podporovat řadou programů.

Foto: Beata Matusiková

Nigérie tak skýtá pro české exportéry a investory působící v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru velký vývozní potenciál. Země se zatím potýká s nedostatkem moderních technologií i strojů, chybí jí také potřebné know-how.

Nejlidnatější subsaharská země má ornou půdu o rozloze 34 milionů hektarů: 6,5 milionu hektarů pro trvalé plodiny a 28,6 milionu hektarů v loukách a pastvinách. Zemědělské činnosti poskytují obživu mnoha Nigerijcům, podle nedávného průzkumu se přibližně 70 % domácností podílí na produkci zemědělských plodin, zatímco asi 41 % vlastní nebo chová hospodářská zvířata. Rybaření se věnují 3 % populace.

Nigérie si vybudovala pozici lídra v produkci palmového oleje, kakaa, ananasu a kasavy. Je hned po USA druhým největším producentem čiroku na světě, ve výrobě palmového oleje a kakaových bobů zaujala páté místo. Nigérie je také velkým globálním vývozcem. Olej, ovoce, ořechy, semena patří mezi deset nejvýkonnějších exportních kategorií. Produkce rýže v Nigérii za poslední roky také výrazně stoupá, přesto je pouze 57 % rýže spotřebované v Nigérii ročně vyrobeno lokálně.

NEVYUŽITÝ POTENCIÁL

Pokud jde o hospodářská zvířata, nigerijské farmářské rodiny chovají hlavně malé přežvýkavce, dobytek a drůbež. I zde domácí poptávka převažuje nad výrobou. Potenciál živočišné výroby a jejího rozvoje však zůstává nevyužit – vzhledem k chybějícím moderním chovatelským postupům a technologiím, ale i k nedostatečnému vybavení zpracovatelského odvětví stroji nebo balícími technologiemi. Právě v těchto oblastech se otevírá prostor pro české producenty a investory.

Nigérie je největším spotřebitelem ryb v Africe a jedním z největších na světě. S pobřežím dlouhým 853 km a více než 14 miliony hektarů vnitrozemských vod se celková produkce ryb ročně blíží 1 milionu tun. Rybaření je životně důležitou obživou a také důležitým zdrojem bílkovin pro chudé domácnosti. Za velmi životaschopnou alternativu je považována akvakultura, která by měla významně přispět k dosažení soběstačnosti v produkci ryb a zajištění nutričních potřeb.

Navzdory obrovskému ekonomickému potenciálu čelí nigerijský zemědělský sektor mnoha výzvám, jako jsou špatný systém držby půdy, nízká úroveň zavlažování, změna klimatu a degradace půdy. Dalšími jsou primitivní technologie, vysoké výrobní náklady a špatná distribuce vstupů, omezené financování, vysoké ztráty po sklizni a špatný přístup na trhy.

Současně populace Nigérie roste velmi rychle a tomu odpovídá i stoupající poptávka po potravinách. Nigerijská populace by podle předpovědí měla do roku 2050 přesáhnout 400 milionů lidí (nyní 200 milionů), což navýší i spotřebu zemědělských produktů – například se předpokládá růst spotřeby mléka o více než 260 %, vajec o 250 %. Tento scénář by mohl mít negativní důsledky na zásobování potravinami v zemi, nicméně současně představuje příležitost pro české výrobce a investory.

HLAVNÍ OBOROVÉ PŘÍLEŽITOSTI

Mezi hlavní oborové příležitosti pro české exportéry a investory v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru patří:

• v oblasti rostlinné výroby: dodávky kvalitních odrůd a semen; secí, žací a další stroje; technologie na zpracování rostlinné výroby; zavlažovací systémy,
• u živočišné výroby: dodávky genetického materiálu, krmiva, veterinární vakcíny a léčiva; stroje na zpracování masa; chladírenská technika atd.

V posledních letech se díky spolupráci s kanceláří CzechTrade v Lagosu na nigerijském trhu prosadily výrobky firmy Hamé, společnost B27 dodává hnojiva a krmiva, firma Knights dodala minitraktory, firma Dominant dovážela násadová vejce. V zemi se prodávaly pekárenské stroje, dětská výživa a další výrobky. Často se české zboží dostává do země prostřednictvím jiných zahraničních, zpravidla evropských dodavatelů, což představuje pro české (sub)dodavatele snazší cestu a také dokazuje, že je možné se uplatnit i na tomto obávaném trhu.

Beata Matusiková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Nigérii